#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Rupturované mykotické aneuryzma břišní aorty řešené graftem z vena femoralis superficialis – kazuistika


Ruptured Mycotic Aneurysm of the Abdominal Aorta Managed Using a Superficial Femoral Vein Graft– A Case Review

Mycotic aneurysm of the abdominal aorta is a rare, but potentially lethal disorder because of the risk of rupture. It presents a permanent problem in vascular surgery. Despite recent advances in endovascular procedures, one of the available surgical interventions generally remains the method of choice. The authors present the case of a patient with a ruptured mycotic aneurysm of the abdominal aorta who urgently underwent aorto-biiliac reconstruction by an autologous superficial femoral vein graft. The patienťs post-operative condition with the absence of complications is in agreement with the good results achieved with this technique by surgeons abroad, and gives support to the notion that this approach is superior to other surgical treatments of mycotic aneurysms.

Key words:
mycotic aneurysm – abdominal aorta – rupture, superficial femoral vein


Autoři: M. Dvořák;  R. Staffa;  J. Podlaha;  P. Gladiš;  Z. Gregor
Působiště autorů: II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně, přednosta doc. MUDr. Zdeněk Gregor, CSc.
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2009, roč. 88, č. 1, s. 11-13.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

Mykotické aneuryzma abdominální aorty je relativně vzácnou, však potenciálně maligní entitou, zvláště pokud běží o rupturu. Představuje tak stálý problém na poli cévní chirurgie. Existuje více terapeutických přístupů. I přesto, že některá sdělení upozorňují na úspěchy endovaskulární léčby, zůstává metodou volby terapie těchto pacientů chirurgická intervence, která skýtá několik modalit. Autoři prezentují případ urgentně chirurgicky řešeného pacienta s rupturou mykotického aneuryzmatu abdominální aorty u něhož byl k aorto-biiliakální rekonstrukci použit graft z autologní vena femoralis superficialis. Pooperační údobí proběhlo bez komplikací. Klinický případ potvrzuje kladné výsledky docílené zahraničními autory tímto typem rekonstrukce ve srovnání s jinými alternativami chirurgické léčby mykotických aneuryzmat.

Klíčová slova:
mykotické aneuryzma – abdominální aorta – ruptura – vena femoralis superficialis

ÚVOD

Incidence mykotických aneuryzmat abdominální aorty (MAAA) se pohybuje kolem 1 % [1]. Je tedy relativně vzácným nálezem, nicméně vzhledem k vysoké mortalitě patří MAAA z diagnostického i terapeutického hlediska k závažným stavům. Jedním z důvodů vysoké mortality je problematická diagnostika časných stadií MAAA, z čehož plyne častá komplikace rupturou nebo fulminantní sepsí a dále vyšší výskyt MAAA u imunologicky kompromitovaných pacientů [1]. Rovněž riziko rekurentní infekce in situ nebo extra-anatomické cévní protézy, stejně jako riziko infekce stentgraftu, v případě endovaskulárního řešení, zhoršuje prognózu pacientů. Z toho důvodu byla v uvedeném případě jako aorto-biiliakální náhrada použita autologní femorální žíla, jejíž odolnost vůči infekci obecně je vysoká.

KAZUISTIKA

Muž, 69 let, přiměřeného habitu, diabetik II. typu cca 20 let na intenzifikovaném inzulinovém režimu, s kompenzovanou chronickou ischemickou chorobou srdeční a ponámahovou anginou pectoris udával 14 dnů febrilie až 40 st. C, současně nechutenství. Asi po týdnu náhle se objevující bolesti zad v sakrální krajině, bolesti břicha. Vyšetřen praktickým lékařem, laboratorně zjištěna vysoká zánětlivá aktivita. Klinické symptomy jsou bez průjmového onemocnění či zácpy. Antibiotická terapie (Cotrimoxazol-Sulfamethoxazolum, Duomox-Amoxicillinum trihydricum, Ciplox-Ciprofloxacini lactas) není efektivní, proto odeslán na spádovou chirurgii, kde provedena další vyšetření včetně kontrolních laboratorních odběrů. V laboratorních výsledcích dominuje CRP 238, v krevním obraze leukocytóza 15 tisíc. Na sonografii břicha abdominální aorta nevyšetřována, ostatní bez zjevné patologie. RTG srdce, plíce bez patologie, RTG Th a LS páteře – mírná kyfóza, osteofyty. Dále provedeno gastroskopické vyšetření s nálezem antrální papulózní gastropatie a bulbitidy, nasazeny inhibitory protonové pumpy. Urologické vyšetření bez zřetelného zánětlivého orriga v této oblasti. Současně odebrána moč a stolice na kultivaci – nález negativní. Poté v průběhu týdenní hospitalizace provedeno i CT břicha s nálezem cirkulárně trombotizovaného aneuryzmatu abdominální aorty subrenálně v rozsahu cca 85 mm (od subrenální etáže až po aortální bifurkaci), t.č. s čerstvým, ohraničeným vakovitým paravazátem (Obr. 1). Ihned kontaktováno naše pracoviště a pacient urgentně přeložen na JIP naší kliniky. Při přijetí pacient při vědomí, kontaktní, hypotenze 100/60, tachykardie 95’–100’. V objektivním vyšetření hmatná pulzující rezistence vlevo od pupku, pulzace na dolních končetinách hmatné až do periferie. Po nezbytné přípravě pacient převezen na operační sál. Zde v průběhu operace zjišťujeme rupturované vakovité aneuryzma. Při jeho preparaci a zajištění krčku abdominální aorty pro clamping aorty (nutno po předchozí mobilizaci levé renální vény) nalezeno depo hnisu. Odebrán stěr na bakteriologické vyšetření. Z důvodu přítomnosti zjevné infekce je použití umělé cévní náhrady vyloučeno. Rozhodujeme se pro rekonstrukci pomocí autologní femorální žíly, kterou odebíráme z pravé dolní končetiny (Obr. 2), přičemž větev odstupující z vena femoralis superficialis pod odstupem vena profunda femoris je využita jako bifurkace náhrady. Následuje heparinizace, naložení proximální a distálních svorek. Proniknuto do aneuryzmatu (Obr. 3), jeho lumen částečně trombotizované, stěna zánětlivě zesílená, další stěr na bakteriologii. Nejdříve našity distální anastomózy end to end, poté proximální anastomóza taktéž end to end (Obr. 4). Neutralizace poloviny dávky heparinu, překrytí žilní náhrady částečně resekovanou stěnou aneuryzmatu, výplach Betadinou, sutura po anatomických vrstvách. Od prvního pooperačního dne po konzultaci s antibiotickým střediskem nasazena trojkombinace antibiotik, současně kontinuální podávání Heparinu 500 j/hod po dobu 48 hodin, poté LMWH 0,4 ml s.c. 2x denně. Kontrolní výtěr stolice – Klebsiella sp., Candida krusei, výsledky bakteriologických stěrů z aneuryzmatu – Klebsiella pneumonie, anaerobní mikroby neprokázány. Pooperační průběh byl bez komplikací, pulzace hmatné bilaterálně do periferie. Končetina po odběru femorální žíly bez otoku. Pacient v dobrém stavu propuštěn do domácího léčení 14. pooperační den.

Obr. 1. Mykotické aneuryzma abdominální aorty – CT obraz (rekonstrukce) Fig. 1. Mycotic aneurysm of the abdominal aorta – CT view (reconstruction)
Mykotické aneuryzma abdominální aorty – CT obraz (rekonstrukce)
Fig. 1. Mycotic aneurysm of the abdominal aorta – CT view (reconstruction)

Obr. 2. Autologní vena femoralis superficialis Fig. 2. Autologous superficial femoral vein
Autologní vena femoralis superficialis
Fig. 2. Autologous superficial femoral vein

Obr. 3. Resekce subrenálního mykotického aneuryzmatu abdominální aorty Fig. 3. Resection of the mycotic aneurysm of the infrarenal abdominal aorta
Resekce subrenálního mykotického aneuryzmatu abdominální aorty
Fig. 3. Resection of the mycotic aneurysm of the infrarenal abdominal aorta

Obr. 4. Aorto-biiliakální rekonstrukce autologní vénou femoralis superficialis Fig. 4. Aorto-biiliac reconstruction by an autologous superficial femoral vein graft
Aorto-biiliakální rekonstrukce autologní vénou femoralis superficialis
Fig. 4. Aorto-biiliac reconstruction by an autologous superficial femoral vein graft

DISKUSE

Chirurgická léčba je metodou volby terapie MAAA, ačkoliv řada sdělení uvádí úspěšnou léčbu endovaskulární a to i v případě ruptury [2, 3, 4, 5]. Za hlavní nevýhodu je považováno riziko reinfekce stentgraftu s jeho následnou migrací a endoleakem. Podobně u chirurgické léčby s použitím umělé cévní náhrady je hlavní obavou vysoké riziko rekurentní infekce. Principem standardní chirurgické léčby je eradikace infekce (debridement infikované aorty a okolních tkání) s následným obnovením krevního průtoku včetně dlouhodobé antibiotické léčby. U tzv. nízkovirulentních infekcí je alternativou rekonstrukce aorty in situ cévní protézou smočenou v Rifampicinu nebo protézou impregnovanou solemi stříbra [6, 7]. Pokud je přítomen retroperitoneální absces je vhodnější extraanatomický bypass cévní protézou, v případě MAAA nejčastěji axillo-bifemorální [8]. Hlavní nevýhodou obou metod je vysoké (až 20 %) riziko rekurentní infekce protézy a v případě axillo-bifemorálního bypassu navíc vysoké riziko trombózy s následnou amputací dolní končetiny (až 25 %) a dále, v řadě sdělení uváděné, riziko dehiscence pahýlu subrenální aorty suturované v infikovaném terénu. Další chirurgickou modalitou léčby MAAA je aortální rekonstrukce pomocí kryoprezervovaného tepenného allograftu. Riziko reinfekce je nižší než u arteficielních tepenných náhrad, nevýhodou je riziko degradace štěpu s možnou rupturou [9]. Z tohoto hlediska se jako nejlepší řešení jeví použití autologní veny femoralis superficialis. Řada autorů dosáhla touto metodou vynikajících výsledků při rekonstrukci aorto-iliako-femorálního úseku u pacientů s infikovanou cévní protézou nebo u pacientů s MAAA včetně ruptury [10]. Clagett ve svém souboru 41 pacientů řešených autologní vénou femoralis superficialis udává 100% průchodnost v pětiletém sledování a nepřítomnost rekurentní infekce, podobně Nevelsteen nezaznamenal v souboru 15 pacientů výskyt reinfekce [11, 12]. V České republice se vena femoralis superficialis jako náhrada v aorto-iliako-femorálním úseku v současné době používá pouze na našem pracovišti. Metodu zavedl v roce 2007 Staffa a v jeho dosavadním souboru 10 pacientů nebyly dosud pozorovány žádné komplikace charakteru reinfekce, okluze štěpu nebo otoku končetiny po odběru femorální žíly [13, 14]. Závěrem můžeme konstatovat, že použití autologní femorální žíly při řešení infekcí v aorto-iliako-femorálním úseku včetně mykotického aneuryzmatu je považováno za nejúspěšnější a dlouhodobě efektní terapeutickou modalitu.

MUDr. M. Dvořák, Ph.D.

II. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: martin.dvorak@fnusa.cz


Zdroje

1. Oderich, G. S., Panneton, J. M., Bower, T. C, Cherry, K. J. Jr., Rowland, C. M., Noel, A. A., et al. Infected aortic aneurysm: aggressive presentation, complicated early outcome, but durable results. J. Vasc. Surg., 2001, 34(5): 900–908.

2. Raupach, J., Lojík, M., Krajina, A., Eliáš, P., Vobořil, Z., Ferko, A., Gregor, Z. Infekční salmonelové aneuryzma břišní aorty: diagnostika, endovaskulární léčba. Rozhl. Chir., 2002, 81(3): 107–115.

3. Koeppel, T. A., Gahlen, J., Diehl, S., et al. Mycotic aneurysm of the abdominal aorta with retroperitoneal abcess: successful endovascular repair. J. Vasc. Surg., 2004, 40: 164–166.

4. Kan, C. D., Lee, H. L., Yang, Y. J. Outcome after endovascular stent graft treatment for mycotic aortic aneurysm: a systematic review. J. Vasc. Surg., 2007, 46(5): 906–912.

5. Corso, J. E., Kasirajan, K., Miller, R. Endovascular Management of Ruptured, Mycotic Abdominal Aortic Aneurysm. The American Surgeon, 2005, 71(6): 515–517.

6. Chiche, L., Pitre, J., Sarfati, P. O. In situ repair of a secondary aorto-appendiceal fistula with a rifampin-bonded Dacron grafit. Ann. Vasc. Surg., 1999, 13: 225–228.

7. Batt, M., Magne, J. L., Alric, P., Muzj, A., Ruotolo, C, Ljungstrom, K. G., Garcia-Casas, R., Simms, M. In situ revascularization with silver-coated polyester grafits to treat aortic infection: early and midterm results. J. Vasc. Surg., 2003, 38(5): 983–989.

8. Denguir, R., Gharsallah, N., Khanfir, I., Ghedira, F., Kharroubi, M., Kalfat, T., Khayati, A., Abid, A. Mycotic aneurysm of the subrenal abdominal aorta: extra anatomical reconstruction in five patiens. J. Mal. Vasc., 2003, 28(1): 15–20.

9. Teebken, O. E., Pichlmaier, M. A., Brand, S., Haverich, A. Cryo-preserved arterial allografts for in šitu reconstruction of infected arterial vessels. Eur. J. Vasc. Endovasc. Surg., 2004, 27(6): 597–602.

10. Gibbons, C. P., Ferguson, C..J., Edwards, K., Roberts, D. E., Osman, H. Use of superficial femoropopliteal vein for suprainguinal arterial reconstruction in the presence of infection. BJ Surg., 2000, 87: 771–776.

11. Clagett, G. P., Valentine, R. J., Hagino, R. T. Autogenous aortoiliac/femoral reconstruction from superficial femoral-popliteal veins: feasibility and durability. J. Vasc. Surg., 1997, 25(2): 255–266, discussion 267–270.

12. Nevelsteen, A., Lacroix, H., Suy, R. Autogenous reconstruction with lower extremity deep veins: an alternative treatment of prosthetic infection after reconstructive surgery for aortoiliac disease. J. Vac. Surg., 1995, 22: 129–134.

13. Staffa, R. Tepenná náhrada odebraná z hlubokého žilního systému – prioritní operace v ČR. Medical Tribune, 2007, 3(21): A1.

14. Staffa, R., Kříž, Z., Vlachovský, R. Hluboká žíla dolní končetiny jako tepenná náhrada při řešení infekce cévní protézy. Rozhl. Chir., 2008, 87(4): 186–189.

Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicína

Článok vyšiel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 1

2009 Číslo 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#