STĚŽEJNÍ UROLOGICKÉ OPERAČNÍ VÝKONY V UROLOGII V ČR V LETECH 2009–2014

Súhrn

Úvod:
Česká urologická společnost (ČUS) se pokusila zmapovat počty klíčových urologických operačních výkonů prováděných v ČR. Cílem je lepší plánování urologické péče v ČR.

Metodika:
ČUS vytipovala klíčové výkony, které byly poté vyhledány pomocí Národního zdravotnického informačního systému ČR (NZIS). Možná daná zkreslení čísel jsou tři: vykazování v jednotlivých nemocnicích, jedná se o první analýzu daného druhu a rok 2014 nebyl ještě plně validován.

Výsledky:
Jsou vyčísleny výkony vybraných urologických operací v letech 2009–2014, tedy za šest let. V daném období bylo provedeno 173 135 těchto vybraných operací celkem. Z toho (seřazeno sestupně): ureteroskopie 56 699, z toho flexibilní 2 571 (4,5 %). TURB 44 690. Operace pro BPH 35 370 (otevřená 7 950 – 22,5 %, TURP 25 810 – 73,0 %). Pro nádory na ledvině (a patrně i pro jiné diagnózy) 20 634 operací (4 809 – 23,3 % resekce; laparoskopie 6 772 – 32,8 %). Radikální prostatektomie 13 449 (otevřená 8 597 – 63,9 %, roboticky asistovaná 2 536 – 18,9 %, laparoskopická 2 316 – 17,2 %). Data od České společnosti robotické chirurgie ukazují podhodnocení čísel (př. rok 2013: 373 vs. 999). Orchiektomie 14 297. ESWL 11 217. Nefroskopie 6 189. Cystektomie 1 934; z toho s kontinentní neovezikou 380 – 19,6 %. Adrenalektomie 1 893 (1 138 – 60,1 % laparoskopicky). Pyeloplastika 1 067 (otevřeně 681 – 63,8 %, laparoskopicky 35,8 %). Operace pro primární nádory penisu 731.

Závěr:
Moderní informační technologie umožňují poměrně podrobné zmapování poskytované operační urologické péče, což umožní odborné společnosti i dalším institucím lepší organizaci urologické péče v ČR. Nejčastěji prováděnými výkony v urologii jsou ureteroskopie, TURB a TURP. Vykázaná čísla ukazují jasně výrazné limity získávání přesných čísel jako např. v laparoskopii a v robotické chirurgii (neexistence DRG signálních kódů). Je v zájmu urologů a jejich klientů zdokonalit systém zadávání a zpracování dat v systému.

Klíčová slova:
Urologie, operace, statistika.

ÚVOD

Česká urologická společnost (ČUS) při svých jednáních, včetně vytváření koncepce oboru (1, 2), opakovaně narážela a naráží mj. na absenci přesných čísel o poskytnuté urologické péči. Díky nově ustavenému společnému analytickému pracovišti ÚZIS ČR a Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy Univerzity v Brně se podařilo získat data o počtech prováděných stěžejních operačních výkonů v ČR v letech 2009–2014. V článku jsou daná čísla předložena tak, jak byla získána. A to i s plným vědomím, že je zde široký prostor pro možná i výrazná zkreslení některých počtů.

METODIKA

Členy výboru České urologické společnosti byly na začátku roku 2014 vytipovány vybrané výkony. K vybraným výkonům byl přiřazen odpovídající kód ze sazebníku výkonů. Zároveň byly přiřazeny i diagnózy, pro které se daný výkon měl provádět. Např. tedy počty níže uvedené nefrektomií by díky zkřížení výkonů s diagnózami neměly odpovídat počtu všech provedených nefrektomií, ale jen těm provedených pro nádory ledvin. Je vcelku logické, že by počty výkonů neměly přesahovat známou incidenci zejména u základních urologických malignit. Podobně by měly souhlasit i počty provedených lymfadenektomií. Požadovaná data byla poté získána pilotní analýzou Národního registru hospitalizací, který je stěžejní součástí Národního zdravotnického informačního systému ČR (NZIS) dle zákona 372/2011 sb. (zákon o zdravotních službách).

VÝSLEDKY

Výsledky přináší tabulka č 1. Porovnání získaných dat o robotické chirurgii bylo srovnáno v tabulce č. 2 s daty získanými od České společnosti robotické chirurgie (poskytl její předseda doc. MUDr. V. Študent, Ph.D.).

DISKUZE

Data prezentovaná v souhrnné tabulce je nezbytné hodnotit jako pilotní výstup, který bude v budoucnosti dále rozvíjen a validován. Národní registr hospitalizací (NRHOSP) nebyl z tohoto pohledu nikdy analyzován a první výsledky mohou být částečně zkreslené. Dalším limitujícím faktorem je samo vykazování provedených výkonů z klinické praxe nemocnic, které není ve všech indikacích standardizované.

Získaná data tak nutně odrážejí řadu zdrojů zkreslení a chyb. Jako příklad uveďme výkony pro stresovou inkontinenci. Zde se odráží čísla výkonů provedených nejen urology, ale též gynekology. Použitá metodika toto nedokáže odfiltrovat. Zarážející je např. též počet orchiektomií provedených pro nádorová onemocnění varlat. Je vykázáno ročně téměř 800 radikálních orchiektomií, přičemž incidence zhoubných nádorů varlat je pod 500. U nádorů ledvin bylo dle www.svod.cz v letech 2009–2013 hlášeno celkem 14 989 zhoubných novotvarů ledviny (C64), ale výkonů bylo vykázáno za dané období 16 978. Rozdíl je asi dán tím, že výkony zahrnují i operace pro benigní nálezy a reoperace. Zcela nepochopitelná jsou čísla provedených lymfadenektomií pro diagnózy pro nádory penisu. Počet hlášených zhoubných nádorů penisu ročně nepřesahuje 100 nových případů, přičemž lze odhadovat, že řešení uzlinového postižení se týká přibližně čtvrtiny. Zde se evidentně nepodařilo odfiltrovat provedené lymfadenektomie pro jiné zhoubné nádory. Laparoskopické výkony jsou výrazně zkresleny tím, že neexistují v sazebníku výkonů kódy pro laparoskopickou resekci ledviny, radikální prostatektomii a radikální cystektomii. Teprve od roku 2012 lze požívat pouze DRG signální kód VZP. U robotických výkonů (zejména resekce ledviny, pyeloplastika) jsou minimální počty dány tím, že výkony jsou vykazovány pravděpodobně jako laparoskopické. K výraznému zkreslení však dochází i u vykázaných radikálních prostatektomií, jak ukazuje tabulka č. 2 srovnávající získaná data s daty poskytnutými Společností robotické chirurgie. Nicméně přes řadu možných zdrojů zkreslení dávají předložená čísla urologům a zdravotnickým manažerům velmi zajímavé informace o poskytované operační urologické péči.

Zpravodajství shrnující produkční klinická data je nezbytné dále rozvíjet. Mimo jiné, je to jediná cesta, jak ukázat na nesrovnalosti ve vykazování výkonů a jak tyto nešvary eliminovat. Nové vedení ÚZIS ČR považuje tuto oblast za svůj prioritní úkol a při jeho řešení již iniciovalo spolupráci s odbornými společnostmi ČLS JEP a také se zdravotními pojišťovnami. Data budou veřejně prezentována vždy anonymně, tj. nebude prováděno žádné adresné srovnávání konkrétních zdravotnických zařízení. Avšak každý poskytovatel lůžkové péče získá možnost náhledu na vlastní data a možnost srovnání s anonymizovaným celkem. Zcela prioritní je ovšem validace dat, bez tohoto kroku žádné podrobnější analýzy nemají smysl. Potřebujeme získat externí referenční soubor produkčních dat, který umožní validaci obsahu národních zdravotnických registrů. Tímto směrem cílí navržená novela zákona o zdravotních službách (z. 372/2011 sb.), která nově ustavuje tzv. Národní registr hrazených zdravotních služeb. Tento nástroj, budovaný ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, přinese potřebné plně reprezentativní přehledy vykázané a hrazené zdravotní péče.

Došlo: 4. 4. 2016

Přijato: 17. 5. 2016

Kontaktní adresa:

prof. MUDr. Milan Hora, Ph.D.

Urologická klinika LF UK a FN Plzeň

Edvarda Beneše 1128/13, 305 99 Plzneň

e-mail: horam@fnplzen.cz

Střet zájmů: žádný

Prohlášení o podpoře:

Autor prohlašuje, že zpracování článku nebylo podpořeno farmaceutickou firmou.