Přínos hybridních metod (PET/CT, PET MRI) v diagnostice patologických nálezů břišní aorty

Úvod: Ultrasonografie a CT angiografie jsou běžné diagnostické zobrazovací metody používané k diagnostice patologií břišní aorty. V posledních letech se objevují často indikace k hybridním metodám (PET/CT, PET/MRI) v rámci tohoto diagnostického algoritmu. Původně byly tyto metody indikovány u malignit a zánětlivých procesů. V současnosti je snaha zobrazit lokalizované zánětlivé změny ve stěně aorty a hodnotit tak určitou „disease activity“, která by mohla předpovídat další vývoj patologického nálezu na aortě. Cílem naší práce bylo analyzovat potencionální benefit těchto hybridních metod ve smyslu predikce progrese patologií na břišní aortě.

Metody: Do naší prospektivní observační studie jsme zahrnuli 75 nemocných, u kterých bylo indikováno PET/CT (N=61) resp. PET/MRI (N=14) vzhledem k patologickému nálezu na břišní aortě v období 2015–2017. Jednalo se o pacienty s aneuryzmatem břišní aorty (AAA) (N=48; 64%), aortitidou (N=5; 6,7 %), aortální disekcí (N=4; 5,3 %), po endovaskulárním řešení AAA (EVAR) (N=6; 8%), s excesivní aterosklerózou (N=7; 9,3 %), nemocné s konkomitantně přítomným AAA a retroperitoneální fibrózou (N=4; 5.3%) a pacienty s intramurálním hematomem (N=1; 1,3 %). Minimální doba sledování byla 6 měsíců, maximální 2,5 roku. Během follow-up byly sledovány klinické symptomy, rozměr aorty, rychlost růstu AAA, hladina CRP a vše bylo korelováno s nálezem na PET/CT event. PET/MRI.

Výsledky: Zvýšená metabolická aktivita v aortě byla zaznamenána u 25 nemocných (33,3 %). Na základě statistického hodnocení nebyla nalezena souvislost mezi nálezem na PET/CT event. PET/MRI a symptomy onemocnění či jeho progrese.

Závěr: Na základě našich výsledků jsme nenalezli důkaz, že hybridní metody mohou předpovídat další vývoj patologického nálezu na břišní aortě. Aktivita na PET/CT či PET/MRI nekorelovala ani se symptomy onemocnění, ani s rychlostí progrese AAA či disekce. Naše výsledky podporují rovněž některá recentní literární data.

Klíčová slova:

PET/CT – PET/MR – Aorta – aneuryzma – disekce

Autoři: J. Molacek ^1,3; J. Baxa ^2,3; V. Opatrný ¹; V. Treska ^1,3; I. Hollan ⁴; J. Ferda ^2,3,5,6
Působiště autorů: Department of Surgery, University Hospital Pilsen ¹; Department of Imaging Methods, University Hospital Pilsen ²; School of Medicine in Pilsen, Charles University ³; Hospital for Rheumatic Diseases, Department of Rheumatology, 2609 Lillehammer ⁴; Department of Research, Innlandet Hospital Trust, Brumunddal ⁵; Division of Cardiology, Department of Medicine, Brigham and Women’s Hospital, Boston ⁶
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 11, s. 450-456.
Kategorie: Original article
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.33699/PIS.2019.98.11.450–456

Souhrn

Klíčová slova:

disekce – Aorta – PET/CT – PET/MR – aneuryzma

Zdroje

1. Manna C, Silva M, Cobelli R, et al. High-pitch dual-source CT angiography without ECG-gating for imaging the whole aorta: intraindividual comparison with standard pitch single-source technique without ECG gating. Diagn Interv Radiol Ank Turk. 2017;23:293–9. doi: 10.5152/dir.2017.16617.

2. McBride OMB, Joshi NV, Robson JMJ, et al. Positron emission tomography and magnetic resonance imaging of cellular inflammation in patients with abdominal aortic aneurysms. Eur J Vasc Endovasc Surg. 2016;51:518–26. doi: 10.1016/j.ejvs.2015.12.018.

3. Ross JDW, Ura M, Kruger A, et al. Surgical management of mitral valve infective endocarditis with annular abscess and calcification in the setting of a leaking mycotic infrarenal abdominal aortic aneurysm: a case report. J Cardiothorac Surg. 2014;9:154. doi: 10.1186/s13019-014-0154-0.

4. Stokes W, Janvier J, Vaughan S. Chronic Q fever in Alberta: A case of Coxiella burnetii mycotic aneurysm and concomitant vertebral osteomyelitis. Can J Infect Dis Med Microbiol. 2016;7456157. doi: 10.1155/2016/7456157.

5. Sakai K, Watanabe T, Yoshida T. Endovascular treatment of immunoglobulin G4-related inflammatory abdominal aortic aneurysm. J Vasc Surg Cases Innov Tech. 2018;4:189–92. doi: 10.1016/j.jvscit.2018.03.012.

6. Rutherford’s vascular surgery. 3th ed. Philadelphia, WB Saunders 2015:912.

7. Renapurkar RD, Setser RM, O’Donnell TP, et al. Aortic volume as an indicator of disease progression in patients with untreated infrarenal abdominal aneurysm. Eur J Radiol. 2012;81:e87-93. doi: 10.1016/j.ejrad.2011.01.077.

8. Nicholls SC, Gardner JB, Meissner MH, et al. Rupture in small abdominal aortic aneurysms. J Vasc Surg. 1998;28:884–8. doi: 10.1016/s0741-5214(98)70065-5.

9. Doyle BJ, Morris LG, Callanan A, et al. 3D reconstruction and manufacture of real abdominal aortic aneurysms: from CT scan to silicone model. J Biomech Eng. 2008;130:34501. doi: 10.1115/1.2907765.

10. Volokh KY, Vorp DA. A model of growth and rupture of abdominal aortic aneurysm. J Biomech. 2008;41:1015–21. doi: 10.1016/j.jbiomech.2007.12.014.

11. McGloughlin TM, Doyle BJ. New approaches to abdominal aortic aneurysm rupture risk assessment: engineering insights with clinical gain. Arterioscler Thromb Vasc Biol. 2010;30:1687–94. doi: 10.1161/ATVBAHA.110.204529.

12. Molacek J, Baxa J, Houdek K, et al. Assessment of abdominal aortic aneurysm wall distensibility with electrocardiography-gated computed tomography. Ann Vasc Surg. 2011;25:1036–42. doi: 10.1016/j.avsg.2011.05.034.

13. de Beaufort HWL, Nauta FJH, Conti M, et al. Extensibility and distensibility of the thoracic aorta in patients with aneurysm. Eur Soc Vasc Surg. 2017;53:199–205. doi: 10.1016/j.ejvs.2016.11.018.

14. Treska V, Kocova J, Boudova L, et al. Inflammation in the wall of abdominal aortic aneurysm and its role in the symptomatology of aneurysm. Cytokines Cell Mol Ther. 2002;7(3):91–7. doi: 10.1080/13684730310001652.

15. MA3RS Study Investigators. Aortic wall inflammation predicts abdominal aortic aneurysm expansion, rupture, and need for surgical repair. Circulation 2017;136:787–97. doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.117.028433.

16. Rabkin SW. The role matrix metalloproteinases in the production of aortic aneurysm. Prog Mol Biol Transl Sci. 2017;147:239–65. doi: 10.1016/bs.pmbts.2017.02.002.

17. Piechota-Polanczyk A, Demyanets S, Mittlboeck M, et al. The influence of simvastatin on NGAL, matrix metalloproteinases and their tissue inhibitors in human intraluminal thrombus and abdominal aortic aneurysm tissue. Eur J Vasc Endovasc Surg. 2015;49:549–55. doi: 10.1016/j.ejvs.2015.02.011.

18. Courtois A, Nusgens BV, Hustinx R, et al. 18F-FDG uptake assessed by PET/CT in abdominal aortic aneurysms is associated with cellular and molecular alterations prefacing wall deterioration and rupture. J Nucl Med. 2013;54:1740–7. doi: 10.2967/jnumed.112.115873.

19. Tawakol A, Migrino RQ, Hoffmann U, et al. Noninvasive in vivo measurement of vascular inflammation with F-18 fluorodeoxyglucose positron emission tomography. Am Soc Nucl Cardiol. 2005;12:294–301.

20. Rudd JHF, Myers KS, Bansilal S, et al. 18Fluorodeoxyglucose positron emission tomography imaging of atherosclerotic plaque inflammation is highly reproducible: implications for atherosclerosis therapy trials. J Am Coll Cardiol. 200728;50:892–6. doi: 10.1016/j.jacc.2007.05.024.

21. Hunter GC, Leong SC, Yu GS, et al. Aortic blebs: possible site of aneurysm rupture. J Vasc Surg. 1989;10:93–9.

22. Irkle A, Vesey AT, Lewis DY, et al. Identifying active vascular microcalcification by 18F-sodium fluoride positron emission tomography. Nat Commun. 2015;6:7495. doi: 10.1038/ncomms8495.

23. Xu XY, Borghi A, Nchimi A, et al. High levels of 18F-FDG uptake in aortic aneurysm wall are associated with high wall stress. Eur J Vasc Endovasc Surg. 2010;39:295–301. doi: 10.1016/j.ejvs.2009.10.016.

24. Lee H, Paeng JC, Kim KH, et al. Correlation of FDG PET/CT findings with long-term growth and clinical course of abdominal aortic aneurysm. Nucl Med Mol Imaging. 2018;52:46–52. doi: 10.1007/s13139-017-0482-9.

25. Tsuruda T, Nagamachi S, Nishimura M, et al. Multiple 18F-fluorodeoxyglucose positron emission tomography scans showing progression of abdominal aortic aneurysm: A case report. Medicine (Baltimore) 2016;95:e3650. doi: 10.1097/MD.0000000000003650.

26. Kotze CW, Menezes LJ, Endozo R, et al. Increased metabolic activity in abdominal aortic aneurysm detected by 18F-fluorodeoxyglucose (18F-FDG) positron emission tomography/computed tomography (PET/CT). Eur J Vasc Endovasc Surg. 2009;38:93–9. doi: 10.1016/j.ejvs.2008.12.016.

27. Forsythe RO, Dweck MR, McBride OMB, et al. 18F-sodium fluoride uptake in abdominal aortic aneurysms: The SoFIA3 Study. J Am Coll Cardiol. 2018;71:513–23. doi: 10.1016/j.jacc.2017.11.053.

28. Barwick TD, Lyons OTA, Mikhaeel NG, et al. 18F-FDG PET-CT uptake is a feature of both normal diameter and aneurysmal aortic wall and is not related to aneurysm size. Eur J Nucl Med Mol Imaging 2014;41:2310–8. doi: 10.1007/s00259-014-2865-9.

29. Timur UT, van Herwaarden JA, Mihajlovic D, et al. 18F-FDG PET scanning of abdominal aortic aneurysms and correlation with molecular characteristics: a systematic review. EJNMMI Res. 2015;5:76. doi: 10.1186/s13550-015-0153-8.

30. Sailer AM, Bakers FC, Daemen JW, et al. 18F-FDG PET/MRI in the diagnosis of an infected aortic aneurysm. Cardiovasc Diagn Ther. 2018;8(Suppl 1):S208–11. doi: 10.21037/cdt.2017.08.05.

31. Rojoa D, Kontopodis N, Antoniou SA, et al. 18F-FDG PET in the diagnosis of vascular prosthetic graft infection: A diagnostic test accuracy meta-analysis. Eur J Vasc Endovasc Surg. 2019;57:292-301. doi: 10.1016/j.ejvs.2018.08.040.

32. Kim BJ, Bradley KM, Subesinghe M. 18F-FDG PET/CT detected delayed endoleak in an aortoiliac endovascular aneurysm repair. Clin Nucl Med. 2018;43:190–1. doi: 10.1097/RLU.0000000000001974.

33. Yuan S-M, Lin H. Aortitis presenting as fever of unknown origin. Ann Thorac Cardiovasc Surg. 2018;24:279–87. doi: 10.5761/atcs.ra.18-00136.