O neurologovi, který sbírá úsměvné historky

Dvojdomost je u lékařů málo obvyklá, ne však zcela vzácná. Dvojdomost MUDr. Svatopluka Káše, CSc., je dokonalá. V obou domovech, neurologii a humoristické tvorbě, je mu dobře. Ba co víc, oba domovy miluje. Je to láska půl na půl. O narozeninách ve věku, kterému jen k střídmé oslavencově radosti říkáme požehnaný, se Káš může ohlédnout za vším, co bylo, s uspokojením a notnou špetkou radosti. Dovolte, abych se po jeho životě porozhlédl i já.

Svatopluk se narodil v Praze 6. června 1929. Rodiče si nevybíráme. Sváťovi dal osud podivuhodného tatínka, MUDr. a PhDr. Josefa Káše, známého pražského lékaře a zakladatele prvorepublikového „pěveckého sdružení Kocourkovští učitelé“. Pan doktor se ve sdružení uplatňoval nejen jako zpěvák, ale i jako textař pro svérázné melodie. Pan profesor MUDr. Jiří Brdlík ho měl prokouknutého, když napsal:

„ S jakou chutí si zazpívá, pravou ruku palcem v kapse, pohyblivý, nestál ani chvilku, přešlapoval z nohy na nohu, všechno s ním „šilo“ a z očí mu koukala taškařina.“

Tatínek Káš, podle Brdlíka „výborný lékař, filozof, uměnímilovný člověk a pohotový publicista“ synka geneticky vybavil náklonností k medicíně a smyslem pro humor a taškařinu.

„Kocouři“ se Kášů občas scházívali a někdy i zkoušeli. Svatík se do jejich textových porad a pěveckých zkoušek často vetřel. Maturoval na starém pražském gymnáziu, legendami opředené „truhlárně“, v roce 1948. Medicínu studoval na lékařské fakultě Karlovy univerzity, kde také v roce 1953 promoval.

Od medických let toužil „dělat neurologii“. Po krátkém působení v oboru v Mladé Boleslavi zakotvil na devatenáct let na neurologickém oddělení motolské nemocnice u profesora MUDr. Karla Mathona. V roce 1976 se stal primářem renomované neurologie v Kolíně a působil tam téměř dvacet let. Publikoval více než 120 odborných prací z různých oblastí neurologie a samostatně či jako vedoucí autorského kolektivu přispěl do čtyř monografií. Při soustředěné a úspěšné odborné práci „uhospodařil“ chvilky pro svoji druhou lásku, medicínský humor. Stal se jeho systematickým sběratelem. Když nám byl v osmašedesátém na krátkou dobu povolen humor, smích a krátké proskotačení, zpracoval knížku Aeskulapův úsměv. Byla dvojautorská, použil v ní i historky z pozůstalosti po svém otci. Vydalo ji Avicenum v roce 1969.

Povzbudilo nejen autora, ale ponouklo k čilému publikování úsměvných lékařských historek a anekdot i další nakladatelství. Káš je v nepravidelných intervalech přímo sypal z rukávu. Už názvy knížek jsou výmluvné a naznačují, nač se může dychtivý čtenář těšit: Doktorské historky a anekdoty, Aeskulap se stále usmívá, Pilulky smíchu, Injekce, které nebolí, Múzy a medicína a Medicína v nedbalkách. V posledních letech Svatopluk Káš shrnul více než 2 000 historek do souborného čtyřsvazkového celku Z Aeskulapových čtyřech kapes. A prý se ještě můžeme těšit na tajemnou publikaci Z Aeskulapovy páté tajné kapsy, její rukopis už leží v nakladatelství Galén.

V předmluvách k souborům historek jejich „sběratel“ vždy zdůrazňuje, že jsou všechny pravdivé. Jen vzácně prý jsou trochu přibarvené a vypointované. Některé pohladí, jsou líbezné, anebo uštědří přátelský šťouchanec. Vytvářejí český model slunného lékaře, který má slabůstky a vrtochy, ale není jich zas tak moc. Jejich shromažďovatel si zakládá na ocenění profesora Charváta, který mu jednou řekl:

„Víte, kolego, dostat se do těch Vašich knížek, to mi zaručí větší nesmrtelnost, než když napíšu internu pro mediky. Ta je za deset let pasé.“

„Humorist“ Káš v druhém úvazku záslužně a pilně sbírá i materiál o slavných českých lékařích, i o jejich jednání vážném a nehumorném. Pěkně se čte souborné dílko Čeští lékaři – spisovatelé. Připravil pro vydání i rozsáhlý Slovník českých lékařů – spisovatelů. Vedle slavných Vančurů, Durychů, Langrů a Holubů se tam tísní i ti méně věhlasní, „tvořící“ kradí a jen svátečně.

Milý Svatopluku, poutník v druhé polovině devátého životního decenia má velmi rád vaše dvě knížky. V té prvé se vám podařilo splnit dluh vůči „kocourům“. Pamětníka jste moc potěšil objevnou minimonografií Kocourkovští učitelé, jejich historie a tvorba. Opakovaně si čtu mužné jazykové hříčky, které se u nás doma kdysi linuly ze starodávného amplionu. Druhá, mně velmi milá knížka, O lékařích vesele i vážně – miniportréty slavných českých lékařů, právě teď vyšla, a je to stylový dárek k vašim narozeninám. Vybral jste do ní medailony těch, „kterých si vážíte a které jste měl rád.“ Já je měl rád taky. Moc a vděčně.

Buďte, Svatopluku, stále svěží a „silně“ zdráv!

prof. MUDr. Ctirad John, DrSc.

Trojanova 3

120 00 Praha 2