Stáž na ORL klinice Univerzitní nemocnice v Lipsku
Vyšlo v časopise:
Otorinolaryngol Foniatr, 67, 2018, No. 3, pp. 85-86.
Kategorie:
Zprávy z ORL společnosti
(SRN, Lipsko, 16. – 21. dubna 2018)
V dubnu jsem díky cestovnímu grantu ČSORLCHHK ČLS JEP měla možnost prožít týden na ORL klinice v německém Lipsku. Klinika a poliklinika otorinolaryngologie je součástí Univerzitní nemocnice Lipsko (obr. 1) a společně s oftalmologickou, stomatologickou klinikou a klinikou maxilofaciální chirurgie tvoří tzv. „Kopfklinik“.
Uspořádání kliniky je obdobné jako u nás – poliklinika s všeobecnými a specializovanými ambulancemi,včetně sekce pro audiologii a foniatrii, lůžkové oddělení a operační trakt. Klinika poskytuje péči široké škále pacientů. Od běžného ambulantního ošetření, jednodenní chirurgie (např. adenoidektomie), přes komplexní léčbu onkologických pacientů až po vysoce specializovanou péči v centru kochleární implantace, kterým se lipská klinika stala v roce 2010. Přednostou kliniky je prof. Andreas Dietz, přední evropský odborník na léčbu nádorů v oblasti hlavy a krku, specialista na ušní chirurgii (vč. kochleárních implantací) a plastickou chirurgii nosu – rinoplastiky. Mimo jiné je i čestným členem mnoha evropských ORL společností, vč. české, a velmi milý a přátelský člověk.
Stáž jsem absolvovala na lůžkovém oddělení kliniky a na operačních sálech. Lůžkové oddělení má kapacitu 46 lůžek. Počet ženských, mužských a dětských lůžek není striktně stanoven a upravuje se dle aktuálních potřeb. Pokoje bývají dvou až čtyřlůžkové a k dispozici jsou i tři jednolůžkové pokoje, většinou rezervované pro závažnější onkologické pacienty. V porovnání s naší hradeckou klinikou jsou pokoje a zázemí pro pacienty výrazně prostornější.
Každý ošetřující lékař má na starosti kolem deseti pacientů. Aktuální plán péče je každé ráno konzultován s určeným vedoucím lékařem, poté ošetřující lékař provede vizitu a ošetření pacientů ve spolupráci se zdravotní sestrou. Další denní činnost se odvíjí od operačního programu. Stejně jako my i tamější lékaři si stěžují na velké množství administrativy, nicméně jejich dokumentace je významně stručnější.
V operačním traktu mají k dispozici dva velké, plně moderně vybavené operační sály, a jeden menší sál k provádění endoskopií a jiných výkonů v lokální anestezii. Pacient je po příjezdu na operační sál zcela v péči anesteziologického týmu, který pacienta uvede do celkové anestezie, mezitím si sálové sestry připravují instrumentarium a poté pacienta kompletně zarouškují. Operatér přichází na sál až v momentě, kdy je pacient zcela připraven k zahájení výkonu (výjimkou jsou ušní operace, kdy si operatér před zarouškováním dle potřeby připraví operační pole – oholení vlasů, infiltrace atd.).
Program na sálech je rozepsán po celou pracovní dobu, vč. odpoledních hodin, a provoz je zajištěn dostatkem personálu. V denní místnosti je pro všechny k dispozici polévka s pečivem a pití. Díky těmto faktorům vše probíhá plynule a efektivně. Spektrum výkonů je podobné jako na naší klinice, navíc se zde věnují např. sialoendoskopiím. Na rozdíl od nás naopak neprovádějí chirurgii štítné žlázy a příštítných tělísek.
Díky nabídce prof. Dietze jsem se mohla poslední dva dny stáže (20. - 21. 4.) zúčastnit 7. Liepziger Kurs für plastische Gesichtschirurgie - 7. ročníku mezioborového kurzu plastické chirurgie obličeje. Kurz organizoval prof. Andreas Dietz (ORL klinika, Lipsko), Dr. Christopher Wachsmuth (Klinika plastické chirurgie, Lipsko) a doc. Andreas Dacho (ORL klinika a Klinika plastické chirurgie, Heidelberg). Kurz byl určen zejména lékařům začínajícím s plastickou a estetickou obličejovou chirurgií. První blok se zabýval tématy od anatomie přes základní pravidla plastické chirurgie, možnostmi dermatologické neinvazivní péče, po důležitost psychologických aspektů plastické chirurgie a v neposlední řadě i tématem vedení (foto) dokumentace. Další bloky již byly více prakticky zaměřené a více podrobně byla probrána problematika indikace a aplikace Botoxu a Filleru, korekce otapostázy – otoplastiky či plastiky očních víček. Velká část kurzu pak byla věnována rinoplastikám.
Mimo času věnovaného klinice jsem využila i prostor k poznání Lipska, univerzitního města ležícího asi 100 km severozápadně od Drážďan. Univerzita zde byla založena r. 1409 a je druhou nejstarší univerzitou v Německu, její nový kampus na náměstí Augustusplatz je jistě jednou z hlavních dominant města (obr. 2). Mezi další zajímavá místa patří např. Thomaskirche se sochou J. S. Bacha, který v Lipsku působil, Stará radnice na Marktplatz, který je přes den plný stánků a čilého ruchu, a spousta dalších.
Týdenní stáž v Lipsku pro mě byla velkým přínosem. Nejenom, že jsem měla možnost poznat hezké město, které v počtu cyklistů a jízdních kol může směle konkurovat Amsterdamu, ale zejména poznat německé kolegy, udělat si představu o fungování jiného ORL pracoviště spolu s možností porovnat pracovní postupy, prostředí a vybavení s našimi.
Závěrem bych chtěla poděkovat jak výboru ČSORLCHHK ČLS JEP za udělení grantu, tak i vedení a mým kolegům z Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice Hradec Králové za možnost na stáž vycestovat.
Stáž byla podpořena cestovním grantem ČSORLCHHK ČLS JEP.
Adresa ke korespondenci:
MUDr. Lucie Zeinerová
Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku
Fakultní nemocnice Hradec Králové
e-mail: lucie.zeinerova@fnhk.cz
Štítky
Audiológia a foniatria Detská otorinolaryngológia OtorinolaryngológiaČlánok vyšiel v časopise
Otorinolaryngologie a foniatrie
2018 Číslo 3
- Detekcia a diagnostika primárnych imunodeficiencií v teréne - praktický prehľad v kocke
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
- Uplatnění 3D tisku v ORL
- Substitučná liečba imunoglobulínmi pri sekundárnej protilátkovej imunodeficiencii – konsenzus európskych expertov
Najčítanejšie v tomto čísle
- Přehled implantátů pro kostní vedení a aktivních středoušních implantátů
- Spontánní sublinguální hematom jako manifestace získané hemofilie
- Silent sinus syndrom
- Role audiologických metod v diagnostice lézí mostomozečkového koutu