Evaluation of the nurses’ mental workload

Česká verzia

Authors: L. Dimunová; J. Raková; M. Zamboriová
Authors place of work: Lekárska fakulta Univerzity P. J. Šafárika v Košiciach, Ústav ošetrovateľstva, Košice, Slovenská republika, vedúca pracoviska doc. PhDr. Lucia Dimunová, PhD.
Published in the journal: Pracov. Lék., 71, 2019, No. 1-2, s. 25-28.
Category: Original Papers

Summary

Introduction: The investigation evaluated factors of mental workload for nurses and the role of experience duration there. The authors also followed subjective evaluation of the nurses in relation to the mental workload.

The group and methods: The group involved 279 nurses working at the workplaces of psychiatry in Slovakia. The evaluation of mental workload employed the Meister’s questionnaire. The data were processed by the statistical program SPSS 21.0 ad interpreted by methods of descriptive and inductive statistics.

Results: the nurses were exposed to 2nd degree of mental workload. The critical median values were identified as exceeded in the following items: time pressure, high responsibility, fatigue and long-term tolerability. In comparison with the population standard the critical values were exceeded in factor Overload I. Statistically significant relation between the duration of practice and mental workload of the nurses was not confirmed.

Conclusion: Increased mental workload may negatively influence health and working performance of the nurses. It is necessary to specify effective preventive recommendations for the employees and employers, which would be directed to minimization of occupational diseases incidence and improvement of working conditions.

Keywords:

Nurses – mental workload – Meister’s questionnaire

Zdroje

1. Bártlová, S. Sociológie medicíny a zdravotníctví. Praha: Grada Publishing, 2005. 234 s.

2. Bérešová, A., Baníková, Z. Záťaž laických rodinných opatrovateľov a syndróm vyhorenia. Košice: EQULIBRIA s.r.o., 2011. 98 s.

3. Cañadas-De la Fuente, G. A., Vargas C., San Luis, C., García, I., Cañadas G. R., De la Fuente, E. I. Risk factors and prevalence of burnout syndrome in the nursing profession. International Journal of Nursing Studies, 2015, 52, 1, pp. 240–249.

4. Debska, G., Wilczek-Ruzyczka, E., Forys, Z., Malgorzata, P. Psychometric properties assessment of the Meister questionnaire (Polish vesion) used in evaluating mental load among nurses. Medycyna Pracy, 2013, 64, 3, pp. 349–358.

5. Gurková, E., Macejková, S. Psychological strain and depressive symptomatology between nurses. Central European Journal of Nursing and Midwifery, 2012, 3, 1, pp. 326–334.

6. Hladký, A., Žídková, Z. Metody hodnocení psychosociální pracovní záteže. Praha: Karolinum, 1999. 78 s.

7. Jankechová, M. Psychická záťaž sestier v paliatívnej starostlivosti. In Čáp, J., Žiaková, K. (ed.) Teória, výskum a vzdelávanie v ošetrovateľstve. Martin: JLF UK, 2011, s. 135–142.

8. Kadučáková, H., Debska, G., Pasek, M., Tomaszek, L. Psychological burden experienced by Polish and Slovak nurses working at chemotherapy units. Clinical Social Work and Health Intervention, 2018, 9, 1, pp. 37–44.

9. Komačeková, D. Fyzická a psychická záťaž pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti (prevencia, ochrana a podpora zdravia sestry) [online]. In Selko, D. (ed.) Zborník príspevkov z 5. konferencie psychológie zdravia, Bratislava, 2010. [cit. 2018-03-03]. Dostupné na www: https://www.prohuman.sk/psychologia/fyzicka-a-psychicka-zataz-pri-poskytovani-osetrovatelskej-starostlivosti-prevencia-ochrana-a-podpora-zdravia-sestry

10. Kristová, J., Bahratá, Z., Miklovičová, E. Protection and promotion of mental health. Turkish Online Journal of Educational Technology, 2017, Special Issue for INTE 2017, pp. 798–811.

11. Loskotová, M., Veverková, K., Košťál, R., Džupa, V. Analýza pracovní záťeže sester na ortopedicko-traumatologickém pracovišti. Pracovní lékařství, 2015, 67, 1, s. 6–11.

12. Miženková, Ľ., Požonská, M., Kilíková, M. Komplexný prístup k syndrómu vyhorenia. In Molisa 6: Medicínsko-ošetrovateľské listy Šariša. Prešov: PU, Fakulta zdravotníctva, 2009. s. 161–164.

13. Obročníková, A., Magurová, D., Majerníková, Ľ., Kaščáková, M., Harčariková, M. Psychological strain between nurses. Central European Journal of Nursing and Midwifery, 2015, 4, pp. 352–359.

14. Schwarz, R. Supervision and professionelles Handeln Pflegender. Wiesbaden, 2009. 275 p.

15. Sováriová Soósová, M., Varadyová, A. Stres v práci sestry v anestéziologickej a intenzívnej starostlivosti. Ošetřovatelství a porodní asistence, 2012, 3, 1, s. 340–347.

16. Vargas, C., Cañadas, G. A., Aguayo, R, Fernández, R, De la Fuente, E. I. Which occupational risk factors are associated with burnout in nursing? A meta-analytic study. International Journal of Clinical and Health Psychology, 2014, 4, 1, pp. 28–38.

17. Vévoda, J., Ivanová, K., Nakládalová, M., Bártlová, A., Špatenková, N., Prošková, E. Motivace sester a pracovní spokojenost ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing, 2013. 160 s.

18. Vévodová, Š., Vévoda, J., Nakládalová, M., Reimerová, K. Psychická bezpečnosť práce. Pracovní lékařství, 2015, 67, 1, s. 25–29.

19. Vyhláška MZ SR č. 542/2007 Z.z. o podrobnostiach o ochrane zdravia pred fyzickou záťažou pri práci, psychickou pracovnou záťažou a senzorickou záťažou pri práci.

20. Zálešáková, J., Bužgová, R. Psychická zaťež sester pečujícich o onkologické nemocné. Pracovní lékařství, 2011, 63, 3–4, s. 113–118.