Editorial: Průduškové astma v dětském věku

Z celosvětového hlediska patří průduškové astma mezi nejčastější chronická onemocněni. Podle odhadů je jím postiženo na 300 milionů osob a do roku 2025 onemocní dalších 100 milionů. Průduškové astma je dědičné a může se objevit v jakémkoliv věku. Nejčastěji začíná v dětství a u školních dětí se jedná většinou o atopické astma. Astma s sebou přináší zvýšení finančních nákladů nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale i pro celý zdravotní systém.

V České republice je vzhledem k vysoké úrovni mezioborové spolupráce a dostupnosti účinné farmakoterapie kvalita života u většiny dětí s astmatem dobrá. Hospitalizace z důvodu astmatické exacerbace jsou u dětí starších 3 let zcela výjimečné. Častěji jsou hospitalizováni kojenci a batolata, u kterých je stanovení diagnózy obtížné. Za průduškové astma mohou být v tomto věku považována i jiná onemocnění, která se projevují průduškovou obstrukcí (např. akutní bronchiolitida a laryngotracheobronchitida).

Současná doporučení k léčbě průduškového astmatu kladou důraz na účinnou a bezpečnou léčbu inhalačními kortikosteroidy (IKS), která je v případě potřeby rozšířena o inhalaci beta-2 agonistů s rychlým nástupem účinku k úlevě od akutních příznaků spojených s průduškovou obstrukcí. Protizánětlivá (preventivní) farmakoterapie musí být aplikována pravidelně a dlouhodobě. Je vedena podle stupňového plánu a má za cíl dosáhnout a udržet úplnou kontrolu nad onemocněním, která spočívá nejen v odstranění nebo výrazném snížení četnosti příznaků, ale i rizik budoucích zdravotních komplikací plynoucích z nedostatečné kontroly nad astmatem a z dlouhodobého nepříznivého vývoje onemocnění. Pokud nízká dávka IKS nezajistí dobrou kontrolu nad astmatem, dává se u dětí starších 12 let při zvyšování intenzity léčby před monoterapií střední dávkou IKS přednost osvědčené kombinaci IKS s inhalačními beta-2 agonisty s dlouhodobým bronchodilatačním účinkem (LABA) v jednom inhalačním systému, tzv. fixní kombinaci. Výhody kombinace jsou odůvodňovány komplementárními účinky obou složek na klíčové stránky patofyziologie astmatu, tj. zánět a průduškovou hyperreaktivitu, a vzájemnou synergii IKS a LABA, umožňující dosažení cílů léčby při nižší kortikosteroidní zátěži. U dětí mladších 12 let se naopak dává přednost pro doložený účinek středním dávkám IKS.

Důležitou úlohu v úspěšné léčbě astmatu má časné stanovení správné diagnózy a edukace dětských pacientů a jejich rodičů. V tomto ohledu je nezastupitelná spolupráce mezi praktickými dětskými lékaři a specialisty.

Doc. MUDr. Jiřina Chládková, Ph.D.