Léčba závislosti na tabáku u adolescentních kuřáků – nové, důležité a obtížné téma v medicíně

Souhrn

Závislost na tabáku vzniká většinou v adolecentním věku. Bohužel v ČR je každý devátý kuřák mladší 18 let. I když prevenci nesmíme zanedbávat, musíme si uvědomit, že i v této věkové kategorii je již nutná léčba. To je v medicíně nové, ale zjevně důležité téma – adolescentní kuřáci se stávají kuřáky dospělými. Zatím však nejsou zkušenosti ani na důkazech založené publikace, protože tito kuřáci nebývají motivovaní přestat a nemají adherenci k léčbě. Podstatné je jejich zainteresování a přístup k léčbě. To bylo tématem projektu EU ACCESS zmíněného v tomto článku.

Klíčová slova:
závislost na tabáku, odvykání kouření, adolescenti, motivace

Úvod

Většina dospělých kuřáků by raději nekouřila, kdyby si mohli vybrat (kolem 70 %). I když o něco méně, přála by si to i více než polovina adolescentních kuřáků nejen v EU, ale i u nás – 52 % [2].

Nejedná se o malý problém: z celkového počtu kolem 2 250 000 českých kuřáků je kolem 250 000 mladších než 18 let, tedy prakticky každý devátý kuřák. Samozřejmě nesmíme zanedbávat prevenci, ale měli bychom si uvědomit, že bohužel již i v tomto věku je nutná kromě prevence i léčba nemoci s diagnózou F 17 [3].

Jenže je tu s léčbou adolescentních kuřáků problém: nejsou motivovaní a nemají k léčbě adherenci. Relevantní a na důkazech založená literatura tedy není k dispozici. Kromě toho většina zdravotníků, kteří se touto léčbou zabývají, nemá zkušenosti s adolescenty a jejich léčby se obávají. Je to nové téma, v medicíně i ve společnosti obecně.

Projekt EU ACCESS

To bylo tématem ročního projektu 10 zemí EU “ACCESS” (Access Strategies to Teen Smoking Cesation – Přístupové strategie adolescentů k odvykání kouření). Za Českou republiku se projektu zúčastnilo Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Země EU zapojené do projektu ACCESS zachycuje mapka na obrázku 1.

Jak se mladí dívají na léčbu závislosti na tabáku? Především nepovažují kouření za nemoc a domnívají se, že mohou přestat kdykoli a jen sami, bez nějaké intervence, natož bez intervence lékaře. Nevědí nic o principu závislosti, návykovosti nikotinu či možnostech léčby. Bohužel, obecně známá věta „kouření škodí zdraví“ zdaleka nezahrnuje ani základní informace či míru rizika.

Pro mladé je obtížná i jen identifikace sebe sama jako kuřáka. Většina z nich si vůbec nechce připustit, že kouří. Často to vidíme zejména u kuřáků vodní dýmky. Tedy na začátku by měla být identifikace problému.

Stigmatizace či prozrazení je další problém: mnoho adolescentních kuřáků své kouření tají před rodiči a mají strach zúčastnit se nějakého odvykacího programu, aby se neprozradili. Mají obavu i z reakcí svých vrstevníků, z toho, že by neměli jejich podporu či že by se jim vysmívali.

Dalším problémem je nedostatek specifických metod léčby závislosti na tabáku pro adolescenty – léčba většinou vychází z léčby dospělých, ale u mladých může hrát podstatnější roli rodina, programy by měly nabízet alternativní činnosti, více se soustředit na odolávání sociálnímu tlaku. Sami mladí mají, pokud jde o léčbu, spíše negativní očekávání.

Příčina je částečně v neznalosti jak principů léčby, tak jejich malé dostupnosti. Informace by měly vždy předcházet samotnému začátku programu.

Nemusíme si ani rozumět v základních pojmech: „přestat kouřit“ často vnímají mladí jako „nekouřit danou dobu“. Komplikací může být také to, že se mnoho mladých kuřáků za kuřáky vůbec nepovažuje. Cílovou skupinu intervencí je tedy třeba definovat nejen jasně, ale i pro všechny strany srozumitelně.

Také zvolená média by měla odpovídat věku cílové skupiny: měli bychom se více soustředit na internet, e-maily, mobilní telefony nebo sociální sítě (Facebook, Twitter). 

Léčba závislosti na tabáku v České republice

I když se nemůžeme srovnávat např. s Velkou Británií, která do léčby závislosti na tabáku investuje 74 milionů liber ročně, v České republice je na evropské poměry (zejména pokud jde o střední a východní Evropu) a na špatné ekonomické podmínky léčba závislosti na tabáku na celkem dobré úrovni, a to především díky zájmu pneumologů, internistů či kardiologů, kteří v rámci svých klinik větších nemocnic provozují centra pro závislé na tabáku. Ze současných 31 center je již více než 10 ochotno léčit i adolescentní pacienty.

Co dělat s adolescentním kuřákem v běžné ambulanci? V první řadě jej informovat, že se jedná o chronické a relabující onemocnění (diagnóza F 17 – poruchy chování a poruchy vědomí způsobené užíváním tabáku) [3] a ne „frajeřinu“ ani dospělou aktivitu – devět z deseti kuřáků si poprvé zapálí před svými 18. narozeninami, dospělí s kouřením prakticky nezačínají. Tedy jde nejen o nemoc, ale navíc spíše o dětskou nemoc.

I během několika minut či dokonce desítek vteřin je možné aplikovat tzv. krátkou intervenci (tab. 1). Ptát se na kuřáctví každého pacienta by mělo být denní praxí bez výjimky. Vhodné je formulovat tuto otázku neutrálně, tak, aby měl adolescentní kuřák možnost odpovědět skutečně popravdě. Například neptat se „Jsi kuřák?“, ale spíše „Měl jsi během posledního měsíce cigaretu?“, nebo „Zkoušel jsi někdy kouřit?“ Nekuřáka bychom měli pochválit, v případě kladné odpovědi následuje doporučení přestat.

Dalším krokem je posouzení ochoty přestat. V případě, že kuřák není motivován, nemá význam pokračovat dále, můžeme jej jen motivovat, a to relevantně: adolescenty nestrašit rakovinou či infarktem, což může být kontraproduktivní, ale spíše zmínit zápach z úst (kouření ovlivňuje mikroflóru v ústech), poruchy erekce, stárnutí kůže, vrásky, zhoršení akné... Pomoci s odvykáním kouření můžete buď sami, nebo lze odeslat kuřáka do jednoho ze specializovaných center (kontakty a seznam center pro závislé na tabáku na webové stránce Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku – www.slzt.cz).

Informace o projektu EU ACCESS: www.access-eu.com.

Tato publikace vznikla v rámci projektu ACCSSS(Access Strategies for Teen Smoking Cessation in Europe), který podpořila EU v rámci Programu zdraví.  

MUDr. Eva Králíková, CSc.

Ústav hygieny a epidemiologie UK 1. LF a VFN

Studničkova 7

128 00 Praha 2

e-mail: Eva.kralikova@lf1.cuni.cz