XXIII. BESKYDSKÝ ORL DEN
Nedoslýchavost – sociální dopady, hodnocení nedoslýchavosti
(Ostravice, 3. – 4. listopadu 2017)

Již 23. ročník pravidelné nadregionální akce „Beskydský ORL den“, pořádaný Klinikou ORL a chirurgie hlavy a krku FN Ostrava, se tradičně konal v krásném prostředí rekreačního areálu Sepetná v Ostravici. Semináře, který patří mezi největší akce u nás, se zúčastnilo 245 účastníků z celé České republiky, Slovenska, Rakouska i Německa. 

Odborný program probíhal formou panelu, který moderoval prof. P. Komínek (ORL FN Ostrava). Členy panelu byli dále prof. V. Chrobok (ORL klinika Hradec Králové), prim. R. Havlík (Audifon Brno), prim. I. Chmalová (Klinika rehabilitace FN Ostrava), as. J. Dršata (ORL klinika FN Hradec Králové), as. K. Zeleník (ORL klinika FN Ostrava), A. Zvoníková (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR), J. Janouch (advokát, FN Hradec Králové), L. Suchoň (Základní škola pro nedoslýchavé, Ostrava). Kostru semináře tvořily tradičně krátké přednášky a kazuistiky k tématu, diskusi pak byla věnováno cca 2/3 času, což zajistilo pozornost nejen členů panelu, ale především všech posluchačů. 

O chybách a omylech diagnostiky sluchových vad hovořil Chrobok. Zdůraznil potřebu kvalitní anamnézy, současně ale upozornil na to, že „pacient vždy neříká pravdu“. Přesto je anamnéza základem stanovení správné diagnózy. Všechna speciální vyšetření – sluchová zkouška, ladičkové zkoušky, audiologická vyšetření, zobrazovací metody a další jsou pouze „částí mozaiky“, nelze se tedy otrocky spoléhat na závěry pouze izolovaných vyšetření. Tuto skutečnost prezentoval i na několika edukativních kazuistikách. 

Dršata prezentoval různé způsoby hodnocení sluchových ztrát (WHO, Fowler, korekce sluchové vady, psychometrické metody sluchových poruch). Zatímco funkční poruchu umíme poměrně době měřit (audiometrické vyšetření), sociální dopady – tedy znevýhodnění v denních situacích – již umíme hodnotit hůře. Právě tato hodnocení ale nám podávají lepší přehled o tom, jaké poruchy má pacient v běžných životních situacích.  

Na tuto přednášku velmi úzce navazovala sdělení Zeleníka (psychologický a další dopady sluchové poruchy na pacienta a rodinu) a Chmelové. Ta představila MKF – Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, která se snaží postihnout onemocnění v souvislosti s fyzickými, ale i společenskými aktivitami. Tato klasifikace je v praxi užívána v justici, v medicíně by měla sloužit k porovnání nemoci v posudkovém lékařství, pro srovnávání léčebných postupů (jak který postup zlepšuje funkční schopnost), pro sociální služby či statistickou prognostiku. Metodika je nicméně v současnosti velmi komplikovaná a její praktické použití bude nejspíše možné až po jejím zjednodušení. 

Na toto sdělení velmi dobře navazovaly další přenášky (A. Zvoníková). MPSV ČR rozděluje 100 mld Kč (!), tyto a další informace vyvolaly velkou diskusi, je zřejmé, že sociální systém je v ČR velmi „velkorysý“ a je mnohdy nadužíván. 

Komínek se zamyslel v přednášce „Quo vadis implantologie“ nad možnostmi využití kmenových buněk a návratu k přírodě. 

R. Havlík hovořil ve svém sdělení o možnostech korekce sluchových vad. Zdůraznil potřebu oboustranné korekce u oboustranné nedoslýchavosti. Je chybou, pokud nemocné informujeme o tom, že jednostranná sluchová vada „není ke korekci“ jen proto, že zdravotní pojišťovny pro tyto poruchy neposkytují příspěvek. Zdůraznil také potřebu provádění slovní audiometrie, na základě které lze do jisté míry také predikovat přínos sluchadel. To, zda se pacient rozhodne pro jedno či oboustrannou korekci, ovlivňuje zásadním způsobem především lékař. 

Emotivní byl rozhovor s p. Klimešovou, nositelkou kochleárního implantátu, která má obrovský dar sdělit vnímání hluchoty a kochleárního implantátu jako pomůcky v životě, při vnímání hudby. Rozhovor vehnal mnohým slzy do očí. 

JUDr. Janouch hovořil o vyšetřování sluchu z právnického hlediska. Vyšetřování  je součástí desítek různých zákonů. Podpořil snahu vedení naší společnosti definovat přesněji způsob vyšetření u předškolních dětí a snahu provádět u nich audiometrické vyšetření. Současně z dalšího vyplynulo, že „my lékaři“ často nedodržujeme zákonem dané postupy a řadu nařízení zcela ignorujeme. 

Diskusi oživila i přítomnost L. Suchoně ze školy pro děti s poruchami sluchu, který poskytl informaci o způsobu vzdělávání nedoslýchavých dětí ve speciálních, ale i v běžných školách. K současné snaze o inkluzi postižených dětí do běžných škol se staví jako odborník velmi kriticky. Rodinám a dětem přináší často řadu problémů a děti se necítí ve škole mezi zdravými spolužáky šťastné a systém učení často „nedávají“. 

Závěr konference patřil R. Havlíkovi, který nezapomenutelným způsobem informoval o povinnosti ORL lékaře při vyšetřování osob pro řidičské průkazy. Všechny tyto informace lze najít na stránkách společnosti (www.otorinolaryngologie.cz). 

Cílem semináře bylo seznámit účastníky s jiným pohledem na nedoslýchavost. Svou mezioborovostí byla tato problematika posunuta na zcela jinou úroveň, účastníci získali nové informace, nové pohledy na nedoslýchavost. Z tohoto pohledu seminář splnil očekávání většiny účastníků.

Po odborném programu následoval tradiční společenský večer s tancem, kde byly navázány nebo utuženy přátelské a pracovní kontakty a dozněly kuloárové diskuse k přednášeným tématům. S velkou odezvou se setkala ochutnávka vína se skvělými hudebníky, nechybělo ani tradiční „půlnoční překvapení“ – baletní vystoupení Mužoretů společně s Vlastimilem Harapesem.

Závěrem lze shrnout, že se pořadatelům podařilo udržet dobrou úroveň této krátké, ale velmi intenzivní akce, a to jak v odborné části, tak i v části společenské. Organizátoři se těší na již XXIV. beskydský ORL den, který se bude konat v tradičním termínu – prvním víkendu v listopadu, tj. ve dnech 2.-3. 11. 2018.  

Prof. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D., MBA

e-mail: pavel.kominek@fno.cz