#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Svalové dystrofie detekovanéimunofenotypizací a analýzou genotypu(m-RNA a DNA)


Svalové dystrofie detekovanéimunofenotypizací a analýzou genotypu(m-RNA a DNA)

Komplexní vyšetřování svalových dystrofií pomocí klinických, bioptických a molekulárně genetických diagnostických metod se v naší zemi dosud provádělo pouze ve velmi omezeném rozsahu.Naše skupina (kliniků, patologů a genetiků) vyšetřila od roku 1992 do roku 2000 přibližně 240pacientů suspektních ze svalové dystrofie. Většina pacientů pochází z jihomoravského a severomoravského regionu. Pacienti byli k vyšetření odesíláni zejména z klinik a oddělení neurologiea dětské neurologie, dále z oddělení klinické genetiky a méně často z interních klinik a oddělení.Vyšetřovaní pacienti byli podle závěrečné diagnózy rozděleni do skupin pacientů s dystrofinopatií (DMD a BMD), přenašeček dystrofinopatií, pacientů s kongenitální svalovou dystrofií s deficitem merosinu a pacientů s Emery-Dreifussovou svalovou dystrofií, včetně přenašeček tohotoonemocnění. Někteří členové rodin, v nichž se vyskytla dystrofinopatie, byli následně vyšetřenimetodami segregační analýzy.Pacienti DMD/BMD mohou být pomocí molekulárně genetických metod zachyceni ve vysokémprocentu. Metoda vyšetření mRNA pomocí RT PCR a PTT z biopsie dovoluje detegovat delece,duplikace, ale i bodové mutace dystrofinového genu, a tím má vyšší diagnostický rozsah než vyšetření DNA lymfocytů periferní krve metodou multiplex PCR, které zachytí 65 % všech mutací,prakticky jenom delece. Imunofenotypizace dystrofinu se uplatní zejména v odhalování DMD.Deficit sarkolemové reaktivity v karboxyterminální a střední doméně (Dys 1 a Dys 2) jednoznačněsignalizuje defektní dystrofin. Naproti tomu menší deficity dystrofinu u BMD (a též u přenašeček)nemusejí být v biopsii zachyceny. V těchto případech je nutné doplnit vyšetření imunoblotingemnebo analýzou genotypu.Vyšetřování pacientů s klinicky diagnostikovanou svalovou dystrofií by mělo většinou začít vyšetřením biopsie, z níž je možno odhadnout přítomnost a stupeň strukturálních změn, a aplikacíprotilátek proti DGC případně odhalit patřičný deficit. Imunohistochemické vyšetření je možnédoplnit imunoblotingem a tak navést další molekulárně genetické vyšetření DNA či mRNA. Svalovou biopsii je možno v případě deficitu merosinu a emerinu nahradit méně invazivními metodami, jako kožní biopsií nebo výtěrem z bukální sliznice.Při deficitech proteinů DGC je nutno při interpretaci nálezů respektovat možnost sekundárníalterace jiných složek, a tak imunohistochemie sama o sobě nemusí být dostatečně informativní.Identifikace a bližší diagnostické zařazení pacientů s deficitem merosinu, sarkoglykanů, emerinu,kalpainu a dalších je možné díky možnosti použití protilátek, které jsou na trhu. Detekce těchtopacientů v naší zemi teprve čeká na jejich soustavné vyhledávání opřené o aplikaci metod popsaných a diskutovaných v tomto sdělení.

Klíčová slova:
imunofenotypizace - molekulární genetika - svalové dystrofie


Muscular Dystrophies Detected byImmunophenotyping and by Analysis of Genotype(m-RNA and DNA)

Complex diagnosis of muscular dystrophies including clinical, bioptical and molecular geneticapproaches has been provided in a limited extent in this country. Our group of neurologists,pathologists and geneticists has examined approximately 240 patients suspected of having muscu-lar dystrophies, mostly coming from Southern and Northern Moravia. The patients were sent tothe examination most often from departments of neurology and clinical genetics, and less frequ-ently from departments of internal medicine. According to the final diagnosis, the patients weredivided into groups: with dystrophinopathies and carriers of dystrophinopathies (DMD/BMD),merosin deficient form of congenital muscular dystrophy, and Emery-Dreifuss muscular dystrop-hy including the carriers of this disease. Some relatives of patients with dystrophinopathies werealso examined using the methods of segregation analysis. High proportion of the DMD/BMDpatients can be detected by the methods of molecular genetics. Analysis of mRNA using RT PCRand PTT enables the detection of deletions, duplications, and point mutations in dystrophin geneand encompasses a larger diagnostic scope in comparison with examinations of DNA level by themultiplex PCR method from the peripheral blood which enables only deletion detections. Immunophenotyping of the dystrophin protein plays an important role especially using antibodiesagainst carboxyterminal (DYS2) and rod domain (DYS1) of dystrophin. Deficient sarcolemmalexpression of DYS2 and DYS1 reveales unambiguously a pathological dystrophin. On the otherhand, less pronounced deficiencies in dystrophin expression in BMD patients and DMD/BMDcarriers may not always be detected in muscle biopsies. In this case, it is necessary to supplementthe examination by Western blotting and genotype analysis.The examination of patients with clinically diagnosed muscular dystrophy should start witha muscle biopsy which enables the estimation of presence and degree of structural changes.Application of antibodies against the components of DGC and emerin may reveal a deficiency inexpression of these proteins. Immunohistochemical examination completed by Western blottingleads to the subsequent molecular genetic analysis of DNA or mRNA. Secondary deficiencies inexpression of other DGC proteins are often revealed in muscle biopsies of dystrophinopathies andthis fact must be taken into account in the evaluation of immunohistochemical findings.There is a possibility of replacement of invasive muscle biopsy by skin biopsy or buccal mucosalsmears in cases of merosin and emerin deficiencies.Commercially available antibodies against merosin, emerin, calpain and sarcoglycans enable extensive identification and detailed classification of muscular dystrophies. Screening of the patients based on the application of methods described and discussed in this report is the task of theforthcoming period.

Key words:
immunophenotyping - molecular genetics - muscular dystrophy


Autoři: Z. Lukáš;  M. Vojtíšková;  L. Fajkusová;  J. Bednařík;  Z. Kadaňka;  J. Hájek;  M. Hermanová;  S. Voháňka;  M. Vytopil;  Spolupracovníci
Působiště autorů: II. patologicko-anatomický ústav Brno MU FN Brno, Oddělení klinické genetiky FN Brno, Výzkumný ústav zdraví dítěte Brno, Neurologická klinika FN Brno, Oddělení dětské nurologie FN Brno
Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., , 2001, No. 4, p. 137-145
Kategorie: Články

Souhrn

Komplexní vyšetřování svalových dystrofií pomocí klinických, bioptických a molekulárně genetických diagnostických metod se v naší zemi dosud provádělo pouze ve velmi omezeném rozsahu.Naše skupina (kliniků, patologů a genetiků) vyšetřila od roku 1992 do roku 2000 přibližně 240pacientů suspektních ze svalové dystrofie. Většina pacientů pochází z jihomoravského a severomoravského regionu. Pacienti byli k vyšetření odesíláni zejména z klinik a oddělení neurologiea dětské neurologie, dále z oddělení klinické genetiky a méně často z interních klinik a oddělení.Vyšetřovaní pacienti byli podle závěrečné diagnózy rozděleni do skupin pacientů s dystrofinopatií (DMD a BMD), přenašeček dystrofinopatií, pacientů s kongenitální svalovou dystrofií s deficitem merosinu a pacientů s Emery-Dreifussovou svalovou dystrofií, včetně přenašeček tohotoonemocnění. Někteří členové rodin, v nichž se vyskytla dystrofinopatie, byli následně vyšetřenimetodami segregační analýzy.Pacienti DMD/BMD mohou být pomocí molekulárně genetických metod zachyceni ve vysokémprocentu. Metoda vyšetření mRNA pomocí RT PCR a PTT z biopsie dovoluje detegovat delece,duplikace, ale i bodové mutace dystrofinového genu, a tím má vyšší diagnostický rozsah než vyšetření DNA lymfocytů periferní krve metodou multiplex PCR, které zachytí 65 % všech mutací,prakticky jenom delece. Imunofenotypizace dystrofinu se uplatní zejména v odhalování DMD.Deficit sarkolemové reaktivity v karboxyterminální a střední doméně (Dys 1 a Dys 2) jednoznačněsignalizuje defektní dystrofin. Naproti tomu menší deficity dystrofinu u BMD (a též u přenašeček)nemusejí být v biopsii zachyceny. V těchto případech je nutné doplnit vyšetření imunoblotingemnebo analýzou genotypu.Vyšetřování pacientů s klinicky diagnostikovanou svalovou dystrofií by mělo většinou začít vyšetřením biopsie, z níž je možno odhadnout přítomnost a stupeň strukturálních změn, a aplikacíprotilátek proti DGC případně odhalit patřičný deficit. Imunohistochemické vyšetření je možnédoplnit imunoblotingem a tak navést další molekulárně genetické vyšetření DNA či mRNA. Svalovou biopsii je možno v případě deficitu merosinu a emerinu nahradit méně invazivními metodami, jako kožní biopsií nebo výtěrem z bukální sliznice.Při deficitech proteinů DGC je nutno při interpretaci nálezů respektovat možnost sekundárníalterace jiných složek, a tak imunohistochemie sama o sobě nemusí být dostatečně informativní.Identifikace a bližší diagnostické zařazení pacientů s deficitem merosinu, sarkoglykanů, emerinu,kalpainu a dalších je možné díky možnosti použití protilátek, které jsou na trhu. Detekce těchtopacientů v naší zemi teprve čeká na jejich soustavné vyhledávání opřené o aplikaci metod popsaných a diskutovaných v tomto sdělení.

Klíčová slova:
imunofenotypizace - molekulární genetika - svalové dystrofie

Plné znenie tohto článku nie je v digitalizovanej podobe.
V prípade záujmu kontaktujte NTO ČLS JEP, ktoré vám môže poskytnúť sken časopisu.

Štítky
Patológia Súdne lekárstvo Toxikológia
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#