Zásady dispenzární prenatální péče ve fyziologickém těhotenství

(doporučený postup – závěry kongresu ČGPS a SSG ČR, Český Krumlov, 2004)

Následující přehled vymezuje nepodkročitelnou, tedy základní frekvenci a rozsah péče u žen s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Nebudou-li doporučený rozsah a frekvence vyšetření realizovány, péče bude označena za non lege artis.

Abychom co nejlépe a nejpřesněji vymezili skupinu žen, kterým bude níže uvedená péče určena, rozdělíme všechny těhotné na 3 základní skupiny podle možného rozsahu těhotenského rizika:

1. Těhotné s malým rizikem

Jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze a výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity jsou normální. Takové těhotenství označujeme jako FYZIOLOGICKÉ a dispenzární prenatální péče je poskytována:

• do 36. týdne gravidity včetně v intervalu 4 týdnů
• od 37. týdne do termínu porodu 1krát týdně.

Těhotná může být předána do ambulantní péče pracoviště, které povede porod, již od 36. týdne gravidity – nejpozději však v termínu porodu.

2. Těhotné se středním rizikem

Mají svoji anamnézu zatíženu rizikovým/rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování.

Takové těhotenství označujeme jako RIZIKOVÉ. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy.

Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do 3. skupiny.

3. Těhotné s vysokým rizikem

Mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity.

Takové těhotenství označujeme jako PATOLOGICKÉ. Frekvence návštěv je zcela individuální.

Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:

• pravidelná (provádějí se při každé návštěvě gynekologa)
• nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).

Komplexní prenatální vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do konce 12. týdne těhotenství. Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i změření zevních pánevních rozměrů těhotné a vystavení těhotenské průkazky.

Pravidelná vyšetření:

• podrobný sběr anamnestických údajů a stesků těhotné
• zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku
• chemická analýza moči
• bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix–score
• od 24. týdne gravidity detekce známek vitality plodu

Nepravidelná vyšetření:

16. týden:

• stanovení krevní skupiny + Rh-faktoru
• vyšetření titru erytrocytárních protilátek
• stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
• sérologické vyšetření protilátek proti syfilis
• biochemický screening VVV ve 2. trimestru
• vyšetření močového sedimentu střední porce moči

18.–20. týden:

• 1. první ultrazvukový screening plodu

24.–28. týden:

• screening poruch glukózové tolerance (blíže viz Doporučení k provádění screeningu poruch glukózové tolerance v graviditě)

30.–32. týden:

• vyšetření titru erytrocytárních protilátek u žen Rh-negativních a s krevní skupinou 0
• stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
• sérologické vyšetření HBsAg a HIV
• 2. ultrazvukový screening plodu

36.–37. týden:

• detekce streptokoků skupiny B v pochvě

36.- 40. týden:

• kardiotokografický non–stress test (ve 36. a 37. týdnu je doporučen, v dalších týdnech již povinný)

Ostatní vyšetření zde neuvedená překračují rámec dispenzární péče fyziologického těhotenství.

Text byl schválen výbory České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP.

26. května 2005

MUDr. Vladimír Dvořák doc.

předseda ČGPS ČLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů ČGPS ČLS JEP

MUDr. Vít Unzeitig, CSc.

předseda Sekce perinatální

medicíny ČGPS ČLS JEP