Editorial

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vážené kolegyně a vážení kolegové,

rád vám všem sděluji, že– z mého pohledu – se české urologii daří. Někdo by možná řekl, že vzkvétá… Roste počet jejích členů, narůstá počet vzdělávacích aktivit (kurzů ČAU, sympózií sekcí ČUSu, KNOU, EUREP, EBU In Service, EBU testy, JEUS, CEM), portfolio sponzorů je stabilní. ČUS podporuje i některé regionální meetingy a další.

Časopis Česká urologie je otevřenou platformou pro nápadité inovace, publikují se zde práce od kazuistik přes videa až k originálním vědeckým článkům se statisticky kvalitně zpracovanými soubory. Pišme však více i kazuistiky – to je „koření“ medicíny a škola klinického myšlení a sdílení zkušeností. Současně si lze přát, aby mezi českými urology přibývalo více řešitelů výzkumných projektů než účastníků klinických studií, navržených farmaceutickými firmami.

Je potěšitelné, že se zvyšuje počet abstrakt na výročních konferencích, že čeští urologové prezentují svá sdělení nejen na konferencích Slovenské urologické společnosti, ale i Evropské urologické asociace, zejména na její „odnoži“ EAU Central European Meeting.

Přibývá habilitovaných kolegů a v poslední době byli v ČR jmenováni i noví profesoři urologie. Mezinárodní respekt české urologie dokládá to, že ČUS má své zástupce ve významných strukturách organizujících evropskou urologii – v EBU, jsou lektory EAU, členy panelů pro Guidelines EAU, v ESPU, v redakčních radách aj. Tři česká pracoviště již mají akreditaci EBU pro specializační trénink evropských rezidentů.

Zlepšuje se komunikace a spolupráce urologů ze státních lůžkových zařízení s privátními ambulantními urology. Má na tom jistě zásluhu aktivnější spolupráce SAU s Výborem ČUSu a s GPPU a jistě to také reflektuje realitu, kdy většina atestovaných urologů z lůžkových zařízení má též úvazek v NZZ.

I přes nevšední úsilí nejen pracovní skupiny ČUS se zatím nedaří restart DRG systému, i když právě zde jsou naše očekávání velká, už jen proto, že vyhlížíme úlevu od únavy z tlaku managementů nemocnic na vedoucí lékaře kvůli nesplněným ekonomickým ukazatelům (např. vysoká spotřeba SZM, překročení limitu vyžádané péče, nenaplnění plánované kvóty URČ, Case‑mixů atd.).

Co určitě v české urologii vzkvétá, je dětská urologie a vedle laparoskopie i robotika! A narůstajícímu počtu robotických center v ČR odpovídá nárůst robotických operací. Standardem se stává digitální fúzní biopsie prostaty, 3D zobrazovací techniky, endourologické instrumentarium se svým trendem k miniinvazivitě a miniaturizaci je úžasné, rekonstrukční výkony s využitím operačního mikroskopu jsou stále častější.

Je příjemné zjišťovat, že se – přes všechnu nebo možná právě díky určité atomizaci a subspecializacím v našem oboru – zrychluje a fundovaně zvyšuje kompetentnost a zručnost mladých kolegů, kteří se tak stávají starším urologům učiteli a lídry v dané oblasti.

Pěstujme zájem o publikace a činnost našich učitelů, citujme více české písemnictví, i když ne všichni naši učitelé to třeba dělali. Respektujme jedni druhé u vědomí toho, že komu je mnohé umožněno a svěřeno, je a bude vždy od něj více požadováno ve prospěch druhých. Více dávejme, méně očekávejme. Ať nás baví chodit do práce a nejsme otroky pracovní doby od–do. Osobně jsem měl to štěstí, že jsem měl vždy kolem sebe skvělé učitele i spolupracovníky a do dneška mě urologie i po více jak 40 letech dost baví…

Nejen urologií živ je člověk, a tak hledejme příležitosti být prospěšní našim nejbližším i bližním i mimo naše povolání zdravotníků zapojením se třeba do nehonorovaných činností jako třeba do charity nebo občanských či spolkařských aktivit a přitom nezapomínat na své nejbližší a na svůj relax (sport, hobby aj.). Je to důležitá součást prevence syndromu vyhoření, chrání to před trápením z trendu ke konzumnímu životu či ze ztráty autorit v současné společnosti nebo z nevyřešených celospolečenských problémů současného světa.

Last but not least… Máme nyní za sebou 1. kolo voleb do Výboru a RK naší odborné společnosti. Když jsem šéfredaktorovi přislíbil sepsání tohoto Editorialu, netušil jsem, že jej využiji, abych poděkoval vám všem, kdo jste mi dali v tomto prvním kole hlas a stal jsem se tak volitelným i v dalším kole. Mile mě to překvapilo a jistě potěšilo a moc si toho vážím! Jsem však přesvědčen, že je čas udělat prostor mladším, dynamičtějším kolegům, kterých naše urologická obec má opravdu dost, a proto tímto sděluji, že po svém nepřetržitém členství ve Výboru ČUS od roku 1993 (z toho 15 let do roku 2008 jako její předseda) již ve 2. kole kandidovat nebudu.

Díky však všem za všechnu spolupráci, byla to dosud krásná léta a těším se na další setkávání. Přeji české urologii ať dále vzkvétá!

Praha, květen 2019

prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc.,

přednosta Urologické kliniky VFN

a 1. LF UK, Prah