#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Stálý nárůst incidence pertuse v České republice od 90. let


Stálý nárůst incidence pertuse v České republice od 90. let

Cíl práce:
Cílem práce bylo analyzovat výskyt a vývoj onemocnění pertusí v České republice, zejména s ohledem na jednotlivé věkové skupiny. Důležitou součástí rozboru byla rovněž analýza proočkovanosti.

Metodika:
Údaje o nemocnosti byly získány z následujících informačních systémů: do roku 1964 z archivu SZÚ, v letech 1965 - 1981 z Ústavu zdravotnických informací v Praze, v letech 1982 - 1992 z Informačního systému přenosných onemocnění (ISPO) a v letech 1992 - 2008 z informačního systému přenosných onemocnění EPIDAT. Údaje o úmrtnosti byly kromě uvedených zdrojů záskány i z literatury. Pro definici případu onemocnění byla použita definice případu z Věstníku MZ a podle direktivy EC. Pro hlášení případů v předchozím období byly použity platné směrnice příslušných informačních systémů a zásady surveillance pertuse zakotvené legislativními pokyny. V listu epidemiologického šetření každého případu pertuse se dokladoval způsob laboratorního vyšetření. Laboratorní diagnóza onemocnění byla prováděna kultivačním, sérologickým a PCR vyšetřením.

Výsledky:
Počty hlášených případů pertuse mají od devadesátých let minulého stoketí vzestupný trend. Nejvíce případů (767) za posledních 42 let bylo registrováno v roce 2008 (incidence 7.3/100,000 obyvatel). Většina případů z celé populace za období 1988 - 2008 je hlášena z kategorie 0 - 19 let - 93.1 % případů. Nemocnost se ve sledovaném období postupně přesunula ze skupiny nejmenších a předškolních dětí do skupiny mladších a starších školních dětí (nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1987 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000). V roce 2008 narostl 3,4 krát oproti posledním šesti letům rovněž počet nemocných ve skupině 15 - 19 let. Nárůst nemocnosti je rovněž registrován ve skupinách potencionálních “rodičů” a “prarodičů”. Incidence ve skupině 0letých dětí klesala od padesátých let minulého století (3 804.9/100,00 v roce 1956) a v letech 1974 až 1999 se udržovala pod hranicí 10.0/100,000. Ve sledovaném období začala postupně narůstat; v roce 1987 3.8/100,000, v roce 2008 26.7/100,000, a dokonce byla v této věkové skupině zaznamenána po 35 letech postupně 3 úmrtí; v roce 2005, 2007 a 2009.

Závěr:
Přes vysokou proočkovanost pertusovou vakcínou (>97%) se incidence onemocnění v ČR zvyšuje. Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend incidence onemocnění se zatím nejvyšším výskytem v roce 2008 (7.3/100,000 obyvatel). Přes 75 % registrovaných nemocných mělo před onemocněním kompletní očkování tj. 5 dávek. Nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1988 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000. Po 35 letech byla zaznamenána postupně 3 úmrtí v souvislosti s pertusí; v roce 2005, 2007 a 2009. Ve všech třech případech se jednalo o dosud neočkované děti do jednoho roku života. Je nezbytné zaměřit se na důsledně prováděnou aktivní surveillance pertuse a zlepšit kvalitu surveillance ve všech jejích částech.

Klíčová slova:
černý kašel – pertuse – incidence – imunizace – surveillance.


Autoři: K. Fabiánová 1,2;  Č. Beneš 1;  B. Kříž 1,2
Působiště autorů: National Institute of Public Health, 2Charles University, 3rd Faculty of Medicine, Prague 1
Vyšlo v časopise: Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 59, 2010, č. 1, s. 25-33

Souhrn

Cíl práce:
Cílem práce bylo analyzovat výskyt a vývoj onemocnění pertusí v České republice, zejména s ohledem na jednotlivé věkové skupiny. Důležitou součástí rozboru byla rovněž analýza proočkovanosti.

Metodika:
Údaje o nemocnosti byly získány z následujících informačních systémů: do roku 1964 z archivu SZÚ, v letech 1965 - 1981 z Ústavu zdravotnických informací v Praze, v letech 1982 - 1992 z Informačního systému přenosných onemocnění (ISPO) a v letech 1992 - 2008 z informačního systému přenosných onemocnění EPIDAT. Údaje o úmrtnosti byly kromě uvedených zdrojů záskány i z literatury. Pro definici případu onemocnění byla použita definice případu z Věstníku MZ a podle direktivy EC. Pro hlášení případů v předchozím období byly použity platné směrnice příslušných informačních systémů a zásady surveillance pertuse zakotvené legislativními pokyny. V listu epidemiologického šetření každého případu pertuse se dokladoval způsob laboratorního vyšetření. Laboratorní diagnóza onemocnění byla prováděna kultivačním, sérologickým a PCR vyšetřením.

Výsledky:
Počty hlášených případů pertuse mají od devadesátých let minulého stoketí vzestupný trend. Nejvíce případů (767) za posledních 42 let bylo registrováno v roce 2008 (incidence 7.3/100,000 obyvatel). Většina případů z celé populace za období 1988 - 2008 je hlášena z kategorie 0 - 19 let - 93.1 % případů. Nemocnost se ve sledovaném období postupně přesunula ze skupiny nejmenších a předškolních dětí do skupiny mladších a starších školních dětí (nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1987 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000). V roce 2008 narostl 3,4 krát oproti posledním šesti letům rovněž počet nemocných ve skupině 15 - 19 let. Nárůst nemocnosti je rovněž registrován ve skupinách potencionálních “rodičů” a “prarodičů”. Incidence ve skupině 0letých dětí klesala od padesátých let minulého století (3 804.9/100,00 v roce 1956) a v letech 1974 až 1999 se udržovala pod hranicí 10.0/100,000. Ve sledovaném období začala postupně narůstat; v roce 1987 3.8/100,000, v roce 2008 26.7/100,000, a dokonce byla v této věkové skupině zaznamenána po 35 letech postupně 3 úmrtí; v roce 2005, 2007 a 2009.

Závěr:
Přes vysokou proočkovanost pertusovou vakcínou (>97%) se incidence onemocnění v ČR zvyšuje. Od roku 1993 je pozorován vzestupný trend incidence onemocnění se zatím nejvyšším výskytem v roce 2008 (7.3/100,000 obyvatel). Přes 75 % registrovaných nemocných mělo před onemocněním kompletní očkování tj. 5 dávek. Nejvyšší specifická nemocnost podle věku za období 1988 - 2008 byla zaznamenána u 10 - 14 letých dětí 79.8/100,000. Po 35 letech byla zaznamenána postupně 3 úmrtí v souvislosti s pertusí; v roce 2005, 2007 a 2009. Ve všech třech případech se jednalo o dosud neočkované děti do jednoho roku života. Je nezbytné zaměřit se na důsledně prováděnou aktivní surveillance pertuse a zlepšit kvalitu surveillance ve všech jejích částech.

Klíčová slova:
černý kašel – pertuse – incidence – imunizace – surveillance.


Zdroje

1. Bamberger, E., Starets - Haham, o., Greenberg, D., Karidis, A. et al. Adult Pertussis Is Hazardous for the Newborn. Infect Control Hosp Epidemiol, 2006, 27, 623 - 625.

2. Buriánová B. Dávivý kašel. Doktorská disertační práce na Lékařské fakultě hygienické Univerzity Karlovy. (Whooping cough. ScD thesis, Medical Faculty of Hygiene, Charles University).

3. Cherry J. D. The epidemiology of pertussis: a comparison of the epidemiology of the disease pertussis with the epidemiology of Bordetella pertussis infection. Pediatrics, 2005, 115, 5, 1422 - 1427.

4. Cherry J. D. Pertussis in the preantibiotic and prevaccine era, with emphasis on adult pertussis. Clin Infect Dis., 1999, 28, Suppl 2, 107 - 111.

5. Chuk, L.M., Lambert, S. B., May, M. L., Beard, F. H. et al. Pertussis in infants: how to protect the vulnerable? Commun Dis Intell, 2008, 32. 4, 449 - 456.

6. Crowcroft, N. S., Pebody, R. G. Recent developments in pertussis. Lancet, 2006, 367,1926 - 1936.

7. Fabiánová, K., Beneš, Č. Situace ve výskytu dávivého kašle (A37.0) v České republice v roce 2008 (The incidence of pertussis (A37.0) in the Czech Republic in 2008). Zprávy epidemiologie a mikrobiologie (SZU), 2009, 18, 3, 95 - 99.

8. Kříž , B., Fabiánová, K., Maixnerová, M.,Beneš, Č., Malý, M. Pertuse - navracející se infekce? (Pertussis - a reemerging infections?) Epidemiol Mikrobiol Imunol., 2007, 56, 2, 52 - 65.

9. Langmuir, A. D. The surveillance of communicable diseases national importance. N Engl J Med, 1963, 268 : 182 - 92.

10. Maixnerová, M. The 2001 Serological survey in the Czech Republic - pertussis. Cent Eur J Public Health, 2003, 11, Suppl., 23 -24.

11. Matoo, S., Cherra, J. D. Molecular Pathogenesis Epidemiology, and Clinical Manifestations of Respiratory Infections Due to Bordetella pertussis and Other Bordetella Subspecies. Clin Mikrob Rev, 2005, 18, 2, 326 - 382.

12. Mertens, P. L., Stals, F. S., Steyerberg, E. W., Richardus, J. H. Sensitivity and specificity of single IgA and IgG antibody concentrations for early diagnosis of pertussis in adults: an evaluation for outbreak management in public health practice. BMC Infect Dis, 200, 6, 7, 53.

13. Miller, E., Fleming, D. M., Ashworth, L. A., Mabbett, D. A., Vurdien, J. E., Elliott, T. S. Serological evidence of pertussis in patients presenting with cough in general practice in Birmingham. Commun Dis Public Health, 2000, 3, 2,123 - 134.

14. Pelc , H. Zdravotní stav obyvatelstva Československé republiky v jejím prvním desetiletí (population health in the Czechoslovak Republic in its decade). Praha: 1929. 183 s.

15. Pichichero, M. E., Deloria, M. A., Rennels, M. B., Anderson, E. L et al. A Safety and Immunogenicity Comparison of 12 Acellular Pertussis Vaccines and One Whole - Cell Pertussis Vaccine Given as a Fourth Dose in 15 - to 20 - Month - Old Children. Pediatrics, 1997, 100, 772 - 788.

16. Procházka, J., Kryl, R. Problematika pertuse (Issue of pertussis. Prakt Lék., 1959, 6, 241 - 246.

17. Raska K. National and international surveillance of communicable diseases. WHO Chron., 1966, 20(9), 315 - 21,

18 Raska K. Epidemiologic surveillance in the control of infectious disease. Rev Infect Dis., 1983, 5(6), 1112 - 7.

19. Rozhodnutí komise ze dne 28/IV/2008, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnití Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/Es (Commission Decision of 28 April 2008 amending Decision 2002/253/EC laying down case definitions for reporting communicable diseases to the Community network under Decision No 2119/98/EC of the European Parliament and of the Council). K (2008) 1589.

20. Versteegh, F. G. A. Pertussis: new insights in diagnosis, incidence and clinical manifestations. Waddinxveen: Febodruk, 2005. 163 s. ISBN 90-9019500-9.

21. Víceúčelový přehled protilátek proti vybraným zdravotně významným infekcím. Závěrečná zpráva (Multipurpose survey of antibodies to selected infections. Final report.) Zprávy CEM, 1998, 7, (příloha 1).

22. Víceúčelový sérologický přehled protilátek proti vybraným infekcím, u nichž se provádí očkování. Závěrečná zpráva ( Multipurpose serological survey of antibodies to selected vaccine preventable infections. Final report.). Zpráva CEM, 2003, 12 (příloha 1).

23. Vysoká - Buriánová, B., Burian, V., Maixnerová, M., Prášilová, K., Kříž, B et al. Surveillance of pertussis in the CSSR IVth Immunological Surveys of Antibodies to Pertussis and Parapertussis in the Bohemian Regions and in Slovakia in 1958 - 1971. J Hyg Epidemiol Microbiol Immunol., 1976, 20, 2, 229 - 247.

24. Vysoká - Buriánová, B., Maixnerová, M., Burian, V. Surveillance dávivého kašle v ČSSR I (Surveillance of pertussis in the Czechoslovak Socialist Republic I), Cesk Epidemiol Mikrobiol Imunol., 1969, 18, 5 - 6, 303 - 314.

25. Wendelboe, A. M., Njamkepo, E., Bourillon, A., Florent, D. D et al. Transmission of Bordetella pertussis to young infants. Pediatr Infect Dis J., 2007, 26, 4, 293 - 299.

26. www.who.int/immunization_monitoring/en [online] [cited 2009-08-07]

Štítky
Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo Mikrobiológia

Článok vyšiel v časopise

Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

Číslo 1

2010 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#