Profesor Dr. Leopold Moll
*2. 3. 1877 Česká Lípa – ✞21. 2. 1933 Vídeň

Lékař, pediatr, dvorní rada a učitel a organizátor sociální pediatrické péče. Zakladatel a dlouholetý ředitel vídeňského ústavu pro mateřskou a kojeneckou péči. Autor mnoha vědeckých studií a knih o lékařské i sociální péči o novorozence a děti. Iniciátor řady nadací a sociálních služeb pro zaopatřování žen s dětmi a sirotků. V mezinárodním středoevropském měřítku jedna z nejvýznamnějších osobností budování moderní vědecké pediatrie.

Leopold Moll se narodil 2. března 1877 v České Lípě v židovské rodině. Jeho otcem byl Wilhelm Moll, řeznický mistr, provozující toto řemeslo stejně jako jeho otec. Matkou byla Rosa Mollová taktéž ze živnostenské rodiny. Leopold ve svém rodišti absolvoval základní a střední školu. Na vysokoškolská studia odešel do Prahy na německou univerzitu studovat medicínu, kterou zakončil v roce 1902. Následně začal pracovat jako asistent v pražském Farmakologickém ústavu u doktora Pohla. V letech 1904–1910 byl asistentem u známého dětského lékaře prof. Aloise Epsteina ve pražské fakultní dětské nemocnici, kde se podrobně seznámil s problematikou kojenecké výživy a nutričních poruch kojenců, které se mu následně staly celoživotním zaměřením. Již v roce 1909 se habilitoval na pražské univerzitě diplomovou prací na téma „Klinický význam vylučování fosforu v moči kojenců“.

Krátce poté odešel do Vídně, kde se habilitoval již o rok později. Ve Vídni hned po svém příchodu vzbudil veliký dojem svými plány na systematickou péči o matky a novorozence, takže byl již v roce 1910 pověřen vybudováním Říšského ústředního ústavu pro mateřskou a kojeneckou péči ve Vídni-Glanzingu. Tento projekt měl být vybudován z prostředků 2 milionů rakouských korun darovaných lidmi k 60. narozeninám císaře Františka Josefa I., jako vzorový projekt pro celou monarchii. Od otevření ústavu v roce 1915 až do své smrti zůstal Moll správním a lékařským ředitelem a stal se i zakladatelem uznávané odborné školy pro pečovatelky. Tyto tzv. „Mollovy sestry“ se velmi zasloužily o šíření jeho stylu práce a myšlenek v péči o matky a kojence. Poměrně brzy se mu tak splnil jeho celoživotní sen vybudovat specializovaný ústav zajišťující a rozvíjející tento obor medicíny. Velmi rychle z něj dokázal vytvořit přední evropský ústav tohoto zaměření s mezinárodním věhlasem a vzorem.

Své myšlenky i vědecká zjištění mezinárodního významu velmi pilně publikoval, věnoval se především dietní problematice nejen fyziologických kojenců, ale také u dětí poruchami vstřebávání. S jeho jménem bylo spojeno v klinické praxi hojně používané kalciové Mollovo mléko, mandlové mléko a „keksmilch“. Patřil k prvním pediatrům, kteří obrátili svou pozornost k výživě nedonošených novorozenců. Napsal také řadu lékařských knih, ale i článků o potřebě a organizaci sociálních služeb pro matky a děti. Mnoha vydání se dočkaly i jeho osvětové knihy pro širokou veřejnost nazvané „Dítě předškolního věku, jeho péče, výživa a vzdělávání“ a „Mateřské kurzy, přednáškový cyklus pro pečující matky“.

V těžkých dobách 1. světové války osobně pomáhal v organizaci péče o válečné sirotky, již v roce 1914 inicioval založení nadace tzv. „válečného sponzorství“, které po skončení války dále fungovalo jako „národní sponzorství“. Matkám s malými dětmi, jejichž manželé byli odveleni do války nebo sloužili v armádě, byla prostřednictvím těchto nadací poskytována materiální podpora, aby mohly zajistit lepší a zdravější výživu svých dětí. Aktivně prosazoval zavádění soustavy poručnictví čili pěstounské péče, kterou pro výchovu dětí považoval za mnohem lepší než umístění v sirotčincích. Pro rakouské válečné sirotky také opatřil vilu na Riviéře, kam je vozil na rekreaci. V roce 1921 založil „Sjednocené zdravotní pojištění pro děti ohrožené tuberkulózou“, později s pozměněným názvem „pro děti s ohroženým zdravím“. Tato organizace, běžně známá jako „Mollova akce“, fungovala celých 15 let.

Leopold Moll byl ženatý. S manželkou Marií měli jediného syna Wilhelma Molla, který se jim narodil v roce 1920. Před 2. světovou válkou v atmosféře narůstajícího antisemitismu se mu podařilo emigrovat do Spojených států amerických, kde se stal v Charlottesville (stát Virginia) ředitelem tamní knihovny. Leopoldova manželka Marie byla skoro o 20 let mladší, pocházela z Chebu a byla taktéž židovského původu, což předurčilo její osud v nacistické říši. Zahynula v roce 1942 v pověstném koncentračním táboře Treblinka.

Za svou vědeckou a pedagogickou činnost byl Leopold Moll v roce 1920 jmenován profesorem a posléze i dvorním radou, byl doma i v zahraničí uznáván jako vynikající pediatr i učitel.

Zemřel v roce 1933 v nedožitých 56 letech. Jeho pohřeb se stal událostí celé Vídně. Kondolenci zaslal také rakouský spolkový prezident Wilhelm Miklas a vídeňská obec mu darovala čestný hrob na ústředním hřbitově. Na dětské klinice ve Vídni-Glanzingu mu byl v roce 1937 odhalen pomník od akademického sochaře prof. dr. Josefa Heua. Za okupace Rakouska byla jeho památka potlačována pro jeho židovský původ.

Na velké reprezentační výstavě Vídeň – Praha v paláci U Hybernů v roce 1990 byly představeny portréty deseti mužů, kteří se nejvíce zasloužili o slávu Vídně. Nechyběl mezi nimi ani Leopold Moll.

Přetištěno z časopisu Pediatrie č. 3/2019 se svolením autorů a redakční rady.

Mgr. Michal Panáček

Vlastivědný spolek Českolipska

MUDr. Josef Gut

Dětské oddělení NsP Česká Lípa