Epidemiology of dyspepsia

Česká verzia

Authors: Stanislav Rejchrt ¹; Ilona Koupil ²; Marcela Kopáčová ¹; Miluška Škodová Fendrichová ¹; Bohumil Seifert ³; Viktor Voříšek ⁴; Jana Špirková ⁴; Tomáš Douda ¹; Ilja Tachecí ¹; Jan Bureš ¹
Authors place of work: II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové, přednostka prof. MUDr. Marcela Kopáčová, Ph. D. ¹; Centre for Health Equity Studies, Stockholm University, Karolinska Institute, Stockholm, Sweden, head prof. Ilona Koupil, M. D., PhD. ²; Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK Praha, přednosta doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D. ³; Ústav klinické biochemie a diagnostiky LK UK a FN Hradec Králové, přednostka MUDr. Ladislava Pavlíková ⁴
Published in the journal: Vnitř Lék 2014; 60(7-8): 649-656
Category: 100th Birthday - prof. Z. Mařatka

Část této práce byla prezentována na Americkém gastroenterologickém kongresu Digestive Disease Week 2014 (3.–6. května 2014, Chicago, IL, USA).

Summary

Epidemiology of uninvestigated dyspepsia was studied in the Czech Republic for the first time in 2001. The aim of our current multi-centre prospective study was to evaluate dyspepsia using the same methods in a representative sample of general unselected population from the same geographical areas 10 years later. A total of 22 centres entered the study. A total of 1,836 subjects (aged 5–98 years) were enrolled. The overall prevalence of dyspepsia was 12 %; namely 3.5 % in subjects aged 5–24 years, 18 % among 25–64-year-old persons and 15 % in subjects ≥ 65 years. Despite the substantial decrease of Helicobacter pylori infection in the Czech Republic over the past 10 years, the prevalence and basic socio-demographic determinants of uninvestigated dyspepsia did not change significantly.

Key words:
Czech Republic – epidemiology – Helicobacter pylori – uninvestigated dyspepsia

Zdroje

1. Mařatka Z. Klinická gastroenterologie. Avicenum: Praha 1988.

2. Mařatka Z. Celiac (solar) plexus syndrome. A frequently overlooked source of abdominal pain. J Clin Gastroenterol 1993; 16(2): 95–97.

3. Mařatka Z. Diagnostika a terapie funkčních žaludečních a střevních poruch. Vnitř Lék 1995; 41(3): 196–198.

4. Mařatka Z. Functional gastrointestinal disorders / 50 years’ experience in comparison with the Rome criteria. Folia Gastroenterol Hepatol 2005; 3(1): 10–16.

5. Mařatka Z. Trávicí potíže v lékařské praxi. Galén: Praha 2007. ISBN 978–80–7262–472–0.

6. Mařatka Z. Comments on Rome criteria of functional gastrointestinal disorders. Hepatogastroenterology 2007; 54(74): 454–457.

7. Mařatka Z. Abdominal bloating and distension in functional gastrointestinal disorders – epidemiology and possible mechanisms. Aliment Pharmacol Ther 2008; 27(8): 713–714.

8. Mařatka Z. Functional digestive disorders – pathophysiological approach. Folia Gastroenterol Hepatol 2008; 6(3): 85–87.

9. Bureš J, Kopáčová M, Rejchrt S. Funkční poruchy gastrointestinálního traktu. Cesta od diagnózy per exclusionem k pozitivní diagnóze funkčních potíží. Medicína po promoci 2011; 12(Suppl 1): 10–14.

10. Ehrmann J. Funkční dyspepsie. Klin Farmakol Farm 2009; 23(1): 35–41.

11. Fixa B, Komárková O, Nožička Z. Dlouhodobé sledování nemocných s funkční žaludeční dyspepsií. Závislost obtíží na infekci Helicobacter pylori? Čes Slov Gastroenterol Hepatol 2002; 56(5): 171–176.

12. Fixa B, Komárková O, Nožička Z. Does exist a difference between the prevalence of the main dyspeptic complaints in patients with functional dyspepsia having Helicobacter pylori and those without? Gut 2002; 51(Suppl 3): A187.

13. Fixa B. The role of Helicobacter pylori in chronic gastritis and functional dyspepsia. Čes Slov Gastroenterol Hepatol 2004; 58(Suppl): S44-S46.

14. Fixa B, Komárková O, Nozicka Z. Changing prevalence of some selected gastrointestinal diseases vis-à-vis H. pylori infection. Hepatogastroenterology 2011; 58(107–108): 1062–1066.

15. Hep A, Dolina J. Funkční poruchy horní části trávicího traktu z pohledu specialisty. Interní medicína pro praxi 2005; 7(1): 17–19.

16. Lukáš K et al. Funkční poruchy trávicího traktu. Grada Publishing: Praha 2003. ISBN 80–247–0296–7.

17. Seifert B. Aktuální pohled praktického lékaře na dyspeptický syndrom. Folia Gastroenterol Hepatol 2007; 5(2): 9–14.

18. Seifert B et al. Dolní dyspeptický syndrom. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. 2007. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP: Praha 2007. Dostupné z WWW: <http://www.svl.cz>.

19. Seifert B et al. Dyspepsie horního typu. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP: Praha 2008. Dostupné z WWW: <http://www.svl.cz>.

20. Švestka T. Funkční poruchy trávicího traktu: dráždivý tračník. Remedia 2007; 17(4): 362–366.

21. Rejchrt S et al. Prevalence a sociodemografická charakteristika dyspepsie v České republice. Nucleus HK: Hradec Králové 2005. ISBN 80–86225–77–1.

22. Rejchrt S, Koupil I, Kopáčová M et al. and the European Society for Primary Care Gastroenterology. Prevalence and socio-demographic determinants of uninvestigated dyspepsia in the Czech Republic. Eur J Gastroenterol Hepatol 2008; 20(9): 898–905.

23. Rejchrt S, Kopáčová M, Bureš J. Nevyšetřená dyspepsie – nový pojem, užitečný termín? Čes Slov Gastroenterol Hepatol 2010; 64(4): 41–42.

24. Thomayer J. Poznámky o počasném katarrhu žaludečním. Čas Lék Čes 1885; 24(8): 113–116.

25. Thomayer J. Poznámky o počasném katarrhu žaludečním, část 2 (dokončení). Čas Lék Čes 1885; 24: 165–168.

26. Maixner E. Příruční kniha specielní pathologie a therapie vnitřních nemocí. Část třetí: Nemoci dutiny nosní, nemoci ústrojí zažívacích. Bursík & Kohout: Praha 1891.

27. Pelnář J. Pathologie a therapie nemocí vnitřních. Díl 2, Část 1 (2nd ed). Bursík & Kohout: Praha 1946.

28. Drossman DA (ed). Rome III: the functional gastrointestinal disorders. (3rd ed). McLean, Degnon Associates: Virginia 2006. ISBN 978–0965683760

29. Malfertheiner P, Megraud F, O’Morain C et al. Current concepts in the management of Helicobacter pylori infection: the Maastricht III Consensus Report. Gut 2007; 56(6): 772–781.

30. Malfertheiner P, Megraud F, O’Morain CA et al. European Helicobacter Study Group. Management of Helicobacter pylori infection: the Maastricht IV/Florence Consensus Report. Gut 2012; 61(5): 646–664.

31. Bures J, Kopacova M, Koupil I et al. European Society for Primary Care Gastroenterology. Epidemiology of Helicobacter pylori infection in the Czech Republic. Helicobacter 2006; 11(1): 56–65.

32. Bureš J, Kopáčová M, Škodová Fendrichová M et al. Epidemiologie Helicobacter pylori. Vnitř Lék 2011; 57(12): 993–999.

33. Bureš J, Kopáčová M, Koupil I et al. Significant decrease in prevalence of Helicobacter pylori in the Czech Republic. World J Gastroenterol 2012; 18(32): 4412–4418.

34. Kopáčová M, Bureš J, Koupil I et al. European Society for Primary Care Gastroenterology. Body indices and basic vital signs in Helicobacter pylori positive and negative persons. Eur J Epidemiol 2007; 22(1): 67–75.

35. Kopacova M, Koupil I, Seifert B et al. Blood pressure and stature in Helicobacter pylori positive and negative persons. A prospective multicentre study. World J Gastroenterol 2014; 20(19): 5625–5631.

36. Rejchrt S, Kopáčová M, Koupil I et al. Delta values of the 13C-urea breath test in Helicobacter pylori positive persons with and without dyspepsia. Folia Gastroenterol Hepatol 2004; 2: 105–110.

37. Stanghellini V. Review Article: pain versus discomfort--is differentiation clinically useful? Aliment Pharmacol Ther 2001; 15(2): 145–149

38. Stanghellini V, Frisoni C. Editorial: Reflux, dyspepsia, and Rome III (or Rome IV?). Am J Gastroenterol 2010; 105(12): 2632–2634.

39. Ford AC, Bercik P, Morgan DG et al. The Rome III criteria for the diagnosis of functional dyspepsia in secondary care are not superior to previous definitions. Gastroenterology 2014; 146(4): 932–940.

40. Olafsdottir LB, Gudjonsson H, Jonsdottir HH et al. Natural history of functional dyspepsia: a 10-year population-based study. Digestion 2010; 81(1): 53–61.

41. Longstreth GF, Lacy BE. Functional dyspepsia. UpToDate on line, vol. 22.1. Wolters Kluwer Health 2014. Dostupné z WWW: <http://www.uptodate.com>.

42. Saito YA, Talley NJ, Melton L et al. The effect of new diagnostic criteria for irritable bowel syndrome on community prevalence estimates. Neurogastroenterol Motil 2003; 15(6): 687–694.

43. Chen CL, Lin HH, Chen MC et al. Dyspeptic symptoms and water load test in patients with functional dyspepsia and reflux disease. Scand J Gastroenterol 2005; 40(1): 28–32.

44. Quigley EM Review article: gastric emptying in functional gastrointestinal disorders. Aliment Pharmacol Ther 2004; 20(Suppl 7): 56–60.

45. Thomson AB, Barkun AN, Amstrong D et al. The prevalence of clinically significant endoscopic findings in primary care patients with uninvestigated dyspepsia: the Canadian Adult Dyspepsia Empiric Treatment – Prompt Endoscopy (CADET-PE) study. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17(12): 1481–1491.

46. Stanghellini V, Anti M, Porro GB et al. Risk indicators of organic diseases in uninvestigated dyspepsia: a one-week survey in 246 Italian endoscopy units. Eur J Gastroenterol Hepatol 1999; 11(10): 1129–1134.

47. Eggleston A, Farup C, Meier R. The Domestic/International Gastroenterology Surveillance Study (DIGEST): design, subjects and methods. Scand J Gastroenterol 1999; 34(Suppl. 231): 9–14.

48. Stanghellini V. Three-month prevalence rates of gastrointestinal symptoms and the influence of demographic factors: results from the Domestic/International Gastroenterology Surveillance Study (DIGEST). Scand J Gastroenterol 1999; 34(Suppl 231): 20–28.

49. Stanghellini V. Relationship between upper gastrointestinal symptoms and lifestyle, psychosocial factors and comorbidity in the general population: results from the Domestic/International Gastroenterology Surveillance Study (DIGEST). Scand J Gastroenterol 1999; 34(Suppl 231): 29–37.

50. Maconi G, Tosetti C, Stanghellini V et al. Dyspeptic symptoms in primary care. An observational study in general practice. Eur J Gastroenterol Hepatol 2002; 14(9): 985–990.

51. Kopacova M, Bures J, Vorisek V et al. Comparison of different protocols for (13)C-urea breath test for the diagnosis of Helicobacter pylori infection in healthy volunteers. Scand J Clin Lab Invest 2005; 65(6): 491–498.

52. Rejchrt S, Koupil I, Kopáčová M et al. Prevalence and sociodemographic determinants of uninvestigated dyspepsia in the Czech Republic. Gastroenterology 2014; 146(5, Suppl. 1): S269.