#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Efekt aplikace kortikoidů na dopplerovskou velocimetrii a plod


Effect of corticosteroid administration on doppler velocimetry and fetus

For the induction of fetal lung maturation they are in the most clinical departements the corticoids betametasone and dexamtasone used. We evaluated the changes after their application. We detected the reduction of resistence in the Doppler velocimetry, the changes in the incidence of suspect or pathologic reports in cardiotocography (CTG) and changes in the biophysical profile scores. These changes are full reversible.

Key words:
betamethazone – dexamethazone – doppler velocimetry – induction of maturation of lung tissue – cardiotocography


Autori: MUDr. Tomáš Burnog;  CSc. 1;  MUDr. Zuzana Dostálová 2;  Dr. med. J. Hermsdorf 1
Pôsobisko autorov: Gynäkologie/Geburtshilfe Kreiskrankenhaus Thüringen, Německo 1;  Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno 2
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2006; 10(2): 54-56

Súhrn

K indukci maturace plicní tkáně jsou na většině pracovišť používány kortikoidy betametazon nebo dexametazon. Zhodnotili jsme změny, které se vyskytly po jejich aplikaci. Dochází k odchylkám v dopplerovské velocimetrii (zlepšení průtoků), v kardiotokografii (CTG) – výskyt suspektních, resp. patologických záznamů a v biofyzikálním profilu plodu. Tyto změny jsou ale plně reverzibilní.

Klíčová slova:
betametazon – dexametazon – dopplerovská velocimetrie – indukce maturace plicní tkáně – kardiotokografie

Úvod a cíle práce

Indukce maturace plicní tkáně u nezralých plodů při hrozícím předčasném porodu je dnes standardním postupem. Na různých pracovištích jsou k tomuto účelu používány především dexametazon a betametazon. Po aplikaci těchto kortikoidů dochází na přechodnou dobu k ovlivnění pohybové aktivity plodu, dále ke změnám v kardiotokografii (cardiotocography – CTG) a ke změnám v hemodynamice plodu. Cílem naší práce bylo posouzení těchto změn u obou látek.

Klinický soubor a metodika

V období 10/2002-12/2002 jsme aplikovali na Gynekologicko porodnické klinice LF MU a FN Brno indukci maturace plicní tkáně u 25 těhotných ve formě Diprofosu (betamethasonum) 12 mg a po 24 hodinách 12 mg ve 32. týdnu gravidity - skupina A.

V letech 2004 a 2005 jsme v Kreiskrankenhaus (KKH) Thüringen (SRN) aplikovali u 25 těhotných, věkem, paritou a délkou gestace srovnatelnými se skupinou A, preparát Fortecortin (dexamethasonum) 12 mg a po 24 hodinách 12 mg, také ve 32. týdnu gravidity (dle směrnic DGGG – Deutsche Gesellschaft für Gynäkologie und Geburtshilfe) – skupina B. U obou skupin jsme před léčbou a poté 24, 48 a 96 hodin po aplikaci srovnali:

  • výskyt suspektních a patologických záznamů CTG
  • A/B-index arteria umbilicalis (AU) a RI-index arteria cerebri media (ACM)
  • změny v pohybu plodu v procentech

Výsledky

U obou sledovaných skupin poklesla rezistence v AU. Maximum poklesu (zlepšení průtoku) jsme zaznamenali po 48 hodinách od aplikace. Pokles rezistence byl u betametazonu statisticky významný (p < 0,01). U dexametazonu byl pokles rezistence nižší a k původním hodnotám se A/B-index vrátil po 96 hodinách. U betametazonu se hodnoty A/B-indexu AU vrátily na původní hodnoty po 5 dnech (graf 1).

Graf 1. Hodnoty A/B-indexu AU.
Hodnoty A/B-indexu AU.

Hodnoty RI ACM se u dexametazonu takřka nezměnily, u betametazonu se „zlepšil“ průtok v ACM, pokles rezistence byl statisticky významný (p < 0,05). Veškeré změny odezněly do 7 dnů (graf 2).

Graf 2. Hodnoty RI-indexu ACM.
Hodnoty RI-indexu ACM.

U 5 těhotných ve skupině A a u 3 těhotných ve skupině B došlo po aplikaci kortikoidů k výskytu suspektních či patologických záznamů. Tyto odezněly u betametazonu pozvolněji než u skupiny s dexametazonem (graf 3).

Graf 3. Počet suspektních nebo patologických CTG.
Počet suspektních nebo patologických CTG.
 

Pokles pohybové aktivity byl opět výraznější u betametazonu, statisticky významně ale jen po 48 hodinách. Pokles u skupiny s dexametazonem nebyl statisticky významný (tab).

Tab. 1. Pohybová aktivita plodu.
Pohybová aktivita plodu.
 

Diskuse

Názory na změny v hemodynamice se u mnoha autorů rozcházejí. Kahler et al se domnívají, že pokles rezistence v AU dosahuje maxima po 30 min od aplikace 2. dávky betametazonu. [3]. Aplikace betametazonu vede k jasné, ale plně reverzibilní, snížené pohybové aktivitě plodu [1]. U těhotných s nulovým nebo zpětným tokem v diastole v AU dochází po aplikaci betametazonu k návratu enddiastolického průtoku [2]. Oproti těmto názorům se staví Piazze et al, v jejichž výsledcích pulzatilní index AU a ACM zůstávají i po 48 a 96 hodinách po aplikaci betametazonu nezměněny, snižuje se frekvence fetálního dýchání a zhoršuje se biofyzikální profil plodu [4,5]. V našem souboru ke změnám hemodynamiky došlo. Domníváme se, že je sice třeba mít možnost změn dopplerovské velocimetrie, CTG a pohybové aktivity na zřeteli, že je však není nutné zveličovat. Jedná se o změny reverzibilní a neměly by být samy o sobě důvodem k aktivnímu přístupu ke sledovanému těhotenství.

Závěr

Po aplikaci kortikoidů s cílem indukce maturace plicní tkáně plodu můžeme očekávat zlepšení průtoků v ACM a AU. Změny trvají od 1 do 7 dnů, největší odchylky, které jsme v naší práci popsali, jsou ale od 24 do 96 hodin po aplikaci kortikoidů.

Na CTG můžeme očekávat změny k horšímu, které - pokud nejsou kombinovány s jinými ukazateli fetálního distresu by neměly být důvodem k okamžitému aktivnímu přístupu. Pohybová aktivita plodu se výrazně zmenšuje především po aplikaci betametazonu.

Oberartz MUDr. Tomáš Burnog, CSc.1

MUDr. Zuzana Dostálová2

Dr. med. J. Hermsdorf1

1Gynäkologie/Geburtshilfe, Kreiskrankenhaus Thüringen, Německo

2Gynekologicko-porodnická klinika FN Brno


Zdroje

1. Cohlen BJ et al. Absence of hemodynamic changes in the fetus following maternal betametasone administration. Ultrasound Obstet Gynecol 1996; 10(3): 223-225.

2. Edwards A et al. Changes in fetoplacental vessel flow velocity waveforms following maternal administration of betametasone, Ultrasound Obstet Gynecol 2002; 20(3): 240-244.

3. Kahler C et al. Doppler measurements in fetoplacental vessels after maternal betamethasone administrations. Fetal Diagn Ther 2004; 19(1): 52-57.

4. Piazze J et al. Effects of betametazone administration on maternal-fetal Doppler velocimetry. Acta Biomed Ateneo Parmense 2000; 71 (Suppl 1): 357-360.

5. Rotenmensch S. The effect of betametasone on fetal biophysical activities and Doppler velocimetry of umbilical and middle cerebral arteries. Acta Obstet Gynecol Scand 1999; 78(9): 768-773.

Štítky
Paediatric gynaecology Gynaecology and obstetrics Reproduction medicine
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#