Brněnský geriatrický den na prahu dospělosti – osmnácté narozeniny

Od 17. března 1998, kdy se Brněnský geriatrický den konal poprvé v konferenčním sále FN Brno, hledal si a nalézal tento kongres svoje postavení mezi pestrou paletou odborných akcí v rámci České lékařské společnosti J. E. Purkyně (JEP). Postupně si vybudoval „image“ mezi geriatry, internisty, praktickými lékaři i nelékařskými zdravotnickými pracovníky.

Důvodem ustanovení tradice tohoto pracovního dne byla potřeba zlepšit obecné povědomí lékařů a zdravotnické veřejnosti o péči o starší nemocné, jejichž počet stále narůstá. Jde o garantovanou odbornou akci – přednášejícími jsou vyzvaní přední odborníci prakticky ze všech medicínských oborů (zejména klinické gerontologie a interny). Prezentované příspěvky se týkají rozličných společných témat péče o starší nemocné. Záštitu nad akcí pravidelně přebírají děkan lékařské fakulty, rektor Masarykovy univerzity Brno, ředitel Fakultní nemocnice Brno, primátor statutárního města Brna a brněnský biskup. BGD je každý druhý rok současně Brněnsko-bratislavským gerontologickým sympoziem – jako projev spolupráce lékařských fakult Masarykovy univerzity a Komenského univerzity v Bratislavě. Současně je projevem spolupráce mezi českými a slovenskými geriatry.

Odbornou veřejností je tento pracovní den vnímán pozitivně a stal se tradiční březnovou akcí nejen České gerontologické a geriatrické společnosti JEP, ale i jihomoravské profesionální veřejnosti. Přednášky mají postgraduální charakter a jsou zaměřeny nejen na specifika onemocnění seniorů, ale snaží se postihnout také novinky a zvláštnosti v neinterních medicínských oborech.

Zájem odborné veřejnosti, s nímž se od počátku BGD setkává, má vzestupný trend. Počet účastníků z řad lékařů a NLZP postupně narostl na 250–300 odborníků (letos 265). Za uplynulých 18 roků tak přesáhl úhrnný počet účastníků BGD 4 500. V řadách přednášejících bylo více než 300 předních odborníků z klinické medicíny. Pravidelně na BGD přednáší i pozvaní zahraniční hosté z Velké Británie, Holandska, Rakouska, Německa, Itálie, Ruské federace, Polska a Slovenska.

Letošní BGD byl zaměřen zejména na oblast disability, její prevenci a rehabilitaci ve vyšším věku, poukázal také na zvláštnosti alergie a imunity ve stáří.

Demografický vývoj a stárnutí

V České republice, podobně jako v západní Evropě, charakterizuje současný demografický vývoj postupné stárnutí populace se snižováním podílu její dětské části. Na začátku 20. století tvořily osoby starší 65 let 3 až 5 %. Za posledních 100 let se střední délka života v Evropě i ČR zdvojnásobila. Délka lidského života se začíná přibližovat jeho biologické hranici. V zemích Evropské unie významně vzrostla a neustále dále narůstá skupina jedinců nad 65 let věku. V roce 2030 bude činit 25 % a v roce 2060 dokonce jednu třetinu populace. Významně vzroste i skupina jedinců pozdního stáří (80 a výše), pro něž je typická multimorbidita. V současnosti tvoří občané starší 80 let 3,9 % populace. Prognóza jejich nárůstu do roku 2060 je 14 % – tedy vzestup na 3,5násobek proti současnosti. Každý čtrnáctý občan bude starší 85 let (více než pětinásobek dneška). Nárůst počtu osob v této věkové kategorii bude mít hluboký dopad na společnost z pohledu vyšších sociálních potřeb a naléhavější zdravotní péče ve srovnání s mladšími seniory (65–75 roků).

Senioři v dnešní době představují jako celek mimořádně heterogenní skupinu občanů, kde jsou jak nemocní, tak zdraví jedinci. Všem přitom náleží adekvátní zdravotní a sociální péče spojená s lidskou důstojností. Je úkolem nás všech být na novou skutečnost profesionálně připraveni a pomáhat spoluvytvářet příznivé podmínky při jejím vzniku, o což usiluje i naše každoročně konaná konference.

Témata konference

Na akci zaznělo 15 hlavních přednášek a zúčastnilo se jí 8 vystavujících firem. Pro ilustraci si dovolím upozornit na obsah vybraných sdělení.

V přednášce „Gerontologie a geriatrie 2016“ upozornila předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti doc. Iva Holmerová na fakt, že geriatrická medicína je rozsáhlou oblastí, která v současné době zažívá v Evropě nebývalý rozvoj v souvislosti se stárnutím populace. Tento rozvoj je odlišný od chápání geriatrie jako péče o nesoběstačné lidi vyššího věku – tedy ty, kteří potřebují dlouhodobou péči, nebo dokonce jen o ty, kteří trpí Alzheimerovou chorobou a jinými formami demence. Docentka Holmerová se pokusila charakterizovat geriatrii 21. století a vymezila ji vůči jiným oborům současné medicíny pomocí následujících bodů: 1. zaměření na syndromy, které zahrnují nejen nozologickou jednotku, ale i další související faktory (například křehkost, demence, instabilita s pády, inkontinence); 2. respektování rovnocenné důležitosti preventivních přístupů, strategie aktivního a zdravého stárnutí, managementu a léčby, doléčení a rehabilitace a eventuální další péče, umožňující co nejlepší kvalitu života a soběstačnost v domácím prostředí; 3. s tím související komplexní přístup k jednotlivým syndromům – snaha o adekvátní doléčení a rehabilitaci se zájmem o prostředí, v němž bude pacient nadále žít; 4. spolupráce s jinými obory medicíny i péče; 5. respektování konečnosti lidského života.

Profesorka Katharine Pils z vídeňského Sophienspital v přednášce „Rehabilitace po zlomeninách krčku ve starším věku“ podtrhla význam rehabilitace, u níž je na rozdíl od medikamentózní léčby položen důraz na fungování, fyzický výkon a bezpečnost nemocného. Rehabilitace by měla začít hned po přijetí do nemocnice. Tento proces zahrnuje i komplexní geriatrické hodnocení.

Docent Petr Němec z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie FN u sv. Anny, Brno ve svém sdělení poukázal na „Možnosti kardiochirurgie u seniorů“. Vzhledem ke zlepšujícímu se technickému vybavení, šetrnějším postupům operace i dokonalejší pooperační péči významná část nemocných nad 75 roků podstoupí srdeční operaci. V Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně bylo v letech 2010–2014 operováno celkem 5519 pacientů, 21,7 % z nich bylo starších 75 let. Tito pacienti měli více rizikových faktorů pro operaci. Nejčastějšími výkony byly revaskularizace myokardu a náhrada aortální chlopně bioprotézou. Více než třetina nemocných podstoupila kombinovaný výkon. V pooperačním průběhu se vyskytlo více komplikací, nejčastějšími byla fibrilace síní a pooperační psychosyndrom. Přednášející poukázal na to, že vysoce individuální přístup je zcela nezbytný a může u vybraných nemocných přinést velmi dobré výsledky s výrazným zvýšením jejich kvality života.

Profesor Mikeš z bratislavské Geriatrické kliniky LF Univerzity Komenského ve své přednášce „Kardiovaskulárna rehabilitácia a chronické srdcové zlyhanie“ upozornil na význam rehabilitace pro zásobení myokardu kyslíkem, snížení srdeční práce a zvýšení elektrické stability myokardu. Navzdory této skutečnosti je do rehabilitačních programů zařazeno jen 34 % z celkového počtu vhodných pacientů. Nižší je podíl zejména v kategorii vyšších ročníků (39 % do 62 let, ale jen 14 % nad 62 let).

Profesor Weber a spoluautoři z brněnské Geriatrické kliniky LF Masarykovy univerzity ve svém sdělení „Geriatrická rehabilitace – prevence možné disability“ upozornili na fakt, že riziko vedoucí k disabilitě nebo závislosti v dopomoci se podstatně zvyšuje nejen se stoupajícím věkem, ale také s počtem komorbidit. Závažným a běžným důsledkem chronické choroby ve stáří je fyzická disabilita, definovaná jako přítomnost obtíží nebo závislost při výkonu běžných každodenních aktivit na dopomoci druhých osob – od základní sebeobsluhy (toaleta a umývání se) až po úkoly potřebné pro vedení nezávislého života (nakupování, příprava jídel, placení účtů). Z těchto důvodů je u seniorů preferován stratifikovaný přístup v jejich hodnocení, který podchycuje intenzitu a komplexnost nemoci a funkční disabilitu. Pro kvalitu života seniora není rozhodující přítomnost samotné choroby (nebo více nemocí), ale stupeň disability, tj. funkčního postižení, ke kterému ve svém důsledku vede. Plná soběstačnost přitom může být zachována i v přítomnosti mnoha chorob současně.

Primář Milan Stolička z FN Ostrava – LDN Klokočov v přednášce „Nemoci pohybového aparátu seniorů – úloha rehabilitační následné péče“ zdůraznil, že nemoci pohybového ústrojí se vyskytují téměř ve všech věkových skupinách. Ve vyšším věku stoupá jejich výskyt a nezávisle na různorodé etiologii vedou, zejména v pokročilých stadiích nebo při kombinaci více chorob, ke značným funkčním hendikepům s negativním dopadem na kvalitu života. V rámci následné geriatrické péče je důležité dosáhnout maximální stabilizace všech chorob seniora s využitím co nejmenšího objemu dlouhodobě podávaných medikamentů. Rehabilitační následná péče využívá spektrum fyzikálních léčebných procedur k dlouhodobému zmírnění obtíží a cílenou fyzioterapii a ergoterapii k dosažení maximální možné úrovně samostatného pohybu a sebeobsluhy.

Primářka Jana Roubalová z Rehabilitačního oddělení FN Brno upozornila na „Možnosti a význam rehabilitace v seniorském věku“ a skutečnost, že většina pacientů je rehabilitovatelných. Důležité je stanovení krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu, využití možností fyzikální terapie a ergoterapie, která se orientuje na zvládání běžných denních aktivit a sebeobsluhy. Problémem je nízký počet fyzioterapeutů v zařízeních, kteří tuto péči poskytují. Se stoupajícím počtem fyzioterapeutů klesá počet komplikací a stoupá počet seniorů, kteří jsou schopni návratu do domácího prostředí.

Docent Martin Repko z Ortopedické kliniky LF MU a FN Brno poukázal na „Operační řešení vertebrogenních potíží ve vyšším věku“. Operace páteře při současném trendu aktivního stáří indikujeme ve vyšším věku stále častěji. K základním operačním výkonům u degenerativního postižení bederní páteře patří prostá dekomprese doprovázená případnou herniotomií. V oblasti krční páteře v indikovaných případech používáme k řešení cervikální stenózy zadní laminoplastiku s uvolněním stenózy v lordotizovaném úseku páteře. V případech převažující stenózy při herniaci disku využíváme předních přístupů s náhradou meziobratlové ploténky a meziobratlovou fúzi. K dalším závažným patologiím páteře vedoucím k indikaci operační léčby patří primární tumory či metastázy, obratlové zlomeniny, deformity páteře a záněty. Operační léčba vertebrogenních potíží ve vyšším věku je v současné době pravidelnou a úspěšnou operativou.

Primář Milan Forejtar z Gerontologického centra Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně na analýze 261 nemocných demonstroval „Význam stavu nutrice pro rehabilitující seniory v následné péči“. Poukázal přitom na přímou závislost malnutrice s věkem, stupněm soběstačnosti a alterací kognitivních funkcí. Časnou nutriční intervencí se nutriční stav podstatně zlepšil a kompletní individualizovanou rehabilitační péčí značně stoupla funkční zdatnost pacientů.

Docentka Marie Černá a doc. Petr Kučera z Ústavu obecné biologie a genetiky a Ústavu imunologie 3. LF UK v Praze seznámili posluchače s problematikou „Imunita a její změny ve stáří“. Jeden z nejznámějších důsledků stárnutí je pokles imunitních funkcí. Projevy stáří imunitního systému se manifestují na mnohočetných úrovních, které zahrnují sníženou produkci B a T lymfocytů v kostní dřeni i thymu, stejně jako zeslabenou funkci zralých lymfocytů v sekundárních lymfoidních tkáních. Výsledkem je, že starší jedinci neodpovídají na imunitní stimul tak silně jako mladí.

Podle dr. Novotné z Interní gastroenterologické kliniky FN Brno je prevalence alergických onemocnění u seniorů odhadována na 5–10 %, jak uvedla v přednášce „Problematika alergie ve stáří“. Alergická onemocnění mohou pokračovat od dětství nebo středního věku, výjimečně se mohou manifestovat až ve stáří. U starších osob je řada faktorů, které přispívají k riziku jejich rozvoje. Jde o souběžně se vyskytující onemocnění, problémy s pamětí a užívání více předepsaných i volně prodejných léků. I když ve stáří dochází k poklesu jak celkového IgE v séru, tak alergické senzibilizace, zůstávají rizikovou skupinou pacienti s atopickou dermatitidou (AD) nebo s vysokými hladinami IgE v séru.

Docent Richard Chaloupka a dr. Luděk Ryba z Ortopedické kliniky FN a LF MU Brno upozornili posluchače na „Operativu nosných kloubů dolních končetin u seniorů“. Nejčastější jsou endoprotézy kyčlí a kolen. Indikací cementované endoprotézy kyčle je především koxartróza – primární a sekundární (nejčastěji poúrazová), revmatoidní artritida, nekrózy hlavice femuru. Indikací jsou především bolesti při každém kroku, klidové nebo noční, při odpovídajícím klinickém a radiologickém nálezu. U starších, méně pohyblivých a hůře spolupracujících indikujeme cervikokapitální protézy (cementovanou náhradu proximálního femoru). Operace hlezna jsou indikovány ve vyšším věku u artróz primárních, poúrazových poměrně vzácně, převažuje zpevnění kloubu – artrodéza, s doléčením sádrovou fixací.

Profesor Jindřich Špinar z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno v příspěvku „Registr AHEAD – novinky v akutním srdečním selhání“ poukázal na užitečnost klinikou vyvinutého skórovacího systému na odhad krátkodobé a dlouhodobé prognózy pomocí přidružených onemocnění.

Profesor Miroslav Penka z oddělení klinické hematologie FN Brno upozornil na „Bezpečnost léčby dabigatran etaxilátem“.

Dr. Vadym Prudius I. chirurgické kliniky FN u sv. Anny a Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno přednesl sdělení „Spontánní intramuskulární krvácení při antikoagulační léčbě u geriatrických pacientů“. Představil retrospektivní analýzu 15 nemocných s diagnózou spontánního krvácení v letech 2012–2015. Všichni tito nemocní užívali antikoagulační terapii jako prevenci cévní mozkové příhody při fibrilaci síní nebo jako prevenci či léčbu tromboembolické nemoci. U žádného z nemocných nebyly v anamnéze zjištěny pády či traumata. Řešení krvácení u nemocných vysokého věku by mělo být přísně individuální, s ohledem na komorbidity nemocného, jeho věk, abilitu a křehkost. Zásadní je prevence krvácení při podávání antikoagulační terapie seniorům.

Součástí akce byla i posterová sdělení. U přednesených sdělení probíhala živá diskuse jak v rámci jednotlivých panelů, tak v kuloárech v průběhu dopolední a polední přestávky.

Závěr

Současná geriatrická medicína usiluje o co nejdelší zachování přiměřené tělesné a duševní aktivity, odvrácení ztráty soběstačnosti a zlepšení prognózy seniorů v případě onemocnění. Má tedy intervenčně-preventivní charakter a podporuje úspěšné zdravé stárnutí. V centru jejího zájmu je zvládání modifikovaného klinického obrazu chorob a zdravotně-sociálních problémů seniorů, které jsou často diametrálně odlišné od problémů mladší a střední generace. O zdůraznění tohoto aspektu pohledu na seniorskou populaci ve zdraví i nemoci usiluje i naše každoroční celostátní konference s mezinárodní účastí, která nyní stojí na prahu své plnoletosti – Brněnský geriatrický den.

prof. MUDr. Pavel Weber, CSc.

Geriatrická klinika LF MÚ a FN Brno