Fezolinetant, antagonista neurokininového receptoru 3 v léčbě klimakterického syndromu
Fezolinetant, the neurokinin 3 receptor antagonist in the treatment of vasomotor symptoms in perimenopause
Vasomotor symptoms in perimenopause (VMS) represent the most common health problem of menopausal women with a significant impact on their quality of life. The results of large clinical trials have led physicians and patients to question the safety of hormone therapy in perimenopause. Currently, there is evidence of high effectiveness and safety of hormone therapy in the treatment of vasomotor symptoms of menopausal syndrome, provided that contraindications to hormone therapy are respected and the risk-benefit ratio of treatment is individually assessed for each patient. Non-hormonal treatment modalities are available for women with contraindications to hormone therapy. A new perspective in the treatment of VMS is the neurokinin 3 receptor antagonist fezolinetant.
Keywords:
menopause – vasomotor symptoms – hormone therapy – hot flashes – perimenopause – neurokinin 3 receptor antagonists – fezolinetant
Autori:
P. Křepelka
Pôsobisko autorov:
Ředitel: doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc.
; Ústav pro péči o matku a dítě, Praha
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2024; 104(1): 14-16
Kategória:
Of different specialties
Súhrn
Vazomotorické symptomy v perimenopauze představují nejčastější zdravotní problém žen v období klimakteria s významným vlivem na jejich kvalitu života. Výsledky velkých klinických studií vedly lékaře a pacienty k otázce bezpečnosti hormonální léčby v perimenopauze. V současné době existují důkazy o vysoké efektivitě a bezpečnosti hormonální terapie v léčbě vazomotorických symptomů klimakterického syndromu, pokud jsou respektovány kontraindikace hormonální terapie a individuálně posuzován poměr mezi riziky a přínosy léčby u každé pacientky. Pro ženy s kontraindikacemi hormonální terapie jsou k dispozici modality nehormonální léčby. Novou perspektivou v léčbě VMS je antagonista neurokininového 3 receptoru fezolinetant.
Klíčová slova:
klimakterium – hormonální terapie – návaly horka – vazomotorické symptomy – perimenopauza – antagonisté neurokininového 3 receptoru – fezolinetant
VAZOMOTORICKÉ SYMPTOMY V KLIMAKTERIU
Vazomotorické symptomy (VMS) označované též „návaly“ postihují přibližně 75–80 % perimenopauzálních žen. Obvykle se objevují v průběhu perimenopauzy, ale u části žen mohou začínat již v období pozdním reprodukčním období, nebo naopak i v postmenopauze. V časné perimenopauze se vyskytují přibližně u 40 % žen, svého vrcholu dosahují v pozdní perimenopauze, kdy postihují 60–80 % žen. Výskyt VMS lez pozorovat u některých žen již v pozdním reprodukčním období, a to obvykle během menses (6, 18). Ačkoliv je VMS často považován za nevýznamný, mohou vazomotorické příznaky významně negativně ovlivnit kvalitu života, neboť vede ke zhoršení kvality spánku, soustředění, sexuální aktivity a koncentrace k práci. Většina žen popisuje VMS jako silné a obtěžující, pouze 20–30 % z nich však vyhledá lékařskou pomoc (15). Patofyziologie VMS není zcela objasněna. Vědecký výzkum nasvědčuje tomu, že se jedná o poruchu termoregulace na hypotalamické úrovni indukované poklesem plazmatické koncentrace estrogenů. Teplota okolí, při níž není třeba k udržení teploty těla žádných termoregulačních mechanismů, je u žen s VMS zúžena. U žen ve fertilním věku nastane zahájení mechanismů termoregulace při zvýšení tělesné teploty o 0,4 °C, u perimenopauzálních žen je tento proces zahájen už při nižším vzestupu tělesné teploty (5). Pocit tepla je projevem periferní vazodilatace se zvýšením periferního prokrvení, Perspirace vede k poklesu tělesné teploty a snížení teploty jádra. Následuje třes jako normální mechanismus obnovení teploty jádra. Podání estrogenů upravuje normální šíři termoneutrální zóny. Výskyt VMS není způsoben samotným poklesem koncentrace estrogenů, musí být dosaženo jejich neprahové koncentrace s následným poklesem. VMS jsou provázeny též výraznou fluktuací plazmatické koncentrace luteinizačního hormonu (LH). Termoregulační centrum se nachází v preoptické oblasti hypotalamu, velmi blízko místa vysoké koncentrace neuronů, které produkují gonadotropin uvolňující hormon (GnRH), a lze tedy předpokládat, že dochází k současné nárazovité aktivaci obou center. Podle nové hypotézy souvisejí VMS s aktivací neuronů KNDy (produkují kisspeptin, neurokinin B a dynorphin), které řídí sekreci LH a termoregulaci (14).
NEHORMONÁLNÍ TERAPIE VMS
Nejúčinnější léčbou návalů horka zůstává i nadále hormonální terapie. Nová skupina nehormonálních léčiv, antagonisté neurokininového 3 receptoru (NK3R) se však jeví jako efektivní a bezpečná alternativa aplikace exogenních estrogenů pro pacientky s kontraindikací hormonální terapie. Ženám se středně silnými až silnými návaly horka, pro které není vhodná hormonální terapie nebo se rozhodnou ji neužívat, však doporučujeme nehormonální léčebné modality (1). Mezi nejlépe prostudované látky s pozitivními výsledky patří SSRI, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), antiepileptika, gabapentin, klonidin, oxybutynin a další centrálně působící léky. Tyto léky se také často zkoušejí u žen, u kterých se po ukončení menopauzální hormonální terapie objevují opakované návaly horka. Výběr léku závisí na tom, zda pacientka užívá tamoxifen, na charakteru návalů horka a na přítomnosti poruchy nálady nebo problémů se spánkem. Jak bylo uvedeno, hormonální léčba je nejúčinnější možností léčby menopauzálních příznaků. Některé ženy však mají kontraindikace pro její užívání a jiné se rozhodnou ji neužívat. Stanovisko k nehormonální terapii 2023 Společnosti pro menopauzu navrhuje řadu možností léčby návalů horka u žen, které nemohou užívat hormonální terapii (1). Patří mezi ně kognitivně-behaviorální terapie, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI), oxybutynin, gabapentin a fezolinetant.
ANTAGONISTÉ NEUROKININOVÉHO 3 RECEPTORU
Antagonisté neurokininového 3 receptoru (NK3R) představují další nehormonální přístup k léčbě návalů horka při syndromu deficitu estrogenů. Vývoj antagonistů NK3R vychází z pozorování, že termoregulační centrum v hypothalamu je inervováno neurony kisspeptinu/neurokininu B/dynorfinu (KNDy), které jsou stimulovány neurokininem B (NKB) a inhibovány estrogenem. Po menopauze dochází k poklesu estrogenů a ke zvýšení signalizace NKB, což vede k neregulované aktivaci neuronů KNDy a vazomotorickým symptomům (3, 17). Chemický název fezolinetantu je (4-fluorfenyl) [(8R)-8-methyl-3-(3-methyl-1,2,4-thiadiazol-5-yl)-5,6-dihydro[1,2,4]triazolo[4,3-a]pyrazin-7(8H)-yl]methanon s molekulovým vzorcem C16H15FN6OS a molekulovou hmotností 358,39. Fezolinetant je antagonistou receptoru NK3, který byl vyvinut v reakci na tento problém a také na lepší pochopení role NK3R ve funkci hypothalamo-hypofyzárně-gonadální osy. Ačkoliv již dříve byli izolovaní antagonisté receptorů NK3 osanetant a talnetant, pouze fezolinetant vykazoval hmatatelné účinky na osu hypothalamus-hypofýza-ovarium, a to potenciálně díky svému příznivému farmakokinetickému profilu průchodu hematoencefalickou bariérou (13).
FEZOLINETANT A TERMOREGULACE
Regulace tělesné teploty je složitý proces zahrnující heterogenní faktory, včetně nervové kontroly, behaviorálních strategií a vlivů prostředí. Centrální regulace tělesné teploty hraje klíčovou roli při nastavení a udržení bazální úrovně termoregulačních eferentních drah a termoregulaci při změně zevních tepelných podmínek (11). Kromě toho reguluje preoptická oblast homeostatické mechanismy pro udržení tělesné a mozkové teploty v omezeném rozmezí v reakci na fyziologické podmínky a podmínky prostředí (19). Regulace tělesné teploty navíc úzce souvisí s různými fyziologickými procesy. Například u diabetu je udržování tělesné teploty nezbytné pro kontrolu glykemie a úpravu kardiovaskulárního systému, což zdůrazňuje složitý vztah mezi regulací tělesné teploty a celkovým zdravotním stavem (9). Účinky zvýšené teploty na gamety a raný vývoj embrya navíc zahrnují zvýšenou produkci reaktivních forem kyslíku, což zdůrazňuje vliv teploty na reprodukci savců (7). Regulace tělesné teploty je mnohostranný proces zahrnující centrální termosenzoriku, fyziologické reakce, vlivy prostředí s potenciálně evolučními důsledky. Fezolinetant působící cestou neurokininu B na regulaci tělesné teploty. Ve studii zaměřené na vazomotorické symptomy v souvislosti s deficitem estrogenů bylo prokázáno, že účinně zabraňuje zvýšení tělesné teploty u ovcí po ovariektomii a že má potenciál modulovat tělesnou teplotu (4).
FEZOLINETANT V LÉČBĚ VMS
Fezolinetant působí supresi zvýšené pulzatility gonadotropin releasing hormonu (GnRH) a vede k maximálnímu potlačení hladin luteinizačního hormonu (LH) a testosteronu během 6–12 hodin po podání. Hladiny hormonů se navracejí na původní hodnotu za 24 hodin po jeho podání. Fezolinetant je významným modulátorem hladin hormonů u stavů charakterizovaných hormonální dysregulací. Fezolinetant je prvním antagonistou NK3R, který byl schválen a je k dispozici pro klinické použití. Kromě toho byl fezolinetant v souvislosti s léčbou indukované menopauzy u gynekologických nádorových onemocnění srovnáván s jinými látkami, jako je například pelinetant (MLE 4901). Jak fezolinetant, tak MLE 4901 mají účinnost při snižování frekvence a závažnosti návalů horka o 40–50 % ve srovnání s placebem, přičemž byly hlášeny minimální nežádoucí účinky (12). V další studii na více než 500 postmenopauzálních ženách se středně silnými až silnými návaly horka fezolinetant v dávce 30 mg/den nebo 45 mg/den významně snížil frekvenci a závažnost návalů horka ve srovnání s placebem (8). Po 12 týdnech léčby bylo průměrné snížení frekvence návalů horka u fezolinetantu 45 mg, 30 mg, u placeba 64 %, 59 % a 45 %. U žen užívajících fezolinetant v dávce 45 mg došlo také k významnému zlepšení poruch spánku ve srovnání s placebem. Studie SKYLIGHT 4 prokázala bezpečnost a snášenlivost fezolinetantu po dobu 52 týdnů, což dokládá jeho potenciál pro léčbu VMS u žen v perimenopauze (2). Míra výskytu nežádoucích příhod, včetně elevace jaterních enzymů, byla ve všech skupinách < 2 %. Vzhledem k možným nežádoucím účinkům na jaterní funkce se doporučuje kontrola jaterních enzymů na začátku a každé 3 měsíce po dobu prvních 9 měsíců léčby (8). Podobných výsledků bylo dosaženo i ve druhé studii fáze 3 s fezolinetanem (10). Druhý antagonista NK3R je elinzanetant. První zkoušky prokázaly, že pravděpodobně rovněž snižuje frekvenci i závažnost návalů horka, jeho možné klinické použití je předmětem dalšího výzkumu (16).
ZÁVĚR
Fezolinetant, antagonista neurokinin-3 receptoru (NK3R) se jeví jako slibná nehormonální léčba VMS spojeného s menopauzou, přičemž jeho bezpečnost, snášenlivost a účinnost z něj činí cennou volbu pro ženy s klimakterickým syndromem a kontraindikací hormonální terapie a ženy, které hormonální terapii nepreferují. Mechanismus jeho účinku při modulaci hladin hormonů a jeho potenciál při léčbě VMS v různých klinických kontextech podtrhují jeho význam v oblasti zdraví žen.
Konflikt zájmů: žádný.
Zdroje
- The 2023 Nonhormone Therapy Position Statement of The North American Menopause Society Advisory Panel. The 2023 nonhormone therapy position statement of The North American Menopause Society. Menopause 2023; 30(6): 573–590.
- Neal-Perry G, Cano A, Lederman S, et al. 2023. Safety of fezolinetant for vasomotor symptoms associated with menopause: a randomized controlled trial. Obstet Gynecol. 2023; 141(4): 737–747.
- Crandall CJ, Manson JE, Hohensee C, et al. Association of genetic variation in the tachykinin receptor 3 locus with hot flashes and night sweats in the Women’s Health Initiative Study. Menopause 2017; 24(3): 252–261.
- Depypere H, Lademacher C, Siddiqui E, Fraser GL. Fezolinetant in the treatment of vasomotor symptoms associated with menopause. Expert Opin Investig Drugs. 2021; 30(7): 681–694.
- Freedman RR. Hot flashes: behavioral treatments, mechanisms, and relation to sleep. Am J Med. 2005; 118(Suppl 12B): 124–130.
- Gold EB, Colvin A, Avis N, et al. Longitudinal analysis of the association between vasomotor symptoms and race/ethnicity across the menopausal transition: study of women’s health across the nation. Am J Public Health 2006; 96(7): 1226–1235.
- Hansen PJ. Effects of heat stress on mammalian reproduction. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 2009; 364(1534): 3341–3350.
- Johnson KA, Martin N, Nappi RE, et al. Efficacy and safety of fezolinetant in moderate to severe vasomotor symptoms associated with menopause: a phase 3 RCT. J Clin Endocrinol Metab. 2023; 108(8): 1981–1997.
- Kenny GP, Sigal RJ, McGinn R. Body temperature regulation in diabetes. Temperature (Austin) 2016; 3(1): 119–145.
- Lederman S, Ottery FD, Cano A, et al. Fezolinetant for treatment of moderate-to-severe vasomotor symptoms associated with menopause (SKYLIGHT 1): a phase 3 randomised controlled study. Lancet 2023; 401(10382): 1091–1102.
- Nakamura K. Central circuitries for body temperature regulation and fever. Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol. 2011; 301(5): R1207–1228.
- Purohit P, Sassarini J, Lumsden MA. Management of induced menopause in gynaecological cancers and their challenges. Curr Obstet Gynecol Rep. 2019; 8(3): 94–102.
- Rahman UA, Kashif TB, Usman M, et al. Efficacy and safety of fezolinetant, a neurokinin-3 antagonist, in treating vasomotor symptoms in postmenopausal women: a systematic review and meta-analysis. Medicine (Baltimore) 2023; 102(50): e36592.
- Rance NE, Dacks PA, Mittelman-Smith MA, et al. Modulation of body temperature and LH secretion by hypothalamic KNDy (kisspeptin, neurokinin B and dynorphin) neurons: a novel hypothesis on the mechanism of hot flushes. Front Neuroendocrinol. 2013; 34(3): 211–227.
- Randolph JF Jr, Sowers M, Bondarenko I, et al. The relationship of longitudinal change in reproductive hormones and vasomotor symptoms during the menopausal transition. J Clin Endocrinol Metab. 2005; 90(11): 6106–6112.
- Simon JA, Anderson RA, Ballantyne E, et al. Efficacy and safety of elinzanetant, a selective neurokinin-1,3 receptor antagonist for vasomotor symptoms: a dose-finding clinical trial (SWITCH-1). Menopause 2023; 30(3): 239–246.
- Skorupskaite K, George JT, Veldhuis JD, et al. Neurokinin 3 receptor antagonism reveals roles for neurokinin B in the regulation of gonadotropin secretion and hot flashes in postmenopausal women. Neuroendocrinology 2018; 106(2): 148–157.
- Woods NF, Mitchell ES. Symptoms during the perimenopause: prevalence, severity, trajectory, and significance in women’s lives. Am J Med. 2005; 118(Suppl 12B): 14–24.
- Wright KP Jr, Hull JT, Czeisler CA. Relationship between alertness, performance, and body temperature in humans. Am J Physiol Regul Integr Comp Physiol. 2002; 283(6): R1370–1377.
adresa pro korespondenci:
MUDr. Petr Křepelka, Ph.D.
Ústav pro péči o matku a dítě
Podolské nábřeží 157, 147 00 Praha 4 – Podolí
e-mail: petr.krepelka@upmd.eu
Štítky
General practitioner for children and adolescents General practitioner for adultsČlánok vyšiel v časopise
General Practitioner
2024 Číslo 1
- Advances in the Treatment of Myasthenia Gravis on the Horizon
- Memantine Eases Daily Life for Patients and Caregivers
- What Effect Can Be Expected from Limosilactobacillus reuteri in Mucositis and Peri-Implantitis?
- Spasmolytic Effect of Metamizole
Najčítanejšie v tomto čísle
- Snus – the new and former support agent: for how long?
- Methods of measuring limb oedema volume: a literature review
- Eponyma v medicíně aneb po kom to slovo je
- Fezolinetant, the neurokinin 3 receptor antagonist in the treatment of vasomotor symptoms in perimenopause