Vyhodnocení výživových zvyklostí ve studii karcinomu pankreatu
Vyhodnocení výživových zvyklostí ve studii karcinomu pankreatu
Východiska:
Karcinom pankreatu je závažnou a rychle progredující diagnózou. Méně je známo o úloze výživy v etiologii karcinomu pankreatu. Studie se zaměřila na roli vybraných výživových zvyklostí u karcinomu pankreatu.
Materiál a metody:
Studie případů a kontrol probíhala v České republice ve třech centrech (Olomouc, Ostrava, České Budějovice) v letech 2006– 2009. Soubor tvořilo celkem 530 osob (310 případů karcinomu pankreatu a 220 kontrolních osob). Údaje byly získávány od subjektů přímo formou rozhovoru se školeným tazatelem a zaznamenány do standardizovaného dotazníku. Data byla vyhodnocena pomocí hrubého odds ratio (OR) a multivariabilní logistické regrese na 95% CI. Statistická analýza byla provedena za použití softwaru STATA v. 10.
Výsledky:
Velmi silný protektivní efekt byl nalezen u nakládaného zelí (OR 0,32; 95% CI 0,19– 0,55), brokolice (OR 0,37; 95% CI 0,25– 0,53), vařené cibule (OR 0,14; 95% CI 0,08– 0,27), rajčat (OR 0,28; 95% CI 0,13– 0,60), syrové mrkve (OR 0,33; 95% CI 0,20– 0,56), vařené mrkve (OR 0,35; 95% CI 0,19– 0,62). V modelu logistické regrese byl nalezen statisticky významný protektivní vliv u konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně (OR 0,16; 95% CI 0,05– 0,55) a vysoké konzumace citrusového ovoce (OR 0,46; 95% CI 0,23– 0,90).
Závěr:
Studie nalezla signifikantní protektivní vliv konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně a vysoké konzumace citrusového ovoce u karcinomu pankreatu.
Klíčová slova:
karcinom pankreatu – výživa – riziko – studie případů a kontrol
Práce byla podpořena grantem „Effectivity of secondary prevention for cancer in a general practitioner’s office” from Research Support Foundation, Vaduz a grantem IGA_LF_UPOL_2016_003.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
5. 11. 2015
Přijato:
9. 1. 2016
Autoři:
K. Azeem 1; D. Horáková 1; H. Tomaskova 2; V. Procházka 3
; O. Shonová 4; Arnošt Martínek 5
; Z. Kyselý 1; V. Janout 1; H. Kollárová 1
Působiště autorů:
Department of Preventive Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, Czech Republic
1; Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine, University of Ostrava, Czech Republic
2; Department of Internal Medicine II – Gastroenterology and Hepatology, University Hospital Olomouc, Czech Republic
3; Department of Gastroenterology, Ceske Budejovice Hospital, Czech Republic
4; Department of Internal Medicine, University Hospital Ostrava, Czech Republic
5
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2016; 29(3): 196-203
Kategorie:
Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk:
https://doi.org/10.14735/amko2016196
Souhrn
Východiska:
Karcinom pankreatu je závažnou a rychle progredující diagnózou. Méně je známo o úloze výživy v etiologii karcinomu pankreatu. Studie se zaměřila na roli vybraných výživových zvyklostí u karcinomu pankreatu.
Materiál a metody:
Studie případů a kontrol probíhala v České republice ve třech centrech (Olomouc, Ostrava, České Budějovice) v letech 2006– 2009. Soubor tvořilo celkem 530 osob (310 případů karcinomu pankreatu a 220 kontrolních osob). Údaje byly získávány od subjektů přímo formou rozhovoru se školeným tazatelem a zaznamenány do standardizovaného dotazníku. Data byla vyhodnocena pomocí hrubého odds ratio (OR) a multivariabilní logistické regrese na 95% CI. Statistická analýza byla provedena za použití softwaru STATA v. 10.
Výsledky:
Velmi silný protektivní efekt byl nalezen u nakládaného zelí (OR 0,32; 95% CI 0,19– 0,55), brokolice (OR 0,37; 95% CI 0,25– 0,53), vařené cibule (OR 0,14; 95% CI 0,08– 0,27), rajčat (OR 0,28; 95% CI 0,13– 0,60), syrové mrkve (OR 0,33; 95% CI 0,20– 0,56), vařené mrkve (OR 0,35; 95% CI 0,19– 0,62). V modelu logistické regrese byl nalezen statisticky významný protektivní vliv u konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně (OR 0,16; 95% CI 0,05– 0,55) a vysoké konzumace citrusového ovoce (OR 0,46; 95% CI 0,23– 0,90).
Závěr:
Studie nalezla signifikantní protektivní vliv konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně a vysoké konzumace citrusového ovoce u karcinomu pankreatu.
Klíčová slova:
karcinom pankreatu – výživa – riziko – studie případů a kontrol
Práce byla podpořena grantem „Effectivity of secondary prevention for cancer in a general practitioner’s office” from Research Support Foundation, Vaduz a grantem IGA_LF_UPOL_2016_003.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
5. 11. 2015
Přijato:
9. 1. 2016
Zdroje
1. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M et al. GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer 2013. [online]. Available from: www: http:/ / globocan.iarc.fr.
2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Masarykova univerzita 2005. Version 7.0. [online]. Dostupné z: http:/ / www.svod.cz.
3. Hucl T. Karcinom pankreatu. Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 350– 356.
4. Han SS, Jang JY, Kim SW et al. Analysis of long-term survivors after surgical resection for pancreatic cancer. Pancreas 2006; 32(3): 271– 275.
5. Leffler J. Karcinom pankreatu 2005 současný stav problematiky diagnostiky a léčby. Intern Med Prax 2005; 7(7– 8): 360– 363.
6. Bao Y, Michaud DS. Physical activity and pancreatic cancer risk: a systematic review. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2008; 17(10): 2671– 2682.
7. Maisonneuve P, Lowenfels AB. Epidemiology of pancreatic cancer: an update. Dig Dis 2010; 28(4– 5): 645– 656.
8. Nitsche C, Simon P, Weiss FU et al. Environmental risk factors for chronic pancreatitis and pancreatic cancer. Dig Dis 2011; 29(2): 235– 242. doi: 10.1159/ 000323933.
9. Urayama KY, Holcatova I, Janout V et al. Body mass index and body size in early adulthood and risk of pancreatic cancer in a central European multicenter case-control study. Int J Cancer 2011; 129(12): 2875– 2884. doi: 10.1002/ ijc.25959.
10. Bracci PM. Obesity and pancreatic cancer: overview of epidemiologic evidence and biologic mechanisms. Mol Carcinog 2012; 51(1): 53– 63. doi: 10.1002/ mc.20778.
11. Olson SH, Kurtz RC. Epidemiology of pancreatic cancer and the role of family history. J Sur Oncol 2013; 107(1): 1– 7. doi: 10.1002/ jso.23149.
12. Chan JM, Wang F, Holly EA. Pancreatic cancer, animal protein and dietary fat in a population-based study, San Francisco Bay Area, California. Cancer Causes Control 2007; 18(10): 1153– 1167.
13. Olsen GW, Mandel JS, Gibson RW et al. A case-control study of pancreatic cancer and cigarettes, alcohol, coffee and diet. Am J Public Health 1989; 79(8): 1016– 1019.
14. Lyon JL, Slattery ML, Mahoney AW et al. Dietary intake as a risk factor for cancer of the exocrine pancreas. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1993; 2(6): 513– 518.
15. Ghadirian P, Nkondjock A. Consumption of food groups and the risk of pancreatic cancer: a case-control study. J Gastrointest Cancer 2010; 41(2): 121– 129. doi: 10.1007/ s12029-009-9127-2.
16. Polesel J, Talamini R, Negri E et al. Dietary habits and risk of pancreatic cancer: an Italian case-control study. Cancer Causes Control 2010; 21(4): 493– 500. doi: 10.1007/ s10552-009-9480-2.
17. Anderson KE, Sinha R, Kulldorff M et al. Meat intake and cooking techniques: associations with pancreatic cancer. Mutat Res 2002; 506– 507: 225– 231.
18. Fernandez E, La Vecchia C, Decarli A. Attributable risks for pancreatic cancer in northern Italy. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1996; 5(1): 23– 27.
19. Bueno deMesquita HB, Maisonneuve P, Runia Set al. Intake of foods and nutrients and cancer of the exocrine pancreas: a populationbased case-control study in The Netherlands. Int J Cancer 1991; 48(4): 540– 549.
20. Falk RT, Pickle LW, Fontham ET et al. Lifestyle risk factors for pancreatic cancer in Louisiana: a case-control study. Am J Epidemiol 1988; 128(2): 324– 336.
21. Cross AJ, Leitzmann MF, Gail M et al. A prospective study of red and processed meat intake in relation to cancer risk. PLoS Med 2007; 4(12): e325.
22. Gibson TM, Ferrucci LM, Tangrea JA et al. Epidemiological and clinical studies of nutrition. Semin Oncol 2010; 37(3): 282– 296. doi: 10.1053/ j.seminoncol.2010.05.011.
23. Jarosz M, Sekuła W, Rychlik E. Influence of diet and tobacco smoking on pancreatic cancer incidence in poland in 1960– 2008. Gastroenterol Res Pract 2012; 2012: 682156. doi: 10.1155/ 2012/ 682156.
24. Nothlings U, Wilkens LR, Murphy SP et al. Meat and fat intake as risk factors for pancreatic cancer: the Multiethnic Cohort Study. J Natl Cancer Inst 2005; 97(19): 1458– 1465.
25. Heinen MM, Verhage BA, Goldbohm RA et al. Meat and fat intake and pancreatic cancer risk in the Netherlands Cohort Study. Int J Cancer 2009; 125(5): 1118– 1126. doi: 10.1002/ ijc.24387.
26. Lucenteforte E, Talamini R, Bosetti C et al. Macronutrients, fatty acids, cholesterol and pancreatic cancer. Eur J Cancer 2010; 46(3): 581– 587. doi: 10.1016/ j.ejca.2009.09.024.
27. Thiébaut AC, Jiao L, Silverman DT et al. Dietary fatty acids and pancreatic cancer in the NIH-AARP diet and health study. J Natl Cancer Inst 2009; 101(14): 1001– 1011. doi: 10.1093/ jnci/ djp168.
28. Michaud DS, Giovannucci E, Willett WC et al. Dietary meat, dairy products, fat, and cholesterol and pancreatic cancer risk in a prospective study. Am J Epidemiol 2003; 157(12): 1115– 1125.
29. He K, Xun P, Brasky TM et al. Types of fish consumed and fish preparation methods in relation to pancreatic cancer incidence: the VITAL Cohort Study. Am J Epidemiol 2013; 177(2): 152– 160. doi: 10.1093/ aje/ kws232.
30. Anderson KE, Kadlubar FF, Kulldorff M et al. Dietary intake of heterocyclic amines and benzo(a)pyrene: associations with pancreatic cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2005; 14(9): 2261– 2265.
31. Stolzenberg-Solomon RZ, Cross AJ, Silverman DT et al. Meat and meat-mutagen intake and pancreatic cancer risk in the NIH-AARP cohort. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2007; 16(12): 2664– 2675.
32. Zheng W, McLaughlin JK, Gridley G et al. A cohort study of smoking, alcohol consumption, and dietary factors for pancreatic cancer (United States). Cancer Causes Control 1993; 4(5): 477– 482.
33. Stolzenberg-Solomon RZ, Pietinen P, Taylor PR et al. Prospective study of diet and pancreatic cancer in male smokers. Am J Epidemiol 2002; 155(9): 783– 792.
34. Larsson SC, Hakanson N, Permert J et al. Meat, fish, poultry and egg consumption in relation to risk of pancreatic cancer: a prospective study. Int J Cancer 2006; 118(11): 2866– 2870.
35. Lin Y, Kikuchi S, Tamakoshi A et al. Dietary habits and pancreatic cancer risk in a cohort of middle-aged and elderly Japanese. Nutr Cancer 2006; 56(1): 40– 94.
36. Glade MJ. Food, nutrition, and the prevention of cancer: a global perspective. American Institute for Cancer Research/ World Cancer Research Fund, American Institute for Cancer Research 1997. Nutrition 1999; 15(6): 523– 526.
37. Nutritional aspects of the development of cancer. Report of the Working Group on Diet and Cancer of the Committee on Medical Aspects of Food and Nutrition Policy. Rep Health Soc Subj (Lond) 1998; 48(i– xiv): 1– 274.
38. Larsson SC, Hakansson N, Naslund I et al. Fruit and vegetable consumption in relation to pancreatic cancer risk: a prospective study. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15(2): 301– 305.
39. Vainio H, Weiderpass E. Fruit and vegetables in cancer prevention. Nutr Cancer 2006; 54(1): 111– 142.
40. Jansen RJ, Robinson DP, Stolzenberg-Solomon RZ et al. Fruit and vegetable consumption is inversely associated with having pancreatic cancer. Cancer Causes Control 2011; 22(12): 1613– 1625. doi: 10.1007/ s10552-011-9838-0.
41. Nkondjock A, Krewski D, Johnson KC et al. Canadian Cancer Registries Epidemiology Research Group. Dietary patterns and risk of pancreatic cancer. Int J Cancer 2005; 114(5): 817– 823.
42. Silverman DT, Swanson CA, Gridley G et al. Dietary and nutritional factors and pancreatic cancer: a case-control study based on direct interviews. J Natl Cancer Inst 1998; 90(22): 1710– 1719.
43. Baghurst PA, McMichael AJ, Slavotinek AH et al. A case-control study of diet and cancer of the pancreas. Am J Epidemiol 1991; 134(2): 167– 179.
44. Norell SE, Ahlbom A, Erwald R et al. Diet and pancreatic cancer: a case-control study. Am J Epidemiol 1986; 124(6): 894– 902.
45. Gold EB, Gordis L, Diener MD et al. Diet and other risk factors for cancer of the pancreas. Cancer 1985; 55(2): 460– 467.
46. Ji BT, Chow WH, Gridley G et al. Dietary factors and the risk of pancreatic cancer: a case-control study in Shanghai China. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1995; 4(8): 885– 893.
47. Bosetti C, Filomeno M, Riso P et al. Cruciferous vegetables and cancer risk in a network of case-control studies. Ann Oncol 2012; 23(8): 2198– 2203. doi: 10.1093/ annonc/ mdr604.
48. Vrieling A, Verhage BA, van Duijnhoven FJ et al. Fruit and vegetable consumption and pancreatic cancer risk in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition. Int J Cancer 2009; 124(8): 1926– 1934. doi: 10.1002/ ijc.24134.
49. Bae JM, Lee EJ, Guyatt G. Citrus fruit intake and pancreatic cancer risk: a quantitative systematic review. Pancreas 2009; 38(2): 168– 174. doi: 10.1097/ MPA.0b013e318188c497.
50. Dobrila-Dintinjana R, Vanis N, Dintinjana M et al. Etiology and oncogenesis of pancreatic carcinoma. Coll Antropol 2012; 36(3): 1063– 1067.
51. Michaud DS, Skinner HG, Wu K et al. Dietary patterns and pancreatic cancer risk in men and women. J Natl Cancer Inst 2005; 97(7): 518– 524.
52. Chan JM, Gong Z, Holly EA et al. Dietary patterns and risk of pancreatic cancer in a large population-based case-control study in the San Francisco Bay Area. Nutr Cancer 2013; 65(1), 157– 164. doi: 10.1080/ 01635581.2012.725502.
53. Jiao L, Mitrou PN, Reedy J et al. A combined healthy lifestyle score and risk of pancreatic cancer in a large cohort study. Arch Intern Med 2009; 169(8): 764– 770. doi: 10.1001/ archinternmed.2009.46.
54. Inoue-Choi M, Flood A, Robien K et al. Nutrients, food groups, dietary patterns, and risk of pancreatic cancer in postmenopausal women. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2011; 20(4): 711– 714. doi: 10.1158/ 1055-9965.EPI-11-0026.
55. Ericson U, Wirfält E, Mattisson I et al. Dietary intake of heterocyclic amines in relation to socio-economic, lifestyle and other dietary factors: estimates in a Swedish population. Public Health Nutr 2007; 10(6): 616– 627.
56. Ferguson LR. Natural and human-made mutagens and carcinogens in the human diet. Toxicology 2002; 181– 182: 79– 82.
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2016 Číslo 3
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
Najčítanejšie v tomto čísle
-
Průvodce mladého onkologa infuzní terapií a výživou
Díl 3 – Hypomagnezemie a hypofosfatemie. Realimentace. Kazuistika 3 - História onkológie na Slovensku
- Diagnóza Lynchova syndromu od patologa
- Doc. MUDr. Juraj Kaušitz, CSc. – 70-ročný