Editorial

Milé kolegyně a vážení kolegové,

po šesti letech si vám „znovu“ dovolujeme nabídnout k přečtení supplementum připravené výzkumníky myelomové sekce České hematologické společnosti ČLS JEP a České myelomové skupiny ve spolupráci s týmem Institutu biostatistických analýz Masarykovy univerzity (IBA MU). Je zaměřeno na výzkum v oblasti monoklonálních gamapatií a mnohočetného myelomu. V prvním supplementu jsem v úvodním slovu napsal: „Vývoj ve výzkumu mnohočetného myelomu v první dekádě tohoto století lze označit za překotný, podobně jako vývoj léčebných modalit, které používáme. Je mimořádné, jak rychlým způsobem došlo k urychlení znalostí především z oblasti aplikovaného výzkumu do klinické praxe, tzv. strategie from bench to bedside. V oblasti základního výzkumu je vývoj naopak pozvolný, což souvisí s vlastní podstatou základního výzkumu a komplikovanou onkogenezí mnohočetného myelomu.“

Lze jednoduše říct, že podobný vývoj platí i pro druhou dekádu 21. století, jen vývoj v aplikovaném výzkumu se stal ještě intenzivnějším a vývoj léčebných modalit lze označit za „super překotný“. Je natolik intenzivní, že by vystačil na další supplementum výhradně lékově orientované. Zavádění nových účinných léků do klinické praxe vytváří velký tlak na výzkumné zázemí, především v reálné praxi dnes stále důležitější standardizaci hodnocení minimálního zbytkového onemocnění (minimal residual disease – MRD) s co nejvyšší citlivostí. V supplementu Klinické onkologie 2017 jsme se zaměřili jen na výzkumnou problematiku a z ní především na aktivity, ve kterých má Česká republika významnou roli.

Zcela jistě sem patří propojení jednotlivých biobank do jedné biobanky sloužící všem výzkumníkům v České republice s více než 40 000 archivovanými vzorky a s nádstavbovým programem umožňujícím výzkumníkům snadno identifikovat žádané vzorky, což popisují Almáši et al v úvodním článku. Rovněž v přípravné fázi třídění buněk pro „single cell“ analýzy dosahujeme vysokého světového standardu.

Téma MRD u mnohočetného myelomu lze označit za oblast překotného rozvoje. Ještě v roce 2011 šlo o téma pro čtyřbarevnou flowcytometrii a velmi laboratorně náročné vyšetření pomocí ASO PCR metody. Efektivní léčba, po které lze dosáhnout MRD negativity s citlivostí 10^–6 u 80 % nemocných, zásadně urychlila nároky v této oblasti. Vývoj v oblasti flowcytometrie od čtyřbarevné přes osmibarevnou metodu k tzv. next generation flow popisují ve svém článku Říhová et al. Podobně je tomu u metod genomických s využitím sekvenování nové generace na úrovni jednotlivých buněk, které ve svém článku popisují Zátopková et al. Celou problematiku umocňuje snaha výzkumníků překonat limitace stávajících metod vyžadujících vždy odběr kostní dřeně pro hodnocení zbytkové choroby nalezením dostatečně citlivé metody využívající vzorek periferní krve, tzv. tekuté biopsie, které jsou zejména u mnohočetného myelomu velkou výzvou a nadějí pro budoucnost. Výzkumníci z Brna se intenzivně účastní tohoto výzkumu, čehož dokladem je několik národních a mezinárodních grantů a především shrnutí problematiky ve dvou článcích této skupiny (Kubaczková et al a Bezděková et al).

Další články supplementa jsou zaměřeny na vybrané novinky z oblasti flowcytometrie a oblasti biomarkerů u raritních monoklonálních gamapatií, AL amyloidózy a Waldenströmovy makroglobulinemie. CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) metodu lze považovat za jeden ze zásadních metodických objevů v oblasti manipulace s genomem posledních let. Šimíček et al na závěr popisují využití CRISPR metody u konkrétních projektů v oblasti monoklonálních gamapatií v České republice.

Supplementum je zakončeno několika metodickými a výsledkovými články zaměřenými na Registr monoklonálních gamapatií České myelomové skupiny, který slaví v tomto roce 10. výročí od založení. Za 10 let nabyl přínos kontinuálních registrů nebývale na významu, neboť lépe než klinické studie odráží přínos léků v reálném životě. Je třeba zdůraznit, že v této oblasti dosahuje řada odborných pracovních skupin v České republice světové úrovně, a to rovněž díky mimořádným podmínkám souvisejících s existencí IBA MU. Náš myelomový registr patří k největším a nejkvalitnějším na světě a velký dík patří lékařům a datamanažerům jednotlivých center, rovněž tak i analytikům a statistikům z IBA MU za kvalitně odvedenou systematickou dlouhodobou práci.

Děkuji všem autorům připravených publikací, zvláštní poděkování patří doc. Ševčíkové za významnou roli při přípravě supplementa. Věřím, že vás připravené publikace zaujmou.

prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.

předseda České myelomové skupiny a myelomové sekce České hematologické společnosti ČLS JEP