SROVNÁNÍ OPTICKÝCH BIOMETRŮ ARGOS A IOL MASTER 700

Súhrn

Cíl: Cílem této práce je porovnání měřených parametrů při použití nového biometru Argos s konvenčně užívaným biometrem IOL Master 700.

Soubor a metodika: Retrospektivní analýza biometrických dat u 57 pacientů (106 očí) vyšetřených na oční klinice TANA s.r.o., v Olomouci. Měření pacienta bylo prováděno na přístrojích Argos a IOL Master 700 v jeden den stejným optometristou v rámci standardní předoperační kalkulace nitrooční čočky před operací katarakty. Hodnocenými parametry byla axiální délka bulbu, hloubka přední komory, průměrná keratometrie a tloušťka čočky, které byly následně statisticky analyzovány.

Výsledky: Korelace mezi všemi porovnávanými daty byla vysoká, se signifikancí p < 0,01. Při analyzování Bland-Altmanova grafu byla nalezena dobrá shoda měření při limitu shody 95 %. Axiální délky, průměrné keratometrie a tloušťky čočky nevykazovaly signifikantní rozdíl (p = 0,941; p = 0,773; p = 0,860). Průměrné keratometrie získané biometrem IOL Master 700 byly plošší, rozdíl byl ale malý a nesignifikantní. Signifikantně větší hloubky přední komory (p < 0,05) byly zaznamenány při měření přístrojem Argos.

Závěr: Technologie segmentovaného refrakčního indexu, která je využívána přístrojem Argos, zapříčinila rozdíl v hodnotách hloubky přední komory. Porovnávaná celková axiální délka ale nebyla tímto v našem souboru pacientů ovlivněna. Optické biometry Argos a IOL Master 700 celkově vykazují vynikající shodu v měřených biometrických parametrech.

Klíčová slova:

biometrie – SS-OCT – segmentovaný refrakční index – Argos

ÚVOD

Moderní kataraktová chirurgie vyžaduje vysokou přesnost v predikci výsledné pooperační refrakce. Výpočet optické mohutnosti nitrooční čočky (IOL – Intraocular Lens) je závislý na několika měřených biometrických parametrech jako jsou keratometrie, hloubka přední komory (ACD – Anterior Chamber Depth), rozměr white-to- -white (WTW), tloušťka čočky (LT – Lens Thickness) a axiální délka oka (AXL – Axial Lenght) [1,2]. Axiální délka oka je považována za nejkritičtější faktor ovlivňující optickou mohutnost zvolené IOL [3].

Biometrie prodělala extenzivní technologický vývoj od ultrazvukové po optickou biometrii, která ji téměř plně nahradila [4]. V klinické praxi jsou k dispozici optické biometry fungující na principu parciální koherentní interferometrie (PCI – Parcial Coherence Interferometry) a optické nízkokoherentní reflektometrie (OLCR – Optic Low Coherence Reflectometry), mezi které patří například IOL Master 500 (Carl ZeissMeditec AG, Jena, Germany), Aladdin (Topcon, Tokyo, Japan), Pentacam AXL (Oculus, Wetzlar, Germany), Lenstar LS900 (Haag-Streit, Verkauf, Switzerland) a Galilei G6 (Ziemer, Port, Switzerland) [5–7].

Za takzvaný „zlatý standard“ je ale v současnosti považován optický biometr IOL Master 700 (Carl ZeissMeditec AG, Jena, Germany) využívající pokročilé technologie swept-source optické koherentní tomografie (SS-OCT). SS-OCT pracuje s delší vlnovou délkou světelného zdroje (1060 nm) než klasické PCI biometry, což zajišťuje lepší penetraci tkáněmi a tím větší úspěšnost měření u maturních či pokročilých subkapsulárních katarakt [8]. Získaný OCT scan fovey navíc může sloužit jako indikátor nepřesné fixace a tím je možno redukovat chybu v měření AXL.

Argos (Movu Inc., Santa Clara, CA, USA) je nejnovějším optickým biometrem využívajícím metodu SS-OCT s integrovaným softwarem Verion (AlconLaboratories Inc., FortWorth, TX). Unikátní je měření segmentované AXL s využitím přesného refrakčního indexu pro jednotlivý segment oka (rohovka 1,375; předněkomorová tekutina 1,336; čočka 1,410; sklivec 1,336). Další funkcí je mód Enhanced Retinal Visualization (ERV) umožňující zesílení signálu v oblasti sítnice při měření denzních katarakt [9,10].

Cílem této práce je retrospektivní porovnání získaných biometrických dat při měření na těchto dvou přístrojích využívající metody SS-OCT.

SOUBOR A METODIKA

Do této retrospektivní studie prováděné na oční klinice TANA s.r.o., v Olomouci bylo zařazeno 57 pacientů (106 očí), kteří v období od února 2021 do května 2021 podstoupili vyšetření na přístrojích Argos a IOL Master 700 v rámci přípravy k operaci katarakty.

Měření na obou přístrojích bylo u každého pacienta provedeno v ten samý den, v miose, dle doporučení výrobce. Biometrie byla provedena u všech zařazených pacientů stejným optometristou. Průměrný věk pacientů byl 61,5 ±9,2 let.

Vylučujícími kritérii byla anamnéza očního traumatu, předešlého refrakčního chirurgického zákroku nebo chirurgického zákroku na zadním segmentu oka a dále rohovková onemocnění ovlivňující nejlepší korigovanou zrakovou ostrost.

Statistická analýza

Kvantitativní hodnoty byly definovány průměrem a směrodatnou odchylkou. Následně byly analyzovány testem normality Kolmogorova-Smirnova. Měření byla porovnána Wilcoxonovým testem. Shoda měření mezi přístroji byla analyzována s využitím Bland-Altmanova grafu. Limit shody 95 % (LoA) byl definován jako průměrný rozdíl zvětšený, respektive zmenšený o 1,96 násobek směrodatné odchylky rozdílů. Vzhledem k metodě výpočtu, značí kladná hodnota rozdílu větší hodnotu změřenou přístrojem Argos.

Korelace mezi hodnotami měřených na jednotlivých přístrojích byla stanovena pomocí Spearmanova koeficientu korelace (r_s). Statistická významnost byla stanovena jako p < 0,05.

VÝSLEDKY

Úspěšnost biometrického měření na přístroji IOL Master 700 byla 99,1 % (105 očí). Jedno měření nebylo možné provést pro brunescentní kataraktu. Toto měření ale bylo spolehlivě provedeno při použití přístroje Argos v rámci režimu ERV. Celková úspěšnost přístroje Argos byla tedy 100 % (106 očí). Tabulka 1 shrnuje sledované biometrické parametry získané z obou přístrojů.

Spearmanův korelační koeficient axiální délky byl vysoký r_s = 0,999 se signifikancí p < 0,01. Výsledné axiální délky nebyly signifikantně rozdílné. Hladina významnosti při použití Wilcoxonova testu byla p = 0,941. Bland-Altmanův graf shody pro axiální délku vykazuje signifikantní závislost rozdílu měřených axiálních délek na jejich průměrné hodnotě (p < 0,01).

Korelace mezi výslednými hodnotami hloubky přední komory byla opět velmi vysoká (r_s = 0,994, p < 0,01). Hodnoty měřené přístrojem Argos byly ale signifikantně delší než u IOL Master 700 (p < 0,05).

Porovnání průměrných keratometrií vykazovalo taktéž vysokou korelaci s r_s = 0,978 (p < 0,01). Průměrné keratometrie získané měřením IOL Master 700 byly plošší, ale rozdíl byl velmi malý a nesignifikantní (p = 0,773).

Pro tloušťku čočky byl Spearmanův korelační koeficient r_s = 0,988 (p < 0,01), a také nebyl potvrzen signifikantní rozdíl v měřených hodnotách (p = 0,860). Grafy 1, 2, 3 a 4 znázorňují Bland-Altmanův graf shody při LoA 95 %.

DISKUZE

Technologie SS-OCT prokazuje dle množství publikovaných studií vysokou úspěšnost měření [10,11,12]. Tyto výsledky byly zaznamenány i v našem souboru. Jediné neúspěšné měření na přístroji IOL Master 700 byl případ brunescentní katarakty, který byl ale spolehlivě změřen na přístroji Argos s využitím ERV módu. ERV mód umožňuje desetinásobné zesílení signálu oproti standardnímu režimu měření [9]. V celkovém souboru jde ale o nevýznamný rozdíl mezi biometry.

Axiální délka oka je nezbytným parametrem ke kalkulaci dioptrické hodnoty nitrooční čočky, jehož podíl na refrakční chybě činí 54 % [3,13]. Chyba měření o velikosti 1 mm má za následek změnu dioptrické hodnoty v rozmezí 2,70 až 3,00 dioptrie [14]. Hodnoty axiálních délek jsou teoreticky při využití segmentovaného refrakčního indexu (Argos) přesnější, než při kalkulaci s ekvivalentním refrakčním indexem (IOL Master 700). Toto tvrzení se týká především anatomicky nestandardních očí. Například dlouhé oko má obvykle větší rozměr sklivcového prostoru, což má za následek kratší výslednou axiální délku při měření se segmentovaným refrakčním indexem, neboť refrakční index sklivce je menší než ekvivalentní refrakční index [15]. Dle Faria-Riberio a kol. je jednotný ekvivalentní refrakční index o hodnotě 1,3549 optimalizovaný na axiální délku kolem 24 mm s tloušťkou čočky kolem 3,6 mm [16]. V souhrnu tedy segmentovaná axiální délka nezmění celkový rozměr axiální délky u většiny měřených očí [5,10,17,18,19]. Shammas a kol. ale potvrdil rozdíly u velmi dlouhých (> 26 mm) a velmi krátkých (< 22 mm) očí [20]. Naše studie neobsahovala hraniční hodnoty axiálních délek. Statisticky významná korelace mezi větší délkou oka, a tím předpokládanou nižší naměřenou hodnotou na přístroji Argos se tedy v souhrnném srovnání neprojevila. Porovnávané axiální délky našeho souboru ale vykazovaly vynikající shodu mezi měřeními a korelaci bez signifikantního rozdílu.

Získané hodnoty hloubky přední komory přístrojem Argos byly delší. Rozdíl byl sice signifikantní, ale numericky malý. Tento výsledek potvrzuje i Omoto a kol. [5]. Rozdíl je velmi pravděpodobně dán opět nestejným refrakčním indexem. Na druhou stranu Yang a kol. potvrzuje vynikající shodu s absencí signifikantního rozdílu [21]. Preoperativní hloubka přední komory má největší vliv na výpočet optické mohutnosti IOL při použití vzorců třetí generace, vzorce Haigis a kalkulaci fakických IOL [22], je proto důležité tuto diskrepanci vzít v úvahu v klinické praxi.

Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl mezi naměřenými průměrnými keratometriemi. Keratometrie získané přístrojem IOL Master 700 byly mírně plošší. Oba biometry definují keratometrický index jako 1,3375. Argos zaznamenává keratometrii v optické zóně 2,2 mm, zatímco IOL Master 700 v zóně 2,5 mm. Právě tento rozdíl v systému měření má vliv na plošší keratometrické hodnoty u přístroje IOL Master 700.

Rozměry tloušťky čočky nevykazovaly statisticky významný rozdíl a vysoce korelovaly.

Limitem studie bylo nedostatečně široké spektrum hraničních axiálních délek očí (< 22 mm; > 26 mm), malé množství denzních zákalů čočky a retrospektivní design studie.

Hodnocení prediktivní refrakční chyby po implantaci IOL nebylo součástí této práce.

ZÁVĚR

Technologie segmentovaného refrakčního indexu, která je využívána přístrojem Argos, zapříčinila rozdíl v hodnotách hloubky přední komory. Porovnávaná celková axiální délka ale nebyla tímto v našem souboru pacientů ovlivněna. Optické biometry Argos a IOL Master 700 celkově vykazují vynikající shodu v měřených biometrických parametrech. Zjištěné rozdíly je nutné vzít v úvahu v klinické praxi a provést porovnávací studie prediktivní refrakční chyby po implantaci IOL.

Autoři práce prohlašují, že vznik i téma odborného sdělení a jeho zveřejnění není ve střetu zájmů a není podpořeno žádnou farmaceutickou firmou. Zároveň čestně prohlašují, že tato práce nebyla zadána jinému časopisu ani jinde otištěna.

Výsledky studie byly přihlášeny jako přednáška na XXIX. celostátní sjezd ČOS v Praze.

Do redakce doručeno dne: 21. 5. 2021

Přijato k publikaci dne: 5. 10. 2021

MUDr. Jaroslav Románek

TANA oční klinika, s.r.o.

Uhelná 8

779 00 Olomouc

E-mail: jaroslav.romanek@gmail.com