Plicní fibróza po oxaliplatině

Česká verzia

Autoři: I. Richter ¹; J. Dvořák ² ; J. Bartoš ¹
Působiště autorů: Onkologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, a. s. ¹; Onkologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha ²
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2015; 28(4): 306-307
Kategorie: Onkologie v obrazech

Oxaliplatina patří mezi standardní cytostatika v adjuvantní či paliativní terapii kolorektálního karcinomu. U nepatrné části pacientů se může projevit nežádoucí účinek oxaliplatiny na plicní tkáň. Několik prací potvrdilo vliv oxaliplatiny na vznik plicní fibrózy, často s rychlým a fatálním průběhem, bez reakce na léčbu kortikoidy [1– 3]. Nejčastěji vzniká fibróza s odstupem 3 – 6 měsíců od zahájení podávaní oxaliplatiny [4]. Přesná příčina vzniku plicní fibrózy po oxaliplatině není známá. Možným patofyziologickým podkladem je deplece glutationu způsobený oxaliplatinou. Glutation je tripeptid, který patří mezi antioxidanty.

Tuto vzácnou komplikaci jsme také pozorovali u pacienta léčeného na našem oddělení. Pacient narozen v roce 1945 byl léčen v minulosti pro syndrom závislosti. Bez kardiálních či plicních onemocnění v anamnéze. U pacienta byla provedena resekce esovité kličky tlustého střeva pro zhoubný nádor. Histologicky se jednalo o adenokarcinom, grade II, LU +1/ 12, stadium pT3 pN1 M0. Adjuvantně bylo aplikováno šest cyklů monoterapie kapecitabinem na spádové onkologické ambulanci. Pacient k nám přišel na první konzultaci rok od ukončení adjuvantní chemoterapie, v červnu 2014. Byl zjištěn mnohočetný metastatický proces plic. V rámci došetření se jednalo o mutovaný typ RAS genu. U pacienta jsme indikovali paliativní chemoterapii v režimu FOLFOX v kombinaci s bevacizumabem. U pacienta jsme aplikovali 13 cyklů s regresí nálezu v období od července do prosince 2014, kdy se objevila náhlá ataka dušnosti s nutností hospitalizace na interním oddělení. Byla vyloučena kardiální příčina. CT vyšetření s popisem metastatických ložisek, bez další patologie (obr. 1). Stav pacienta se upravil bez terapie. Pokračovali jsme v monoterapii bevacizumabem ve třítýdenním intervalu. Pacient si stěžoval na záchvaty dušnosti. Byl vyšetřen opakovaně na plicním oddělení, kde spirometrie prokázala jenom lehkou ventilační poruchu, ostatní vyšetření v normě (včetně RTG plic). Klinicky pacient bez teplot či bolesti na hrudi. Stav se ale zhoršoval, ataky dušnosti stále častější. Bylo provedeno kontrolní CT v květnu 2015, kde byla další regrese metastatického postižení plic. Současně ale nález těžké plicní fibrózy (obr. 2). U pacienta jsme zahájili terapii kortikoidy, klinicky bez efektu. Hematologicky nález po celou dobu léčby v normě, v biochemii bez elevace zánětlivých parametrů. Při poslední kontrole pacient klidově dušný, zatím ale veden v ambulantním režimu. Příčinu plicní fibrózy jsme uzavřeli jako toxické postižení po cytostatické terapii oxaliplatinou.

**Obr. 1. Nález bez známek plicní fibrózy s metastatickým postižením plic (prosinec 2014).**

**Obr. 2. Rozvoj plicní fibrózy, regrese plicních metastáz (květen 2015).**

Obdrženo/Submitted: 23. 6. 2015

MUDr. Igor Richter, Ph.D

Onkologické oddělení

Krajská nemocnice Liberec, a. s.

Husova 10

460 63 Liberec

e-mail: igor.richter@seznam.cz

Zdroje

1. Garrido M, O´Brien A, Gonzáles S et al. Cryptogenetic organizing pneumonitis during oxaliplatin chemotherapy for colorectal cancer: case report. Chest 2007; 132(6): 1997–1999.

2. Yagüe XH, Soy E, Marino BQ et al. Intersticial pneumonitis after oxaliplatin treatment in colorectal cancer. Clin Transl Oncol 2006; 8: 624.

3. Gagnadoux F, Roiron C, Carrie E et al. Eosinophilic lung disease under chemotherapy with oxaliplatin for colorectal cancer. Am J Clin Oncol 2002; 25(4): 388–390.

4. Pasetto LM, Monfardini S. Is acute dyspnea related to oxaliplatine administration? World J Gastroenterol 2006; 12(36): 5907–5908.