Prevence pádů seniorů – výsledky hodnocení systematických přehledů

Súhrn

Pády představují závažný problém u seniorské populace.

Cíl:
Cílem této přehledové práce je zhodnotit výsledky systematických přehledů zabývajících se prevenci pádů seniorů.

Metodika:
Příspěvek má charakter přehledové práce. Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů zabývajících se prevencí pádů seniorů byly prohledávány elektronické databáze PubMed, Science Direct, Cochrane Library.

Výsledky:
Do přehledu bylo zahrnuto 25 systematických přehledů. Individuálně cílené intervence nejvýznamnějších rizikových faktorů pádů a multifaktoriální intervence významně pomáhají redukovat pády seniorů v institucích.

Závěr:
Další výzkumné studie ověřující efektivitu jednotlivých, ale také multifakto-riálních intervencí na prevenci pádů seniorů by měly být provedeny.

Klíčová slova:
pády – prevence – intervence – senior – systematický přehled

ÚVOD

Pád je nežádoucí událost vyúsťující v nezamýšleném spočinutí pacienta na zemi nebo na jiném, níže položeném povrchu (1). Pády představují závažný problém u seniorské populace, a to nejen v domácím prostředí, ale také v institucích. Prevence pádů a zranění patří mezi hlavní priority výzkumu vzhledem ke stárnutí populace a zvyšujícímu se povědomí morbidity a mortality jako závažných následků pádů (2). Pádům ve zdravotnických zařízeních nelze zcela zabránit, ale určitými kroky a zásahy je možné jejich počet a závažnost důsledků snížit (3). Program prevence pádů je obvykle komplexní, zahrnující vícečetné intervence, který závisí od podpory vedení a zapojení celého týmu (4).

I když narůstající počet publikací věnujících se prevenci pádů seniorů poskytuje pohled na různé intervence, tak efektivita intervencí není dostatečně prozkoumaná a chybí silné důkazy doporučující spolehlivé intervence prevence pádů seniorů.

Cílem této přehledové práce bylo zhodnotit výsledky systematických přehledů zabývajících se prevenci pádů seniorů.

METODIKA

Za účelem nalezení studií nejvyšší úrovně důkazů zabývajících se prevencí pádů seniorů byly prohledávány elektronické databáze PubMed, Science Direct, Cochrane Library. Při vyhledávání byly použity klíčová slova: fall, prevention, elderly, accidental fall [MeSH]. Byla stanovena následující zařazující kritéria:

• typ studie: randomizovaná kontrolovaná studie, systematický přehled
• jazyk studie: anglický
• stáří publikace: 2004–2013
• prostředí: institucionální

Prohledávání a hodnocení studií bylo provedeno dvěma nezávislými hodnotiteli. Z 692 nalezených studií bylo v prvním hodnocení na základě názvu a abstraktu vyřazeno 561 studií. Ve druhém hodnocení, kdy byl posuzován plný text, bylo ze zbývajících 131 studií dále vyřazeno 82 studií, protože nesplňovaly zařazující kritéria. Ze 49 zařazených studií bylo 25 systematických přehledů a metaanalýz a 24 randomizovaných kontrolovaných studií. Výsledky 24 randomizovaných kontrolovaných studií jsou zpracovány v příspěvku Zeleníková et al. (5). Tento přehled je zaměřen na výsledky systematických přehledů.

V každém systematickém přehledu byly vyhledány následující údaje: autoři studie, rok studie, cíl systematického přehledu, cílová skupina pacientů, počet zařazených studií do přehledu, počet participantů a závěry autorů.

VÝSLEDKY

Do přehledu bylo zahrnuto 25 systematických přehledů (tab. 1).

Nejstarší systematický přehled byl z roku 2003 (6), nejmladší z roku 2013, přičemž v roce 2013 byly publikovány tři systematické přehledy (4, 7, 8). Počet studií zařazených do jednotlivých systematických přehledů byl od dvou studií (9) až po 62 studií (6).

Systematické přehledy byly zaměřeny na prevenci pádů u různých cílových skupin pacientů. Nejčastěji se jednalo o populaci seniorů (např. 6, 7, 10, 11, 12, 13, 14) nebo o dospělé pacienty (např. 9, 15), dále o pacienty s kognitivní poruchou (16), pacienty s mentálním znevýhodněním (17), nebo o pacienty po cévní mozkové příhodě (8). Systematické přehledy zkoumaly efektivitu vícečetných intervencí pro prevenci pádů (např. 6, 10, 18, 11) nebo efektivitu jednotlivých konkrétních intervencí na prevenci pádů, jako je použití senzorů (7), užívání vitaminu D (19, 20) cvičení Tai Chi (12, 21), fyzické cvičení (16), použití postranic (22), používání chráničů kyčlí (14).

Přestože jeden systematický přehled (23) zahrnoval metodologické otázky studií hodnotících prevenci pádů, byl zahrnut mezi soubor zkoumaných studií pro zjištění, zda metodologické otázky mohou ovlivnit srovnání jednotlivých studií.

DISKUZE

Výzkum v oblasti intervencí na prevenci pádů seniorů zaznamenal v posledním desetiletí velký rozmach. Svědčí o tom i nemalý počet systematických přehledů shrnujících důkazy výzkumných studií zaměřených na problematiku pádů. I přes narůstající počet výzkumných studií vysoké úrovně důkazů, nelze přesvědčivě prezentovat efektivní intervence na prevenci pádů. Na základě posouzení jednotlivých systematických přehledů je možné uvést, že intervence na prevenci pádů seniorů mohou být efektivní (6, 11), především individuálně cílené intervence nejvýznamnějších rizikových faktorů významně pomáhají redukovat pády seniorů v nemocnicích (24) a multifaktoriální intervence redukují pády a riziko pádů v nemocnicích (10, 18, 25). V ošetřovatelských domech se v prevenci zlomenin ukázaly efektivní chrániče kyčlí (25). Na prevenci pádů má rovněž vliv multimodální cvičení – posilování, aerobik, cvičení na posílení rovnováhy a stability (26). Použití vibrací celého těla zlepšuje schopnost rovnováhy křehkých seniorů (27). Další systematické přehledy potvrdily účinek suplementace vitaminu D na snížení rizika pádů u seniorů (13, 19, 20). Ke snížení rizika pádů může přispět také program cvičení (10, 11), ovšem u seniorů s kognitivní poruchou je účinek fyzického cvičení na snížení rizika pádu omezený (16). Použití postranic u lůžka nezvyšuje riziko pádu seniorů, pokud se nejedná o postranice staršího typu nebo nesprávnou montáž postranic (22).

Výsledky systematického přehledu autorů Chang et al. (11) neprokázaly jednoznačný účinek modifikace prostředí nebo edukačních programů jako samostatných intervencí na snížení počtu pádů seniorů. Rozvíjející se nové technologie senzorů jsou slibnou strategii v prevenci pádů seniorů, ale dosavadní studie jsou nejednotné ve výsledcích o jejich efektu (7), protože monitorují pouze omezenou aktivitu seniorů (pohyb, oblast). Podle McClure et al. (28) jsou koordinované multistrategické preventivní programy efektivní ve snížení počtu pádů.

Závěry jednotlivých studií jsou nekonzistentní – je potřebné další zkoumání.

Podle Kehinde et al. (23) někteří výzkumníci poukazují na to, že metodologické otázky týkající se dizajnu studií a nejednotnosti v definici pádů jsou hlavními problémy výzkumu prevence pádů. Ačkoliv se multifaktoriální posouzení rizika pádu a intervence zdají jako věrohodné a přesvědčivé intervence na prevenci pádů a zranění souvisejících s pády u seniorů, nejsou podpořeny silnými důkazy. Současné důkazy naznačují, že zmíněné intervence mohou redukovat počet pacientů s pádem pouze ve střední míře. Důkazy o jejich účinku na další výsledky, jako jsou počet pádů a zranění, jsou nedostatečné. Intervence vysoké intenzity, které poskytují řešení zjištěných rizikových faktorů, mohou být efektivnější (2).

Jak popisuje Hempel et al. (4) většina publikovaných studií s vícečetnými intervencemi má originální přístup a využívá různé kombinace jednotlivých intervencí, jako je posouzení rizika pádu, alarm při opuštění lůžka, edukace pacienta a rodiny, hodnocení po pádu apod. Některé intervence se vyskytují téměř ve všech studiích, např. posouzení rizika pádu. Programy intervencí se často provádějí pouze u vysoce rizikových pacientů. Celkový úspěch těchto studií pak závisí od přesnosti posouzení, aby bylo dostatečně zajištěno, že intervence byly realizovány u správných pacientů. Ne všechny studie využívají validní škály na posouzení rizika pádu (4).

Standardizované přístupy k definování pádů, sběru dat a hlášení počtu pádů jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné správně interpretovat, srovnávat a šířit výsledky studií (23).

Dalším problémem je zaznamenávání pádů v zařízeních. Podle Kehinde (23) pády mezi seniory v institucionálních zařízeních nejsou vždy zaznamenány, co může souviset s počtem personálu, přetížením personálu, fluktuací zaměstnanců, morbiditou klientů (demence, deprese, porušený zrak) a duplicitní dokumentací (personál nehlásí pády, protože se vyhýbá několikanásobnému dokumentování). V zařízeních dlouhodobé péče je potřebné se zaměřit na personál a další procesy, které jsou potřebné k přesnému zaznamenávání pádů mezi seniory (23).

ZÁVĚR

Intervence pro prevenci pádů seniorů mohou být efektivní. Multifaktoriální posouzení a individuálně cílené intervence nejvýznamnějších rizikových faktorů, stejně jako multifaktoriální intervence významně pomáhají redukovat pády seniorů v nemocnicích. Další výzkumné studie ověřující efektivitu jednotlivých, ale také multifaktoriálních intervencí na prevenci pádů seniorů by měly být provedeny.

Příspěvek vznikl v rámci projektu IGA MZČR NT/14502 Vývoj a implementace klinického doporučeného postupu prevence pádu hospitalizovaných pacientů.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

PhDr. Renáta Zeleníková, PhD.

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence

Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Syllabova 19,

703 00 Ostrava

e-mail: renata.zelenikova@osu.cz