Právní úprava vazektomie z antikoncepčních důvodů v České republice
LEGAL CONSEQUENCES OF VASECTOMY PERFORMED DUE TO CONTRACEPTIVE REASONS IN THE CZECH REPUBLIC
The author presents legal consequences of vasectomy performed in the Czech Republic – this procedure is regulated by a Directive of Ministry of Health of Czech Republic.
KEY WORDS:
vasectomy, contraception
Autoři:
L. Zámečník
Působiště autorů:
Urologická klinika VFN a 1. LF UK
Vyšlo v časopise:
Urol List 2009; 7(2): 50-56
Souhrn
Autor prezentuje současnou podobu právní úpravy vazektomie v České republice. Tato procedura je regulována směrnicí Ministerstva zdravotnictví.
KLÍČOVÁ SLOVA:
vazektomie, antikoncepce
ÚVOD
Vazektomie (sterilizace) je přerušení a podvázání obou konců chámovodu, cílem je bezpečná a účinná antikoncepce u muže. Její operační provedení – vyhledání chámovodu a přerušení s podvazem – je jednoduchá ambulantní procedura, při které lze s výhodou použít lokální anestezii. Jedná se o nejčastější operaci v oblasti Severní Ameriky, kde ji používá okolo 8–10 % párů. V České republice je tato metoda antikoncepce málo využívána i pro právní úpravu, která reguluje její provedení.
VAZEKTOMIE Z ANTIKONCEPČNÍCH DŮVODŮ
Ačkoli je operační provedení této antikoncepční metody velice jednoduché, většina urologických a andrologických pracovišť v České republice se této možnosti vzdává z důvodů zdánlivé složitosti legislativy, která ji upravuje.
Jedná se o směrnici Ministerstva zdravotnictví z prosince roku 1971 o provádění sterilizace, která je dosud platná. Přestože je velmi rozsáhlá a v indikacích zcela konkrétní, vzhledem k době, kdy vznikala, nenajdeme jednoznačný oddíl, který by se vazektomie z antikoncepčních důvodů u muže ze zcela zdravého páru jednoznačně týkal.
Přesto se pracoviště, které chce tuto moderní metodu svým klientům nabídnout, musí uvedenou směrnicí řídit.
Je tedy třeba:
- aby zřizovatel zařízení jmenoval tzv. sterilizační komisi,
- aby zájemce o tento výkon nebo s jeho souhlasem také ošetřující lékař podal písemnou žádost o výkon (příloha 3),
- aby ošetřující lékař potvrdil do zdravotnické dokumentace a také do podkladů komise, že neshledal kontraindikaci k uvedenému výkonu,
- aby žadatel podepsal informovaný souhlas s operací – tzv. pozitivní reverz (příloha 4), který pak zůstává součástí jeho zdravotnické dokumentace.
Poznámky:
1) Po právní poradě opravdu není v uvedeném dokumentu zohledněna situace, kdy o vazektomii požádá zcela zdravý muž ze zcela zdravého páru jen z antikoncepčních důvodů:
§ 2 Sterilizace je přípustná, provádí-li se ve zdravotnickém zařízení na vlastní žádost nebo se souhlasem osoby, u níž má být sterilizace provedena:
d) na zdravých pohlavních orgánech muže, jestliže muž trpí trvalou chorobou, která by ohrožovala tělesné či duševní zdraví jeho dětí,
e) na zdravých pohlavních orgánech muže, jestliže jeho manželka trpí chorobou, která může být důvodem k provedení sterilizace podle písm. b) a c), ale s ohledem na její zdravotní stav by pro ni sterilizace mohla být nebezpečným zákrokem nebo z jiných důvodů tento zákrok nehodlá podstoupit. Pak může ošetřující lékař muže vyžadovat potvrzení od gynekologa manželky.
2) V případě vazektomie např. při chronické epididymitidě nemusí pracoviště žádat o souhlas sterilizační komisi:
§ 2 a) na nemocných pohlavních orgánech muže či ženy za léčebným cílem podle pravidel lékařské vědy,
§ 5 (1) O tom, že sterilizace je indikována, rozhoduje: a) v případech podle § 2 písm. a) vedoucí lékař oddělení, kde se muž či žena léčí.
PŘÍLOHA 1.
LP-252.3-19.11.71.
Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR ze dne 17. prosince 1971 o provádění sterilizace
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví podle § 27 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu:
§ 1
Za sterilizaci se považuje lékařský výkon, který zabraňuje plodnosti, aniž jsou odstraněny nebo poškozeny pohlavní žlázy.
§ 2
Sterilizace je přípustná, provádí-li se ve zdravotnickém zařízení na vlastní žádost nebo se souhlasem osoby, u níž má být sterilizace provedena:
a) na nemocných pohlavních orgánech muže či ženy za léčebným cílem podle pravidel lékařské vědy,
b) na zdravých pohlavních orgánech ženy, jestliže by těhotenství nebo porod vážně ohrozily život ženy nebo jí způsobily těžkou a trvalou poruchu zdraví,
c) na zdravých pohlavních orgánech ženy, jestliže žena trpí chorobou, která by ohrožovala tělesné či duševní zdraví jejích dětí,
d) na zdravých pohlavních orgánech muže, jestliže muž trpí trvalou chorobou, která by ohrožovala tělesné či duševní zdraví jeho dětí,
e) na zdravých pohlavních orgánech muže, jestliže jeho manželka trpí chorobou, která může být důvodem k provedení sterilizace podle písm. b) a c), ale s ohledem na její zdravotní stav by pro ni sterilizace mohla být nebezpečným zákrokem nebo z jiných důvodů tento zákrok nehodlá podstoupit,
f) na zdravých pohlavních orgánech ženy, jestliže její manžel trpí chorobou, která může být důvodem k provedení sterilizace podle písm. d), a manžel nehodlá tento zákrok podstoupit,
g) na zdravých pohlavních orgánech ženy, jestliže žena trvale splňuje podmínky pro umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů.
§ 3
Seznam indikací, jež mohou být důvodem k provedení sterilizace podle § 2 písm. b) až f), je v příloze těchto směrnic; indikace k provedení sterilizace podle § 2 písm. g) jsou shodné s indikacemi k umělému přerušení těhotenství, pokud mají trvalou povahu.
§ 4
Sterilizaci nelze povolit, jsou-li proti jejímu provedení zdravotní důvody (kontraindikace). Kontraindikacemi jsou všechny chorobné stavy, které nepřipouštějí chirurgický zákrok. Před operací je proto nutné celkové interní vyšetření.
§ 5
(1) O tom, že sterilizace je indikována, rozhoduje:
a) v případech podle § 2 písm. a) vedoucí lékař oddělení, kde se muž či žena léčí,
b) v případech podle § 2 písm. b) až g) lékařská komise k tomu účelu ustavená (sterilizační komise). Sterilizační komisi zřizuje ředitel okresního ústavu národního zdraví při nemocnici s poliklinikou, a to pro sterilizaci žen při takové, která má nemocniční ženské oddělení, a pro sterilizaci mužů při takové, která má nemocniční urologické nebo chirurgické oddělení. Předsedou komise je ředitel nemocnice s poliklinikou, členy komise jsou vedoucí lékař nemocničního ženského, popř. urologického nebo chirurgického oddělení nemocnice s poliklinikou, kde se žena či muž léčí, a odborný lékař, z jehož oboru je indikace, popřípadě kontraindikace.
(2) Pro posuzování sterilizace z důvodů genetických [§ 2 písm. c) a d)] jsou sterilizační komise povinny vyžádat si stanovisko genetické komise při endokrinologické sekci Čs. lékařské společnosti J. E. Purkyně, kterou zřizuje Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky.
§ 6
O sterilizaci z důvodů uvedených v § 2 písm. b) až g) může požádat písemně osoba, u níž má být sterilizace provedena, nebo s jejím souhlasem ošetřující lékař předsedu sterilizační komise příslušné podle místa trvalého pobytu, popřípadě sídla pracoviště nebo školy, kterou navštěvuje. Žádost řádně odůvodní.
§ 7
K žádosti o provedení sterilizace (§ 6) u nezletilých osob a u osob s omezenou způsobilostí k právním úkonům se vyžaduje souhlas jejich zákonného zástupce. Za osobu zcela zbavenou způsobilosti k právním úkonům podává žádost její zákonný zástupce.
V případech, kdy má být sterilizace provedena z důvodů duševní nemoci (část IX. indikačního seznamu) a nejde o osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům či s omezenou způsobilostí k nim, vyžaduje se souhlas opatrovníka zvlášť pro tento účel ustanoveného soudem podle § 29 občanského zákoníku.
§ 8
Předseda komise bezodkladně zajistí u členů komise potřebné vyšetření osoby, u níž má být sterilizace provedena, a sdělí jí, popřípadě jejímu zákonnému zástupci (opatrovníku), kam a kdy se má dostavit k vyšetření. Potřebná odborná vyšetření je třeba provést tak, aby nejdéle do tří týdnů po obdržení žádosti měl předseda odborné posudky a mohl svolat komisi k projednání žádosti.
§ 9
Komise povolí sterilizaci tehdy, jestliže se šetřením zjistí, že sterilizace je indikována.
§ 10
O každém projednání žádosti o sterilizaci pořídí předseda komise protokol, který obsahuje jméno a bydliště osoby, u níž má být sterilizace provedena, odborné posudky členů komise a záznam o průběhu jednání s rozhodnutím. Originál protokolu podepsaný všemi členy komise zůstane u předsedy.*)
*) Pro uchování písemností platí lhůta stanovená oběžníkem Ministerstva zdravotnictví č. 4/1954 Sb. ob. o vyřazování (skartaci) písemností ve zdravotnických zařízeních, po uchování záznamu o zdraví a nemoci včetně vložek a doplňků.
§ 11
Je-li o žádosti rozhodnuto kladně, pošle předseda žadatelku (žadatele) s doporučením na ženské (urologické nebo chirurgické) oddělení, jehož vedoucí je členem komise. Zároveň tam zašle opis protokolu, který se stane součástí chorobopisu. Před zákonem podepíše osoba, u níž má být sterilizace provedena, popřípadě její zákonný zástupce (opatrovník), prohlášení, že s provedením sterilizace souhlasí a že bere na vědomí písemné poučení o tom, do jaké míry je sterilizační zákrok reparabilní.
§ 12
Je-li žádost zamítnuta, sdělí předseda výsledek s odůvodněním žadatelce (žadateli), popřípadě zákonnému zástupci (opatrovníkovi) a poučí ji (jej) o možnosti přezkoumání tohoto rozhodnutí podle ustanovení § 77 zákona č. 20/1966 Sb.
§ 13
Sterilizaci lze povolit těm cizím státním příslušníkům, kteří v ČSSR dlouhodobě pobývají.**)
**) Sterilizace u cizích státních příslušníků se provádí zpravidla za úhradu. (Závazná opatření č. 22/1968 Věstníku MZ a č. 23/1968 Věstníku MZ.)
§ 14
Těmito směrnicemi se ruší směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 29/1968 Věstníku MZ, o provádění sterilizace.
§ 15
Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1972.
Ministr: Dr. Prokopec v. r.
PŘÍLOHA 2.
LP-252.3-19.11.71.
Seznam indikací, jež mohou být důvodem k provedení sterilizace
I. Nemoci srdce a cévního systému (u žen)
Všechna onemocnění, u nichž odborný lékař uzná, že každé těhotenství by bylo spojeno s těžkým ohrožením zdraví.
II. Nemoci plic (u žen)
1. TBC plic se značnou destrukcí tkáně.
2. Stavy po pneumoektomii, je-li současně indikováno přerušení těhotenství.
3. Stavy po thorakoplastice, je-li současně indikováno přerušení těhotenství.
4. TBC plic při častých po sobě jdoucích těhotenstvích, která jsou přerušována z indikace podle platných směrnic (zpravidla je-li nemocná matkou aspoň dvou dětí).
III. Nemoci ledvin a močových cest (u žen)
1. Vleklý zánět ledvin s nefrotickým nebo hypertenzním syndromem a se známkami vážné poruchy funkce.
2. Vleklá pyelonefritis s porušenou funkcí ledvin.
3. Trvalá proteinurie s poruchou činnosti ledvin.
4. Amyloidosa ledvin.
5. Oboustranná cystosa ledvin.
6. Rozpadová oboustranná TBC ledvin nebo TBC solitární ledviny po nefrektomii.
7. Těžké insuficience ledvin při oboustranných konkrementech ledvin.
8. Kongenitální anomálie uropoetického systému, jako např. extrofie močového měchýře a pelvická dystopie solitární ledviny.
9. Stavy po urologických operacích (intestinocystoplastika, ureteroenteroanastomosa apod.).
IV. Nemoci trávicího ústrojí (u žen)
1. Cirhóza jater a veškeré hepatosplenomegalie se známkami jaterní poruchy.
2. Recidivující vředová choroba po vyčerpání všech chirurgických možností.
3. Ulcerózní colitis.
4. Striktury jícnu s celkovou sešlostí.
5. TBC střev nebo peritonea.
6. Stavy po pankreatoduodenektomii.
7. Stavy po laparotomii s rozsáhlými srůsty střev.
8. Těžké obtíže po vynětí žlučníku vzdorující léčbě.
V. Nemoci přeměny látkové (u žen)
1. Diabetes mellitus gravis s opakovanými diabetickými kómaty se známkami diabetické retinopatie, nefropatie, hypertenze, sklerózy tepen věnčitých a pánevních.
2. Juvenilní formy diabetu s cévními komplikacemi.
VI. Nemoci krevní (u žen)
1. Hemofilie Q a B, kde existuje nosičství matky a která je prokázána klinickým a laboratorním ověřením nemoci aspoň u jednoho syna.
2. Chronické leukemie, lymfosarkomy a retikusarkomy, maligní lymfogranulom.
VII. Nemoci žláz s vnitřní sekrecí (u žen)
1. Basedowa nemoc při kardiálních komplikacích a těžké tělesné sešlosti, není-li pravděpodobné podstatné zlepšení terapií.
2. Struma s těžkými mechanickými následky, zejména s rentgenologicky prokazatelnou kompresí trachey a retrosternální struma s kompresí krčních žil, není-li možná operativní úprava.
3. Těžké hypotyerózy, které nelze substitučně kompenzovat.
4. Hypofyzární adenomy s mechanickými následky, se změnami na očním pozadí, zejména s ohrožením zraku.
5. Hyperparatyreoidismus. Renální ostitis fibrosa generalisata.
6. Hypoparatyreoidismus nedostatečně reagující na správnou léčbu.
7. Addisonova nemoc: indikace musí být pečlivě uvážena vzhledem k nebezpečí addisonské krize po operaci. Vyšetření a přípravu k operaci musí provést odborný ústav.
8. Adenomy nadledvin: hyperfunkční adenomy ohrožující vývoj plodu.
9. Akromegalie.
10. Cushigova nemoc.
VIII. Nemoci nervové soustavy (1–7 u žen a mužů, 8–12 u žen)
1. Chorea hereditaria Huntingtoni.
2. Dystrofická myotonie Batten–Steiner– Curschmann.
3. Progresivní atrofie svalová Charcot– Marie–Tooth.
4. Tuberózní skleróza.
5. Spinocerebrální degenerace – choroba Friedreichova i Mariova.
6. Myopatie, šířeji všechny typy dystrofia musculorum progressiva (vyjma sekundární).
7. Individuálně necitované choroby degenerativní.
8. Roztroušená skleróza mozkomíšní.
9. Vaskulární mozkové onemocnění s kardiovaskulární hypertenzí, kde už došlo ke dvěma apoplektiformním iktům (pouze je-li současně indikováno umělé přerušení těhotenství).
10. Úplná paraplegie dolních končetin s ochromením svalstva stěny břišní s anestezií od Th VII. inervačního segmentu za předpokladu, že paraplegie je definitivní.
11. Těžká traumatická afekce s těžkými reziduálními stavy a mozkovými nebo míšními lézemi.
12. Chirurgicky nevyléčitelné choroby mozku spojené se zvýšením nitrolebního tlaku.
IX. Nemoci duševní (u žen a mužů)
1. Všechny psychózy s těžkým chronickým průběhem nebo s často se opakujícími atakami.
2. Epilepsie s častými záchvaty a výraznými povahovými změnami nebo duševními poruchami.
3. Těžké a střední formy oligofrenií (idiotie a imbecilita).
4. Heredodegenerativní onemocnění CNS.
5. Psychopatie s asociálními projevy a recidivující kriminalitou.
6. Závažné sexuální deviace.
7. Těžké obsedantní a fobické neurózy.
8. Pokročilé formy chronického alkoholismu nebo jiné toxikománie s deprivací osobnosti.
X. Nemoci kůže (1 a 2 u žen a mužů, 3–5 u žen)
1. Generalizované, vrozené a dědičné anomálie nebo dysplazie kůže, které jsou často spojené s anomáliemi na dalších ektodermálně založených orgánech (např. albinismus totalis, anhidrosis hypotrichica c. hypodonita, fakomatózy, Petzův syndrom, těžší formy ichtyózy, progredientní a transgrendietní keratomy spojené s anomáliemi dalších orgánů, epidermodysplasia verrucioformis, epidermolysis bullosa hereditaria, incentinentia pigmenti atd.).
2. Generalizované dermatózy těžkého průběhu a neznámé etiologie s familiárním výskytem (např. eczema constitutionale, těžké formy pityriasis rubra pilaris, acrodermatitis continua Hallopeau, psoriasis pustulosa, psoriasis artropatica, erythrodermia psoriatica atd.).
3. Těžké celkové dermatózy s vážnou prognózou quoad sanationem i quoad vitam (např. erythematodes disseminatus, dermatomyositis, generalizovaná sklerodermia, dermatitis herpetiformis, pemfigy, ale i elefantiáza, pokročilý varikózní syndrom atd.).
4. Maligní kožní nádory (např. melanomy, spinaliomy, mycosis fungoides), ale též stavy, které jsou obligátními prekancerózami (jako např. rozsáhlá rtg dermatitis, seroderma pigmentosum, parapsotiasis en plaques, pokročilé formy sarcoma Kaposi atd.).
5. Orgánová příjice.
XI. Nemoci kostí, kloubů a svalstva (u žen)
1. Spondylitis ankylopoetica rhisomelica (Pierre Marie–Bechtěrev).
2. TBC páteře a velkých kloubů jen v tom případě, pokud během svého života žena prodělala více závažných onemocnění TBC původu.
3. Osteomalacie páteře.
4. Morbus Paget.
5. Progresivní polyarthritis s funkčním postižením velkých kloubů a páteře, které ztěžuje sociální uplatnění ženy.
6. Těžké stupně dysplazií kyčlí (vrozených luxací kyčlí) a jejich následky včetně následků choroby Calvé–Legg–Perthesovy a coxa vara adolescentium.
7. Brániční kýly.
8. Neodstranitelné eventrace.
XII. Nemoci oční (1–5 u žen, 6 u žen a mužů)
1. Toxické záněty zrakového nervu autointoxikačního charakteru, i když neznáme jejich přesnou příčinu.
2. Tlakové poškození optiku při benigních nádorech hypofýzy.
3. Některé těžké afekce zrakového orgánu, vážná onemocnění rohovky ohrožující zrak, chronické recidivující záněty živnatky, glaukom, záněty sítnice a cévnatky, amoce a výjimečně i juvenilní krvácení do sklivce, zhorší-li se tyto předchozím těhotenstvím o tolik, že by další ataka znamenala praktickou nebo úplnou slepotu.
4. Vysoká krátkozrakost s odchlípením sítnice.
5. Vrozená totální katarakta zjištěná u těhotné a aspoň u jednoho z dětí již narozených s jinými kongenitálními anomáliemi, jako např. mikroftalmus, koloboma živnatky, sítnice a optiku, aniridie, retinální amblyopatie, kongenitální onemocnění makuly.
6. Familiární a hereditární degenerativní procesy sítnice a zrakového nervu, jako např. tapetoretinální degenerace (hlavně dominantní forma pigmentové zvrhlosti sítnice), hereditární atrofie optiku, juvenilní makulární degenerace Stargartova, hydroftalmus, angiomatóza sítnice a albinismus.
XIII. Nemoci sluchu (u žen a mužů)
1. Dědičná hluchota nebo velmi těžká percepční nedoslýchavost.
2. Otoskleróza.
XIV. Indikace porodnicko-gynekologické
1. Při a po imperativním císařském řezu, je-li indikován z příčin, jež se s největší pravděpodobností budou opakovat v dalším těhotenství, kde si žena nepřeje vystavovat se dalšímu porodu císařským řezem.
2. Při opakovaných komplikacích těhotenství, porodu a šestinedělí, kde další gestace by byla spojena s velkým nebezpečím pro zdraví nebo život ženy (např. opakovaná atonie dělohy, opakující se placenta praevia nebo acreta).
3. Při více dětech, do 35. roku po čtyřech dětech, u žen po 35. roku věku po třech dětech.
XV. Indikace genetické (u žen a mužů)*)
1. Jestliže žena nebo muž trpí vážnou nemocí nebo vadou, u níž je genetický podklad dostatečně znám.
2. Když určitý rodičovský pár již zplodil geneticky vadné dítě.
3. Když žena nebo muž jsou klinicky zdrávi a nezplodili dosud geneticky vadné dítě, ale odborným rozborem rodokmenu a dalším vyšetřením (např. karyologickým nebo biochemickým) bylo zjištěno, že jsou s největší pravděpodobností nositelem defektní genetické konstituce.
*) U genetických indikací je nutné vyjádření příslušné genetické poradní komise.
PŘÍLOHA 3.
Žádost o vazektomii sterilizační komisi
Adresa sterilizační komise zařízení
Věc: Žádost o provedení oboustranné vazektomie – podvazu obou chámovodů
Žádám tímto o povolení přerušení obou chámovodů (sterilizaci) na PRACOVIŠTI – z antikoncepčních důvodů.
Ošetřujícím lékařem jsem byl poučen a jsem si vědom toho, že se jedná o nevratný zákrok na reprodukčních orgánech.
Náklady spojené s operačním výkonem a pobytem ve zdravotnickém zařízení budu hradit.
Děkuji za kladné vyřízení.
Jméno pacienta, rodné číslo, bydliště
Datum
PŘÍLOHA 4.
Záznam o informovaném souhlasu = tzv. pozitivní reverz
Lékař, který provedl poučení (jméno, příjmení, titul):
Pacient (jméno, příjmení, rodné číslo/datum narození):
Byl jsem poučen o povaze požadovaného výkonu a předpokládaném vývoji.
Na základě žádosti adresované NEMOCNICI požaduji:
PŘERUŠENÍ CHÁMOVODU Z ANTIKONCEPČNÍCH DŮVODŮ: VPRAVO – VLEVO – OBOUSTRANNĚ*)
Plánovanými postupy při léčbě jsou: přerušení chámovodu a podvaz pahýlů chámovodu
Postup má tyto alternativy:
– aplikace podvazu chámovodu BEZ přerušení kontinuity chámovodu – metoda nezaručuje 100% jistotu očekávaného efektu – tedy antikoncepce
– systém IDV (Intra Vas Device) – jedná se o tzv. vazektomii dočasnou, kdy se chámovody nepodvazují, ale pouze ucpou, takže se v případě, kdy muž změní názor a požaduje návrat k původnímu stavu plodnosti, nemusí složitým mikrochirurgickým postupem oba pahýly spojovat (tímto chirurgickým výkonem není totiž zaručen efekt tohoto výkonu – tedy návrat k úplné plodnosti). Systém není v ČR dostupný
– medikamentózní léčba – vhodná tabletová či jiná forma medikamentózní antikoncepce pro muže není t. č. v ČR dostupná
Označení zdravotního výkonu:
PŘERUŠENÍ A PODVAZ CHÁMOVODU VPRAVO – VLEVO – OBOUSTRANNĚ *), TZV. VAZEKTOMIE
Tento výkon se řídí směrnicí Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 12. 1971 o provádění sterilizace podle § 27 zákona 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
Účelem tohoto zdravotního výkonu je: přerušit kontinuitu chámovodů vlevo/vpravo/oboustranně a podvázat oba pahýly chámovodů.
Zdravotní výkon bude probíhat následovně: operační výkon je většinou proveden v den přijetí či další den po přijetí na lůžko pracoviště, pokud není s operatérem dohodnuto jinak či výkon neprobíhá v režimu tzv. ambulantní nebo jednodenní chirurgie. V narkóze či epidurálním či místním znecitlivění, o jehož druhu budete informován operatérem a poté i lékařem-anesteziologem, v poloze na zádech operatér nejprve vyhmatá oba chámovody (obrázek a), poté se eventuálně aplikuje místní anestezie (b) a je proveden malý kožní řez (c), ze kterého se do operační rány vytáhne chámovod (d). Poté je chámovod ostře přerušen a oba pahýly jsou podvázány vstřebatelným vláknem (e), eventuálně je část chámovodu z právních důvodů odstraněna a odeslána na histologické vyšetření. Oba pahýly jsou uloženy zpět do dutiny šourku a rána je uzavřena, většinou vstřebatelným vláknem. Obdobně se postupuje na druhé straně šourku – na dalším chámovodu.
PROHLÁŠENÍ:
Byl jsem poučen, že zdravotní výkon má následující rizika a důsledky léčby:
– Pooperační bolesti v oblasti rány na šourku (jedná se o bolesti slabé až středně silné) jsou přechodné a většinou samy odezní.
– Antibiotika nejsou paušálně indikována; v určitém procentu případů (do 2 %) však může dojít ke vzniku infekce v ráně, léčba probíhá dle zvyklostí pro tento případ.
– Spermatický granulom – projevuje se jako bolestivý uzel nadvarlete nebo semenného provazce. Vyskytuje se až ve 40 % případů po vazektomii.
Byl jsem poučen, že po provedení uvedeného zdravotního výkonu budu takto omezen v obvyklém způsobu života a v pracovní schopnosti:
Bezprostředně po výkonu a několik následujících dnů (obvykle jeden týden) se doporučuje nevykonávat výraznější fyzickou námahu, zvedání a přenášení těžších břemen a zavazadel, posilování, silové sporty, koupání v bazénech a přírodních koupalištích, saunování. Podávání antibiotik není paušálně předepisováno ani doporučováno. Provádění běžných hygienických úkonů (sprchování) není omezeno (po dobu, po kterou jsou v ráně přítomny stehy, nejsou pouze vhodné sedací koupele). Pracovní neschopnost se řídí charakterem zaměstnání a výše uvedenými omezeními (pokud je zavedena, většinou netrvá déle než týden).
Byl jsem poučen, že po provedení zdravotního výkonu lékař doporučuje tento léčebný režim a preventivní opatření: Bezprostředně po výkonu a několik následujících dnů (obvykle jeden týden) se doporučuje nevykonávat výraznější fyzickou námahu, zvedání a přenášení těžších břemen a zavazadel, posilování, silové sporty, koupání v bazénech a přírodních koupalištích, saunování. Podávání antibiotik není paušálně předepisováno ani doporučováno.
Byl jsem poučen, že po provedení zdravotního výkonu budou následovat tyto kontrolní léčebné nebo vyšetřovací výkony: Kontrolní vyšetření bývá za 7–10 dní, pokud zdravotní stav nevyžaduje jinak. Při kontrole se ambulantně provádí odstranění stehů na šourku, pokud jsou ještě přítomny (většinou jsou použity stehy, které se spontánně odloučí). Za cca 6–8 týdnů by měl být proveden spermiogram k ověření efektu výkonu a nepřítomnosti spermií v ejakulátu. Další kontroly nebývají nutné.
Byl jsem poučen, že po provedení uvedeného zdravotního výkonu může dojít nebo dojde k této změně zdravotní způsobilosti: Obvykle ke změně zdravotní způsobilosti nedochází.
Prohlašuji, že jsem byl poučen o tom, že mám právo svobodně se rozhodnout o dalším postupu při poskytování zdravotní péče.
Prohlašuji, že jsem shora uvedené informace obdržel a těmto informacím jsem porozuměl.
Prohlašuji, že lékař, který mi poskytl poučení, mi osobně vysvětlil vše, co je obsahem tohoto písemného informovaného souhlasu, a měl jsem možnost klást mu otázky, na které mi řádně odpověděl.
Prohlašuji, že jsem shora uvedenému poučení a informacím plně porozuměl, a výslovně souhlasím s navrhovanou zdravotní péčí a s provedením tohoto zdravotního výkonu:
Současně prohlašuji, že v případě výskytu neočekávaných komplikací vyžadujících neodkladné provedení dalších zákroků nutných k záchraně mého života nebo zdraví souhlasím s tím, aby byly provedeny veškeré další potřebné a neodkladné výkony nutné k záchraně mého života nebo zdraví.
Pokud mi bude v souvislosti s poskytováním zdravotní péče odebrána jakákoli část těla (např. tkáň, krev), souhlasím/nesouhlasím*), aby byla použita pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům.
V .................................. dne .................................
Vlastnoruční podpis pacienta:
Podpis lékaře, který poučení provedl:
Podpis svědků poučení a souhlasu pacienta, pokud pacient není schopen se vlastnoručně podepsat:
Důvod, pro který pacient není schopen se podepsat:
Způsob, jak pacient projevil svou vůli:
*) Nehodící se škrtněte.
MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU
Urologická klinika VFN a 1. LF UK
Praha 2, Ke Karlovu 6, 128 08
libor.zamecnik@vfn.cz
Štítky
Detská urológia UrológiaČlánok vyšiel v časopise
Urologické listy
2009 Číslo 2
- Vyšetření T2:EGR a PCA3 v moči při záchytu agresivního karcinomu prostaty
- Lék v boji proti benigní hyperplazii prostaty nyní pod novým názvem Adafin
Najčítanejšie v tomto čísle
- Symptomy dolních cest močových u dětí: současné hodnocení a léčba
- TOT – nový „zlatý standard“ v řešení ženské stresové inkontinence?
- Léčba hyperaktivity močového měchýře (OAB) u mužů
- Inkontinence u pacientů po prostatektomii: patofyziologie a léčba