Posuzování invalidity a invalidizace v roce 2009 a 2010

Souhrn

Systém důchodového pojištění je rozsáhlým ekonomickým systémem, jehož funkčnost nelze zajistit bez činnosti lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení a posuzování invalidity. Informace se zaměřuje na posuzování invalidity s ohledem na věcné a právní změny a předkládá se srovnání dopadů dvou právních úprav posuzování invalidity na invalidizaci v roce 2009 a 2010.

Klíčová slova:
důchodové pojištění – invalidita – pokles pracovní schopnosti – zdravotní postižení

Posuzování invalidity

Posuzování invalidity je komplexní proces, založený na odborném lékařském posouzení k tomu určeným orgánem sociálního zabezpečení a jeho lékařskou posudkovou službou – na první instanci lékařem na okresní/Pražské správě sociálního zabezpečení, na druhé instanci posudkovými komisemi Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen MPSV). Posouzení zdravotního stavu, míry poklesu pracovní schopnosti (dříve soustavné výdělečné činnosti) a invalidity má – při splnění dalších podmínek (zejména potřebné doby pojištění) – význam pro přiznání a výplatu invalidního důchodu. Posouzení invalidity provádí okresní správa sociálního zabezpečení (posudkový lékař) při zjišťovacích lékařských prohlídkách (jako jeden z podkladů pro rozhodnutí o nároku na invalidní důchod) a při kontrolních lékařských prohlídkách (při nichž se kontroluje zdravotní stav, míra poklesu pracovní schopnosti a stupeň invalidity jako podklad pro další výplatu invalidního důchodu). 

Posuzování invalidity od 1. 1. 1996

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška MPSV č. 284/1995 Sb. (dále jen „vyhláška“) s účinností od 1. 1. 1996 podrobným způsobem upravily posuzování invalidity jak z hlediska obecného, tak i ve vztahu k různým druhům zdravotních postižení a jejich důsledkům na výdělečnou schopnost. V letech 1997 a 2000 došlo k novelizacím přílohy č. 2 vyhlášky. Z hlediska rozsahu změn je nutno uvést, že šlo pouze o dílčí změny. Regulační princip citované právní úpravy pro posuzování míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a invalidity, který byl v době nabytí její účinnosti a řadu let poté v souladu se stavem lékařské vědy, byl po roce 2005 poněkud oslaben tím, že již nedošlo k jeho medicínské aktualizaci. 

I. etapa důchodové reformy

V souvislosti s I. etapou důchodové reformy, realizovanou zákonem č. 306/2008 Sb., kterým byl s účinností od 1. 1. 2010 novelizován zákon o důchodovém pojištění, byly uskutečněny i zásadní změny v oblasti vymezení invalidity (zavedení třístupňové invalidity). V roce 2009 se MPSV zabývalo přípravou nové právní úpravy posuzování invalidity (nového prováděcího právního předpisu, který by nahradil vyhlášku č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a hodnocením jejích dopadů, a to jak kvantitativních, tak i kvalitativních z pohledu stability a důvěryhodnosti systému posuzování invalidity, trhu práce a nákladů na invalidní důchody. Nastavením posudkově medicínských hledisek pro posuzování zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se reguluje míra invalidizace, počty pracovně aktivních, částečně aktivních a pracovně neaktivních pojištěnců a náklady na invalidní důchody. Invalidizace má rovněž dopady na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením (za něž se považují i pojištěnci invalidní), neboť příslušný úřad práce zaměstnavateli poskytuje podle zákona o zaměstnanosti příspěvek na zaměstnávání těchto osob. Modelové testování návrhu nového prováděcího předpisu k posuzování invalidity, prováděné lékaři posudkové služby v I. pololetí roku 2009 na uzavřených, archivovaných případech, predikovalo změnovost mezi stupni invalidity, existujícím a navrhovaným systémem v rozsahu 5–10 % (snížení mezi jednotlivými stupni invalidity včetně případného neuznání žádného stupně invalidity) a rovněž určité změny v invalidizaci podle druhů zdravotních postižení.

Prováděcí právní předpis – vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb. – s účinností od 1. 1. 2010 blíže upravila posuzování pracovní schopnosti a invalidity včetně náležitostí posudku o invaliditě. Cílem modernizace regulace posuzování invalidity formou novelizace příslušných ustanovení zákona o důchodovém pojištění a vydání nového prováděcího právního předpisu k posuzování invalidity bylo sladit proces důchodové reformy, pojetí a posuzování invalidity s pokroky lékařské vědy. Citovaná vyhláška stanovila jednotné postupy, zásady a hlediska, která zajišťují individuální a flexibilní posuzování zdravotního stavu. Byl tak vytvořen základ pro efektivní a hospodárné využití prostředků důchodového pojištění a pro sociální a právní jistoty posuzovaných pojištěnců.

Posuzování invalidity od 1. 1. 2010

Od 1. 1. 2010 moderní věcná a právní úprava – zákon č. 306/2008 Sb. a vyhláška MPSV č. 359/2009 Sb. – zajišťuje jednotnost a transparentnost procesu posuzování a ochraňuje postavení pojištěnců i správců systému důchodového pojištění. Přijatá věcná i právní řešení jsou plně kompatibilní s pokroky lékařské vědy v České republice a názory odborné lékařské veřejnosti na dopady funkčního postižení na pracovní schopnost a invaliditu a mají potřebný kredit a podporu odborné i laické veřejnosti. Staly se odborným podkladem pro činnost lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení na úseku posuzování zdravotního stavu, pracovní schopnosti a invalidity pro účely důchodového pojištění. Byl vytvořen systém, který je přehledný, srozumitelný, přiměřeně obecný s možností individualizace, dobře aplikovatelný, zároveň obsahující všechny skupiny zdravotních postižení a nejčastější příčiny invalidity.

Při porovnání výsledků posuzování invalidity v roce 2009, tj. za účinnosti vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v roce 2010, tj. za účinnosti vyhlášky č. 359/2009 Sb. (tab. 1), jsou zřejmé následující skutečnosti:

• Potvrdil se zvýšený počet změn mezi jednotlivými stupni invalidity včetně neuznání žádného stupně invalidity.
• Došlo ke zvýšení počtu případů, kdy nebyl uznán žádný stupeň invalidity o 4 %.
• Došlo ke zvýšení počtu případů, kdy byla uznána invalidita prvního stupně (dříve částečná invalidita s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 33–49 %) o 1 %.
• Došlo ke zvýšení počtu případů, kdy byla uznána invalidita druhého stupně (dříve částečná invalidita s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 50–65 %) o 3 %.
• Došlo ke snížení počtu případů, kdy byla uznána invalidita třetího stupně (dříve plná invalidita) o 8 %.

Z hlediska zdravotních příčin invalidity jsou od roku 2009 nejčastějšími příčinami:

1. nemoci svalové a kosterní soustavy,
2. poruchy duševní a poruchy chování,
3. novotvary,
4. nemoci oběhové soustavy,
5. nemoci nervové soustavy.

Uvedených pět skupin zdravotních postižení je dlouhodobě příčinou invalidity cca 75 % všech invalidit. Nově se od roku 2009 poruchy duševní a poruchy chování stávají druhou nejčastější příčinou invalidity (když v předchozích letech byly střídavě na třetím až čtvrtém místě příčin invalidity). Současně se novotvary stávají třetí nejčastější příčinou (dříve zpravidla na druhém místě příčin invalidity) a postižení oběhového systému čtvrtou nejčastější příčinou invalidity (dříve zpravidla na třetím místě). Zjištěné změny mohou souviset jak s pozitivními změnami v diagnostice a léčbě novotvarů a kardiovaskulárních chorob, tak i s nárůstem duševních poruch a poruch chování jak v České republice, tak i v zahraničí.

Závěr

Zjištěné rozdíly v posuzování invalidity podle vyhlášky č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., ukazují, že většina předpokladů a odhadů, učiněných v souvislosti se zavedením třístupňové invalidity a posuzováním míry poklesu pracovní schopnosti a invalidity podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., se naplnila. Posudkově medicínské změny postihují nejen pokroky lékařské vědy, ale jsou i sociálně únosné. Současně je důležité zmínit, že spolehlivá činnost lékařské posudkové služby je nejen nezbytným nástrojem nositele důchodového pojištění k zajištění plynulého fungování systému, ale má přímý dopad na vývoj nákladů na důchody, podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Alena Zvoníková

Společnost posudkového lékařství ČLS J. E. Purkyně

Ruská 85

100 00 Praha 10

e-mail: posudkove@ipvz.cz