Metabolická studie u chlapce s poruchou aktivity biotinidázy

Nedostatek volného biotinu v organismu působí těžkou poruchu aktivit čtyřkarboxyláz, které jsou nutné pro glukoneogenezi, syntézu mastných kyselin a prometabolismus aminokyselin s rozvětveným řetězcem. Předkládá- me klinický popis průběhuonemocnění a výsledky enzymatických vyšetření u chlapce s těžkou laktátovou acidó-zou a poruchou aktivity biotinidázy. U ročního chlapce s normálním psychomotorickýmvývojem se objevila progredující svalová hypotonie, alopecie, plísňové kožníonemocnění a regres psychomotorického vývoje. Chlapec se přestal stavět a pozdějise nedokázal ani udržet vsedě. V průběhu akutního respiračního a gastrointestinálníhoinfektu se u chlapce objevily křeče a respirační insuficience s nutností několikadenníventilace. Při metabolickém vyšetření po zvládnutí akutního stavu byla zjištěnahyperalaninémie (830 mmol/l) a laktátová acidóza (laktát9,7 mmol/l), která byla kompenzována hyperventilací (pH 7,36, pCO2 17 torrů). V močibylo nalezeno výrazně zvýšené vylučování laktátu (11 496 mmol/mol kreatininu) akyseliny 3-OH-isovalerové (925 mg/g kreatininu). Klinické příznaky a hyperlak- tacidémievedly k podezření na mitochondriální poruchu energetického metabolismu. Enzymatickávyšetření ukázala poruchu aktivity biotinidázy (< 5 % normy). Oba rodiče, staršíbratr a sourozenci chlapcových rodičů mají aktivitu biotinidázy v rozmezí 17 - 70 %normy, což svědčí pro přenašečství onemocnění. Nejnižší aktivitu biotinidázymá matčina sestra (17 %), která je klinicky zdráva. Po zahájení léčby Biotinem (20mg/den) došlo u chlapce k rychlé úpravě klinického stavu a upravila se hladina laktátu.Psychomotorický vývoj je po roční léčbě v normě, pouze kontrolní vyšetření MRmozku ukazuje stejný stupeň kortikální atrofie jako před léčbou. Ačkoliv se výskytdeficitu biotinidázy v populaci odhaduje na 1:40 000, představuje chlapec podle námdostupných informací první enzymaticky dokumentovaný případ poruchy biotinidázy vČeské republice a pouze druhý případ na území původního Československa. Chcemeupozornit na význam spolupráce klinických pracov- níků se specializovanýmimetabolickými laboratořemi.

Klíčová slova:
biotin, biotinidáza, laktátová acidóza

Metabolic Study in a Boy with Biotinidase Deficiency

A 12-month-old boy was referred to the metabolic centre because of a 4-week history ofvomiting, diarrhoea, progressive muscular hypotonia, mycotic skin infection and partialalopecia. He had severe metabolic acidosis compensated by hyperventilation (pCO2 17 mmHg).Laboratory investigations revealed hyperlactacidaemia (9.7 mmol/l) and hyperalaninaemia(830 mmol/l). Increased excretion of 3-OH-isovaleric acid (925mg/g creatinine) and lactic acid (11 496 mmol/mol creatinine) were found in urine.Biotinidase deficiency was suspected because of concomitant neurologic abnormalities,dermatological symptoms and metabolic disturbances. The diagnosis of biotinidasedeficiency was confirmed by enzymatic assay in plasma (biotinidase activity 0.4 nmolPABA/min/ml, controls 5.5 - 10.2 nmol PABA/min/ml). Activity of biotidinase in parents,brother and in three other relatives were between 17 - 70% of controls. Within severaldays after beginning of treatment with biotin (20 mg/day) total clinical recovery andnormalisation of hyperlactacidaemia were observed. Up to now the boy’s psychomotordevelopment is normal, only MR study of the brain carried out 9 months after the beginningof treatment showed the same cortical atrophy as before therapy. Although the incidence ofbiotinidase deficiency is estimated at 1 per 40 000 births, to our knowledge this is thefirst case in the Czech Republic and only the second one in the region of the formerCzechoslovak Republic. We suppose that some children with biotinidase deficiency are lostunrecognised. Children with treated biotinidase deficiency have a good prognosis, but aprolonged follow-up is necessary.

Key words:
biotionidase deficiency, lactic acidosis

Autoři: R. Rosipal ¹; J. Zeman ^1,2; E. Hrubá ²; K. Špičková ²; I. Richterová ¹; Z. Seidl ³; J. Slaný ⁴
Působiště autorů: Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK, Praha, 1přednosta doc. MUDr. J. Hoza, CSc. Ústav dědičných poruch metabolismu 1. LF UK, Praha, 2přednosta doc. MUDr. M. Elleder, DrSc. Neurologická klinika 1. LF UK, Praha, 3přednostka prof. MUDr. S. Nevš
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 1998; (12): 752-755.
Kategorie: Články