Prevalence a rizikové faktory T buňkami zprostředkované rejekce u pacientů po transplantaci jater od zemřelého dárce – retrospektivní studie v desetiletém období

Stiahnuť PDF English version

Autori: Svetlana Adamcová-Selčanová ¹; Ubomír Skladaný ¹; Tomáš Koller ²
Pôsobisko autorov: HEGITO (Division Hepatology, gastroenterology and liver transplantation) of Department Internal medicine II, Faculty of Medicine, Slovak Medical University, FD Roosevelt Hospital, Banská Bystrica, Slovakia ¹; 5th Department Internal Medicine, Comenius University Faculty of Medicine, University Hospital Bratislava Ruzinov, Bratislava, Slovakia ²
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2020; 66(1): 59-65
Kategória: Původní práce

Súhrn

Úvod: T buňkami zprostředkovaná rejekce (TCMR) je stále jednou z nejčastějších nechirurgických komplikací po transplantaci jater (LTx).

Cíl: Určit prevalenci, rizikové faktory a výsledek TCMR po LTx od zemřelého dárce (DDLT) na jednom pracovišti.

Metodika: Retrospektivní analýza; Interval studie: květen 2008 – prosinec 2017. Kritéria pro zařazení: DDLT v našem transplantačním centru; Kritéria vylučující zařazení: pacienti léčení CyA nebo basiliximabem. Zaznamenané proměnné: demografické údaje, MELD skóre, Child-Pugh skóre, etiologie, CIT (čas studené ischemie), KS (krevní skupiny), tacrolimus (TAC) 5. den po LTx a při propuštění, délka hospitalizace, přežití. TCMR byla definována histologicky, biopsie jater byla provedena pouze u pacientů se zvýšenou hodnotou jaterních testů nebo neobjasněnou dysfunkcí jater.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 193 pacientů, jejich medián věku byl 53,6; 41,3% byly ženy; medián MELD skóre byl 16,0; Child-Pugh skóre 10. TCMR byla diagnostikována u 21 pacientů (11,4%). Srovnání mezi skupinami (s TCMR a bez TCMR) ukázalo následující rozdíly: věk: 54,3 vs. 42,3 let (p = 0,073); etiologie autoimunitní hepatitidy (AIH) 33,3 vs. 6,7%, (p = 0,001), PSC (primární sklerozující cholangitida) 19,0 vs. 6,7%, (p = 0,13). Co se týká jiných etiologií, CIT a KS, žádné významné rozdíly jsme nezaznamenali. Hladina TAC 5. den po LTx byla 5,90 [4,00–9,30] vs. 4,80 [2,60–7,00] ng/ml (p = 0,097); hladina TAC při propuštění byla 9,00 [6,80–11,3] vs. 8,9 [7,50–10,6] ng/ml (p = NS); délka hospitalizace byla 35,0 vs. 24,5 (p = 0,001). Mezi skupinami jsme nepozorovali žádný rozdíl v celkovém přežití. Multivariantní analýza odhalila faktory nezávisle asociované s TCMR: AIH (OR = 4,76; 95% CI 1,37-16,46; p = 0,014), nepřítomnost významného ascitu před LTx (OR = 3,15; 95% CI 1,11–8,95, p = 0,024) a hladina TAC 5. den (OR = 0,85; 95% CI 0,73–0,997; p = 0,045).

Závěr: Klinicky diagnostikovaná a histologicky potvrzená T buňkami zprostředkovaná rejekce nastala u 21 pacientů (11,4%). Etiologie AIH, nepřítomnost ascitu a nízká hladina TAC byly nezávislými rizikovými faktory TCMR. TCMR neměla vliv na celkové přežití pacientů.

Klíčová slova:

transplantace jater od zemřelého dárce – diagnóza – výsledek – rizikové faktory – T buňkami zprostředkovaná rejekce

Zdroje

1. Terminology for hepatic allograft rejection. International Working Party. Hepatology 1995; 22: 648–654.

2. Fisher L, Henley K, Lucey M Acute cellular rejection after liver transplantation: Variability, morbidity and mortality. Liver Transpl Surg 1995; 1: 10–15.

3. Neil DA, Hübscher SG. Current views on rejection pathology in liver transplantation. Transpl Int 2010; 23: 971–983.

4. Sticova E, Honsova E Diagnostika rejekce v transplantovaných játrech. Cesk Patol 2015; 51: 166–168.

5. Deschenes M, Belle SH, Krom RA, et al. Early allograft dysfunction after liver transplantation: a definition and predictors of outcome. National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases Liver Transplantation Database. Transplantation 1998; 15: 302–310.

6. Afzali B, Lechler RI, Hernandez-Fuentes MP. Allorecognition and the alloresponse: clinical implications. Tissue Antigens 2007; 69: 545–556.

7. Stefanova I, Dorfman JR, Tsukamoto M, et al. On the role of self-recognition in T cell responses to foreign antigen. Immunol Rev 2003; 191: 97–106.

8. Afzali B, Lombardi G, Lechler RI Pathways of major histocompatibility complex allorecognition. Curr Opin Organ Transplant 2008; 13: 438–444.

9. Demetris AJ, Bellamy C, Hübscher SG, et al. 2016 comprehensive update of the Banff Working Group on Liver Allograft Pathology: Introduction of antibody-mediated rejection. Am J Transplant 2016; 16: 2816–2835.

10. Banff Working Group on Liver Allograft Pathology. Banff schema for grading liver allograft rejection: an international consensus document. Hepatology 1997; 25: 658–663.

11. Goddard S, Adams DH Methylprednisolone therapy for acute rejection: too much of a good thing? Liver Transpl 2002; 8: 535.

12. Volpin R, Angeli P, Galioto A, et al. Comparison between two high-dose methylprednisolone schedules in the treatment of acute hepatic cellular rejection in liver transplant recipients: a controlled clinical trial. Liver Transpl 2002; 8: 527.

13. Wiesner RH, Menon KV. Late hepatic allograft dysfunction. Liver Transpl 2001; 7: 60.

14. Eason JD, Nair S, Cohen AJ, et al. Steroid-free liver transplantation using rabbit anti-thymocyte globulin and early tacrolimus monotherapy. Transplantation 2003; 75: 1396–1399.

15. Lee JG, Lee J, Lee JJ, et al. Efficacy of rabbit anti-thymocyte globulin for steroid-resistant acute rejection after liver transplantation. Medicine (Baltimore) 2016; 95: 3711.

16. Aydogan C, Sevmis S, Aktas S, et al. Steroidresistant acute rejections after liver transplant. Exp Clin Transplant 2010; 8: 172–177.

17. Lu XJ, Chen YH, Ma Y, et al. Strategies in clinical diagnosis and treatment of steroid-resistant acute rejection after orthotopic liver transplantation. Zhonghua Gan Zang Bing Za Zhi 2016; 24: 297–301.

18. Bonnefoy-Berard N, Revillard JP Mechanisms of immunosuppression induced by antithymocyte globulins and OKT3. J Heart Lung Transplant 1996; 15: 435–442.

19. Usuda M, Fujimori K, Koyamada N, et al. Successful use of anti-CD20 monoclonal antibody (rituximab) for ABO-incompatible living-related liver transplantation. Transplantation 2005; 79: 12–16.

20. Koch M, Niemeyer G, Patel I, et al. Pharmacokinetics, pharmacodynamics, and immunodynamics of daclizumab in a two-dose regimen in liver transplantation. Transplantation 2002; 73: 1640.

21. Fernandes ML, Lee YM, Sutedja D, et al. Treatment of steroid-resistant acute liver transplant rejection with basiliximab. Transplant Proc 2005; 37: 2179.

22. Haddad EM, McAlister VC, Renouf E, et al. Cyclosporin versus tacrolimus for liver transplanted patients. Cochrane Database Syst Rev 2006; 4: CD005161.

23. Wiesner RH, Demetris AJ, Belle SH, et al. Acute hepatic allograft rejection: incidence, risk factors, and impact on outcome. Hepatology 1998; 28: 638–645.

24. Neuberger J, Adams DH. What is the significance of acute liver allograft rejection? J Hepatol 1998; 29: 143.

25. Gomez-Manero N, Herrero JI, Quiroga J, et al. Prognostic model for early acute rejection after liver transplantation. Liver Transpl 2001; 7: 246–254.

26. Rodríguez-Perálvarez M, García-Caparrós C, Tsochatzis E, et al. Lack of agreement for defining ‘clinical suspicion of rejection’ in liver transplantation: a model to select candidates for liver biopsy. Transpl Int 2015; 28: 455–464.

27. Sánchez-Fueyo A, Strom TB Immunologic basis of graft rejection and tolerance following transplantation of liver or other solid organs. Gastroenterology 2011; 140: 51–64.

28. Germani G, Rodriguez-Castro K, Russo FP, el al. Markers of acute rejection and graft acceptance in liver transplantation. World J Gastroenterol 2015; 21: 1061–1068.

29. Bathgate AJ, Hynd P, Sommerville D, et al. The prediction of acute cellular rejection in orthotopic liver transplantation. Liver Transpl Surg 1999; 5: 475.

30. Bartlett AS, Ramadas R, Furness S, et al. The natural history of acute histologic rejection without biochemical graft dysfunction in orthotopic liver transplantation: a systematic review. Liver Transpl 2002; 8: 1147.

31. Choudhary NS, Saigal S, Saraf N, et al. Acute and chronic rejection after liver transplantation: what a clinician needs to know. Journal of Clinical and Experimental Hepatology 2017; 7: 358–366.

32. Ramirez CB, Marino IR The role of basiliximab induction therapy in organ transplantation. Expert Opin Biol Ther 2007; 7: 137–148.

33. Ramirez CB, Doria C, di Francesco F, et al. Anti-IL2 induction in liver transplantation with 93% rejection free patient and graft survival at 18 months. J Surg Res 2007; 138: 198.

34. Gruttadauria S, Vasta F, Mandalà L, et al. Basiliximab in a triple-drug regimen with tacrolimu and steroids in liver transplantation. Transplant Proc 2005; 37: 2611.

35. Raimondo ML, Burroughs AK. Single-agent immunosuppression after liver transplantation: what is possible? Drugs 2002; 62: 1587–1597.