Kritické zhodnocení optimální farmakoterapie u kandidátů srdeční resynchronizační léčby – zkušenosti jednoho centra

Cílem studie byl zhodnotit optimální farmakoterapii pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS), kteří byli odesláni referujícími pracovišti a ambulantními kardiology k zavedení srdeční resynchronizační léčby s defibrilátorem (SRL-D) do Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v období od 1. ledna 2008 do 30. září 2009.

Metody:
Optimální farmakoterapie byla analyzována retrospektivně z dokumentace 179 pacientů s CHSS funkční třídy NYHA III a IV. Betablokátory (BB) užívalo pouze 81 % nemocných referovaných k SRL-D, inhibitory ACE (ACEI) užívalo pouze 68 % pacientů, blokátory receptoru angiotenzinu (ARB) užívalo 18 % jedinců a ACEI nebo ARB 81 % nemocných, spironolakton 59 % nemocných. Doporučenou denní dávku BB (carvedilol 25 mg dvakrát denně) užívalo pouze 13 % jedinců, doporučenou denní dávku ACEI (enalapril 10 mg dvakrát denně) užívalo pouze 9,4 % pacientů.

Výsledky:
Optimální farmakoterapie byla v Kardiologickém oddělení po zavedení SRL-D změněna, BB při propuštění užívalo 95 % nemocných (p < 0,01) a zvýšil se i počet pacientů, kteří dosáhli alespoň 50 % doporučené denní dávky (p < 0,05). Léčba ACEI byla po zavedení SRL-D doporučena u 80 % pacientů (p < 0,05), zvýšil se i počet nemocných, kteří dosáhli alespoň 50 % doporučené denní dávky (p < 0,05). Nebyl zjištěn významný rozdíl v užívání ARB před a po zavedení SRL-D. ACEI nebo ARB užívalo po implantaci přístroje 98 % jedinců (p < 0,05) a spironolakton 77 % pacientů (p < 0,05).

Závěr:
Navzdory optimálnímu složení farmakologické léčby srdečního selhání pouze malé procento kandidátů SRL-D dosahuje doporučené cílové denní dávky léků. Optimalizace farmakoterapie ve specializovaném centru vedla k významně vyššímu počtu nemocných užívajících doporučenou farmakologickou léčbu se zvýšením dávky BB a ACEI.

Klíčová slova:
chronické srdeční selhání – srdeční resynchronizační léčba – farmakoterapie

Autoři: D. Vondráková ¹; F. Málek ¹; J. Dvořák ² ; L. Šedivá ¹; J. Kupec ¹; J. Petrů ¹; M. Táborský ¹; P. Neužil ¹
Působiště autorů: Department of Cardiology, Cardiovascular Centre, Na Homolce Hospital, Prague, Head Assoc. Prof. Petr Neužil, M. D., CSc., FESC ¹; Czech National Institute of Health, Prague, Head Jitka Sosnovcová, Ing. ²
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2011; 57(10): 799-802
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Klíčová slova:
chronické srdeční selhání – srdeční resynchronizační léčba – farmakoterapie

Zdroje

1. Cleland JGF, Daubert JC, Erdmann E et al. Cardiac Resynchronization-Heart Failure (CARE-HF) Study Investigators. The effect of cardiac resynchronization on morbidity and mortality in heart failure. N Engl J Med 2005; 352: 1539–1549.

2. Špinar J, Hradec J, Meluzín J et al. Doporučení pro diagnostiku a lečbu chronického srdečního selhání ČKS 2006. Vnitř Lék 2007; 53: 877–908.

3. Moss AJ, Hall WJ, Cannom DS et al. MADIT-CRT Trial Investigators. Cardiac--Resynchronization Therapy for the Prevention of Heart-Failure Events. N Engl J Med 2009; 361: 1329–1338.

4. The CONSENSUS trial study group. Effects of enalapril on mortality in severe congestive heart failure. Results of the Cooperative North Scandinavian Enalapril Survival Study (CONSENSUS). N Engl J Med 1987; 316: 1429–1435.

5. Granger BB, Swedberg K, Ekman I et al. CHARM investigators. Adherence to candesartan and placebo and outcomes in chronic heart failure in the CHARM programme: double-blind, randomised, controlled clinical trial. Lancet 2005; 366: 2005–2011.

6. Pitt B, Remme W, Zannad F et al. Eplerenone Post-Acute Myocardial Infarction Heart Failure Efficacy and Survival Study Investigators. Eplerenone, a selective aldosterone blocker, in patients with left ventricular dysfunction after myocardial infarction. N Engl J Med 2003; 348: 1309–1321.

7. Packer M, Bristow MR, Cohn JN et al. U. S. Carvedilol Heart Failure Study Group. The effect of carvedilol on morbidity and mortality in patients with chronic heart failure. N Engl J Med 1996; 334: 1349–1355.

8. CIBIS Investigators and Commities. The Cardiac Insufficiency Bisoprolol Study II (CIBIS-II): a randomised trial. Lancet 1999; 353: 9–13.

9. MERIT-HF Study Group. Effect of Metoprolol CR/XL in Chronic Heart Failure. Metoprolol CR/XL. Randomised Intervention Trial in Congestive Heart Failure (MERIT-HF). Lancet 1999; 353: 2001–2007.

10. Flather MD, Shibata MC, Coats AJ et al. SENIORS Investigators. Randomized trial to determine the effect of nebivolol on mortality and cardiovascular hospital admission in elderly patients with heart failure (SENIORS). Eur Heart J 2005; 26: 215–225.

11. Bristow MR, Gilbert EM, Abraham WT et al. Carvedilol produces dose-related improvements in left ventricular function and survival in subjects with chronic heart failure. MOCHA Investigators. Circulation 1996; 94: 2807–2816.

12. Rydén L, Armstrong PW, Cleland JGF et al. Efficacy and safety of high-dose lisinopril in chronic heart failure patients at high cardiovascular risk, including those with diabetes mellitus. Results from the ATLAS trial. Eur Heart J 2000; 21: 1967–1978.

13. Konstam MA, Poole-Wilson PA, Dickstein K et al. Design of the Heart failure Endpoint evaluation of AII-Antagonist Losartan (HEAAL) study in patients intolerant to ACE-inhibitor. Eur J Heart Fail 2008; 10: 899–906.