MUDr. Karel Hanf

Primář MUDr. Karel Hanf, bývalý dlouholetý přednosta neurologického oddělení v Mladé Boleslavi, se narodil 15. dubna 1907. Promoval v roce 1932 na lékařské fakultě Karlovy Univerzity. Po promoci pracoval na interní klinice profesora Pelnáře, pak v terénu. K neurologii se dostal později, až po 2. světové válce, a v letech 1946–1951 působil na neurologické klinice profesora Kamila Hennera.

V období, kdy vznikala lůžková neurologická oddělení ve větších okresních nemocnicích, odešel nejprve do Kladna, kde toto oddělení zde založil, a pak v roce 1953 přešel do Mladé Boleslavi. Zde vybudoval neurologické oddělení od samého začátku a v jeho vedení strávil nejlepších 16 let práce pro neurologii až do odchodu na odpočinek. Ani po odchodu do důchodu se nepřestal věnovat svému milovanému oboru a pracoval ještě brigádnicky v Mariánských Lázních. Zajímal se o širokou paletu neurologických problémů a publikoval několik prací z různých oblastí klinické neurologie (o pseudoskleróze Westfahl-Strumpelově, o neuroanemickém syndromu, o indikačních problémech lázeňské léčby). Byl jedním z prvních přispívatelů do Referátového výběru z neurologie. Řadu let učil i na zdravotnické škole v Mladé Boleslavi.

Největší význam měl primář Hanf pro své nemocné. Věnoval se jim bez ohledu na svůj čas. Pacienti, kteří prošli jeho rukama, na něj vděčně vzpomínají. Zemřel náhle v Mladé Boleslavi.

Uvádím několik historek, které ho představují:

Mladoboleslavský patriot

Hanfův sekundář MUDr. Pavel Kocura sdělil někdy v šedesátých letech 20. století radostně panu primáři Hanfovi, že mu byl konečně přidělen poukaz na auto značky Wartburg. Reakce pana primáře byla silně odmítavá: „Wartburg, to ne! V žádném případě! Jak bych reprezentoval Mladou Boleslav, kdybych jezdil Wartburgem!“

Nepochopila

Na neurologické oddělení primáře Hanfa v Mladé Boleslavi nastoupila čerstvě po maturitě nová sestřička Boženka. Ten den se chystal lékař MUDr. Svatopluk Káš, Hanfův zástupce, k provedení lumbální punkce. Protože je to výkon, kde musí být dodrženy zásady sterility, umyl si pečlivě ruce v dezinfekčním roztoku a pak je držel úzkostlivě nahoře, aby se nějakým náhodným dotekem neznesterilnily. Vrchní sestra poučovala novou sestřičku: „Půjdete s panem doktorem na pokoj. Tady na tác si připravíte všechno, co k té punkci potřebujete, to jste se přece ve škole učili, to znáte, a pokud ne, tak tady to máte napsané. Já tam k té punkci půjdu po prvé s vámi.

Boženka si připravila na tác vše podle seznamu, vzala tác do obou rukou a chtěla následovat lékaře. Ten se ještě zběžně podíval na tác a upozornil sestřičku: „Boženko, chybí vám tam jod.“ Chtěla honem napravit své opomenutí a rychle vzít lahvičku s jodem, ale měla v ruce tác a nevěděla co s ním. Tak ho podávala lékaři: „Pane doktore, mohl byste mi to podržet?“

Dr. Káš ustrnul, zvedl sterilně umyté ruce do výše a zavrtěl s úsměvem hlavou. „Ne, Boženko, to bych tedy nemohl.“

Vedle stojící primář Hanf se podíval na novopečenou sestru a řekl vyčítavě: „Sestro, jak si tohle jako sestra s čerstvým maturitním vysvědčením v kapse můžete dovolit říci?“

Boženka zůstala stát jako opařená. Celá rudá se podívala na primáře, v koutku oka se objevily slzy. Pak z třesoucích se úst vyšlo tichounké: „Prosím, odpusťte mi to. Já už si dám příště pozor. A řeknu: Prosím vás.“

Trochu ho podcenil

Neurologické oddělení nemocnice v Mladé Boleslavi bylo kdysi i s jinými situováno v nedalekých Kosmonosích. Spojení s Mladou Boleslaví zajišťoval autobus, který však jezdil v v delších intervalech, takže lékaři i sestry často volili cestu z práce raději pěšky. Byla to necelá půlhodina chůze, ale polní cestou.

Jednou přiběhla mladá sestra z neurologického oddělení na sesternu celá vyplašená, ubrečená, umazaná, šaty v nepořádku.

„Co se ti stalo? Vypadáš hrozně,“ vyptávaly se kolegyně.

„Představte si, holky, byla jsem přepadená!“

Na inspekčním pokoji byl i primář Hanf. Velký dobrák. „No, Ivano, to je hrozné. Kolik peněz vám sebrali?“

„Co si myslíte, pane primáři? O peníze vůbec nešlo!“

Odvážné řešení

Na mladoboleslavské neurologii kdysi nastala kritická kádrová situace. Jeden sekundář byl na vojenském cvičení, primář MUDr. Karel Hanf ochořel nějakou virózou s vyššími teplotami, sotva se mohl ploužit po oddělení.

Druhý a již jediný zbývající mladý sekundář krátce po promoci, pracující na oddělení teprve několik málo týdnů musel zaskočit na ambulanci ve městě. Tam byla plná čekárna. Trochu se bál, zda to zvládne, ale nedalo se nic jiného dělat. Žádný jiný lékař nebyl k dispozici.

Mladý lékař otevřel dveře do čekárny a statečně prohlásil: „Pan primář onemocněl. A já jsem tu teprve 2 týdny, ještě nic neumím, ale každého ochotně vyšetřím.“

A čekárna byla za chvíli prázdná.

MUDr. Svatopluk Káš, CSc.