K sedmdesátinám doc. MUDr. Jozefa Hozy, CSc.
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2011; 66 (2): 67.
Kategorie:
Editorial
Doc. MUDr. Jozef Hoza, CSc., emeritní přednosta Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze Na Karlově, oslavil 14. března 2011 sedmdesátiny.
Narodil se v učitelské rodině ve Smižanoch u Spišské Nové Vsi. Po maturitě studoval Fakultu dětského lékařství UK v Praze a po promoci v roce 1964 nastoupil na Dětské oddělení v Českém Krumlově, kde získal základy pediatrie u prim. Havlíka. O dva roky později získal místo na IV. dětské klinice v Praze u prof. Blažka. S klinikou, která se později stala součástí Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze, je spjatá jeho celoživotní práce významného lékaře a vysokoškolského učitele i úspěšného organizátora zdravotní péče o děti v ČR. Tuto kliniku vedl jako přednosta v letech 1992–2007.
Osobnost doc. Hozy a jeho organizační schopnosti významně přispěly k tomu, že si „pediatrie Na Karlově“ udržela univerzitní atmosféru s vysokou úrovní zdravotní péče o děti, vysokou úrovní pregraduální a postgraduální výchovy i významný podíl na řadě evropských výzkumných projektů. Doc. Hoza systematicky vedl klinický kolektiv k moderní pediatrii. Prosazoval nové diagnostické metody a zaváděl perspektivní terapeutické postupy, které vyplňovaly mezery v dostupnosti komplexní péče o děti a dorost v ČR. Spolu s prof. Havelkou se významně podílel na rozvoji dětské revmatologie, ve které dosáhl i významné mezinárodní postavení a přispěl i k rozvoji klinické farmakologie v ČR. Přispěl k vysoké úrovni provozu JIRP, která zajišťuje péči o děti v bezprostředním ohrožení života, a přispěl i k prioritnímu postavení kliniky v oblasti diagnostiky a terapie metabolických onemocnění. Na klinice se podílel na řadě výzkumných projektů a publikoval 88 prací uvedených v databázi PubMed.
Doc. Hoza se dlouhodobě podílí na práci mnoha komisí v rámci MZ ČR, České lékařské společnosti JEP, grantových agentur i ČLK. Za svou práci obdržel řadu ocenění a těší se i úctě a přátelství široké pediatrické i akademické veřejnosti.
My všichni, pro které doc. Jozef Hoza byl a je trpělivým učitelem, konziliářem, rádcem, spolupracovníkem či přítelem, mu z upřímného srdce přejeme hodně zdraví, aby mohl pokračovat v další práci s vědomím, že si jeho práce velice vážíme a že ho máme i moc rádi.
Za kolektiv Kliniky dětského a dorostového lékařství v Praze Na Karlově
Jiří Zeman
* * *
K samotné laudaci prezentované kolegy z kliniky Na Karlově přichází i přání od výboru České pediatrické společnosti a jistě i od dalších kolegyň a kolegů, kteří jsou spolupracovníci, kolegové či přátelé pana docenta. Hoza byl po roce 1989 opakovaně členem výboru České pediatrické společnosti (ČPS) a nakonec i jeho předsedou. Angažoval se významně v tvorbě koncepce péče o děti a dorost, při přestavbě curricula pediatrie, akreditaci lůžkových oddělení v České republice. Dlouholetá a záslužná je jeho práce v oblasti lékové politiky a kategorizace léčiv, kde reprezentuje názory Společnosti. Opakovaně zastupoval ČPS i při jednání v rámci komise péče o děti a dorost na MZ ČR. Jako dlouholetý člen vedoucí pracovní skupiny dětské revmatologie vykonal velký kus práce a vychoval úspěšně i své nástupce v této subspecializaci. Jako člen akademické obce 1. lékařské fakulty se snažil šířit novinky v oblasti pediatrie i mezi kolegy jiných oborů, dlouho byl např. v redakční radě časopisu Praktický lékař.
Jeden z podepsaných (J. J.) se seznámil s jubilantem v době našich studií na studentské koleji 5. května v Praze již v roce 1960 (!) a později se naše cesty křížily při odchodu Hozy z dětského oddělení v Českém Krumlově na IV. dětskou kliniku prof. Blažka, kdy J. J. nastupoval po promoci k prim. Josefu Havlíkovi na jeho místo. Po létech jsme se opět setkali v Praze a nakonec se oba stali přednosty dvou pražských klinik. Další náš kolega z Krumlova, Radvan Urbánek, se stal dokonce přednostou jediné univerzitní kliniky v rakouské Vídni.
Jozef Hoza, jak to v jeho jméně svědčí, přišel na studia na Fakultu dětského lékařství ze slovenských Smižan, ale osud jej nakonec zavál definitivně do Čech. Mimo vlastní odbornou činnost se sluší zmínit jeho osobní vlastnosti – jsou charakterizovány rozhodností, přímostí a kolegiálním a přátelským přístupem při řešení problémů. Oceněním práce pro Společnost a českou pediatrii vůbec bylo udělení čestného členství naší Společnosti v roce 2001.
Jménem výboru ČPS mu přejeme jako sedmdesátníkovi tak potřebné zdraví a ještě hodně radosti z jeho činnosti seniora na karlovské klinice i v místě jeho bydliště ve Rpetech.
Jan Janda
Oldřich Pozler
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2011 Číslo 2
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
- Využití hodnoticích skóre a objektivních nástrojů při léčbě astmatu
- Očkování nejvíc potřebuje ten, kdo sám být očkován nemůže − kazuistika
Najčítanejšie v tomto čísle
- Vybrané kapitoly z nové učebnice Klinická pediatrie
- Extraezofágový reflux – otorinolaryngologické komplikácie gastroezofágového refluxu
- Léčíme pacienty s kryptorchismem v doporučeném věku?
- Krikofaryngeálna achalázia ako príčina chronického dráždivého kašľa u dojčaťa