#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu


Radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu

Úvod: Klinická studie hodnotící efekt peroperační radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu.

Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s histologicky verifikovaným karcinomem pankreatu. U poloviny z nich (n=24) byla provedena peroperační radiofrekvenční ablace nádoru pankreatu. V kontrolní skupině (n=24) byly provedeny bypasové operace (gastro-entero a hepatiko-jejuno anastomóza). Žádný pacient nepodstoupil neoadjuvantní onkologickou léčbu. V rámci studie byla v obou skupinách hodnocena tříměsíční morbidita a mortalita, celkové přežití, kvalita života, analgetický efekt a radiologická odpověď.

Výsledky: Tříměsíční morbidita a mortalita v RFA skupině dosáhla 41,7 % a 8,3 %. Morbidita a mortalita jako důsledek RFA byly zaznamenány u 16,6 % a 8,3 % nemocných. Medián celkového přežití činil 9,9 měsíce u pacientů RFA skupiny a 8,3 měsíce u pacientů kontrolní skupiny. Rozdíl v přežití nebyl statisticky signifikantní (p=0,758). Očekávané zlepšení kvality života ani analgetický efekt RFA nebyly prokázány. Radiologická odpověď hodnocená dle RECIST kritérií byla následující: progrese onemocnění – 41,6 %, stabilní onemocnění – 45,8 %, částečná odpověď – 8,3 % a kompletní odpověď – 0 % případů.

Závěr: Peroperační radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu je proveditelná metoda. Přestože u některých pacientů s lokalizovanými dobře diferencovanými nádory byly výsledky slibné, jasný pozitivní vliv peroperační RFA na celkové přežití pacientů s karcinomem pankreatu prokázán nebyl. V průběhu tříměsíčního pooperačního období RFA nezhoršila kvalitu života, jasné zlepšení kvality života ale prokázáno nebylo. Analgetický efekt RFA rovněž prokázán nebyl.

Klíčová slova:

pankreas – rakovina – radiofrekvenční ablace


Autoři: J. Hlavsa 1;  V. Procházka 1 ;  T. Andrasina 2;  T. Pavlík 3;  I. Penka 1 ;  Z. Kala 1
Působiště autorů: Department of Surgery, University Hospital Brno Bohunice and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno 1;  Department of Radiology, University Hospital Brno Bohunice and Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno 2;  Institute of Biostatistics and Analysis, Faculty of Medicine and Faculty of Science, Masaryk University, Brno 3
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 11, s. 441-449.
Kategorie: Original article
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.33699/PIS.2019.98.11.441–449

Souhrn

Úvod: Klinická studie hodnotící efekt peroperační radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu.

Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s histologicky verifikovaným karcinomem pankreatu. U poloviny z nich (n=24) byla provedena peroperační radiofrekvenční ablace nádoru pankreatu. V kontrolní skupině (n=24) byly provedeny bypasové operace (gastro-entero a hepatiko-jejuno anastomóza). Žádný pacient nepodstoupil neoadjuvantní onkologickou léčbu. V rámci studie byla v obou skupinách hodnocena tříměsíční morbidita a mortalita, celkové přežití, kvalita života, analgetický efekt a radiologická odpověď.

Výsledky: Tříměsíční morbidita a mortalita v RFA skupině dosáhla 41,7 % a 8,3 %. Morbidita a mortalita jako důsledek RFA byly zaznamenány u 16,6 % a 8,3 % nemocných. Medián celkového přežití činil 9,9 měsíce u pacientů RFA skupiny a 8,3 měsíce u pacientů kontrolní skupiny. Rozdíl v přežití nebyl statisticky signifikantní (p=0,758). Očekávané zlepšení kvality života ani analgetický efekt RFA nebyly prokázány. Radiologická odpověď hodnocená dle RECIST kritérií byla následující: progrese onemocnění – 41,6 %, stabilní onemocnění – 45,8 %, částečná odpověď – 8,3 % a kompletní odpověď – 0 % případů.

Závěr: Peroperační radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu je proveditelná metoda. Přestože u některých pacientů s lokalizovanými dobře diferencovanými nádory byly výsledky slibné, jasný pozitivní vliv peroperační RFA na celkové přežití pacientů s karcinomem pankreatu prokázán nebyl. V průběhu tříměsíčního pooperačního období RFA nezhoršila kvalitu života, jasné zlepšení kvality života ale prokázáno nebylo. Analgetický efekt RFA rovněž prokázán nebyl.

Klíčová slova:

pankreas – rakovina – radiofrekvenční ablace


Zdroje
  1. Alexakis N, Halloran C, Raraty M, et al. Current standards of surgery for pancreatic cancer. Br J Surg. 2004;91:1410–27. doi:10.1002/bjs.4794.
  2. Tingstedt B, Andersson E, Flink A, et al. Pancreatic cancer, healthcare cost, and loss of productivity: a register-based approach. World J Surg. 2011;35:2298–305. doi: 10.1007/s00268-011-1208-2.
  3. Parkin D, Bray F, Devesa S. Cancer burden in the year 2000. The global picture. Eur J Cancer 2001;37:4–66. doi:10.1016/s0959-8049(01)00267-2.
  4. Jemal A, Siegel R, Ward E, et al. Cancer statistics. CA Cancer J Clin. 2006;56:106–30. doi: 10.3322/canjclin.56.2.106.
  5. Kuhlmann KF, Castro SM, Wesseling JG, et al. Surgical treatment of pancreatic adenocarcinoma: actual survival and prognostic factors in 343 patients. Eur J Cancer. 2006;40:549–58. doi: 10.1016/j.ejca.2003.10.026.
  6. Millikan KW, Deziel DJ, Silverstein JC, et al. Prognostic factors associated with resectable adenocarcinoma of the head of the pancreas. Am Surg. 1999;65:618–23.
  7. Sohn TA, Yeo CJ, Cameron JL, et al. Resected adenocarcinoma of the pancreas in 616 patients: results, outcomes, and prognostic indicators. J Gastrointest Surg. 2000;4:567–79.
  8. Wagner M, Redaelli C, Lietz M, et al. Curative resection is the single most important factor determining outcome in patients with pancreatic adenocarcinoma. Br J Surg. 2005;91:586–94. doi:10.1002/bjs.4484.
  9. Wray CJ, Ahmad SA, Matthews JB, et al. Surgery for pancreatic cancer: recent controversities and current practice. Gastroenterology 2005;128:1626–41. doi: 10.1053/j.gastro.2005.03.035.
  10. Schneider G, Siveke JT, Eckel F, et al. Pancreatic cancer: basic and clinical aspects. Gastroenterology 2005;128:1606–25. doi: 10.1053/j.gastro.2005.04.001.
  11. Li D, Xie K, Wolff R, et al. Pancreatic cancer. Lancet 2004;363:1049–57. doi: 10.1016/S0140-6736(04)15841-8.
  12. Weitz J, Kienle P, Buchler M. Bypass surgery for advanced pancreatic cancer. In: The pancreas: An integrated textbook of basic science, medicine and surgery. Blackwell Publishing, Oxford 2008:719–26. doi: 10.1002/9781119188421.ch110.
  13. Lebovits AH, Lefkowitz M. Pain management of pancreatic carcinoma: a review. Pain 1989;36:1–11.
  14. Russell RC. Palliation of pain and jaundice: an overview. Ann Oncol. 1999;10:165–9.
  15. Tang Z, Wu Y, Fang H, et al. Treatment of unresectable pancreatic carcinoma by radiofrequency ablation with ‘cool-tip needle’: report of 18 cases. [in Chinese]. Zhonghua Yi Xue Za Zhi 2008;88:391–4.
  16. Matsui Y, Nakagawa A, Kamiyama Y, et al. Selective thermocoagulation of unresectable pancreatic cancers by using radiofrequency capacitive heating. Pancreas 2000;20:14–20. doi: 10.1097/00006676-200001000-00002.
  17. Girelli R, Frigerio I, Salvia R, et al. Feasibility and safety of radiofrequency ablation for locally advanced pancreatic cancer. Br J Surg. 2010;97:220–5. doi: 10.1002/bjs.6800.
  18. Spiliotis J, Datsis A, Michalopoulos N, et al. Radiofrequency ablation combined with palliative surgery may prolong survival of patients with advanced cancer of the pancreas. Langenbecks Arch Surg. 2007;392:55–60. doi: 10.1007/s00423-006-0098-5.
  19. Hlavsa J, Kala Z, Válek V, et al. Radiofrequency ablation (RFA) of pancreatic tumors. [In Czech] Rozhl Chir. 2008;87:462–6.
  20. Bassi C, Dervenis Ch, Butturini G, et al. Postoperative panreatic fistula: An international study group (ISGPF) definition. Surgery 2005;138:8–13. doi: 10.1016/j.surg.2005.05.001.
  21. Maurizio P, Laura R, Rapaccini G, et al. Effectiveness of radiofrequency ablation of hepatocellular carcinoma. World J Surg. 2009;33:1103–4. doi: 10.1007/s00268-008-9863-7.
  22. Robert M, Neumann U, Neuhaus P, et al. Open surgical is superior to percutaneous access for radiofrequency ablation of hepatic metastases. World J Surg. 2009;33:804–11. doi: 10.1007/s00268-008-9905-1. doi: 10.1007/s00268-008-9905-1.
  23. Simon C. Current role of image-guided ablative therapies in lung cancer. Expert Rev Anticancer Ther. 2005;5:657–66. doi: 10.1586/14737140.5.4.657.
  24. Nogutchi M. Minimally invasive surgery for small breast cancer. J Surg. Oncol. 2003;84:94–101. doi: 10.1002/jso.10292.
  25. Boss A, Clasen S, Kuczyk M, et al. Magnetic resonance – guided percutaneous radiofrequency ablation of renal cell carcinoma: a pilot clinical study. Invest Radiol. 2005;40:583–90. doi: 10.1097/01.rli.0000174473.32130.28.
  26. Wood B, Abraham J, Hvizda J, et al. Radiofrequency ablation of adrenal tumors and adrenocortical carcinoma metastases. Cancer 2003;97:554–60. doi: 10.1002/cncr.11084.
  27. Shariat S, Raptidis G, Masatoschi M, et al. Pilot study of radiofrequency interstitial tumor ablation (RITA) for the treatment of radio-recurrent prostate cancer. Prostate 2005;64:260–7. doi: 10.1002/pros.20242.
  28. Martel J, Bueno A, Ortiz E. Percutaneous radiofrequency treatment of osteoid osteoma using cool tip electrode. Eur J of Radiol. 2005;56:403–8. doi: 10.1016/j.ejrad.2005.05.014.
  29. Ganaadha S, Wulf S, Morris D, et al. Safety and efficacy of radiofrequency ablation of brain: a potentially minimally invasive treatment for brain tumors. Minim Invasive Neurosurg. 2004;47:325–8. doi: 10.1055/s-2004-830124.
  30. Chiou Y, Hwang J, Chou Y, et al. Percutaneous ultrasound guided radiofrequency ablation of intrahepatic cholangiocarcinoma. Kaohsiung J Med Sci. 2005;21:304–9. doi: 10.1016/S1607-551X(09)70125-1.
  31. Hadjicostas P, Malakounides N, Varianos C, et al. Radiofrequency ablation in pancreatic cancer. HPB 2006;8:61–4. doi: 10.1080/13651820500466673.
  32. Crha M, Hlavsa J, Procházka V, et al. An evaluation of peripancreatic tissue cooling techniques utilized during radiofrequency pancreatic ablation in an ex vivo study of pigs. Acta Vet Brno 2011;80:407–13. doi:10.2754/avb201180040407.
  33. Date R, McMahon R, Siriwardena A, et al. Radiofrequency ablation of the pancreas. I: Definition of optimal thermal kinetic parameters and the effect of simulated portal venous circulation in an ex-vivo porcine model. JOP 2005;6:581–7. 
  34. Martin RC 2nd, McFarland K, Velanovich V, et al. Irreversible electroporation therapy in the management of locally advanced pancreatic adenocarcinoma. J Am Coll Surg. 2012;215:361–9. doi: 10.1016/j.jamcollsurg.2012.05.021.
  35. Braun DP, Gupta D, Staren ED. Longitudinal health-related quality of life assessment implications for prognosis in stage IV pancreatic cancer. Pancreas 2013;42:254–9. doi: 10.1097/MPA.0b013e31825b9f56.
  36. Walter J, Nier A, Rose T, et al. Palliative partial pancreaticoduodenectomy impairs quality of life compared to bypass surgery in patients with advanced adenocarcinoma of the pancreatic head. Eur J Surg Oncol. 2011;37:798–804. doi: 10.1016/j.ejso.2011.06.017.
Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicína

Článok vyšiel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 11

2019 Číslo 11
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#