Několik otázek pro prof. MUDr. Davida Cibulu, Ph.D., prezidenta European Society of Gynaecological Oncology (ESGO) a předsedu Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků

Prof. MUDr. David Cibula, Ph.D., je od roku 2013 jedním z čelných představitelů Evropské společnosti pro gynekologickou onkologii (ESGO). Setkali jsme se s ním během konference Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků (SNGP), která se konala loni v listopadu v Plzni, aby se s našimi čtenáři podělil o své zkušenosti z působení ve Sdružení a také zhodnotil svou práci v ESGO.

Pane profesore, právě končí 3. ročník konference Sdružení nemocničních gynekologů a porodníků, známého odborné veřejnosti zvláště pod zkratkou SNGP. Jak ji hodnotíte?

Když jsme v roce 2011 pořádali první konferenci, nebyli jsme si jistí, jak se bude vyvíjet, jaký si získá kredit a oblibu, protože vzdělávacích akcí je mnoho a konkurence akcí pořádaných odbornými společnostmi a jejich specializovanými sekcemi, sdruženími i klinikami je obrovská. Během tří let si naše konference našla u odborné veřejnosti své místo mezi odbornými akcemi. Na to ukazuje i účast více než 300 lékařů na letošní konferenci. Jsem rád, že dnes při jejím závěru mohu konstatovat, že své cíle splnila.

Konference SNGP má mezi profesními sdruženími specifické postavení a spočívá na třech pilířích. Prvním je výukový přehled v základních podoborech, tedy perinatologie, onkologie, reprodukční medicína a urogynekologie. Dvoudenní konference tak přináší aktuální přehled celého oboru, který ocení nejen mladí lékaři, kteří se připravují k atestaci, ale je cenná i pro nás starší, kteří se již specializujeme a aktualizace komplexního přehledu je pro nás „k nezaplacení“. Žádná jiná takto pojatá vzdělávací akce se v České republice nekoná.

Druhým pilířem je aktivní účast mladých autorů. Mají tak možnost představit své prezentace a naučit se vystupovat na veřejném odborném fóru. Na jiných konferencích tuto možnost nemají nebo je velmi omezená.

Třetím pilířem jsou témata, která jsou „výsostnou“ problematikou lůžkových zařízení. Do programu konference jsou zařazena tzv. diskusní fóra. Letos bylo první věnováno organizaci postgraduálního vzdělávání, další řešilo problematiku úhrad, na příští rok plánujeme legislativní fórum.

Takto pojatá koncepce konference, jejíž jednotlivé části do sebe dokonale zapadají, je zárukou jejího úspěchu. Účast vykazuje vzrůstající tendenci a program je hodnocen velmi dobře.

Velmi pozitivně nás překvapil věkový průměr jak v auditoriu, tak mezi přednášejícími. Navíc je nedělní poledne, konference bude za hodinu končit a konferenční sál je stále ještě zcela zaplněn. Mají autoři zájem i o aktivní účast?

Byli bychom rádi, kdyby byl zájem o aktivní účast vyšší, a výbor naší společnosti se intenzivně snaží motivovat účastníky, zvláště ty, kteří začínají svou vědeckou dráhu, k aktivní účasti. Nicméně přihlášených přednášek je stále více, než jsme schopni do programu zařadit.

Ještě bych se ale rád vrátil k počtu účastníků. Je nás tady více než 300, nemocničních gynekologů je celkem přibližně 900, jejich přesný počet asi nikdo nezná. Z logiky věci vyplývá, že nás nikdy nebude na konferenci 800. Někdo musí být také na svém pracovišti, někdo musí sloužit o víkendu, v noci, někdo je nemocný, někdo na mateřské dovolené. Proto odhaduji, že maximální počet účastníků, který je reálný, se pohybuje mezi 400 až 450.

Naše představa je taková, že by mělo být věkové složení účastníků vyrovnané. Měli by tu být starší kolegové, kteří se specializují, ale potřebují si udržovat komplexní přehled v oboru, měli by tu být školitelé a samozřejmě zejména mladí lékaři, kteří ve svých specializacích začínají nebo se pro ně rozhodují.

Jistě už plánujete příští ročník konference.

Ano, konference se bude konat opět na konci listopadu (28.–30. listopadu 2014, pozn. red.) v Ostravě a základní schéma programu bude v podstatě shodné s tím letošním. Proběhnou tedy bloky podle jednotlivých podoborů, budou zařazeny přehledové přednášky a volná sdělení, velký důraz budeme opět klást na účast mladých kolegů do 35 let věku. Připravujeme diskusní fóra, jedno bude určitě věnováno postgraduál­nímu vzdělávání, protože to je stále aktuální téma, a druhé bude věnováno legislativě, jak už jsem zmínil dříve.

Rád bych při této příležitosti informoval členy SNGP, ale i celou odbornou gynekologickou veřejnost o tom, že od jara 2014 bude na webových stránkách konference uveřejněna většina přednášek z letošní konference ve formátu power-pointových prezentací (www.sngp.cz). Tato část stránek bude přístupná pouze členům SNGP.

Včera nás ve sdělení profesora Ventruby zaujala poznámka o kurzech v oblasti komunikace. Není komunikace mezi lékařem a pacientem v české medicíně obecně stále zanedbávanou oblastí?

V této oblasti se setkáváme s množstvím tzv. „soft“, tedy měkkých znalostí, které jsou ve vzdělávacím procesu chronicky zanedbávány, ale mohu odpovědně prohlásit, že v tomto směru rozhodně nejsme v Evropě výjimkou. V některých zemích již několik let kolegové pracují na tom, aby se komunikace, etika a estetika, byť zdánlivě okrajové, ale v naší práci nesmírně důležité, do vzdělání lékařů dostaly. Může se zdát, že jde o schopnosti genuinní, vrozené, ale nejsme všichni stejní a vždy se můžeme v něčem zlepšit. Jsou vypracovány jisté postupy a pravidla, která se nám v rutinní praxi mohou velmi hodit. U nás v této oblasti zatím není tradice, a přitom je to velmi důležité téma, kterému se hodláme také věnovat. Je však třeba říci, že je velmi obtížné lékařskou veřejnost přesvědčit o důležitosti této dovednosti a získat ji pro její osvojování si: každý se chce věnovat konkrétnímu oboru, ale o semináře komunikace nebo etiky je zájem velmi malý. A ke každému školení potřebujete také dobrého školitele, a to je Achillova pata těchto oborů, přitom schopný přednášející je pro každé školení, pro takováto primárně „neatraktivní“ zvláště, klíčová věc.

Pane profesore, před rokem jste byl zvolen prezidentem Evropské společnosti pro gynekologickou onkologii na čtyřleté funkční období zahrnující léta 2013–2017. Co tato skutečnost znamená pro Vás a co pro českou onkogynekologii?

Nejprve bych tuto informaci maličko poopravil. Systém ESGO funguje tak, že pokud je někdo zvolen prezidentem, je nejprve dva roky ve funkci president elect, tedy „čekající“ prezident, potom je dva roky ve funkci prezidenta a potom dva roky jako past president. Já jsem tedy v současnosti ve funkci president elect a prezidentkou je srbská kolegyně dr. Vesna Kesić.

Pro českou onkogynekologii je naše účast ve výboru ESGO jistě prestižní, pro mě osobně je to pak výzva realizovat věci, které mohou být nápomocny dalšímu rozvoji ESGO. Musím však říci, že ESGO je již v dnešní době výjimečně dobře strukturovaná, fungující a aktivní a pestrá odborná společnost.

Mohl byste, prosím, našim čtenářům přiblížit své působení ve funkci president elect?

Funkce president elect zajišťuje kontinuitu společnosti. S tím bývá v odborných společnostech problém. I ve výboru, který vzešel z demokratických voleb, se často uplatňují výrazné osobní ambice. A tak po čtyřech letech působení přichází nový výbor, nové osobní ambice a mnohdy i nový program. Málo kdo může zjistit, co, kdy a proč bylo rozhodnuto. Proto ESGO zvolila systém 3 prezidentů, kteří zajišťují kontinuitu a přenášejí „historickou“ paměť na dalšího prezidenta. A musím podotknout, že to funguje velmi dobře.

Mohl byste, prosím, našim čtenářům přiblížit společnost ESGO, založenou v roce 1983, důvod jejího založení, její poslání, strukturu, tedy které národní onkogynekologické společnosti jsou jejími členy, a hlavní aktivity?

ESGO má již více než třicetiletou historii, ale zpočátku se vlastně jednalo o jakousi „uzavřenou“ společnost, nebo klub několika desítek odborníků ze západní Evropy. Teprve po příchodu dvou významných odborníků – prof. Bellera z Izraele (od r. 2001) a prof. Vergoteho z Belgie (od r. 2003) – se ESGO změnila na demokraticky organizovanou silnou odbornou společnost.

Cílů ESGO je celá řada, ale mají společného jmenovatele: rozvoj onkogynekologie jako samostatného oboru v evropském kontextu. Je třeba ovšem konstatovat, že v posledních letech, zejména vzhledem k vynikajícím vzdělávacím aktivitám ESGO svým působením široce překračuje hranice Evropy. Členem ESGO se přes ono „European“ v názvu společnosti mohou stát onkogynekologové ze všech koutů světa.

Velmi specifickou oblastí je edukační činnost ESGO a opět její přesah mimo hranice Evropy. I ve srovnání s jinými zahraničními odbornými společnostmi, a to nejen evropskými, jsou aktivity ESGO zcela výjimečné: jednotlivé pracovní skupiny jsou zaměřeny na klinický výzkum, na jednotlivá onemocnění (např. gestační trofoblastickou nemoc), existují tematické pracovní skupiny (např. pro zhoubná onemocnění v těhotenství, skupina pro fertilitu šetřící léčbu v onkogynekologii), pracovní skupina pro radikální chirurgickou léčbu, skupiny pro základní a translační výzkum, pro klinické studie nových léků atd. Je to opravdu aktivní společnost. Zcela mimořádný je nový e-learningový program (http://eacademy.esgo.org) a musím konstatovat, že jsem jiný srovnatelný program dosud nepoznal, a to jak z hlediska obsahového, tak z uživatelského.

V rámci ESGO působí Evropská sekce mladých gynekoonkologů (The European Network of Young Gynae Oncologists – ENYGO). Jejím prezidentem byl letos v říjnu zvolen docent M. Halaška, působící na 2. LF. UK a ve FN Motol. To jistě něco vypovídá o prestiži české onkogynekologie alespoň v evropském rozměru. Jak tuto skutečnost vnímáte Vy?

Víte, skutečnost, že je někdo z výboru zvolen předsedou, neznamená, že je nejlepší operatér nebo nejlepší onkolog. Je vybrán proto, že má v dané organizaci respekt, že je ochoten pro společnost pracovat a že je považován za dobrého organizátora. Ale ano, domnívám se, že v evropském kontextu jsou čeští lékaři vnímáni jako invenční, jako dobří organizátoři, jako lidé s velkou motivací. V rámci ESGO tak vznikla společensky trochu citlivá situace – sekretariát ESGO je umístěn v Praze, já jako president elect jsem z Prahy a prezidentem mladých onkogynekologů bude docent Halaška také z Prahy. Nutno ovšem říci, že mladí onkogynekolové – sdružení v European Network of Young Gynae Oncologists (ENYGO) (http://www.esgo.org/ENYGO) – jsou velmi aktivní a zajímavou skupinou, jsou jednou z významných hybných sil ESGO.

V říjnu 2013 se uskutečnil v Liverpoolu 18. mezinárodní kongres ESGO. Co nejvýznamnějšího z hlediska odborného a z hlediska působení ESGO podle Vás konference přinesla?

Ve světě se konají celkem tři velké onkogynekologické kongresy: SGO (Society of Gynecologic Oncology), IGCS (International Gynecologic Cancer Society) a ESGO. Dříve jsme s úctou sledovali americké kongresy, ale letos byl kongres ESGO jednoznačně největší, nejlépe organizovaný a s nejzajímavějším programem – při vší skromnosti jsem o tom skutečně přesvědčený. Asi třetina účastníků je na kongresu ESGO mimoevropská. ESGO kongres dokáže ze všech tří jmenovaných přinést nejlépe vyvážený program – data ze základního a klinického výzkumu, doporučení a směry, jimiž se obor ubírá.

Budete usilovat při této příznivé konstelaci ve výborech ESGO a ENYGO o uspořádání některého z příštích kongresů ESGO v České republice?

Samozřejmě, tohle bylo mým cílem a Prahu jsem do výběru místa konání konference hlásil. Ne všechna naše přání v životě bývají splnitelná: jednak se před časem v Praze již konala „konkurenční“ konference IGCS, jednak Kongresové centrum, které je jediným vhodným místem pro konání, požadovalo cenu, která se ukázala ve srovnání s jinými evropskými velkoměsty jako konkurence neschopná. Praha tedy účastníky, bohužel, nepřivítá. Příští konference ESGO bude v Nice ve Francii.

Vážený pane profesore, děkujeme Vám, že jste si našel čas na rozhovor pro náš časopis a že jste našim čtenářům přiblížil působení a úspěchy české onkogynekologie na evropském fóru a poodhalil nám práci významné evropské odborné společnosti.

Za vydavatele, redakci a jménem všech našich čtenářů Vám přejeme dostatek sil pro naplnění všech předsevzetí.

Záznam rozhovoru byl pořízen redakcí dne 24. listo­padu 2013