Intoxikace bobkovišní lékařskou

Súhrn

Kazuistika intoxikace šestiletého dítěte toxiny bobkovišně lékařské obsaženými v jejích plodech a listech s celkembenigním průběhem spojeným pouze s gastrointestinálními příznaky a s úplným uzdravením. Autor varuje před stálečastějšími intoxikacemi u dětí i dospělých touto rostlinou a na nebezpečí, které hrozí při vážnějších intoxikacích.

Klíčová slova:

intoxikace – plody – amygdalin – bobkovišeň lékařská – Prunus laurocerasus – listy – kyanogenní glykosidy – prunasin

ÚVOD

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je oblíbená dekorativní rostlina. Plody připomínají višně nebo třešně (proto istarší název višeň bobková). Plody sice s oblibou zobou ptáci, pro člověka a domácí mazlíčky jsou ale toxické. Je nutnédát pozor na malé děti, které by si v její blízkosti mohly hrát a plody omylem sníst. Listy připomínají vavřín – bobkový list,odtud i oficiální botanický název vavřínovec lékařský. Jde ale o zcela jiné rostliny a záměna listů za bobkový list je nebezpečná (obr. 1).

Bobkovišeň (bobkotřešeň) lékařská je stálezelený keř z čeledi růžovité (5), řadí se do velkého rodu slivoní (Prunus).Dosahuje výšky 1–4 m. Listy jsou kožovité, na vrchní straně lesklé – podobají se listům vavřínu. Po promnutí je cítit typická vůně hořkých mandlí (1, 4). Květy jsou bílé, vonné, ve vzpřímených hustých hroznech. Kvete v dubnu až v květnu. Plodyjsou malé peckovice, nejdříve červené, jako zralé tmavě fialové až černé barvy (1). Podobají se třešním nebo višním.Všechny části rostliny obsahují kyanogenní glykosidy, nejvíce listy (0,5–1,5 % prunasinu), méně jich je v semenech (0,16–0,21 % amygdalinu). Dužnina plodu je netoxická, protože obsahuje jen stopy těchto glykosidů (2, 4), a proto po požití neporušené pecky otrava nevzniká.

Děti často jedí atraktivní plody podobné višním, méně často vonné květy a poupata nebo listy. Při náhodném požití plodů k těžké otravě dochází málokdy, protože kyselina kyanovodíková se z prunasinu a amygdalinu vžaludku uvolňuje pomalu a při dostatečné zásobě síry v organismu může být odbourávána pomocí enzymu rhodanázy, která vzniká v játrech a která pak mění kyanid na neškodný thiokyanát. Ten se pak vyloučí močí. Těžkáotrava ovšem nastane až po požití velkého množství rostlinného materiálu – sebepoškozování nebo již zmíněná záměna listů bobkovišně za bobkový list. Letální dávka pro dospělého se odhaduje na 60 rozkousaných semen, pro děti nižší (4).

Velmi závažnou otravu může způsobit aqua laurocerasi – bobkovišňová (bobkotřešňová) voda, která obsahuje 0,1 % kyseliny kyanovodíkové (2). V lékařství se používala již od 18. století na křeče a bolesti gastrointestinálního traktu (7). V minulosti se připravovala v lékárnách destilací listů a využívala se jako složka sedativních roztoků, dále jako korigens chuti roztoků s morfinem a jako antitusikum (3). V současnosti listy bobkovišně už nejsou oficinálním fytofarmakem a je nutné důrazně varovat před experimenty s fytoterapií.

KAZUISTIKA

Holčička, 6 let, si vyrobila z plodů bobkovišně kompot a z listů salát. Snědla asi deset plodů, z dalších plodů požila šťávu anavíc snědla i několik listů. Za 2,5 hodiny po požití se u ní objevila nauzea, bolest břicha, posléze opakovaně zvracela. Naradu Toxikologického informačního střediska byla přijata na dětské oddělení k observaci. Výplach žaludku pro dlouhou časovouprodlevu a opakované zvracení proveden nebyl. V nemocnici bylo ihned podáno aktivní uhlí. Celou dobu hospitalizace byl celkový klinický stav dobrý. Terapie byla pouze symptomatická (rehydratace, úprava iontů). Gastrointestinální příznaky postupně ustoupily a 2. den byla propuštěna domů.

DISKUZE A ZÁVĚR

Vyskytnou-li se u dítěte gastrointestinální příznaky – nauzea, zvracení, bolesti bříška, je vždy nutné pomýšlet i na možnost otravy. V letní sezóně, při pobytu venku, v přírodě velmi často přicházejí v úvahu právě rostliny. Většinou je vhodné kontaktovat Toxikologické informační středisko (dále TIS). Bez konzultace se rodiče i zdravotníci obejdou jentehdy, pokud jsou si zcela jisti, o jakou rostlinu jde a že je zcela neškodná. Mnoha laikům i lékařům je dnes už známé, ženapříklad orchideje, fíkusy, ibišky nejsou toxické.

Bobkovišeň je oblíbená okrasná rostlina. Její jedovatost bývá přeceňována i podceňována. Obecně platí, že po požití až tří plodů není nutné podnikat nic, a to ani u malých dětí. U dětí školního věku a u dospělých nejsou nutná žádnáopatření po pěti až šesti plodech (4). Naproti tomu požití velkého množství rostlinného materiálu může vést k závažné otravě kyanidy. Proto je nezbytné, při neznámem počtu požitých plodů a listů, dětského/dospělého pacienta sledovat na dětském/ interním oddělení, a to nejméně 6 hodin od požití. DO NEMOCNICE proto patří každý, kdo požil náhodou nebo v suicidálním úmyslu velké množství listů nebo bobulí. Zde se pak doporučuje výplach žaludku a aktivní uhlí 50 g p.o. pro dospělé a 1 g/kg pro děti až do 4 hodin po požití. Lékař by měl v předstihu ZAJISTIT ANTIDOTUM. Při mírných příznacích – tachykardie, tachypnoe, nauzea, anxieta stačí podávání kyslíku, sedace pacienta slovy, eventuálně farmakologicky nízkými dávkami sedativ. Pacienty s těžšími příznaky je třeba monitorovat včetně EKG.

Obr. 1 Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)

Indikátory intoxikace kyanovodíkem jsou ztráta vědomí, metabolická acidóza se zvýšeným anion gapem, snížený arteriovenózní gradient kyslíku (arterializace venózní krve), tachykardie, hypotenze (5, 8). Při těchto stavech je nezbytné podat antidota na otravu kyanovodíkem. U lehčích otrav stačí podat pomalu působící a bezpečný natrium thiosulfát. Při závažných příznacích je nutné co nejdříve podat rychle a silně působící cyanokit (hydroxocobalamin) v infuzi (6). Toto antidotum v těle intoxikovaného naváže skupinu -CN a vytvoří netoxický cyanokobalamin – vitamin B₁₂. Jde o velmi účinné a bezpečné antidotum. Lze jej získat z TIS v Praze (web tis-cz.cz) nebo z kontingenčního skladu na Urgentním příjmu FN Olomouc. Mělo být dostupné i na urgentních příjmech fakultních nemocnic.

Konflikt zájmů: žádný.