Pohlavní rozdíly v potravinových preferencích u adolescentů – přenášejí se i do konzumace?

Súhrn

Úvod:
Výživa výrazně ovlivňuje zdraví, a proto je důležité poznat faktory, určující výběr a složení stravy. Patří mezi ně chuťové, respektive potravinové preference. Cílem studie bylo zjistit, zda se liší potravinové preference mezi oběma pohlavími, a do jaké míry se preference promítají do konzumace.

Metodika:
V souboru 1655 dospívajících věku 15 let v oblasti Brna byly pomocí dotazníkového šetření zjišťovány jednak obliba (preference), jednak frekvence konzumace 56 potravinových a nápojových položek, a následně byly analyzovány rozdíly mezi pohlavími.

Výsledky:
Potravinové preference se mezi pohlavími významně liší, přičemž preference dívek lze označit za výrazně zdravější. Z 10 nejoblíbenějších je v souladu se zdravou výživou u dívek 6 položek, u chlapců pouze 2 položky. Dívky výrazně pozitivněji vnímají zeleninu syrovou, cereální výrobky a čerstvé ovoce a naopak výrazně negativněji vnímají sádlo, hamburger, uzeniny, červené maso, masné výrobky, vnitřnosti a sycené limonády. Mezipohlavní rozdíly v preferencích byly statisticky významné u 48 % položek. Co se týče skutečné konzumace, mezipohlavní rozdíly jsou podstatně menší než u preferencí. Desítka nejkonzumovanějších položek je u obou pohlaví zcela shodná, liší se jen pořadím. Rovněž v desítce nejméně konzumovaných položek je mezi pohlavími dobrá shoda, a to v 8 položkách. Z 10 nejoblíbenějších položek se u chlapců nachází pouze jediná položka (ovoce čerstvé) mezi 10 nejkonzumovanějšími, u dívek se z desítky nejoblíbenějších nacházejí mezi nejkonzumovanějšími 3 položky (ovoce čerstvé, zelenina syrová, sýr).

Závěr:
U adolescentů byly zjištěny výrazné mezipohlavní rozdíly v preferencích, kdy preference dívek byly jednoznačně blíže zdravé stravě. Preference se však příliš nepromítají do konzumace. Uváděná spotřeba se od preferencí výrazně odlišuje, a to tak, že celkově mnohem více koresponduje se zdravou stravou. Na rozdíl od preferencí jsou mezipohlavní rozdíly ve skladbě konzumované stravy jen velmi malé. Výsledky ukazují, že výběr stravy je u obou pohlaví velmi modifikovatelný vnějšími vlivy, které dokáží potlačit i pohlavní rozdíly v preferencích.

Klíčová slova:
výživa, strava, pohlavní rozdíly, potravinové preference, konzumace, adolescenti

Úvod

Výživa nepochybně do značné míry určuje a modifikuje úroveň zdraví, a proto bychom se měli zajímat i o vlivy, které naopak determinují to, co jíme. Mezi významné faktory, ovlivňující složení naší stravy, jsou počítány chuťové, respektive potravinové preference. Přestože v reálném světě určitě obecně neplatí, že jíme jen to, co nám chutná a na co máme zrovna chuť, a skutečná konzumace se od preferencí dosti lišívá, vliv preferencí a chutě je nepopiratelný (10). Určitá část preferencí je pro člověka vrozená, ale chutě a preference se postupně mění, vyvíjejí s věkem, a existuje v nich mnoho individuálních i skupinových odlišností (1, 2, 6). Jednou z forem těchto odlišností jsou i rozdíly podle pohlaví, o kterých se ví, avšak dosud nejsou zcela dostatečně prozkoumány a popsány, respektive nejsou zpravidla zohledňovány v rámci intervenčních programů cílených na změny výživy (4). Mimořádně zajímavý a důležitý je z tohoto hlediska věk dospívání, kdy se jednak výrazně formují a mění chuťové preference obecně, jednak se zvýrazňuje či vůbec vzniká pohlavní diferenciace (5, 9). Právě proto jsme se na tuto věkovou skupinu zaměřili, a cílem předložené studie je analýza pohlavních rozdílů v potravinových preferencích a konzumaci u rozsáhlého souboru adolescentů v České republice.

Soubor a metodika

Výzkum byl proveden v rámci studie ELSPAC v oblasti města Brna, a týkal se výživy v 15 letech. Celkový soubor, od kterého byla získána a vyhodnocena uvedená data, tvoří 1655 dospívajících věku 15 let, 812 chlapců a 843 dívek. Údaje byly získány distribucí standardních dotazníků ELSPAC do rodin účastníků v Brně. Potravinové preference i skutečné stravování byly zjišťovány jako součást dotazníku FT-8 – „Dotazník pro dospívající“.

Potravinové preference: Respondenti odpovídali na otázku: „Jak rád/a máš různá jídla a potraviny?“ kdy následoval výčet potravinových položek, a u každé položky byla řada čísel od 1 do 10. Preference měly být vyjádřeny u každé položky zatržením jednoho čísla, přičemž 1 = „Vůbec nemám rád/a, ani trochu mi nechutná“, 10 = „Mám moc rád/a, moc mi chutná“. Celkem bylo hodnoceno 56 položek, rozčleněných do 8 potravinových a 1 nápojové skupiny.

Skladba stravy: Skutečné složení stravy bylo zjišťováno pomocí frekvenčního dotazníku, ve kterém byl seznam položek zcela shodný jako u zjišťování preferencí. Byla položena otázka „Jak často nyní jíš následující jídla?“ a nabídnuta 5stupňová frekvenční škála s následujícími stupni:

1. Nikdy nebo jen zřídka;
2. 1x za 14 dní;
3. 1–3x za týden;
4. 4–7x za týden;
5. více než jednou denně.

Pro účely tohoto zkoumání byly tyto frekvenční údaje zpracovávány ve formě zjednodušené semikvantitativní škály 1–5, popisující míru konzumace.

Zpracováním bylo sestaveno pořadí potravinových položek podle preferencí a podle skutečné konzumace. Posuzovali jsme, do jaké míry jsou preference chlapců a dívek v souladu s doporučeními stravy, jak se mezi oběma pohlavími liší průměrné preference jednotlivých položek (t-test), jak se shodují nejvíce a nejméně oblíbené položky u obou pohlaví (porovnání žebříčků 10 nejoblíbenějších a 10 nejméně oblíbených položek), a dále bylo určeno 10 položek s největšími mezipohlavními rozdíly. Obdobné hodnocení bylo uskutečněno i ohledně dat o udávané konzumaci, bylo tedy sestaveno pořadí potravinových položek podle konzumace. Posuzovali jsme, do jaké míry se u obou pohlaví shodují nejvíce a nejméně konzumované položky a u chlapců i dívek jsme rovněž porovnávali míru shody mezi preferencemi a konzumací, hodnocením kolik z 10 nejoblíbenějších položek se vyskytuje mezi 10 nejkonzumovanějšími, a obdobně kolik z 10 nejméně oblíbených položek se vyskytuje mezi 10 nejméně konzumovanými.

Výsledky

Graf 1 znázorňuje žebříček 10 nejvíce a 10 nejméně preferovaných položek u chlapců, a graf 2 znázorňuje totéž u dívek. Můžeme zde také posuzovat, do jaké míry se preference shodují s doporučenými potravinami v rámci zdravé výživy. Co se týče chlapců, z 10 nejpreferovanějších položek patří mezi doporučené pouze 2 položky – ovoce čerstvé a ovocný džus 100%. U dívek lze za doporučeníhodné z žebříčku nejpreferovanějších označit plných 6 položek – ovoce čerstvé, ovocný džus 100%, zelenina syrová, sýr, těstoviny a drůbež. Preference dívek lze tedy označit za výrazně „zdravější“. Tabulka 1 poskytuje přehled, do jaké míry se žebříček nejoblíbenějších komodit u obou pohlaví shoduje či liší navzájem. Shoda je u 6 položek z 10. I z tohoto přehledu jsou patrné zdravější preference u dívek – to, čím se obě pohlaví liší, jsou u chlapců nezdravé alternativy, zatímco u dívek zdravé. Obzvláště lze v tomto směru zdůraznit „zeleninu syrovou“ u dívek. Tabulka 2 potom podobným způsobem shrnuje, v čem se shoduje či liší u obou pohlaví opačný konec žebříčku, tedy nejméně oblíbené položky. Shoda je zde u 7 položek z 10. Rozdíly mezi pohlavími nelze v tomto případě jednoznačně a výrazně rozlišit podle „zdravosti“.

U chlapců se v žebříčku 10 nejméně oblíbených položek vyskytují v podstatě 2–3, které tam vidíme neradi – zeleninová šťáva 100%, zelenina tepelně upravená, případně minerálka neochucená. U dívek je tento počet stejný, kromě zeleninových položek zde ale jsou luštěniny. Graf 3 ukazuje žebříček největších rozdílů v preferencích mezi pohlavími (10 položek s největšími pohlavními rozdíly, seřazeno od největších rozdílů, ve všech 10 případech je významnost rozdílů p < 0,001). Z bližšího mezipohlavního srovnání je patrné, že v položkách s největšími pohlavními rozdíly jsou odlišnosti jednoznačně ve prospěch dívek. Ty výrazně pozitivněji vnímají zeleninu syrovou, cereální výrobky a čerstvé ovoce, a naopak výrazně negativněji vnímají sádlo, hamburger, uzeniny, maso červené, masné výrobky, vnitřnosti a sycené limonády. Statistické významnosti (alespoň p < 0,05) mezipohlavní rozdíly v preferencích dosáhly u 27 položek, tedy u 48 %. Grafy 4 a 5 ukazují pro porovnání žebříčky 10 nejvíce a 10 nejméně konzumovaných položek u chlapců a u dívek. Přestože z grafů to nemusí být jednoduše patrné, desítka nejkonzumovanějších položek je u obou pohlaví zcela shodná, liší se jen pořadím. Jasněji to vyplývá z tabulky 3, poskytující přehled, do jaké míry se žebříček nejkonzumovanějších položek u obou pohlaví shoduje či liší navzájem. Tabulka 4 obdobným způsobem shrnuje, v čem se shoduje či liší u obou pohlaví opačný konec žebříčku, tedy nejméně konzumované položky. Zde je shoda v 8 položkách. Další tabulky rozebírají shodu preferencí s konzumací. Tabulka 5 znázorňuje, kolik z 10 nejoblíbenějších položek je u chlapců mezi 10 nejkonzumovanějšími. Shoda je velmi nízká, týká se pouze ovoce čerstvého, jinak se skutečná konzumace zcela odlišuje od preferencí. Tabulka 6 ukazuje totéž u dívek, zde se z 10 nejpreferovanějších položek nacházejí 3 mezi nejkonzumovanějšími. Tabulky 7 a 8 znázorňují shodu nejméně oblíbených položek s nejméně konzumovanými. U chlapců (tab. 7) jsou 4 položky z desítky nejméně preferovaných současně mezi nejméně konzumovanými, u dívek (tab. 8) je 6 položek z desítky nejméně oblíbených rovněž mezi nejméně konzumovanými.

Diskuse

Zdá se, že je dosud poměrně málo článků, které by se primárně zabývaly pohlavními rozdíly v potravinových a chuťových preferencích. Například v databázi „PubMed“ lze za posledních 10 let dohledat 2 takové práce (4, 5), při podobném vyhledávání v databázi „ScienceDirect“ se neobjeví za posledních 10 let žádná. Půjdeme-li ještě více do historie, je zde studie z roku 1996 (9). Více je samozřejmě prací, které pohlavní rozdíly v různém rozsahu pouze zmiňují v rámci širšího hodnocení preferencí či výživy celkově.

Studie z oku 1996 (9) je zaměřená na výživové zvyklosti a preference 222 francouzských adolescentů věku 10–20 roků. Preference hodnotili z několika různých pohledů: Co se týče chuťových preferencí (výsledky pro 4 chutě – sladkou, slanou, kyselou a hořkou), nepozorovali žádný efekt pohlaví. Celkově adolescenti silně preferovali sladké chutě a odmítali hořké. Pozorovali přitom věkovou tendenci: obliba sladké chutě se snižovala mezi 15. a 16. rokem, zatímco obliba hořké se zvyšovala mezi 13. a 14. rokem. Obliba kyselé chutě se celkově výrazně zvyšovala s věkem. Dalším pohledem byly potravinové preference, kdy děti měly uvádět 10 jejich nejoblíbenějších potravin a nápojů, a naopak 10 nejméně oblíbených. Nejoblíbenější byly sladké potraviny (čokoláda, Coca-Cola, zmrzlina, sladké pečivo, zákusky a sladkosti), nebo jednoduché a známé potraviny – pokrmy – konzumované všude ve světě (těstoviny, hranolky, pizza…). Speciálně upozorňují, že hamburger se umístil až na 11. místě za sýry, což zmiňují jako možné francouzské specifikum. Mezi nejméně oblíbené potraviny patřily vnitřnosti, zelenina (zejména zelená), mořské plody a alkoholické nápoje. Sýry a ryby měly ambivalentní status, vyskytovaly se jak mezi nejoblíbenějšími, tak mezi nejméně oblíbenými potravinami. Z našeho pohledu je podstatné, že ani v těchto hodnoceních nebyly zjištěny žádné pohlavní rozdíly. Celkově autoři hodnotí preference jako velmi důležité, jelikož významně přispívají ke skutečnému výběru stravy u adolescentů. Zjistili, že osobní preference ve výběru stravy jsou důležité pro 91 % subjektů. Při volbě stravy jsou přitom dívky více ovlivňovány zdravím, klimatem a tukovým obsahem potravy, zatímco chlapci věnují větší pozornost výživné hodnotě a jedí více to, co jim je nabídnuto nebo co je dostupné.

Práce z roku 2005 (5) se týká souboru 1291 britských školních dětí věku 4–16 let, které vyplňovaly dotazník se 115 potravinovými položkami a 5bodovou škálou: od 1 – „I hate it“, až po 5 – „I love it“. Do dotazníku nebyly zařazeny nápoje, protože preference nápojů mohou být určovány jinými faktory než preference potravin. Dívky měly významně raději než chlapci ovoce a zeleninu, chlapci měli raději jídla s vysokým obsahem tuku a cukru, maso, masné výrobky, a vejce. Celkově hodnotily děti nejvýše potraviny s vysokým obsahem tuku a cukru, ačkoliv hodnocení ovoce bylo také vysoké. Celkově se preference dětí vůbec neshodují se zdravou stravou, a chlapci mají méně zdravé preference než dívky. Autoři článku uvádějí, že obecně se má za to, že preference u dětí silně determinují konzumaci (děti jedí, co mají rády). Ale potraviny, které děti mají rády nejvíce, mají zřídkakdy vysokou nutriční hodnotu. Zelenina se vyskytuje spolehlivě mezi nejméně oblíbenými, a to napříč mezi různými zeměmi. Zjišťování konzumace ovšem autoři do své práce nezahrnuli.

Ve třetí zmíněné studii, která má pohlavní rozdíly v preferencích přímo v názvu (4), byly zkoumány preference 1818 školních dětí a adolescentů (dělení do 3 skupin dle věku – školního stupně). Pro jednodušší srovnání mnohočetných položek provedli jejich seskupeni do tzv. faktorů, ve skutečnosti jakýchsi širších skupin. Mezi ně patřily strava rychlého občerstvení (fast food), etnická strava, vepřové nebo hovězí maso, zejména grilované, ryby, škrobová a sladká jídla, sýry, ovoce, zelenina a přílohy. Co se týče pohlavních rozdílů, chlapci preferovali více etnická jídla, maso a ryby. Naopak dívky více preferovaly škrobová a sladká jídla, a ovoce a zeleninu. Dále zjistili rovněž významné věkové rozdíly. U chlapců s věkem narůstá obliba živočišných produktů. Uzavírají, že při tvorbě jídelníčků by měly být zohledňovány tyto preference.

Dále zmíníme několik prací, které se pohlavními rozdíly v preferencích rovněž zabývají, byť nejsou hlavním předmětem zájmu, uvedeným v titulu.

Přehledový článek z roku 2008 (3) uvádí, že v rozsáhlém přehledu evropských studií ohledně determinant konzumace ovoce a zeleniny se pohlaví ukázalo jako jedna z nejsilnějších determinant konzumace ovoce a zeleniny u adolescentů, ve 14 ze 17 studií dívky konzumovaly více ovoce a zeleniny než chlapci. Proto byla uspořádána studie na 38 náhodně vybraných norských školách, která měla ukázat, zda tyto rozdíly v konzumaci mohou být vysvětleny rozdílnými preferencemi. Tato studie ukázala, že samotné preference vysvětlily 81 % genderových rozdílů. Zůstává ale ne zcela jasné, co je příčinou pohlavních rozdílů v preferencích. Autoři uvádějí jako jednu z možných příčin skutečnost, že rodiče vychovávají dcery jiným způsobem, co se týče stravy, než syny. Rodiče dcer dokonce byli významně více angažováni a spolupracovali více v příslušných aktivitách a projektech, než rodiče chlapců, a údajně dívky mají více a lepší příležitosti jíst ovoce a zeleninu než chlapci, a mimo jiné to i samy takto vnímají (3).

Zajímavé analýzy uvádí prospektivní studie potravinových preferencí v dětství (7), zaměřená na vliv potravinových preferencí u 2–3letých dětí na potravinové preference v pozdějším životě. Preference se měnily zejména po pubertě. Avšak provedené regrese ukázaly, že pro většinu kategorií potravin zůstaly aktuální preference vysoce vázané na preference původní ve 2–3 letech. Spojitost byla silná zejména pro sýry, následovaná v menší míře živočišnými produkty a zeleninou. Aktuální preference se zvyšovaly s věkem pro zeleninu a snižovaly pro živočišné produkty pouze u žen, nikoliv u mužů. Celkově studie ukázala, že preference byly stabilní od 2–3 let až do časné dospělosti, a že se určité změny v preferencích objevily během adolescence, tedy změny ve prospěch pohlavních rozdílů.

Russell a Worsley (8) zkoumali preference 371 australských dětí věku 2–5 let. Co se týče srovnání chlapců a dívek, nezjistili žádné významné rozdíly, jediný výsledek, který se přiblížil významnosti, byl náznak vyšší obliby zeleniny u dívek.

Co se týče naší studie, dá se říci, že odhalila podstatné rozdíly mezi oběma pohlavími. Týkají se především preferencí samotných, a jejich (ne)shody s doporučeními zdravé stravy, a v mnohem menší míře uváděné konzumace. Rozdíly v preferencích se jeví jako skutečně výrazné, což zřejmě nejvíce charakterizuje fakt, že v „top ten“ nejpreferovanějších položek je shoda pouze v 6, a navíc i u těchto je značně rozdílné pořadí (typicky ovoce na 1. místě u dívek, ale až na 8. u chlapců, nebo syrová zelenina vyskytující se na 6. místě u dívek, ale až na 42. [!] u chlapců). Snad ještě významnější než samotné rozdíly je však skutečnost, že preference dívek se mnohem více shodují se zdravou výživou, než preference chlapců. Toto je zjištění, ke kterému v menší či větší míře dochází většina podobných studií (ale ne všechny). Celkově se všeobecně konstatuje, že preference se jen málo shodují s doporučeními zdravé výživy, a že preference dívek odpovídají zdravé výživě více, než preference chlapců. Naše výsledky ukazují tyto pohlavní rozdíly snad ještě více, než jiné podobné studie. Tím je však překvapivější, že tyto rozdíly nejsou plně přenášeny do skutečného výběru stravy. Dokumentuje to dobře výsledek, že „top ten“ nejkonzumovanějších položek se na rozdíl od preferencí mezi pohlavími prakticky vůbec neliší, tedy co se týče seznamu položek; určité rozdíly jsou pouze v jejich pořadí, ale ani ty nejsou velké. Jen o něco menší vymizení pohlavních rozdílů lze pozorovat i v případě 10 nejméně konzumovaných položek, kdy v 8 položkách se chlapci dívky shodují, opět i s velmi podobným pořadím. Je tedy silně patrná diskrepance mezi preferencemi a uváděnou konzumací, a to u obou pohlaví, ovšem obzvláště výrazně pak u chlapců. Dochází dokonce k situaci, kdy nepreferovanější potraviny jsou konzumovány nejméně. Například vůbec nejpreferovanější potravinou u chlapců je pizza, ale ve skutečnosti patří mezi 10 nejméně konzumovaných! Toto ovšem není jediný případ, týká se to rovněž hranolků (3. nejoblíbenější, ale 8. nejméně konzumované). U dívek se takto výrazná diskrepance neobjevuje, žádná z 10 nejpreferovanějších položek se neobjevuje mezi 10 nejméně konzumovanými. Nízký přenos preferencí do konzumace dobře dokumentuje shrnutí, že u chlapců se z 10 nejpreferovanějších pouze 1 položka (ovoce čerstvé) objevuje v 10 nejkonzumovanějších, a i u dívek je tato shoda minimální, pouze u 3 položek z 10. Tím tedy naše výsledky vůbec nepotvrzují často uváděný předpoklad, že preference jsou jedním z rozhodujících, ne-li vůbec tím hlavním faktorem, určujícím konzumaci, že tedy děti „jedí to, co mají rády“. Je nepochybné, že v reálném životě vstupuje do hry řada dalších faktorů, které mají větší sílu, než jsme předpokládali. Můžeme zmínit například otázku reálné nabídky stravy, uvědomování si „zdravosti“ a naopak „nezdravosti“ určitých potravin, či přímo usměrňování vlivem konkrétních doporučení rodičů, pedagogů a dalších osob apod. Z praktického hlediska je toto zjištění zřejmě vůbec nejdůležitější, neboť dává velký prostor pro usměrňování a kontrolu výživy dětí a dospívajících.

Závěr

U adolescentů jsou mezi oběma pohlavími značné rozdíly v potravinových preferencích, přičemž preference dívek jsou jednoznačně blíže zdravé stravě. Preference se však nepromítají do konzumace zdaleka tak výrazným způsobem, jak by se dalo očekávat, uváděná výživová spotřeba se od preferencí zásadně odlišuje, a to tak, že mnohem více koresponduje se zdravou stravou. Na rozdíl od preferencí jsou mezipohlavní rozdíly ve skladbě konzumované stravy velmi malé. Výsledky dokazují, že skutečný výběr stravy je u obou pohlaví velmi modifikovatelný vnějšími vlivy, a preference nejsou při volbě rozhodujícím faktorem. Vnější vlivy dokáží potlačit i pohlavní rozdíly v preferencích.

Doc. Jindřich Fiala, CSc.

ÚPL LF MU

Kamenice 5

625 00 Brno

E-mail: jfiala@med.muni.cz