O MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI CHIRURGŮ

Často se diskutuje o tom, jaká je naše medicína ve srovnání s medicínou zahraniční a co by potřebovala, aby se té zahraniční vyrovnala. Ponecháme-li stranou podstatné a snad i určující činy politiků, kteří neznajíce medicínu o ní často rozhodují anebo směřují svá rozhodnutí ve smyslu, který medicíně příliš neprospívá, zbývá ještě velký úsek činností, které mohou ovlivnit sami lékaři. O tom je třeba především promluvit a zdůvodnit, proč je mezinárodní spolupráce tak potřebná, kdo ji má pěstovat, čemu má sloužit a jak se na ni má dívat zdravotnický management, který často ani neví o její existenci.

Předně je třeba, abychom zhodnotili vlastní českou medicínu a abychom přiznali, kde jsou její klady a zápory. Nebude to snadné, protože jak známo, tzv. národní medicína je závislá na velkém počtu faktů a vztahů v jednotlivých oborech, které se v minulosti vyvíjely samostatně a nestejně intenzivně. Jiná bude situace v oborech klinických a jiná v oborech teoretických a hlavně ve výzkumu, který u nás po dlouhou dobu zaostával, jsa technicky nedokonale vybaven. Klinická praxe se sice rovněž zpožďovala za progresivním vývojem medicíny v západních zemních, ale po uvolnění hranic a usnadnění výměny informací se vše rychle napravuje.

A nyní jen zcela stručně odpovědi na tři položené otázky:

Proč je mezinárodní spolupráce potřebná?

• proto, abychom v ČR věděli, jaký je medicínský pokrok ve světě a co nového se kde děje,
• abychom druhým národům ukázali, jaký je vývoj a léčebná praxe v našem státě a co děláme pro její zlepšení,
• abychom neopakovali výzkum a vývoj, který byl již někde úspěšně zakončen a jehož výsledky se v jiných zemích zavádějí do praxe,
• abychom mohli pro naše nemocné využít veškerý pokrok, který se v jiných zemích stal zcela běžným a mohl by být i pro nás dobře dostupný.

Kdo má mezinárodní spolupráci pěstovat?

Podle všeobecného názoru všichni aktivně pracující lékaři, kteří by měli stále sledovat medicínský pokrok, číst odborné texty, zavádět osvědčené novinky do diagnostické a léčebné praxe a měli by komunikovat se svými koledy v zahraničí. Záleží jistě na časových a osobních možnostech lékařů, na množství a znalostech kontaktů, na znalostech cizích řečí a táž na možnostech výjezdů do zahraničí.

Čemu má mezinárodní spolupráce sloužit?

• urychlenému poznávání medicínského pokroku ve světě,
• výměně léčebných zkušeností a vyvarování se některých profesních chyb a omylů,
• informování zahraničních kolegů o léčebné péči v ČR,
• jako informace o pokroku medicínské vědy pro organizátory zdravotnictví a pro distributory veřejných financí.

Prostředky mezinárodní spolupráce

• vzájemné návštěvy lékařů při příležitostech sympozií, kongresů a odborných stáží,
• odborný tisk a jeho vědecká náplň,
• internetové informace,
• navazovaná osobní přátelství a spolupráce v mezinárodních organizacích.

Pro členy České chirurgické společnosti ČLS JEP je okno do světa stále otevřené a záleží jen na jejich chuti, času a pracovních možnostech, aby využili výhod, které jim současná doba přináší a aby se buď individuálně nebo v rámci svých organizací zapojili do potřebné mezinárodní chirurgické spolupráce. Za obě zmíněné organizace je k tomu vybízím a slibuji jim potřebnou podporu a budu se těšit z jejich úspěchů.

Miloš Hájek