Koutule skvrnitá – Clogmia albipunctata (Diptera: Psychodidae) – muška s epidemiologickým potenciálem a rizikem myiáz

Súhrn

Výskyt Clogmia albipunctata (Diptera: Psychodidae: Psychodinae) je na území České republiky potvrzen od roku 2011. Přestože se jedná o krev nesající druh koutule tropického původu, představuje tato koutule skvrnitá pro člověka zdravotní rizika, která jsou spojená především s mechanickým přenosem různých patogenů. Mimo to, se C. albipunctata řadí mezi myiatický druh hmyzu, který způsobuje náhodné (akcidentální) myiáze. Cílem tohoto souhrnu je ucelený pohled na koutuli skvrnitou a zdravotní problematiku náhodných myiáz. Příspěvek popisuje také dvě kazuistiky; larvy koutulí jako domnělého parazita a první případ pasivního přenosu larev koutule skvrnité do těla člověka v České republice.

Klíčová slova:

Clogmia albipunctata – epidemiologie – myiázy – pseudomyiázy

ÚVOD

Clogmia albipunctata (Williston, 1893) je tropický a subtropický druh koutule z čeledi koutulovití (Psychodidae). Čeleď Psychodidae obsahuje více jak 3 000 druhů dvoukřídlého hmyzu z šesti podčeledí (Bruchomyiinae, Horaiellinae, Phlebotominae, Psychodinae, Sycoracinae a Trichomyiinae) [1, 2]. První evropský záznam o koutuli skvrnité pochází z Barcelony pod názvem Telematoscopus meridionalis [3]. V současnosti se používá pro pojmenování tohoto druhu synonymum Telmatoscopus albipunctatus (Vaillant, 1972), přestože taxonomové často preferují název původní Clogmia albipunctata [4, 5]. Podle častých lokalit svého výskytu (obr. 1a,b) jakými jsou koupelny, toalety a kuchyně, kde je C. albipunctata vázána na odtokové žlaby, se koutule skvrnitá lidově nazývá také jako koupelnová muška (bathroom fly) anebo muška žlábková (drain fly) [6–8]. Díky změnám klimatu a globalizaci, se C. albipunctata postupně rozšířila z tropických oblastí do oblastí mírného podnebného pásma, kde je silně vázána na antropogenní prostředí, které ji poskytuje vhodné podmínky (teplo, vlhko, zdroj potravy) pro přežití [9]. Clogmia albipunctata je hmyz s proměnou dokonalou, který je schopen se bez zjevných problémů cyklicky množit v rozmezí teplot 18–30 °C [7]. Při teplotách 25 °C trvá vývojový cyklus koutule skvrnité od vajíčka po dospělce 3 týdny, zatímco při při kolísajících teplotách prostředí a omezených potravních zdrojích se může vývoj koutule skvrnité v domácnostech prodloužit až trojnásobně a jako mezní hodnota pro kuklení se udává teplota nižší než 7,7 °C [10–12]. V letních měsících C. albipuncata osídluje přírodní biotopy, dendrotelmy (dutiny stromů naplněné vodou) anebo botanické a zoologické zahrady [13, 14]. Přestože je dopad koutule skvrnité na veřejné zdraví minimální, představuje C. albipunctata pro člověka jistá zdravotní rizika, o kterých by měla odborná veřejnost vědět. Mechanický přenos patogenů, který je dáván do souvislosti s výskytem C. albipunctata ve střední Evropě, úzce souvisí s jejím přemnožením a s potenciálně rizikovými lokalitami jejího výskytu, jakými jsou např. splaškové vody, nemocnice a prostory veřejného stravování [9, 15]. Na druhou stranu, však v řadě exotických zemí a v oblastech s nízkou úrovní hygieny, C. albipunctata způsobuje náhodné myiáze [16, 17].

VÝVOJOVÝ CYKLUS C. ALBIPUNCTATA A MORFOLOGIE JEDNOTLIVÝCH STADIÍ

Clogmia albipunctata prodělává svůj vývoj od vajíčka po dospělce přes 4 larvální stadia (L I–L IV) a kuklu. Po nakladení vajíček, se během dvou dnů z vajíček vylíhnou larvy. Larvy jsou koprofágní a saprofágní, to znamená, že se živí exkrementy zvířat a člověka, a rozkládajícím se organickým materiálem [18]. Larvy opakovaně svlékají kutikulu, rostou a aktivně vyhledávají potravu. Podle studie Guri et al. (2014) průměrná délka vývoje jednotlivých larválních instarů C. albipunctata za konstatntních laboratorních podmínek s teplotou prostředí 25 °C, relativní vlhkostí prostředí 75 % a světelným režimem 16/8 hod. byla následující: larvální stadium L I trvalo 4,5 dne, L II – 3,5 dne, L III – 3,75 dne a L IV – 6,25 dne. Vývoj kukly trval přibližně 5 dnů a průměrná délka života dospělců činila 12 dnů [19]. Vlastní proces vykuklení dospělců probíhá velice rychle. Kukla pod tlakem těla na hřbetní straně ve ztenčeném švu praskne a během pár vteřin C. albipunctata z kukly vyklouzne. Po vykuklení je ve vodním prostředí koutuli umožněno pomocí nesmáčivých mikrotrichií a šupinek na chodidlových článcích zůstat stát na vodní hladině. V následujících minutách začne C. albipunctata aktivně prozkoumávat okolí a absolvuje první prolet [7]. Mladí dospělci pohlavně dospívají přibližně za 9 hodin, avšak samička je schopna klást svá vajíčka přibližně až za 3 dny [10, 20]. Ve venkovním prostředí samička klade vajíčka na vlhká stinná místa, jakými jsou např. vlhké půdy, dutiny stromů naplněné vodou anebo mělké vodní nádrže. V urbanizovaných lokalitách se jedná o závlahové misky květináčů, nádržky klimatizací, ptačí koupátka a napaječky anebo kanalizace [21, 22]. Ve vnitřních prostorách interiérů klade C. albipunctata svá vajíčka opět do květináčů pokojových rostlin a všude tam, kde je dostatek vlhka a organické potravy [6, 7, 9]. Na druhou stranu se brazilští autoři domnívají, že díky exochorionu vajíček, mohou vajíčka zástupců čeledi Psychodidae přežívat i v suchém prostředí [23, 24]. Počet nakladených vajíček koutule skvrnité se pohybuje mezi 30–200 a obvykle jsou slepena do shluků bílkovinnou substancí [23, 25].

Vajíčko

Vajíčka C. albipunctata jsou morfologicky podobná ostatním vajíčkům zástupců čeledi Psychodidae. Jsou oválného tvaru, vaječný obal je poměrně pevný a je pokryt zřetelným a nepravidelným síťováním. Délka vajíčka je 0,4 mm, šířka 0,1 mm [23].

Larva

Larvy jsou beznohé a délka larvy IV. instaru je přibližně 9–11 mm. Zbarvení larev na dorzální části těla je žlutohnědé až hnědé, na ventrální části nažloutlé až barvy slonoviny. Tělo je tvořeno hlavou a třemi hrudními a osmi břišními segmenty a je dorzálně a laterálně hustě poseto nažloutlými štětinkami směřujícími kaudálně [16, 26]. Na dorzální straně těla se nachází 26 chitinózních štítků sedlovitého tvaru. Hlava, přední a boční strany dorzálních štítků jsou výrazně tmavší. Jeden až dva poslední dorzální štítky a čtyři anální výběžky bývají načernalé. Na kaudální části těla se vyskytuje nezatažitelná chitinová dýchací trubička kónického tvaru tzv. sifon. Sifonální článek je delší než širší (v poměru asi 4 : 1) a ventrálně z něj vybíhá anální papila. Sifonální článek s přídatnými štětinami umožňuje larvě zachytit vzduchové bublinky, jejíž pomocí larva pod hladinou dýchá a dovoluje jí přečkat i nevhodné podmínky s nedostatkem kyslíku [7]. Hlava larvy je tmavší barvy, trojúhelníkového tvaru a je zcela spojena s hrudní částí. Na hlavě jsou patrná dvě drobná obrvená tykadla a ústní ústrojí kousacího typu, které představují dvě čelisti umístěné proti sobě v horizontální rovině [16, 18, 27].

Kukla

Kukly koutulí se v polotekutém a tekutém substrátu vznášejí u vodní hladiny [7]. Kukla je hruškovitého tvaru, dosahuje délky přibližně 4–5 mm a tělo se dělí na cephalothorax a 7 zřetelných abdominálních segmentů. Na hlavovém konci jsou zřetelné dvě tmavé oční skvrny, dvě článkovaná tykadla a dva nálevkovité respiratorní výběžky připomínající růžky. V hrudním segmentu jsou patrná křídla budoucího dospělce. Respiratorní výběžky jsou kopinatého tvaru a na jejich okrajích se nacházejí drobné dýchací otvory připomínající růženec, který se spirálovitě stáčí. Z báze respiratorního výběžku vybíhá několik dlouhých chloupků [18].

Dospělec

Dospělci mají jednotnou barvu v odstínech od slonovinové po tmavě šedou (obr. 2). Mezi hlavní rozpoznávací znaky dospělců podčeledi Psychodinae od jiného dvoukřídlého hmyzu (Diptera) patří zejména jejich tvar těla, křídelní žilnatina a typické ochlupení křídel [25, 28]. Přesto chloupky neslouží jako spolehlivý klíč k identifikaci koutulí, protože během života dochází k jejich ztrátě a křídelní kresba bledne [5, 6]. Clogmia albipunctata má jeden pár křídel. Ta jsou oválného tvaru, na koncích zašpičatělá (úhel křídelního hrotu je větší než 90 °) a jsou složena naplocho po obou stranách abdomenu. Na křídlech jsou zřetelné bílé tečky a konce podélných křídelních žilek. Asi v polovině délky obou křídel je patrná druhá řada bílých teček rozmístěných ve tvaru písmene V, jehož hrot směruje distálně. Velikost těla dospělců včetně křídel je do 5 mm [6].

EPIDEMIOLOGIE A PROBLEMATIKA MYIÁZ

Masivní výskyt dospělců koutule skvrnité obyvatelstvo zneklidňuje a obtěžuje [18]. V případě lokálního přemnožení C. albipunctata na území České republiky, můžeme za nejzávažnější zdravotní riziko pro obyvatele považovat mechanický přenos různých patogenů fekálně-orální cestou, především pokud se koutule šíří do obytných prostor ze splaškové kanalizace [9]. Nebezpečí spojené s výskytem koutule skvrnité v nemocničních zařízeních spočívá v možnosti mechanického přenosu velkého množství patogenů včetně patogenů způsobujících nozokomiální infekce. Bylo prokázáno, že povrch těla a gastrointestinální trakt koutule C. albipunctata bylo schopno kolonizovat až 45 druhů bakterií včetně  Actinetobacter baumanni, Aeromonas hydrophila, Alcaligenes faecalis, Bacillus cereus, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae ssp. pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa [29]. Dále mohou koutule ohrozit zdraví citlivých osob jako zdroje alergenů [30] a v Evropě byl také zaznamenán kuriózní případ ošetření ženy, kdy přítomnost dospělého jedince C. albipunctata v dutině nosní způsobila pacientce zdravotní problémy [31]. Na druhou stranu, závažnější případy onemocnění, které jsou způsobeny koutulí skvrnitou, jsou potvrzeny mimo Evropský kontinent např. v Egyptě, Indii, Íránu, Číně, Tchaj-wanu anebo Malajsii a jedná se o náhodné myiáze (urogenitální, nosohltanové a intestinální) [17, 26, 32–35]. Myiáze se diagnostikují na základě klinického a paraklinického vyšetření za pomocí laboratorních a zobrazovacích metod. Důležité informace poskytují také anamnestické údaje o pacientovi včetně anamnézy cestovatelské či profesní [36, 37]. Speciální laboratorní vyšetření vedou k průkazu parazitárních útvarů a souvisejících patologických změn zejména mikroskopickými metodami. Hojně je využívána přímá laboratorní diagnostika k přímému průkazu vajec či larev parazita (hmyzu) ve tkáních, stolici, moči nebo bioptických vzorcích. Pro morfologickou diagnostiku larev se zhotovují preparáty cefalofaryngeálního aparátu, který je charakteristický pro larvy jednotlivých skupin much, a představuje tak důležité určovací znaky jinak morfologicky podobných larev a preparáty stigmálních destiček [37]. Mimo morfologické identifikace vajec či larev lze identifikaci doplnit i molekulárně biologickými metodami PCR [33]. V některých případech, se lze setkat s identifikací různých druhů škůdců také pouze na základě zaslané fotodokumentace [38, 39].

PREVENCE A OCHRANA ZDRAVÍ

Důležitým předpokladem pro správně zvolenou a provedenou dezinsekci v rámci pest managementu je korektní určení druhu škůdce [19] a znalost vývojového cyklu. Prevence před lokálním přemnožením C. albipunctata v našich geografických podmínkách spočívá v pravidelné údržbě technického stavu obydlí a sklepů, kde se může zadržovat vyšší vlhkost, popřípadě zde může docházet skrz různé praskliny i k průsakům splaškových vod [5, 6]. Dalším krokem v prevenci je udržování dobré hygieny prostředí, zejména v prostorách toalet, sprch a kuchyní, kde je zapotřebí pravidelně odstraňovat veškeré organické nečistoty, vzniklý biofilm a zbytky jídel [5]. V zimním období je vhodné provádět kontrolu vyhřívaných místností a v případě výskytu koutulí, dohledat místa jejich líhnišť. Pokud dojde k výskytu C. albipunctata v nemocničních zařízeních, považuje se přítomnost koutule skvrnité v těchto prostorách za indikátor nedostatečného pest managementu a hygieny [15]. Také přemnožení koutule skvrnité v prostorách veřejných služeb, zejména v hotelových a dalších rekreačních pobytových centrech či restauračních zařízeních ukazuje na nedostatky v rámci dezinsekce.

KAZUISTIKY

Kazuistika 1 – larvy C. albipunctata jako domnělý parazit

Po návratu z 5denního výletu objevil mladý pár z Prahy větší množství živých larev koutule skvrnité v záchodové míse (obr. 3). Výskyt koutule skvrnité v tomto bytě pár datoval již do roku 2013, kdy byl dům – relativně nová bytovka – vytopena během záplav. Dospělé jedince mušky koutule skvrnité pár úspěšně pravidelně hubil běžně dostupnými insekticidními prostředky, nicméně larvy koutulí zde byly spatřeny poprvé. Toho času mladá žena trpěla velmi nepříjemnými potížemi v urogenitální oblasti, které nám nebyly blíže specifikovány. V anamnéze žena uváděla opakovanou návštěvu Indie a Vietnamu do 2 měsíců od vzniku zdravotních problémů. S ohledem na tyto skutečnosti (návštěva exotických a rizikových zemí, zdravotní problémy a výskyt živých larev v záchodové míse) žena navštívila obvodního lékaře a kontaktovala kliniku infekčních, parazitárních a tropických nemocí. Zde zdravotní problémy, které by mohly souviset s výskytem larev koutule skvrnité v domácnosti, respektive v záchodové míse, vyloučili a žena podstoupila běžnou léčbu zánětu urogenitálního aparátu. Tento případ je velmi podobný kazuistice A hairy problem – photo quiz z roku 2011, který byl popsán v zahraniční literatuře [39]. V České republice byl výskyt larev koutule skvrnité v záchodové míse řešen také v souvislostech s obavami muže, že by tyto larvy mohly pocházet z jeho stolice [40]. Takovéto larvy hmyzu, u kterých nebyla prokázána spojitost s močí nebo stolicí člověka lze nazývat tzv. domnělými parazity [41]. Jejich přítomnost v těle pacienta je velmi neobvyklá, i když přítomnost larev v záchodové míse je pacienty často dávána do souvislosti právě s jejich močí nebo stolicí. Larvy koutulí se však vyvíjejí ve vodě v toaletních nádržkách a v záchodové míse jsou nalézány až po jejím spláchnutí. Do záchodové mísy se mohou kromě hmyzu dostat také žížaly rodu Lumbricus nebo strunovci rodu Gordius, ale na rozdíl od larev koutulí jsou zpravidla nalézány ještě před spláchnutím, neboť jejich cesta na toaletu nevede přes vodní nádržku, ale přímo z vnějšího prostředí nebo kanalizací [42].

Kazuistika 2 – larvy C. albipuntcata jako pseudoparazit

Žena kontaktovala parazitologickou laboratoř Státního veterinárního ústavu Olomouc s problematikou opakovaného nálezu „vyplivnutých bělavých červíků“ při ranním i večerním čištění zubů (obr. 4). Velikost vyplivnutých larev uváděla přibližně 0,5 cm. K identifikaci žena zaslala do laboratoře pouze fotografii vyplivnutých larev s tím, že poté dodá i larvy živé. Laboratoř bohužel žádnou další zásilku již neobdržela ani po opakované urgenci a žena na delší dobu laboratoř již nekontaktovala. Vysvětlení celého případu podala až s odstupem času po opakovaném dotazu pracovníka laboratoře. Žena omylem vypila vodu ze studánky, kterou její matka uchovávala v PET láhvi od minerální vody. Vzhledem k tomu, že toho času trpěla zažívacími problémy (bolesti břicha a pocity na zvracení), navštívila obvodní lékařku. Zde ji bylo řečeno, že se lékařka s takovou problematikou nikdy nesetkala (nález vyplivnutých červů), a tak ženu přeposlala do nemocnice. Zde se na speciální vyšetření měla pacientka dostavit s ohledem na „závažnost“ případu již za jeden týden. Během této doby žena pátrala po bytě a zjistila, že se larvy vyskytují v koupelně, konkrétně na dně kelímku se zubním kartáčkem, který obsahoval malé množství tekutiny a organického materiálu. Ráno byly tyto larvy koutule ženou spatřeny také na spodní straně zubního kartáčku. Z tohoto nálezu žena usoudila, že by vyšetření v nemocnici již nemusela podstupovat. Obvodní lékařka přesto na objednaném vyšetření trvala, a tak v požadovaný termín přišla pacientka na gastroskopické vyšetření horní části zažívacího traktu – jícnu, žaludku a dvanáctníku. Zde, po prezentaci fotografie larev ve vyplivnuté tekutině (směs slin a zubní pasty) ji bylo lékařem sděleno, že se jedná o larvy komárů. Tato domněnka však byla mylná, protože larvy komárů se morfologicky od larev koutule liší. Mimo počátečních zdravotních obav, žena během celého případu trpěla studem a celá tato kauza ženu poznamenala i psychicky. Přesto nás pacientka s odstupem času seznámila se zmíněnými detaily celého případu, kdy byl ženou zpětně také potvrzen výskyt dospělých koutulí v bytě. Zejména na základě potvrzeného výskytu dospělých jedinců koutulí v bytě, nálezu larev ve vodním prostředí s organickým substrátem a podle typických morfologických znaků larev koutule skvrnité z fotografie se lze proto domnívat, že se jedná o první zaznamenaný případ pasivního přenosu larev koutule skvrnité do těla člověka, respektive pouze do dutiny ústní. V případě spolknutí larev mohlo dojít k další pasáži larev střevním traktem.

V zažívacím traktu mohou larvy dlouhodobě přežívat, dráždit či poškozovat sliznici. V některých případech, kdy larvy spolknuté s potravou pasivně projdou zažívacím traktem živé nebo mrtvé a nevyvolají žádnou odpověď organismu, se hovoří o tzv. pseudomyiáze, popř. pseudoparazitismu [37]. I když identifikace zástupců Psychodidae vyžaduje obvykle užití mikroskopického posouzení, tak vzhled C. albipunctata je dostatečně charakteristický k rozpoznání jedince z jasných fotografií [6].

ZÁVĚR

Závažnost zástupců čeledi Psychodidae ve vztahu k veřejnému zdraví je minimální, přesto Clogmia albipunctata patří mezi nejznámější zástupce z čeledi Psychodidae, které mohou způsobovat náhodné myiáze. Toto zdravotní riziko je však díky vysokým hygienickým standardům v České republice nízké. Přesto budou v ojedinělých případech nálezy larev koutule skvrnité např. v záchodové míse patřit mezi kazuistiky, které budou způsobovat obavy a rozruch. Z kazuistiky 2, však nelze zdravotní problematiku spojenou s výskytem koutule skvrnité podceňovat, přestože v tomto případě neměl výskyt larev přímou souvislost s aktuálním zdravotním stavem pacientky.

Do redakce došlo dne 9. 1. 2020.

Adresa pro korespondenci:

MVDr. Lenka Kudělková, Ph.D.

Ústav ochrany a welfare zvířat a veřejného veterinárního lékařství

VFU BRNO

Palackého třída 1946/1

612 42 Brno

e-mail: kudelkoval@vfu.cz