Profesor Jan Petrášek slaví devadesáté narozeniny
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2019; 65(11): 723
Kategória:
Osobní zprávy
Jeden z posledních opravdu velkých internistů, ale také specializací endokrinolog a kardiolog, se 8. září 2019 dožil ve skvělé formě devadesátin
Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc., se narodil v Novém Vrátu nedaleko Českých Budějovic v roce 1929. V roce 1953 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po 3 letech práce v nemocnici v Českém Krumlově nastoupil na III. interní kliniku Fakultní nemocnice v Praze 2, na které prošel pozicemi sekundárního lékaře, odborného asistenta a docenta. Po získání vědecké hodnosti doktora věd byl v roce 1983 jmenován profesorem vnitřního lékařství. Na 1. lékařské fakultě a ve Všeobecné fakultní nemocnici pracuje dosud a prožil zde tedy 53 let (!) velmi plodného profesionálního života. Již jako medik na III. interní klinice pracoval, poprvé přednášel ve Spolku lékařů českých a své první časopisecké sdělení publikoval v Časopisu lékařů českých. Prvních 15 let práce se v léčebně preventivní péči i ve vědecké práci věnoval problematice sympatoadrenálního systému a hormonálně podmíněné hypertenzi. Zaměřil se především na hormony dřeně nadledvin. Výsledky laboratorních vyšetření, která provedl u přibližně 10 000 nemocných s hypertenzí, byly pak podkladem pro vědecký růst a vznik monografie „Feochromocytom“, která vyšla v roce 1976 a byla v té době druhou evropskou monografií o této problematice.
Druhou problematikou, která dominovala v další práci profesora Petráška, byl rozvoj diferencované péče, jmenovitě koronárních jednotek a intenzivní péče. Ve Fakultní nemocnici se mu podařilo prosadit vybudování jednotky intenzivní péče, která byla teprve třetí v Československu. Postupně vyškolil tým lékařů i sester, vznikla kardiologická skupina kliniky a na tomto pracovišti pak vedl nově vzniklou echokardiografickou laboratoř, také jednu z prvních v republice. Spolu s Jaromírem Hradcem napsali v roce 1980 skripta „Echokardiografie“, která v tom roce obdržela i cenu rektora Univerzity Karlovy. Stál také u rozvoje katetrizačních metod na klinice, svojí aktivitou umožnil realizaci první endomyokardiální biopsie v Československu (Aschermann, 1976).
Publikační činnost pana profesora je úctyhodná, stručně uvedeno to jsou 3 monografie, 60 kapitol v monografiích, 7 skript, 154 původních prací v časopisech, mnoho prací bylo oceněno rektorem Univerzity Karlovy, děkanem 1. LF UK a řadou odborných společností. Je čestným členem České kardiologické společnosti a držitelem řady pamětních medailí, včetně medaile profesora Libenského. V oblasti redakční práce je známo, že pan profesor byl vedoucím redaktorem Časopisu lékařů českých (1985–2001), později pak pracoval v nakladatelství Grada Publishing a v nakladatelství Galén, celkem recenzoval více než 50 monografií, dodnes píše recenze do Časopisu Cor et Vasa. Osobně si dovolím poznámku – bez práce profesora Petráška by velká kniha Kardiologie (Galén, 2004) nedosáhla kvality, která jí byla přiznávána. Díky, pane profesore!
Jistě by se o profesionálním životě profesora Petráška daly sepsat dlouhé texty. Je však nutné také připomenout, že ho životem provázela milovaná paní Drahuška. Jeho syn Ing. Vít Petrášek se nevěnoval medicíně, ale oboru technickému. Pan profesor má i milovaná vnoučata Jana a Annu – oba mu dělají radost svým úspěšným studiem. Nesmírně rád má Třeboň a okolí, vrací se tam dodnes pravidelně a nikdy nezapomene poslat tradiční pozdrav – pohlednici.
Pro nás, dříve mladší generaci lékařů, které profesor Jan Petrášek na III. interní klinice vychovával, zůstane vždy jako přísný učitel, s obrovsky širokými znalostmi, přicházející na vizitu pečlivě připraven a nekompromisně kritický při neznalosti toho, co se přece musí umět. Výhodou bylo, že nás při tom hodně naučil a řada z jeho žáků si to pak nesla celým profesionálním životem. Takže, pane profesore, velký dík! Ať jste zdráv a ještě s Vámi užijeme další chvíle poučení a radosti z toho, že jste s námi!
Michael Aschermann, Jaromír Hradec
prof. MUDr. Michal Aschermann, DrSc.
II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze
prof. MUDr. Jaromír Hradec, DrSc.
III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Doručeno do redakce 9. 9. 2019
Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Vnitřní lékařství
2019 Číslo 11
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Význam hydratace při hojení ran
- Pleiotropní účinky statinů na kardiovaskulární systém
- Statiny indukovaná myopatie: Jak na diferenciální diagnostiku?
Najčítanejšie v tomto čísle
- Funkční onemocnění trávicího traktu a bolest
- Interferon-alfa v léčbě myeloproliferativních onemocnění
- Nedostatek vitaminu D a jeho zdravotní dopady
- Imunodeficience v rámci diferenciální diagnostiky intersticiálních plicních procesů