#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Aktuality z odborného tisku


Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2015; 28(4): 302-304
Kategorie: Aktuality z odborného tisku

TBCRC009: A Multicenter Phase II Clinical Trial of Platinum Monotherapy with Biomarker Assessment in Metastatic Triple‑negative Breast Cancer

Isakoff SJ, Mayer EL, He L et al.

J Clin Oncol 2015; 33(17): 1902–1909. doi: 10.1200/JCO.2014.57.6660. PMID: 25847936.

Komentář

V dané studii bylo hodnoceno 86 pacientek s metastatickým TNBC, z nichž polovina obdržela cDPP (75 mg/ m2) a druhá polovina CBDCA (AUC6), a to nejčastěji v 1. linii léčby (80 %), případně ve 2. linii. Celková odpověď na léčbu dosáhla 25,6 %, lepší výsledky byly s cDDP režimem (RR 32,6 vs. 18,7 %). Cílem práce bylo identifikovat molekulární prediktory odpovědi TNBC na platinové deriváty, přičemž ze všech analyzovaných dosahoval nejlepší diskriminační hodnoty (respondéři vs. non‑respondéři) index [HRD‑ LOH/ HRD‑ LST], identifikující nádory vykazující deficientní proces homologní rekombinantní reparace DNA. Ostatní studované markery (exprese p63 a p73, mutace PIK3CA, PAM50 expresní profil) nedokázaly odpověď na platinový derivát predikovat. 

Effect of Low‑intensity Physical Activity and Moderate‑ to High‑intensity Physical Exercise During Adjuvant Chemotherapy on Physical Fitness, Fatigue, and Chemotherapy Completion Rates: Results of the PACES Randomized Clinical Trial

van Waart H, Stuiver MM, van Harten WH et al.

J Clin Oncol 2015; 33(17): 1918–1927. doi: 10.1200/JCO.2014.59.1081. PMID: 25918291. 

Komentář

Studie se zabývala otázkou, zda fyzická aktivita (a její míra) probíhající paralelně s adjuvantní protinádorovou léčbou ovliňuje výskyt únavy, kvalitu života a případně i průběh adjuvantní léčby. Celkem 230 pa­cientek léčených pro karcinom prsu bylo randomizováno do tří ramen studie: Onco‑ Move, OnTrack a UC (kontrolní skupina). Skupina pacientů v rameni Onco‑ Move byla 5× týdně po dobu min. 30 min zatížena normálním „domácím“ cvičením. Skupina OnTrack absolvovala kromě výše popsaných 30 min domácího cvičení navíc 2× týdně 20minutové posilovací cvičení zaměřené na šest velkých svalových skupin a k tomu 30 min aerobního cvičení na úrovni 50– 80 % max. zátěže. Poslední skupina byla kontrolní a nebyla zatížena žádným pravidelným či organizovaným cvičením. Cvičení probíhala pod dozorem, byla zahájena při prvním cyklu léčby a ukončena tři týdny po poslední chemoterapii.

Výsledky byly jistě zajímavé. Pacientky pravidelně cvičící (obě skupiny) měly menší pokles sledovaných kardiorespiračních parametrů (obě skupiny p ≤ 0,001), nižší výskyt nauzey a zvracení (Onco‑ Move p = 0,029 a OnTrack p = 0,031) a bolesti (p = 0,031 a p = 0,011) při srovnání s kontrolní skupinou. Vyšší svalová síla a celkově nižší fyzická únava byla zjištěna u pa­cientek ve skupině OnTrack ve srovnání s kontrolní skupinou (p = 0,002 a p < 0,001). Významně méně pacientek v OnTrack skupině vyžadovalo úpravu dávky chemoterapie (12 vs. 34 % (Onco‑ Move) vs. 34 % (UC), p = 0,002). Na konci chemoterapie bylo v pracovním procesu zapojeno více pacientek pravidelně cvičících ve srovnání s kontrolní skupinou (34 % OnTrack vs. 40 % Onco‑ Move vs. 15 % UC, p = 0,01), a tento trend přetrvával i po dobu dalšího sledování (v šesti měsících po léčbě 83– 79 vs. 61 % kontrolní skupina). Na základě uvedených výsledků autoři studie doporučují ženám podstupujícím léčbu pro karcinom prsu provádět pod odborným dohledem kombinované aerobně/ anaerobní cvičení střední až vyšší zátěže, pokud jim to zdravotní stav umožňuje, případně alternativně pravidelné domácí cvičení o nižší intenzitě zátěže.

Efficacy of Prophylactic Low‑molecular Weight Heparin for Ambulatory Patients with Advanced Pancreatic Cancer: Outcomes from the CONKO‑004 Trial

Pelzer U, Opitz B, Deutschinoff G et al.

J Clin Oncol 2015; 33(18): 2028–2234. doi: 10.1200/JCO.2014.55.1481. PMID: 25987694. 

Komentář

Randomizovaná studie hodnotila význam enoxaparinu v prevenci hlubokého žilního trombembolizmu (VTE) u 312 pacientů ambulatně léčených 1. linií systémové protinádorové léčby pro pokročilý/ metastatický karcinom pankreatu. Celková kumulativní incidence symptomatické VTE činila 15,1 % v kontrolní skupině (152 pacientů) a 6,4 % ve skupině s enoxaparinem (HR = 0,40; p = 0,01), přičemž výskyt krvácivých příhod se mezi oběma skupinami nelišil (HR = 1,4; p = 1,0). Z hlediska profylaxe VTE byl tedy prokázaný příznivý efekt podávání LMWH, v daném případě enoxaparinu. Na straně druhé, přestože symptomatická VTE je závažná komplikace nádorového onemocnění a jeho léčby, nebylo prokázáno, že by pacienti na profylaktické dávce enoxaparinu měli delší čas do progrese nebo celkové přežití (HR = 1,06 a 1,01; p = 0,64 a 0,44).

Paclitaxel Plus Carboplatin versus Paclitaxel Plus Cisplatin in Metastatic or Recurrent Cervical Cancer: the Open‑label Randomized Phase III Trial JCOG0505

Kitagawa R, Katsumata N, Shibata T et al.

J Clin Oncol 2015; 33(19): 2129–2235. doi: 10.1200/JCO.2014.58.4391. PMID: 25732161. 

Komentář

Tato randomizovaná klinická studie fáze III byla provedena za účelem srovnání účinnosti, resp. průkazu rovnocennosti, dvou platinových režimů (TP vs. TC) v léčbě rekurentního a/ nebo metastatického karcinomu děložního hrdla u pacientek, které dosud neobdržely žádný derivát taxanu a max. 1. linii chemoterapie s platinou. Režim TP (paklitaxel 135 mg/ m2 D1/ 24 hod, cisplatina 50 mg/ m2 D2, à 21D) nebo TC (paklitaxel 175 mg/ m2 D1/ 3 hod, CBDCA AUC5/ D1, à 21D) obdrželo celkem 253 pacientek. Hazard ratio (HR) pro celkové přežití (OS) bylo 0,994 (90% CI 0,79– 1,25; noninferiorita, p = 0,032; medián OS 18,3 měsíce pro TP vs. 17,5 měsíce pro TC). U pacientek v rameni TC, které dosud neobdržely režim s cisplatinou (včetně konkomitantního podání) bylo OS kratší (13,0 vs. 23,2 měsíce; HR = 1,571; 95% CI 1,06– 2,32). Z hlediska stanovených cílů a u dané populace byl režim TC srovnatelný s režimem TP. Autoři proto doporučují jeho zařazení ke standardním léčebným protokolům, nicméně poukazují i na skutečnost, že cisplatina stále patří mezi klíčová cytostatika, a to zejména u pacientek nepředléčených platinovými deriváty.

Randomized Phase III Trial of Paclitaxel Once per Week Compared with Nanoparticle Albumin‑bound Nab‑paclitaxel Once per Week or Ixabepilone with Bevacizumab as First‑line Chemotherapy for Locally Recurrent or Metastatic Breast Cancer: CALGB 40502/NCCTG N063H (Alliance)

Rugo HS, Barry WT, Moreno‑Aspitia A et al.

J Clin Oncol 2015; 33(21): 2361–2369. doi: 10.1200/JCO.2014.59.5298. PMID: 26056183. 

Komentář

Závěrem randomizované klinické studie fáze III, ve které byly v 1. linii léčby, chemoterapií dosud nepředléčených pa­cientek s pokročilým/ metastatickým karcinomem prsu, porovnávány režimy paklitaxel (90 mg/ m2, rameno A), nab‑ paklitaxel (150 mg/ m2, rameno B) a ixabepilon (16 mg/ m2, rameno C), podávané týdně společně s bevacizumabem ve 3– 4 po sobě jdoucích aplikacích, bylo, že čas do selhání léčby byl signifikantně kratší v ramenech B a C ve srovnání s ramenem A, a tedy nab‑ paklitaxel ani ixabepilon nedosáhly lepších výsledků.

Palbociclib in Hormone-receptor‑positive Advanced Breast Cancer

Turner NC, Ro J, André F et al.

N Engl J Med 2015; 373(3): 209–219. doi: 10.1056/NEJMoa1505270. PMID: 26030518. 

Komentář

Výsledkem randomizované klinické studie fáze III (PALOMA3), ve které byl 521 pacientkám s disseminovaným luminálním/ Her‑ 2 negativním karcinomem prsu, které zrelabovaly po předchozí nebo progredovaly na hormonální léčbě, podáván fulvestrant s nebo bez palbociclibu (inhibitor CDK4 a CDK6 cyklin dependentních kináz), byl průkaz efektivity testované látky. Median PFS činil 9,2 vs. 3,8 měsíce ve prospěch kombinace obou látek (HR 0,42; p < 0,001). Nejčastějším nežádoucím účinkem léčby byla hematologická toxicita s neutropenií G3/ 4 postihující až 62 % pacientek. Febrilní neutropenie však nebyla častým jevem (0,6 % v obou ramenech).

Nivolumab versus Docetaxel in Advanced Squamous‑cell Non‑small‑cell Lung Cancer

Brahmer J, Reckamp KL, Baas P et al.

N Engl J Med 2015; 373(2): 123–135. doi: 10.1056/NEJMoa1504627. PMID: 26028407. 

Komentář

Randomizovaná klinická studie fáze III (CheckMate 017) prokázala, že u pacientů s pokročilým skvamózním nemalobuněčným plicním karcinomem předléčených 1. linií paliativní protinádorové léčby, bylo dosaženo lepších výsledků při terapii nivolumabem (anti-PD‑ 1 monoklonální protilátka, 3 mg/ kg, à 14D) vs. docetaxelem (75 mg/ m2, à 3 týdny): medián OS 9,2 vs. 6,0 měsíce, jednoleté přežití 42 vs. 24 %, medián PFS 3,5 vs. 2,8 měsíce, celková odpověď na léčbu 20 vs. 9 %. Vše statisticky signifikantní a bez závislosti na nádorové expresi PD‑ L1. Rovněž výskyt G3/ 4 toxicity byl významně nižší v rameni s nivolumabem.

Pembrolizumab versus Ipilimumab in Advanced Melanoma

Robert C, Schachter J, Long GV et al.

N Engl J Med 2015; 372(26): 2521–2532. doi: 10.1056/NEJMoa1503093. PMID: 25891173.

Komentář

Klinická studie KEYNOTE‑ 006 prokázala, že anti‑PD‑ 1 cílená monoklonální protilátka prodlužuje čas do progrese a celkové přežití u pacentů s pokročilým maligním melanomem, při nižším výskytu závažné toxicity. Pacienti (834) byli randomizováni do tří ramen: pembrolizumab (10 mg/ kg) à 2 nebo à 3 týdny nebo 4 aplikace ipilimumabu (3 mg/ kg) à 3 týdny.

Celkové přežití 12 měsíců dosáhlo 74,1, 68,4 a 58,2 % pacientů v jednotlivých výše uvedených ramenech (ve stejném pořadí) (p = 0,0005). Celková odpověď na léčbu byla 33,7, 32,9 a 11,9 % (p < 0,001). Ve všech ramenech odpověď na léčbu přetrvávala v době mediánu sledování (7,9 měsíce). Výskyt toxicity G3–G5 byl v ramenech s pembrolizumabem (13,3 a 10,1 %) vs. v rameni s ipilimumabem (19,9 %).

High‑dose Chemoradiotherapy and Watchful Waiting for Distal Rectal Cancer: a Prospective Observational Study

Appelt AL, Pløen J, Harling H et al.

Lancet Oncol 2015. pii: S1470–2045(15)00120–5. doi: 10.1016/S1470‑2045(15)00120‑5. PMID: 26156652. 

Komentář

Abdominoperineální resekce (APR) je standardem léčby pacientů s nízce uloženým (< 6 cm) karcinomem rekta (T2/ T3, N0/ N1). Autoři provedli prospektivní observační klinickou studii, ve které výše uvedení pacienti indikovaní k APR byli léčeni kurativní (high‑dose) radioterapií (30 frakcí: 60 Gy tumor/ 50 Gy regionální lymfatika + 5 Gy endorektálně brachyradioterapie) aplikovanou konkomitantě s chemoterapií (tegafur‑ uracil 300 mg/ m2 p.o., denně po šest týdnů), a pakliže dosáhli klinické kompletní remise verifikované negativním výsledkem biopsie, byli bedlivě a pravidelně sledováni bez provedení chirurgické léčby, která následovala v případě recidivy. Z 51 hodnotitelných pacientů (55 zařazeno) dosáhlo 40 bioptificky verifikované klinické kompletní remise a následně bylo sledováno. Medián času pro vznik recidivy byl 23,9 měsíce (15,3– 31,0). V 1. roce od ukončení léčby nastala recidiva u 15,5 % sledovaných pacientů.

Nejčastějším akutním nežádoucím účinkem léčby stupně tři byl průjem, pozdní (G3) toxicitou bylo slizniční krvácení z rekta (7 a 6 % v 1. a 2. roce sledování). Zachování funkce sfinkterů (tj. bez výskytu inkontinence) bylo dosaženo u 72 resp. 69 % pacientů (v 1. a 2. roce sledování). Autoři výsledky považují za dostačující k zavedení stanoveného postupu do nabídky možností léčby nízce uložených lokalizovaných a lokálně pokročilých tumorů rekta, u kterých bylo neoadjuvantní léčbou dosaženo klinické kompletní remise. 

Články vybral

doc. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.

výkonný redaktor


Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná Onkológia

Článok vyšiel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 4

2015 Číslo 4
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#