Dopis hlavnímu hygienikovi

Vážený pan

MUDr. Michael Vít,

Náměstek ministra zdravotnictví

Hlavní hygienik MZ ČR

Ministerstvo zdravotnictví ČR

Palackého náměstí 4

128 01 PRAHA

Vážený pane náměstku,

Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP projednala na zasedání výboru dne 14. 3. 2012 své stanovisko k očekávaným důsledkům všeobecně známého nepříznivého demografického vývoje v naší populaci. Od nynější doby do roku 2050 naroste procento populace starší 65 let z dnešních 16 % na přibližně 33 %. Znamená to v absolutních číslech nárůst o 1 600 000 na celkový počet 3 300 000. Náročnost péče vzroste z hlediska kapacitního o 70–80 %, budeme-li zvažovat fakt, že kondice seniorů by mohla být mírně lepší než v současné době, z hlediska nákladového je ale naopak zřejmý fakt, že nárůst se bude odehrávat především ve věkové skupině nad 80 let, tedy ve skupině, která v současné době trpí více chorobami, její soběstačnost klesá a její terapie je nákladnější.

Z našich současných zkušeností se seniorskou populací vyplývá fakt, že na klesající soběstačnosti a narůstající nemocnost mají zásadní vliv především tzv. geriatrické syndromy, nazývané také „giganti geriatrie“, protože jejich vznik obvykle souvisí se zcela zásadním zvratem v životě seniora. Jsou to: instabilita a pády, duševní poruchy v podobě kognitivních poruch a deprese, osteoporóza, sarkopenie, inkontinence, imobilizace.

Nové poznatky z gerontologie, ale i ostatních oborů, přinášejí mnohdy překvapivé závěry o možnosti předcházení těmto syndromům nikoli až ve věku seniorském, ale daleko dříve – a o to účinněji. Nejmarkantnějším příkladem je osteoporóza, jejíž prevence podle nejnovějších poznatků začíná u dívek již ve věku 9–10 let, kdy se objevuje první aktivita pohlavních hormonů před počátkem puberty.

Také ostatní geriatrické syndromy již mají definován věk, kdy začíná jejich úspěšná prevence, je to nejpozději ve 3. až 4. životní dekádě.

Tyto zásadní informace však naše veřejnost laická, ale ani zdravotnická, dosud nemá komplexně. Samozřejmě – každý medicínský obor má své preventivní hledisko. Právě geriatrie, která se po epoše superspecializací stává oborem medicínu a pohled na nemocného opět scelujícím, pociťuje naléhavou potřebu tento soubor informací publikovat jako celek v co nejširším měřítku, a tak poskytnout zainteresovaným šanci uchopit svoji vlastní kondici ve vyšším věku zavčasu do vlastních rukou.

Bylo by samozřejmě naivní domnívat se, že celá populace okamžitě změní styl života. Tak jako všechny podobné aktivity rozdělí pravděpodobně populaci na obvyklé třetiny – jedna zůstane inertní, jedna bude váhat a snad některou zásadu uplatní ve svém životě a zbývající třetina se stane aktivní. V období, které nás čeká, však bude každý jedinec, který alespoň částečně zapracuje na prodloužení své soběstačnosti a dobré zdravotní kondice, cenný.

Proto si ČGGS dovoluje nastínit základní rysy preventivního celopopulačního programu:

Program úspěšného stárnutí

Motto: STÁRNUTÍ ZAČÍNÁ OKAMŽIKEM NAROZENÍ

ZLEPŠENÍM PÉČE KARDIOLOGICKÉ A ONKOLOGICKÉ SE SENIOŘI DOŽÍJÍ SVÉ MOZKOVÉ PŘÍHODY, OSTEOPORÓZY, SARKOPENIE, DEMENCE, DEPRESE, INKONTINENCE

• Prevence metabolického syndromu – od narození, intenzivně od 30–40 let
  (kontrola hmotnosti, v dospělosti kontrola TK, cholesterolu, kyseliny močové, glykemie).
• Prevence osteoporózy – od 10-15 let, intenzivně od 40 let
  (pravidelná tělesná zátěž 3x týdně – běh, plavání, míčové hry, tenis, jízda na kole, dále příjem vápníku, příjem vitaminu D – pobyt na slunci, nepodporovat přílišnou vyhublost – kostra není zatížena).
• Prevence postižení pohybového ústrojí, prevence sarkopenie – od 15 let, intenzivně od 50 let
  tělesná zátěž více izotonického charakteru, střídavě se zátěží a bez zátěže – chůze vs plavání – šetření nosných kloubů, příjem bílkovin a dalších nutrientů, příjem vitaminu D, minimalizace omezení hybnosti např. při infektech).
• Prevence psychických změn, trénink psychické odolnosti – od 40 let
  (systematické cílené vyhledávání duševních i tělesných aktivit, příprava na překonání syndromu prázdného hnízda a přechodu do důchodu).
• Prevence demence – od 40 let
  (trénink paměti – cílené počítání zpaměti, nikoli s kalkulačkou, pomatování si telefonních čísel, studium nových cizích jazyků, luštění křížovek, v TV sledování aktivních programů – soutěže, cestovatelské pořady, besedy, večerní inventura činností).
• Prevence inkontinence – od 35 let
  (cvičení pánevního dna, důkladná edukace).
• Prevence žilní insuficience – od 20 let
  (podpora žilního odtoku z DKK – režim sedavého zaměstnání).

Předpokládané metody ovlivnění různých věkových skupin populace

Adolescenti, mladí dospělí – např. spořiče obrazovek, interaktivní programy v tématikou daných oblastí, film s obráceným životopisem, automatické sekvence na internetové vyhledávače. Návštěva geriatrického zařízení v posledních letech ZŠ a během střední školy, mít „svého“ seniora.

Zralí dospělí – letáky k jednotlivým problémům do čekáren PL, čekáren gynekologů, urologů, do lékáren, do kadeřnictví, vzdělávací televizní programy ve večerních hodinách.

Prediktivní genetika – tato metoda je mocným nástrojem účinné prevence, i když její počátek v našich zemích bohužel podlehl komerci. Nicméně šance adekvátně stanovit ve vhodném věku riziko vývoje chorob potencionálně devastujících bude jistě v příštích desetiletích doceněna a využita.

Vážený pane náměstku,

Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP nabízí svoji pomoc při realizaci navrženého programu, který je svou komplexností a ambicí ovlivnit celou populaci nad její vlastní síly. Právě Váš rezort má vzhledem ke svým tradičním hodnotám a metodám největší šanci podpořit dosažení zamýšleného efektu projektu – tedy zmírnit dopady procesu stárnutí a zachovat dobrý zdravotní stav, kondici a soběstačnost nastupující početné seniorské populace.

prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

předsedkyně České gerontologickéa geriatrické společnosti ČLS JEP