Organ Changes in Duced by Ergot Derivative Dopamine Agonist Drugs: Time to Change Treatment Guidelines in Parkinson’s Disease?
Orgánové komplikace navozené ergotovými agonisty dopaminu – čas na změnu léčebných doporučení?
Při užití ergotových agonistů dopaminu (EAD:
např. pergolid, bromokriptin, dihydroergokriptin) v léčbě Parkinsonovy nemoci mohou vznikat orgánové fibrotické změny pleuropulmonální, perikardiální, retroperitoneální a chlopenní. Případ 1: 56letá nemocná s Parkinsonovou nemocí, léčena od července 2002 pergolidem v dávce 3x1 mg/24 hod. V červnu 2003 byly shledány otoky dolní končetin, echokardiografie prokázala nevelkou mitrální regurgitaci při morfologicky prakticky intaktním nálezu na chlopni. V lednu 2004 se vyvinula rychle progredující levostranná srdeční insuficience. Byla zjištěna významná mnohotná chlopení vada s dominující mitrální regurgitací a provedena náhrada mitrální chlopně a pergolid vyměněn za ropinirol. Kardiální funkce ani hybný stav nejsou zatím zcela kompensovány. Případ 2: 66letý nemocný s Parkinsonovou nemocí od roku 1996, od roku 1999 léčen pergolidem v konečné dávce 3 mg/24 hod. Počátkem roku 2004 se objevily lividní otoky dolních končetin. Zjištěna oboustranná hydronefróza se strikturou ureterů, počínající renální insuficience. Byla provedena plastika obou ureterů, histologicky prokázána periureterální fibróza, nasazeny kortikoidy a pergolid vyměněn za pramipexol. Přesto nastala progrese nálezu, nemocný byl indikován k provedení ureterálních stentů. Z literatury a z našich vlastních zkušeností vyplývají následující doporučení k omezení rizika komplikací: Nenasazovat EAD jako agonisty dopaminu první volby. Pravidelně klinicky monitorovat všechny nemocné léčené EAD. Významné projevy: dušnost, kašel, subakutně vznikající únavový syndrom, přibývání či ubývání na váze, otoky dolních končetin (i asymetrické), mikční obtíže, rozvoj srdeční insuficience, bolesti na hrudi, srdeční šelest. Záchyt zvýšené sedimentace, bílkovin akutní fáze či anémie má podpůrný význam. U všech symptomatických nemocných provést pomocná vyšetření (podle charakteru komplikací): RTG snímek plic či CT hrudníku, spirometrie, echokardiografie, vyšetření renálních funkcí, sonografie ledvin a močových cest, CT retroperitonea. Před zahájením terapie EAD provést vyšetření renálních funkcí, RTG plic a echokardiografii. Kontrolní echokardiografii provést po 3–6 měsících a následně vždy po 6–12 měsících.
Klíčová slova:
Parkinsonova nemoc, fibróza, ergotová skupina, pergolid.
Authors:
J. Roth; O. Ulmanová; E. Růžička
Authors place of work:
Centrum extrapyramidových onemocnění – Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Published in the journal:
Čas. Lék. čes. 2005; 144: 123-126
Category:
Case Report
Summary
Ergot derivative dopamine agonists, e.g. pergolide, bromocriptine, dihydroergocriptine used in treatment of Parkinson’s disease can cause pleural, pericardial, retroperitoneal and valvular fibrotic changes. Case No 1: A 56-year-old woman with PD was treated with pergolide 3mg/24h since July 2002. In June 2003, edema of lower extremities was first noticed and echocardiography found a minor mitral regurgitation without any morphological changes of the valve. In January 2004, left- sided cardiac failure rapidly developed and echocardiography revealed multivalvular insufficiency with predominating severe mitral regurgitation. Mitral valve replacement was performed and pergolide was changed to ropinirole. Until now, neither cardiac functions nor motor status are sufficiently compensated. Case No 2: A 66-year-old-man with PD since 1996 was treated with pergolide 3mg/day since 1999. In the beginning of 2004, leg edema appeared. On examination, bilateral hydronephrosis with ureteric strictures and incipient renal insufficiency was found. Bilateral ureteroplasty was performed and the histology showed periureteric fibrosis. Treatment with steroids was initiated and pergolide was changed to pramipexole. Despite the treatment, the fibrosis progressed, requiring ureteral stenting. Based on the literature review and on our own experience, we propose following guidelines to minimize the risk of complications: A. Not to use EAD as the first-line dopamine agonists. B. Regularly follow all patients treated with EAD, especially monitor the majorsymptoms: dyspnea, cough, fatigue, leg edema (also asymmetric), symptoms of urinary outflow obstruction, cardiac insufficiency, chest pain, heart murmur. An elevated ESR, C-reactive protein or anemia support the diagnosis. C. All symptomatic patients should undergo workup for serosal fibrosis (according to type of complication): chest X-ray or CT scan, spirometry, renal functions, renal ultrasound, CT of retroperitoneum. D. Before the introduction of EAD therapy, examine the renal functions, perform chest X-ray and echocardiography. Screening echocardiography should be performed in 3–6 months and subsequently in every 6–12 months.
Key words:
Parkinson’s disease, fibrosis, ergot derivatives, pergolide.
Štítky
Addictology Allergology and clinical immunology Angiology Audiology Clinical biochemistry Dermatology & STDs Paediatric gastroenterology Paediatric surgery Paediatric cardiology Paediatric neurology Paediatric ENT Paediatric psychiatry Paediatric rheumatology Diabetology Pharmacy Vascular surgery Pain management Dental HygienistČlánok vyšiel v časopise
Journal of Czech Physicians
- Advances in the Treatment of Myasthenia Gravis on the Horizon
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
- What Effect Can Be Expected from Limosilactobacillus reuteri in Mucositis and Peri-Implantitis?
- Metamizole in perioperative treatment in children under 14 years – results of a questionnaire survey from practice
Najčítanejšie v tomto čísle
- Molecular Genetic Study of Causes of the Prader-Willi and Angelman Syndrome
- Psychiatry is More Than Therapy
- Current and Perspective Treatment of Chronic Lymphocytic Leukemia
- Therapy of Acute Myocardial Infarction in Unspecialised Medical Centres – Evaluation of Diagnostic and Therapeutic Practice