Zpracování vzorků a metodická úskalí ve výzkumu mnohočetného myelomu

V tomto úvodním článku pro ostatní metodiky využívané na našem pracovišti při studiu mnohočetného myelomu a monoklonálních gamapatií jsme se zaměřili na postupy vlastního zpracování biologického materiálu, principy separace buněk a nastavené algoritmy dalších postupů. Běžně používaná metodika magnetické separace buněk MACS je vhodná pouze pro vzorky se vstupní infiltrací plazmatickými buňkami > 5 %. Pro nízce zastoupené populace buněk pak využíváme výhradně metodu fluorescencí aktivované separace FACS. Izolované plazmatické buňky jsou dále využívány pro molekulárně biologické studie, pro cytogenetická vyšetření a k proteinovým analýzám. Dále se v této práci zmiňujeme o úskalích, která souvisejí s výzkumem mnohočetného myelomu, některá z nich již umíme překonat, s jinými se zatím neúspěšně potýkáme.

Klíčová slova:
mnohočetný myelom – monoklonální gamapatie – separace buněk – CD138

Tato práce byla podpořena výzkumnými projekty MŠMT ČR LC06027, MSM0021622434; granty IGA MZ ČR NS10207, NS10387, NS10406, NS10408, NT11154 a granty GAČR GAP304/10/1395, GP301/09/P457.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do bi omedicínských časopisů.

Autoři: A. Potáčová ¹; J. Štossová ¹; I. Burešová ¹; L. Kovářová ^1,2; M. Almaši ^1,3 ; M. Penka ²; R. Hájek ^1,3,4
Působiště autorů: Babak Myeloma Group, Department of Pathological Physiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹; Department of Clinical Hematology, University Hospital Brno, Czech Republic ²; Laboratory of Experimental Hematology and Cell Immunotherapy, Department of Clinical Hematology, University Hospital Brno, Czech Republic ³; Department of Internal Medicine – Hematooncology, University Hospital Brno, Czech Republic ⁴
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2011; 24(Supplementum 1): 18-23

Souhrn

Zdroje

1. Kovarova L, Buresova I, Buchler T et al. Phenotype of plasma cells in multiple myeloma and monoclonal gammopathy of undetermined significance. Neoplasma 2009; 56(6): 526–532.

2. Stranneheim H, Orre LM, Lehtiö J et al. A comparison between protein profiles of B cell subpopulations and mantle cell lymphoma cells. Proteome Sci 2009; 7: 43.

3. Fišerová A, Hájek R, Doubek M et al. Imunomagnetická separace myelomových buněk. Klin Onkol 2001; 14(2): 46–50.

4. Čumová J, Burešová I, Kovářová L et al. Selekce plazmatických buněk. Klin Onkol 2008; 21 (Suppl 1): S190–S194.

5. Burešová I, Čumová J, Kovářová L et al. Srovnání selekce plazmatických buněk metodami MACS a FACS. Klin Onkol 2008; 21 (Suppl 1): S195–S197.

6. Burešová I, Kyjovská D, Kovářová L et al. Algoritmus separace plazmatických buněk ze vzorků kostní dřeně. Klin Onkol 2011; 24(1): 35–40.

7. Cumova J, Kovarova L, Potacova A et al. Optimization of immunomagnetic selection of myeloma cells from bone marrow using magnetic activated cell sorting. Int J Hematol 2010; 92(2): 314–319.

8. Draube A, Pfister R, Vockerodt M et al. Immunomagnetic enrichment of CD138 positive cells from weakly infiltrated myeloma patients samples enables the determination of the tumor clone specific IgH rearrangement. Ann Hematol 2001; 80(2): 83–89.

9. Horst A, Hunzelmann N, Arce S et al. Detection and characterization of plasma cells in peripheral blood: correlation of IgE+ plasma cell frequency with IgE serum titre. Clin Exp Immunol 2002; 130(3): 370–378.

10. Chen L, Li J, Xu W et al. Molecular cytogenetic aberrations in patients with multiple myeloma studied by interphase fluorescence in situ hybridization. Exp Oncol 2007; 29(2): 116–120.

11. Presentation of Joachim W. Ellwart Cell Sorting Facility Helmholtz Zentrum München German Research Center for Environmental Health Institute of Molecular Immunology (IMI) Workgroup Kremmer NMI Reutlingen. Available from: http://www.slidefinder.net/2/22jul08/1214224.

12. Bonner WA, Hulett HR, Sweet RG et al. Fluorescence activated cell sorting. Rev Sci Instrum 1972; 43(3): 404–409.

13. Reid S, Yang S, Brown R et al. Characterisation and relevance of CD138-negative plasma cells in plasma cell myeloma. Int J Lab Hematol 2010; 32 (6 Pt 1): e190–e196.

14. Jourdan M, Ferlin M, Legouffe E et al. The myeloma cell antigen syndecan-1 is lost by apoptotic myeloma cells. Br J Haematol 1998; 100(4): 637–646.

15. Fuhler GM, Baanstra M, Chesik D et al. Bone marrow stromal cell interaction reduces syndecan-1 expression and induces kinomic changes in myeloma cells. Exp Cell Res 2010; 316(11): 1816–1828.

16. Kambham N, Kong C, Longacre TA et al. Utility of syndecan-1 (CD138) expression in the diagnosis of undifferentiated malignant neoplasms: a tissue microarray study of 1,754 cases. Appl Immunohistochem Mol Morphol 2005; 13(4): 304–310.

17. O’Connell FP, Pinkus JL, Pinkus GS. CD138 (syndecan-1), a plasma cell marker immunohistochemical profile in hematopoietic and nonhematopoietic neoplasms. Am J Clin Pathol 2004; 121(2): 254–263.

18. Rao PH. Comparative genomic hybridization for analysis of changes in DNA copy number in multiple myeloma. Methods Mol Med 2005; 113: 71–83.

19. Sawyer JR. Metaphase cytogenetic techniques in multiple myeloma. Methods Mol Biol 2011; 730: 149–158.

20. Schilling G, Dierlamm J, Hossfeld DK. Prognostic impact of cytogenetic aberrations in patients with multiple myeloma or monoclonal gammopathy of unknown significance. Hematol Oncol 2005; 23(3–4): 102–107.

21. Petrak J, Ivanek R, Toman O et al. Déjà vu in proteomics. A hit parade of repeatedly identified differentially expressed proteins. Proteomics 2008; 8(9): 1744–1749.

22. Almasi M, Sevcikova S, Slaby O et al. Association study of selected genetic polymorphisms and occurrence of venous thromboembolism in multiple myeloma patients treated with thalidomide. Clin Lymph Myel Leuk. Accepted for publication.

23. Chen X, Ba Y, Cai X et al. Characterization of microRNAs in serum: a novel class of biomarkers for diagnosis of cancer and other diseases. Cell Res 2008; 18(10): 997–1006.

24. Muralidharan-Chari V, Clancy JW, Sedgwixk A et al. Microvesicles: mediators of extracellular communication during cancer progression. J Cell Sci 2010; 123 (Pt 10): 1603–1611.