#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vyhodnocení výživových zvyklostí ve studii karcinomu pankreatu


Vyhodnocení výživových zvyklostí ve studii karcinomu pankreatu

Východiska:
Karcinom pankreatu je závažnou a rychle progredující diagnózou. Méně je známo o úloze výživy v etiologii karcinomu pankreatu. Studie se zaměřila na roli vybraných výživových zvyklostí u karcinomu pankreatu.

Materiál a metody:
Studie případů a kontrol probíhala v České republice ve třech centrech (Olomouc, Ostrava, České Budějovice) v letech 2006– 2009. Soubor tvořilo celkem 530 osob (310 případů karcinomu pankreatu a 220 kontrolních osob). Údaje byly získávány od subjektů přímo formou rozhovoru se školeným tazatelem a zaznamenány do standardizovaného dotazníku. Data byla vyhodnocena pomocí hrubého odds ratio (OR) a multivariabilní logistické regrese na 95% CI. Statistická analýza byla provedena za použití softwaru STATA v. 10.

Výsledky:
Velmi silný protektivní efekt byl nalezen u nakládaného zelí (OR 0,32; 95% CI 0,19– 0,55), brokolice (OR 0,37; 95% CI 0,25– 0,53), vařené cibule (OR 0,14; 95% CI 0,08– 0,27), rajčat (OR 0,28; 95% CI 0,13– 0,60), syrové mrkve (OR 0,33; 95% CI 0,20– 0,56), vařené mrkve (OR 0,35; 95% CI 0,19– 0,62). V modelu logistické regrese byl nalezen statisticky významný protektivní vliv u konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně (OR 0,16; 95% CI 0,05– 0,55) a vysoké konzumace citrusového ovoce (OR 0,46; 95% CI 0,23– 0,90).

Závěr:
Studie nalezla signifikantní protektivní vliv konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně a vysoké konzumace citrusového ovoce u karcinomu pankreatu.

Klíčová slova:
karcinom pankreatu –  výživa –  riziko –  studie případů a kontrol

Práce byla podpořena grantem „Effectivity of secondary prevention for cancer in a general practitioner’s office” from Research Support Foundation, Vaduz a grantem IGA_LF_UPOL_2016_003.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
5. 11. 2015

Přijato:
9. 1. 2016


Autoři: K. Azeem 1;  D. Horáková 1;  H. Tomaskova 2;  V. Procházka 3 ;  O. Shonová 4;  Arnošt Martínek 5 ;  Z. Kyselý 1;  V. Janout 1;  H. Kollárová 1
Působiště autorů: Department of Preventive Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, Czech Republic 1;  Department of Epidemiology and Public Health, Faculty of Medicine, University of Ostrava, Czech Republic 2;  Department of Internal Medicine II – Gastroenterology and Hepatology, University Hospital Olomouc, Czech Republic 3;  Department of Gastroenterology, Ceske Budejovice Hospital, Czech Republic 4;  Department of Internal Medicine, University Hospital Ostrava, Czech Republic 5
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2016; 29(3): 196-203
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amko2016196

Souhrn

Východiska:
Karcinom pankreatu je závažnou a rychle progredující diagnózou. Méně je známo o úloze výživy v etiologii karcinomu pankreatu. Studie se zaměřila na roli vybraných výživových zvyklostí u karcinomu pankreatu.

Materiál a metody:
Studie případů a kontrol probíhala v České republice ve třech centrech (Olomouc, Ostrava, České Budějovice) v letech 2006– 2009. Soubor tvořilo celkem 530 osob (310 případů karcinomu pankreatu a 220 kontrolních osob). Údaje byly získávány od subjektů přímo formou rozhovoru se školeným tazatelem a zaznamenány do standardizovaného dotazníku. Data byla vyhodnocena pomocí hrubého odds ratio (OR) a multivariabilní logistické regrese na 95% CI. Statistická analýza byla provedena za použití softwaru STATA v. 10.

Výsledky:
Velmi silný protektivní efekt byl nalezen u nakládaného zelí (OR 0,32; 95% CI 0,19– 0,55), brokolice (OR 0,37; 95% CI 0,25– 0,53), vařené cibule (OR 0,14; 95% CI 0,08– 0,27), rajčat (OR 0,28; 95% CI 0,13– 0,60), syrové mrkve (OR 0,33; 95% CI 0,20– 0,56), vařené mrkve (OR 0,35; 95% CI 0,19– 0,62). V modelu logistické regrese byl nalezen statisticky významný protektivní vliv u konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně (OR 0,16; 95% CI 0,05– 0,55) a vysoké konzumace citrusového ovoce (OR 0,46; 95% CI 0,23– 0,90).

Závěr:
Studie nalezla signifikantní protektivní vliv konzumace tří a více porcí vařené zeleniny týdně a vysoké konzumace citrusového ovoce u karcinomu pankreatu.

Klíčová slova:
karcinom pankreatu –  výživa –  riziko –  studie případů a kontrol

Práce byla podpořena grantem „Effectivity of secondary prevention for cancer in a general practitioner’s office” from Research Support Foundation, Vaduz a grantem IGA_LF_UPOL_2016_003.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
5. 11. 2015

Přijato:
9. 1. 2016


Zdroje

1. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M et al. GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer 2013. [online]. Available from: www: http:/ / globocan.iarc.fr.

2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Masarykova univerzita 2005. Version 7.0. [online]. Dostupné z: http:/ / www.svod.cz.

3. Hucl T. Karcinom pankreatu. Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 350– 356.

4. Han SS, Jang JY, Kim SW et al. Analysis of long-term survivors after surgical resection for pancreatic cancer. Pancreas 2006; 32(3): 271– 275.

5. Leffler J. Karcinom pankreatu 2005 současný stav problematiky dia­gnostiky a léčby. Intern Med Prax 2005; 7(7– 8): 360– 363.

6. Bao Y, Michaud DS. Physical activity and pancreatic cancer risk: a systematic review. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2008; 17(10): 2671– 2682.

7. Maisonneuve P, Lowenfels AB. Epidemiology of pancreatic cancer: an update. Dig Dis 2010; 28(4– 5): 645– 656.

8. Nitsche C, Simon P, Weiss FU et al. Environmental risk factors for chronic pancreatitis and pancreatic cancer. Dig Dis 2011; 29(2): 235– 242. doi: 10.1159/ 000323933.

9. Urayama KY, Holcatova I, Janout V et al. Body mass index and body size in early adulthood and risk of pancreatic cancer in a central European multicenter case-control study. Int J Cancer 2011; 129(12): 2875– 2884. doi: 10.1002/ ijc.25959.

10. Bracci PM. Obesity and pancreatic cancer: overview of epidemiologic evidence and bio­logic mechanisms. Mol Carcinog 2012; 51(1): 53– 63. doi: 10.1002/ mc.20778.

11. Olson SH, Kurtz RC. Epidemiology of pancreatic cancer and the role of family history. J Sur Oncol 2013; 107(1): 1– 7. doi: 10.1002/ jso.23149.

12. Chan JM, Wang F, Holly EA. Pancreatic cancer, animal protein and dietary fat in a population-based study, San Francisco Bay Area, California. Cancer Causes Control 2007; 18(10): 1153– 1167.

13. Olsen GW, Mandel JS, Gibson RW et al. A case-control study of pancreatic cancer and cigarettes, alcohol, cof­fee and diet. Am J Public Health 1989; 79(8): 1016– 1019.

14. Lyon JL, Slattery ML, Mahoney AW et al. Dietary intake as a risk factor for cancer of the exocrine pancreas. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1993; 2(6): 513– 518.

15. Ghadirian P, Nkondjock A. Consumption of food groups and the risk of pancreatic cancer: a case-control study. J Gastrointest Cancer 2010; 41(2): 121– 129. doi: 10.1007/ s12029-009-9127-2.

16. Polesel J, Talamini R, Negri E et al. Dietary habits and risk of pancreatic cancer: an Italian case-control study. Cancer Causes Control 2010; 21(4): 493– 500. doi: 10.1007/ s10552-009-9480-2.

17. Anderson KE, Sinha R, Kulldorff M et al. Meat intake and cooking techniques: associations with pancreatic cancer. Mutat Res 2002; 506– 507: 225– 231.

18. Fernandez E, La Vecchia C, Decarli A. Attributable risks for pancreatic cancer in northern Italy. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1996; 5(1): 23– 27.

19. Bueno deMesquita HB, Maisonneuve P, Runia Set al. Intake of foods and nutrients and cancer of the exocrine pancreas: a populationbased case-control study in The Netherlands. Int J Cancer 1991; 48(4): 540– 549.

20. Falk RT, Pickle LW, Fontham ET et al. Lifestyle risk factors for pancreatic cancer in Louisiana: a case-control study. Am J Epidemiol 1988; 128(2): 324– 336.

21. Cross AJ, Leitzmann MF, Gail M et al. A prospective study of red and processed meat intake in relation to cancer risk. PLoS Med 2007; 4(12): e325.

22. Gibson TM, Ferrucci LM, Tangrea JA et al. Epidemiological and clinical studies of nutrition. Semin Oncol 2010; 37(3): 282– 296. doi: 10.1053/ j.seminoncol.2010.05.011.

23. Jarosz M, Sekuła W, Rychlik E. Influence of diet and tobacco smoking on pancreatic cancer incidence in poland in 1960– 2008. Gastroenterol Res Pract 2012; 2012: 682156. doi: 10.1155/ 2012/ 682156.

24. Nothlings U, Wilkens LR, Murphy SP et al. Meat and fat intake as risk factors for pancreatic cancer: the Multiethnic Cohort Study. J Natl Cancer Inst 2005; 97(19): 1458– 1465.

25. Heinen MM, Verhage BA, Goldbohm RA et al. Meat and fat intake and pancreatic cancer risk in the Netherlands Cohort Study. Int J Cancer 2009; 125(5): 1118– 1126. doi: 10.1002/ ijc.24387.

26. Lucenteforte E, Talamini R, Bosetti C et al. Macronutrients, fatty acids, cholesterol and pancreatic cancer. Eur J Cancer 2010; 46(3): 581– 587. doi: 10.1016/ j.ejca.2009.09.024.

27. Thiébaut AC, Jiao L, Silverman DT et al. Dietary fatty acids and pancreatic cancer in the NIH-AARP diet and health study. J Natl Cancer Inst 2009; 101(14): 1001– 1011. doi: 10.1093/ jnci/ djp168.

28. Michaud DS, Giovannucci E, Willett WC et al. Dietary meat, dairy products, fat, and cholesterol and pancreatic cancer risk in a prospective study. Am J Epidemiol 2003; 157(12): 1115– 1125.

29. He K, Xun P, Brasky TM et al. Types of fish consumed and fish preparation methods in relation to pancreatic cancer incidence: the VITAL Cohort Study. Am J Epidemiol 2013; 177(2): 152– 160. doi: 10.1093/ aje/ kws232.

30. Anderson KE, Kadlubar FF, Kulldorff M et al. Dietary intake of heterocyclic amines and benzo(a)pyrene: associations with pancreatic cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2005; 14(9): 2261– 2265.

31. Stolzenberg-Solomon RZ, Cross AJ, Silverman DT et al. Meat and meat-mutagen intake and pancreatic cancer risk in the NIH-AARP cohort. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2007; 16(12): 2664– 2675.

32. Zheng W, McLaughlin JK, Gridley G et al. A cohort study of smoking, alcohol consumption, and dietary factors for pancreatic cancer (United States). Cancer Causes Control 1993; 4(5): 477– 482.

33. Stolzenberg-Solomon RZ, Pietinen P, Taylor PR et al. Prospective study of diet and pancreatic cancer in male smokers. Am J Epidemiol 2002; 155(9): 783– 792.

34. Larsson SC, Hakanson N, Permert J et al. Meat, fish, poultry and egg consumption in relation to risk of pancreatic cancer: a prospective study. Int J Cancer 2006; 118(11): 2866– 2870.

35. Lin Y, Kikuchi S, Tamakoshi A et al. Dietary habits and pancreatic cancer risk in a cohort of middle-aged and elderly Japanese. Nutr Cancer 2006; 56(1): 40– 94.

36. Glade MJ. Food, nutrition, and the prevention of cancer: a global perspective. American Institute for Cancer Research/ World Cancer Research Fund, American Institute for Cancer Research 1997. Nutrition 1999; 15(6): 523– 526.

37. Nutritional aspects of the development of cancer. Report of the Working Group on Diet and Cancer of the Com­mittee on Medical Aspects of Food and Nutrition Policy. Rep Health Soc Subj (Lond) 1998; 48(i– xiv): 1– 274.

38. Larsson SC, Hakansson N, Naslund I et al. Fruit and vegetable consumption in relation to pancreatic cancer risk: a prospective study. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15(2): 301– 305.

39. Vainio H, Weiderpass E. Fruit and vegetables in cancer prevention. Nutr Cancer 2006; 54(1): 111– 142.

40. Jansen RJ, Robinson DP, Stolzenberg-Solomon RZ et al. Fruit and vegetable consumption is inversely associated with having pancreatic cancer. Cancer Causes Control 2011; 22(12): 1613– 1625. doi: 10.1007/ s10552-011-9838-0.

41. Nkondjock A, Krewski D, Johnson KC et al. Canadian Cancer Registries Epidemiology Research Group. Dietary patterns and risk of pancreatic cancer. Int J Cancer 2005; 114(5): 817– 823.

42. Silverman DT, Swanson CA, Gridley G et al. Dietary and nutritional factors and pancreatic cancer: a case-control study based on direct interviews. J Natl Cancer Inst 1998; 90(22): 1710– 1719.

43. Baghurst PA, McMichael AJ, Slavotinek AH et al. A case-control study of diet and cancer of the pancreas. Am J Epidemiol 1991; 134(2): 167– 179.

44. Norell SE, Ahlbom A, Erwald R et al. Diet and pan­creatic cancer: a case-control study. Am J Epidemiol 1986; 124(6): 894– 902.

45. Gold EB, Gordis L, Diener MD et al. Diet and other risk factors for cancer of the pancreas. Cancer 1985; 55(2): 460– 467.

46. Ji BT, Chow WH, Gridley G et al. Dietary factors and the risk of pancreatic cancer: a case-control study in Shang­hai China. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1995; 4(8): 885– 893.

47. Bosetti C, Filomeno M, Riso P et al. Cruciferous vegetables and cancer risk in a network of case-control studies. Ann Oncol 2012; 23(8): 2198– 2203. doi: 10.1093/ annonc/ mdr604.

48. Vrieling A, Verhage BA, van Duijnhoven FJ et al. Fruit and vegetable consumption and pancreatic cancer risk in the European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition. Int J Cancer 2009; 124(8): 1926– 1934. doi: 10.1002/ ijc.24134.

49. Bae JM, Lee EJ, Guyatt G. Citrus fruit intake and pan­creatic cancer risk: a quantitative systematic review. Pancreas 2009; 38(2): 168– 174. doi: 10.1097/ MPA.0b013e318188c497.

50. Dobrila-Dintinjana R, Vanis N, Dintinjana M et al. Etiology and oncogenesis of pancreatic carcinoma. Coll Antropol 2012; 36(3): 1063– 1067.

51. Michaud DS, Skinner HG, Wu K et al. Dietary patterns and pancreatic cancer risk in men and women. J Natl Cancer Inst 2005; 97(7): 518– 524.

52. Chan JM, Gong Z, Holly EA et al. Dietary pat­terns and risk of pancreatic cancer in a large population-based case-control study in the San Francis­­co Bay Area. Nutr Cancer 2013; 65(1), 157– 164. doi: 10.1080/ 01635581.2012.725502.

53. Jiao L, Mitrou PN, Reedy J et al. A combined healthy lifestyle score and risk of pancreatic cancer in a large cohort study. Arch Intern Med 2009; 169(8): 764– 770. doi: 10.1001/ archinternmed.2009.46.

54. Inoue-Choi M, Flood A, Robien K et al. Nutrients, food groups, dietary patterns, and risk of pancreatic cancer in postmenopausal women. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2011; 20(4): 711– 714. doi: 10.1158/ 1055-9965.EPI-11-0026.

55. Ericson U, Wirfält E, Mattisson I et al. Dietary intake of heterocyclic amines in relation to socio-economic, lifestyle and other dietary factors: estimates in a Swedish population. Public Health Nutr 2007; 10(6): 616– 627.

56. Ferguson LR. Natural and human-made mutagens and carcinogens in the human diet. Toxicology 2002; 181– 182: 79– 82.

Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná Onkológia

Článok vyšiel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 3

2016 Číslo 3
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#