Posouzení edukační potřeby žen v prevenci osteoporózy

Souhrn

Osteoporóza patří mezi metabolickými onemocněními skeletu k nejzávažnějším onemocněním, se vzrůstajícím výskytem osteoporotických zlomenin, vzrůstající ekonomickou zátěží léčby nemoci a komplikací a v neposlední řadě s nárůstem utrpení mnoha lidí. Nefarmakologická prevence primární osteoporózy je možná a může být velmi efektivní. Předpokladem preventivního chování je dobrá informovanost, která je bazálním determinantem vědomého dodržování zásad zdravého životního stylu, a tím i preventivního chování. Hlavním cílem této práce byla odpověď na otázku, jaká je kvalita znalostí o osteoporóze u žen v různých věkových obdobích, nebo v závislosti na typu aktuálně studované školy.

Klíčová slova:
osteoporóza – nefarmakologická prevence – úroveň znalostí – edukační potřeba

Metodika

K řešení uvedené otázky jsme provedli dotazníkové šetření u žen ve věkovém rozmezí 16–65 let v městě Brně. Šetření probíhalo v březnu až květnu 2011.

Dotazník byl vlastní konstrukce, vycházel z publikovaných výsledků působení ovlivnitelných rizikových faktorů na vznik primární osteoporózy a ze zkušeností s podobným šetřením z roku 2006⁽¹⁰⁾. Dotazník obsahoval 29 tvrzení s možností odpovědi souhlasu/nesouhlasu. Za každou správnou odpověď byl udělen jeden bod – maximálně bylo možno dosáhnout 29 bodů. Položky byly zaměřeny na obecné znalosti o osteoporóze a na znalosti souvislosti mezi vznikem nemoci a výživou, fyzickou aktivitou, vitaminem D, kouřením cigaret, nadměrnou konzumací alkoholu a krajními hodnotami BMI. Data z šetření byla zpracována ve statistickém software SPSS v 15.0. Pro testování byly výsledky hodnoceny nejen z věcného hlediska, ale také s přihlédnutím ke statistické významnosti pomocí testu ANOVA.

Sledovala se úroveň informovanosti u dvou skupin žen:

Skupina A – ženy ve věkových skupinách 16–24 let (mladé ženy), 25–49 let (ženy středního věku) a 50–65 let (starší ženy). Počet hodnotitelných dotazníků byl 737. Hledali jsme odpověď na otázku, zda se liší úroveň znalostí u žen v závislosti na věku. Četnostní zastoupení respondentek ve skupinách bylo srovnatelné.

Skupina B – studentky střední zdravotnické školy (SZŠ), gymnázia, středního odborného učiliště (SOU) a posluchačky vysoké školy (VŠ) – nelékařských oborů. Hodnotili jsme 470 dotazníků. Četnostní zastoupení respondentek ve skupinách bylo srovnatelné. Cílem bylo určit, zda se liší úroveň znalostí podle typu studované školy.

Dalším cílem bylo pomocí deskriptivní analýzy popsat výrazně deficitní oblasti v informovanosti.

Výsledky testu vědomostí mezi danými věkovými skupinami žen

Na obrázku 1 je znázorněn výsledek vědomostního testu ve skupinách respondentek podle věku. Průměrně bylo dosaženo 19 bodů, to je 65% úspěšnost. Námi stanovená hladina úspěšnosti byla 75 % = 22 správných odpovědí. Pouze 27 % respondentek ve vědomostním testu dosáhlo požadovaného minimálního a lepšího výsledku.

Pro interpretaci jsme zvolili položky, které se lišily více než 10% rozdílem v úspěšnosti:

• 61,5 % mladých žen správně řadilo osteoporózu jako nemoc vyskytující se převážně u žen, oproti stejnému názoru u 77,1 % žen středního věku a 70,0 % starších žen.
• 74,7 % mladých žen si myslelo, že nemoc se vyskytuje zřídka, zatímco stejný názor mělo 93,5 % žen středního věku a 93,1 % starších žen.
• 66,3 % mladých žen vědělo, že silná kostra vybudovaná v mládí je dobrou prevencí, oproti 50,3 % žen středního věku.
• Lepší znalosti o negativním dopadu zvýšeného příjmu kuchyňské soli na kvalitu kostí prokázaly mladé ženy v 78,0 % správných odpovědí, oproti 60,8 % u žen středního věku a 62,3 % starších žen.
• Rizikovou skupinou pro vznik osteoporózy jsou ženy po menopauze – o tom bylo přesvědčeno 73,1 % mladých žen, zatímco stejný názor mělo 90,2 % žen středního věku a 92,3 % starších žen.
• Větší diskrepance v počtu správných odpovědí se objevila v otázce zvýšeného ohrožení kvality kostí u lidí, kteří jedí převážně bílkovinnou stravu. Nejméně správných odpovědí (17,0 %) označily ženy středního věku. Nejlepšího výsledku (35,4 %) dosáhly starší ženy.

Na obrázku 2 je zobrazen průměrný počet dosažených správných odpovědí v testu. Úroveň informovanosti o osteoporóze a prevenci této nemoci byla mezi věkovými skupinami žen stejná (Signifikace testu ANOVA > 0,05).

Výsledky testu vědomostímezi respondentkami studujícími různé typy škol

Pro interpretaci jsme zvolili položky, které se lišily více než 10% rozdílem v úspěšnosti:

• V obecných znalostech o nemoci (multifaktoriální charakter nemoci, výskyt převážně u žen, prevalence nemoci, schopnost lékařů předpovídat výskyt nemoci, zvýšené riziko vzniku nemoci u žen v menopauze) dosáhly studentky SOU horších výsledků, než bylo dosaženo ve třech zbývajících skupinách studentek.
• Důvěra v účinnost prevence nemoci byla u studentek SOU nejvyšší (38,2 %), nejméně věřily v účinnost prevence osteoporózy studentky VŠ (25,6 %). Podpůrný vliv přiměřené tukové tkáně na kvalitu kostí správně uvedlo nejvíce studentek SOU (33,3 %), nejméně tomu věřily studentky VŠ (12,4 %).
• Výrazně méně správných odpovědí (57,8 %) uvedly studentky SOU v souvislosti s nežádoucím vlivem výhradně nadměrné fyzické zátěže na kvalitu kostí, oproti nejlepšímu výsledku (76,0 %) u studentek vysoké školy.
• Nejméně správných odpovědí (82,4 %) uvedly v souvislosti s prospěšností přiměřené fyzické aktivity ve vztahu ke kvalitě kostí studentky SOU, nejvíce správných odpovědí (91,6 %) na tuto otázku označily studentky SZŠ.
• O negativním vlivu imobility bylo správně přesvědčeno jen 65,7 % studentek SOU, nejvíce správných odpovědí (80,8 %) uvedly studentky gymnázia. Z výsledků vyplývá, že v baterii otázek týkajících se protektivního vlivu přiměřeného pohybu na kvalitu kostí měly studentky SOU nejméně správných odpovědí.
• O zvýšeném riziku onemocnění u kuřáků bylo přesvědčeno jen 62,7 % studentek SOU, oproti nejlepší skupině (83,7 % správných odpovědí) studentek VŠ.
• Častou konzumaci kolových nápojů, jako podpůrného faktoru vzniku nemoci, správně označilo jen 54,9 % studentek SOU, nejvíce správných odpovědí (70,0 %) uvedly studentky gymnázia.
• O nebezpečí vegetariánství je přesvědčeno nejvíce (92,5 %) studentek gymnázia, nejméně správných odpovědí (78,4 %) uvedly studentky SOU.

Z obrázku č. 3 je zřejmé, že průměrný počet správných odpovědí byl nižší v případě studentek středního odborného učiliště.

U studentek střední zdravotnické školy, gymnázia a vysoké školy se úroveň znalostí nelišila. Úroveň znalostí byla nižší u studentek SOU (Signifikance testu ANOVA < 0,05 pouze u kategorie „střední odborné učiliště“).

Výrazně deficitní oblasti z deskriptivní analýzy:

48,4 % respondentek neznala vztah mezi přímou expozicí UV záření na kůži a vznikem vitaminu D, který je pro růst kostí velmi důležitý. Toto potvrzuje i 86,0 % špatných odpovědí týkajících se nadužívání krémů s UV faktorem. Druhým nejhůře zodpovězeným dotazem byla otázka na souvislost mezi mírnou nadváhou a osteoporózou. 78,4 % respondentek neznalo souvislost mezi preventivním vlivem přiměřené tukové tkáně a osteoporózou. O negativním vlivu nadměrného příjmu bílkovin na kvalitu kostí nevědělo 77,2 % respondentek. Nebezpečí vysoké konzumace cukru na kvalitu kostí si nebylo vědomo 61,6 % respondentek.

Nejzávažnějším zjištěním v testu znalostí u všech respondentek byl názor, že osteoporóze se nedá účinně předcházet, jak uvedlo 75,3 % žen.

Diskuse

Z výsledků našeho šetření vyplynula mnohá závažná zjištění. Otázky obecně preventivního rázu zodpověděly lépe mladší ženy, např. více věřily v účinnou prevenci, lépe vnímaly význam dobře vytvořené kostry, správně pochopily negativní vliv imobility. Lepších výsledků v testu dosáhly mladé ženy i v oblasti stravovacích návyků – byly více přesvědčeny o nevhodnosti nadměrného solení, nadměrné konzumace kávy, lépe se orientovaly v množství vápníku obsaženého v mléce. Myslíme si, že výsledky mohou souviset s dobrým přístupem k informacím a účastí na intervenčních programech, mnohdy zacílených právě na studenty. To se zřejmě netýká studentek SOU. Do kohorty těchto respondentek patřily především aktuálně studující, u kterých se předpokládá vliv vzdělávací instituce. Obdobný závěr odhalila studie u dívek z jižní Moravy⁽⁸⁾. Teoretické znalosti o negativním vlivu kouření tabáku a vlivu fyzické aktivity na kostní zdraví byly na slušné úrovni, stejně jako v obdobně zaměřené kanadské studii⁽¹⁾. Ženy středního a vyššího věku byly úspěšnější u otázek z oblasti alternativních způsobů stravování – věděly o nebezpečí vegetariánství a pití kolových nápojů na kvalitu kostí. Častěji zastávaly názor, že mírná nadváha má preventivní vliv na úbytek kosti. Myslíme si, že starší ženy již nebývají tolik ovlivňovány módními trendy a preferují spíše tradiční způsob stravování⁽⁴⁾.

V deskriptivní analýze se výrazně špatné odpovědi (více než 50 % chybných tvrzení) objevily u pěti položek:

• Časté používání opalovacích krémů s UV faktorem je pro kvalitu kostí rizikové. Tento názor nesdílelo 90 % všech respondentek, rozdíly v odpovědích mezi respondentkami ve věkových kategoriích i mezi studentkami různých škol byly minimální. Obě tvrzení souvisí s neznalostmi v oblasti fyziologie vitaminu D a jeho vlivu na kvalitu kostí. O nedostatečných znalostech vitaminu D a jeho dynamice v organismu svědčí i výsledky šetření, které bylo realizováno na Slovensku⁽⁶⁾. Špatné znalosti o vitaminu D a nutriční prevenci osteoporózy autorky překvapily, výsledek byl o to závažnější, že respondenty byli studenti zdravotnických oborů. Lidé se v dnešní době často setkávají s informacemi o nevhodnosti opalování, nejčastěji v souvislosti se vznikem nádorového onemocnění. Možná proto byly respondentky méně úspěšné v této baterii otázek. V běžném životě, zvlášť mladé ženy, často řeší diskrepanci mezi touto informací a módním trendem vypadat zdravě a opáleně. Ženy vyššího věku jako děti prošly preventivními programy – ozařováním horským sluncem a konzumací rybího tuku. Dalo by se tedy předpokládat, že si jsou vědomy důvodu těchto aktivit v dětství. Právě nedostatek slunečního záření je pravděpodobně příčinou, že česká populace se podle prvních výsledků testování nachází v situaci, kdy téměř polovina populace nenaplňuje hladinu vitaminu D nutnou ke kvalitní remodelaci kosti a jak se postupně ukazuje, i k normálnímu fungování řady dalších systémů⁽⁷⁾.
• Mírná nadváha je považována za prevenci osteoporózy. Tento názor nemělo téměř 80 % ze všech respondentek. V otázce byly méně úspěšné ženy ve věku 16–24 let. Důležitým momentem tohoto věku je tělesné sebepojetí. Současná společnost je orientována na výkon, osobní prestiž, společenský úspěch. Je to důsledek výkonově orientované atmosféry ve společnosti, mohutně podporované cílenou všudypřítomnou reklamou. Tělesné sebepojetí jako postoj k vlastnímu tělu proto sehrává v životě dnešního mladého člověka výraznou roli a nadváha zde hraje velmi důležitou úlohu⁽³⁾. Nejsnadnějším a nejrychlejším řešením se pak dívkám jeví omezení příjmu potravy, někdy jdoucí až k extrémům vědomého odmítání potravy v podobě mentální anorexie či mentální bulimie. Tyto dívky jsou v pozdějším věku velmi ohroženy vznikem osteoporózy^(2,11). Ale i výrazná obezita, jako opačný hmotnostní extrém, je podle nejnovějších studií považována za významný rizikový faktor vzniku primární osteoporózy, zvláště pokud se vyskytuje u premenopauzálních žen⁽¹²⁾.
• Osteoporózou jsou ohroženi lidé, kteří jedí ve zvýšené míře převážně bílkovinnou stravu (maso, uzeniny). Tento názor nemělo přibližně 80 % ze všech respondentek. Nejvíce byl zastoupen mezi respondentkami ve věku 16–49 let. Vztah mezi nadbytkem bílkovin v potravě a kostním zdravím je obecně méně znám. Běžná konzumentka je spíše seznamována s protektivním vlivem příjmu bílkovin na zdraví, je to doporučovaný nutrient při redukční dietě. Ta bývá u žen ve věku 16–49 let často aktuální. Je však třeba poznamenat, že negativní vliv na kostní zdraví má pouze dlouhodobý příjem převážně bílkovinné stravy, který se běžné konzumentky zpravidla netýká. Jako behaviorální faktor se však stává aktuální v případě low carb diet (nízkosacharidová dieta), která má mnoho miliónů příznivců zejména v USA a ve Velké Británii. Dieta je populární i u nás, vyžaduje velmi málo úsilí od konzumenta a slibuje velmi mnoho⁽⁴⁾. Dalším negativním rysem této vysokobílkovinové diety je z pohledu kostního zdraví fakt, že konzumentka nejí pouze výsekové maso, ryby, vejce a tvrdé sýry, ale jídelníček si často zpestří uzeninami. Ty obsahují velké procento tuků a soli a negativní vliv na kosti se tak znásobuje.
• Vysoký příjem sladkých jídel znamená zvýšený úbytek kostí. Tento názor nemělo téměř 60 % ze všech respondentek, všechny věkové kategorie byly zastoupeny rovnoměrně. Nadměrná konzumace sacharidů má na kostní zdraví negativní vliv. Tento fakt je obecně také méně znám. Přitom spotřeba cukru (sacharózy) se zvýšila 1000krát za posledních 100 let⁽¹¹⁾.
• Osteoporóze se nedá účinně předcházet. Tento názor mělo téměř 80 % všech respondentek, více věřily v účinnou prevenci respondentky ve věku 16–24 let. Výrazná nedůvěra byla u starších žen. Předpokládáme, že je to zřejmě výsledkem skepse k prevenci nemoci, která by mohla být důsledkem neznalosti příčin nemoci. Myslíme si, že běžná populace není seznámena s poměrně velkým procentem genetické dispozice nemoci, kdy jsou preventivní opatření méně účinná, ale včasnou prevencí lze důsledky znatelně posunout do pozdějšího věku. Druhým možným vysvětlením nedůvěry v prevenci je skutečnost, že jakékoli zlepšení kvality kosti je běh na dlouhou trať. Zcela určitě jsou pozitivně vnímána preventivní opatření, která mají rychlý efekt, a to u osteoporózy není možné. Výsledky se dostavují třeba až za několik let či desítek let a jedinec si nemusí ve zralém věku spojit dobrou kvalitu kostí s preventivním chováním v dětství.

Závěr

Z šetření vyplývá, že úroveň znalostí o osteoporóze a prevenci této nemoci je nízká, v některých oblastech až znepokojivě.

Tvrzení respondentek o nedůvěře v účinnou prevenci osteoporózy považujeme za nejzávažnější zjištění našeho šetření.

Ženy by měly být již od adolescentního věku vhodnou formou seznamovány s důležitými skutečnostmi z oblasti vzniku, rozvoje a důsledků osteoporózy, protože znalost reálií napomůže zdůvodnění, proč a jak dbát o zdravý životní styl jako podstatný nástroj prevence osteoporózy

Mgr. Blanka Trojanová

Katedra porodní asistence LF MU, Brno,

Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno

Mgr. Blanka Trojanová

e-mail: btrojan@med.muni.cz

Je absolventkou gymnázia s přírodovědnou profilací. Po maturitě vystudovala nadstavbové studium na SZŠ, obor porodní asistentka. Několik let pracovala převážně na porodním sále. V roce 1989 ukončila studium na FF KU, v dvouoborovém studiu Učitelství odborných předmětů pro SZŠ a Pedagogika. Od roku 2003 pracuje jako odborná asistentka na katedře porodní asistence LF MU v Brně. Výsledky uvedeného šetření jsou součástí disertační práce.