#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě


Physiotherapy in a Patient after Brain Vascular Event

Strokes are frequent and serious diseases. They are second and third the most frequent causes of death in developed countries, in Czech republic, they are the second most frequent cause of cardiovascular diseases and in the last years, they represent 6% of all deaths. The goal of this research was to determine the influence of rehabilitation treatment on the improvement of patient’s independence and self-sufficiency, and to evaluate the effect of rehabilitation intervention on the level of functional disability after ischemic or hemorrhagic stroke and to compare the results using the FIM test.

The sample group included a total of 34 patients, whose average age was 77.8 years (SD ± 10.3), 17 women and 17 men. In order to determine the effect of rehabilitation on the individual types of stroke, the sample group was further divided into a group of 26 patients (average age of 78,7 years, SD ± 10,3) diagnosed with ischemic stroke and a group of 8 patients (average age of 74,9 years, SD ± 10,4) who suffered hemorrhagic stroke. The initial examination was carried out before the onset of the patients’ rehabilitation treatment and the final check up was conducted on the day that the patients were released to either go home or to continue further treatment in another institution.

The statistical analysis was performed in Microsoft Excel 2003. The results show that undergoing comprehensive rehabilitation leads to greater levels of functional independence and to improvements in self-sufficiency as well as basic daily activities in post-stroke patients. The results further prove that patients who had suffered ischemic stroke reached better results in the motoric and cognitive scores in the FIM test than patients who had suffered hemorrhagic stroke. This leads to a conclusion that hemorrhagic stroke has more serious consequences for patients than ischemic stroke.

Keywords:
stroke, FIM test – Functional Independence Measure, physiotherapy


Autori: E. Musilová;  E. Žiaková;  D. Letašiová
Pôsobisko autorov: Katedra fyzioterapie, Fakulta ošetřovatelství a zdravotnických odborných studii Slovenské zdravotnické univerzity v Bratislavě
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 21, 2014, No. 3, pp. 136-140.
Kategória: Original Papers

Súhrn

Cévní mozkové příhody představují velmi časté a závažné onemocnění. Ve vyspělých zemích obsazují druhá až třetí místa příčin úmrtnosti, v ČR jsou druhou nejčastější příčinou kardiovaskulárních nemocí a v posledních letech představují 6 % všech úmrtí.

Cílem příspěvku bylo u pacientů na akutních lůžkách posoudit vliv rehabilitační léčby na zlepšení míry funkční nezávislosti a samostatnosti a zhodnocení vlivu rehabilitačního programu u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí Testu funkční nezávislosti (FIM testu).

Do průzkumu bylo zařazeno 34 pacientů. Pro posouzení vlivu rehabilitace byl soubor rozdělen na 26 pacientů (průměrný věk 78,7 let, SD ± 10,3) s diagnózou ischemické CMP a na 8 pacientů (průměrný věk 74,9 let, SD ± 10,4), kteří prodělali hemoragickou CMP. Vstupní vyšetření bylo provedeno před zahájením rehabilitační léčby a výstupní vyšetření bylo odebráno v den propuštění.

Z výsledků vyplynulo, že komplexní léčba spolu s rehabilitací u pacientů po CMP vedla ke zvýšení míry funkční nezávislosti a ke zlepšení jejich soběstačnosti v základních denních činnostech. Pacienti po ischemické CMP dosáhli vyšších výsledků v motorickém i kognitivním skóre FIM testu než pacienti po hemoragické CMP, což vedlo k závěru, že hemoragická CMP má pro člověka závažnější následky než CMP ischemická.

Klíčová slova:
cévní mozková příhoda, FIM test, fyzioterapie

ÚVOD

Cévní mozkové příhody (CMP) v posledních letech představují 6 % všech úmrtí. Jako příčina smrti se CMP posunula celosvětově z 3. místa na 2., především v Evropě a USA. Za rok umírá na CMP více jak 5 milionů lidí a dva z pěti nemocných po CMP prodělají do 5 let další mozkovou příhodu. Jedná se o závažné onemocnění, které je nejčastější příčinou invalidizace u obou pohlaví nad 65 let věku (3).

V rámci komplexního rehabilitačního programu je třeba klinické příznaky ovlivňovat cíleně. Klinický obraz je vždy kombinací strukturálních a útlumových změn. Pomocí fyzioterapie je možné ovlivnit především oblasti změn útlumových. Nezbytnou součástí rehabilitačního ošetřovatelství v akutním stadiu je polohování. Využívá se Vojtova reflexní lokomoce pro nácvik posturálních reflexních mechanismů, metoda manželů Bobathových, metoda Brunnströmové, metoda Roodové, pasivní cvičení v antispastickém vzorci, technika proprioceptivní neuromuskulární facilitace, respirační fyzioterapie. V chronickém stadiu je to nácvik posturálních pohybových stereotypů, ergoterapie, zlepšení sebeobsluhy a nácviku zvládání běžných denních aktivit. V současnosti se klade stále větší důraz na aktivní přístup v terapii, včetně intenzivního, repetitivního, cíleného tréninku stimulujícího neuroplasticitu. V uplynutém desetiletí došlo k markantnímu vzestupu využití robotické a roboticky asistované terapie, umožňující rychlejší obnovu motorické funkce (zejména u pacientů po CMP) (5, 6).

Cévní mozkové příhody jsou stále častou příčinou těžkého zdravotního postižení a jsou proto značným medicínským, sociálním a ekonomickým problémem (1).

Stále více se setkáváme s pacienty s hemoragickou CMP, kteří na oddělení tráví více času nežli pacienti s ischemickou CMP. Chtěli jsme tedy vědecky ověřit, že jejich míra funkční nezávislosti je nižší, a proto je naše péče o ně delší. Zároveň jsme však chtěli dokázat, že i u takových pacientů má rehabilitace smysl, neboť intenzivní péčí se jejich stav zlepšuje, a tudíž se jejich míra závislosti snižuje.

Cílem práce bylo:

  • Zhodnocení vlivu rehabilitačního programu u celého souboru pacientů na míru funkčního postižení po cévní mozkové příhodě pomocí FIM testu.
  • Zhodnocení vlivu rehabilitačního programu u celého sou-boru pacientů na míru funkčního postižení po CMP pomocí motorického (M FIM) a kognitivního (K FIM) skóre FIM testu.
  • Zhodnocení vlivu rehabilitačního programu u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí FIM testu.
  • Zhodnocení vlivu rehabilitačního programu u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí motorického skóre FIM testu.
  • Zhodnocení vlivu rehabilitačního programu u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí kognitivního skóre IM testu.

PRACOVNÍ HYPOTÉZY

  • H1: Předpokládáme, že komplexní léčba spolu s intenzivní rehabilitací u celého souboru pacientů povede ke zvýšení výstupních hodnot FIM testu oproti hodnotám vstupním.
  • H2: Předpokládáme, že komplexní léčba spo-lu s intenzivní rehabilitací povede ke zvýšení výstupních hodnot motorického (M FIM) i kognitivního (K FIM) skóre u celého souboru pacientů.
  • H3: Předpokládáme, že u souboru pacientů po ischemické CMP (iCMP) budou výstupní hodnoty FIM testu vyšší než u pacientů, kteří prodělali hemoragickou CMP (hCMP).

CHARAKTERISTIKA SOUBORU

Klinický průzkum probíhal v nemocničním zařízení v období od dubna 2012 do října 2012. Do průzkumu byli zařazeni pacienti s diagnózou CMP, kteří absolvovali rehabilitaci. Její intenzita byla 1 hodina denně a individuální fyzioterapie 6x týdně. Pacientům jsme pokládali předem nachystané otázky formou rozhovoru a hodnotili jsme jejich funkční míru nezávislosti pomocí FIM testu (3).

Celkem bylo vyšetřeno 34 pacientů, z toho bylo 17 žen (50 %) a 17 mužů (50 %). Průměrný věk pacientů byl 77,8 let (SD ± 10,3) a medián 81 let. Nejmladšímu pacientovi bylo 53 let a nejstaršímu pacientovi bylo 91 let. Průměrná doba pobytu na neurologickém oddělení byla 23,6 dní (SD ± 14,2), medián 21,5 dní, minimální délka pobytu 6 dní a maximální délka pobytu 59 dní. Z celkového počtu pacientů bylo 26 (76,5 %) hospitalizováno s diagnózu iCMP, 8 (23,5 %) s diagnózou hCMP (tab. 1).

Tab. 1. Charakteristika vyšetřovaného souboru.
Charakteristika vyšetřovaného souboru.
iCMP – ischemická cévna příhoda hCMP – hemoragická cévna příhoda

Soubor pacientů s diagnózou iCMP tvořilo 26 pacientů, 14 žen (53,8 %) a 12 mužů (46,2 %). Jejich průměrný věk byl 78,7 let (SD ± 10,3) a medián 82 let. Nejmladšímu bylo 53 let a nejstaršímu 91 let. Průměrná doba pobytu na neurologickém oddělení byla 21,8 dní (SD ± 13,8), medián 20,5 dní, minimální délka pobytu 6 dní a maximální délka pobytu 52 dní (tab. 2).

Tab. 2. Charakteristika souboru osob s iCMP.
Charakteristika souboru osob s iCMP.

V souboru pacientů s diagnózou hCMP bylo 8 pacientů, 3 ženy (37,5%) a 5 mužů (62,5%). Jejich průměrný věk byl 74,9 let (SD ± 10,4) a medián 74,5 let. Nejmladšímu pacientovi bylo 61 let a nejstaršímu 88 let. Průměrná doba pobytu na neurologickém oddělení byla 29,1 dní (SD ± 15,0), medián 25,5 dní, minimální délka pobytu 12 dní a maximální délka pobytu 59 dní (tab. 3).

Tab. 3. Charakteristika souboru osob s hCMP.
Charakteristika souboru osob s hCMP.

VÝSLEDKY

Prvním cílem bylo zhodnotit vliv rehabilitačního programu u celého souboru (34 pacientů) na míru funkčního postižení po cévní mozkové příhodě pomocí FIM testu (tab. 4).

Tab. 4. Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre u celého souboru pacientů.
Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre u celého souboru pacientů.
FIM - test funkční sobestatočnosti M FIM – motorické skóre FIM testu K FIM – kognitivní skóre FIM testu

Průměrná vstupní hodnota FIM testu u celého souboru pacientů byla 58,6 ± 29,4 bodů a výstupní 80,9 ± 33,3 bodů.

Předpokládali jsme, že komplexní léčba spolu s intenzivní rehabilitací povede ke zvýšení výstupních hodnot FIM testu oproti hodnotám vstupním, což bylo v naši studii potvrzeno.

Druhým cílem bylo zhodnotit vliv rehabilitačního programu u celého souboru na míru funkčního postižení po CMP pomocí motorického (M FIM) a kognitivního (K FIM) skóre FIM testu.

Průměrná vstupní hodnota motorického skóre u celého souboru byla 38,1 ± 21,1 bodů a průměrná výstupní hodnota byla 56,8 ± 24,8 bodů. Průměrná vstupní hodnota kognitivního skóre u celého souboru byla 20,6 ± 9,9 bodů a výstupní průměr byl 24,1 ± 10,2 bodů.

Předpokládali jsme, že komplexní léčba spolu s intenzivní rehabilitací povede ke zvýšení výstupních hodnot motorického (M FIM) i kognitivního (K FIM) skóre, což bylo v naši studii potvrzeno.

Třetím cílem bylo zhodnocení vlivu rehabilitace u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí FIM testu. U souboru pacientů s iCMP byly vstupní průměrné hodnoty FIM testu 62,4 ± 30,0 bodů a výstupní hodnoty 88,0 ± 31,1 bodů. V průměru došlo ke zlepšení o 25,6 bodů. U souboru pacientů s hCMP byly vstupní průměrné hodnoty FIM testu výrazně nižší oproti prvnímu souboru, jejich hodnota byla 46,5 ± 25,5 bodů, výstupní průměrná hodnota byla 58,0 ± 31,4 bodů. V průměru tedy došlo ke zlepšení o 11,5 bodů. Z daného vyplývá, že se pacienti s iCMP zlepšili o více než dvojnásobek oproti pacientům s hCMP.

Předpokládali jsme, že u pacientů po ischemické CMP budou výstupní hodnoty FIM testu vyšší než u pacientů, kteří prodělali hemoragickou CMP, tudíž funkční míra nezávislosti u pacientů po iCMP bude nižší, což bylo v naši studii potvrzeno (tab. 5).

Tab. 5. Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre.
Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre.
FIM - test funkční sobestatočnosti M FIM – motorické skóre FIM testu K FIM – kognitivní skóre FIM testu

Čtvrtým cílem bylo zhodnocení vlivu rehabilitace u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí motorického skóre FIM testu. Vstupní průměrné hodnoty M FIM testu u souboru pacientů s iCMP byly 40,8 ± 21,8 bodů, výstupní průměr M FIM testu byl 62,4 ± 23,4 bodů. Daný soubor se v motorickém skóre zlepšil v průměru o 21,6 bodů. U souboru pacientů s hCMP byly vstupní hodnoty M FIM testu 29,3 ± 16,9 bodů. Jejich průměrný výstup byl 38,5 ± 21,5 bodů. Soubor s hCMP se tedy v motorickém skóre zlepšil v průměru o 9,2 bodů, což je dvakrát méně než soubor s iCMP (tab. 6).

Tab. 6. Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre.
Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre.
FIM - test funkční sobestatočnosti M FIM – motorické skóre FIM testu K FIM – kognitivní skóre FIM testu

Dalším cílem bylo zhodnocení vlivu rehabilitace u ischemického a hemoragického CMP na míru funkčního postižení a porovnání výsledků pomocí kognitivního skóre FIM testu. Vstupní průměrné hodnoty K FIM testu u souboru pacientů s iCMP byly 21,6 ± 9,7 bodů a výstupní průměrné hodnoty byly 25,6 ± 9,8 bodů. V průměru se tento soubor zlepšil o 4 body. Vstupní průměrné hodnoty K FIM testu u souboru pacientů s hCMP byly 17,3 ± 10,3 bodů, výstupní průměr byl 19,5 ± 10,8. V průměru se tedy tento soubor zlepšil o 2,2 bodů. I v kognitivním skóre se pacienti s iCMP zlepšili v průměru o více bodů oproti souboru pacientů s hCMP (tab. 7).

Tab. 7. Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre.
Vstupní a výstupní hodnoty FIM testu, M FIM a K FIM skóre.
FIM - test funkční sobestatočnosti M FIM – motorické skóre FIM testu K FIM – kognitivní skóre FIM testu

DISKUSE

CMP představují nejen závažný medicínský, ale i sociální a ekonomický problém. Klíčovou roli zaujímá primární prevence a ovlivnění rizikových faktorů. Jednotlivé faktory se často kombinují a vzájemně potencují (2). Řada studií prokázala téměř lineární závislost mezi výší krevního tlaku a primárním výskytem CMP u hypertoniků i normotoniků (10). Dalšími častými ovlivnitelnými faktory jsou onemocnění srdce, diabetes mellitus a nikotinismus. Testováním soběstačnosti a míry funkční nezávislosti se zabývala řada autorů. Potvrdili jsme fakt, že celková léčba a především intenzivní rehabilitace vede u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutní péči ke zlepšení stavu, a tím i ke zvýšení míry funkční nezávislosti. Také ve studii Pazdírka a kol. (8) výsledky potvrdily zlepšení motorických a kognitivních funkcí u pacientů po CMP. Ring a kol. (9) se ve své studii snažili objasnit, zda existuje závislost mezi funkčním stavem pacientů po CMP (měřeným FIM testem) a jednotlivými proměnnými, které byly rozděleny na: stranu léze (postižení pravé nebo levé hemisféry), hlavní klinický syndrom (přítomnost nebo absence neglect syndromu nebo afázie a jim příslušné postižení pravé či levé hemisféry), typ léze (ischemická nebo hemoragická CMP) a místo léze (kortikální nebo subkortikální). Vztah mezi vstupními, výstupními hodnotami FIM testu a postižením pravé a levé hemisféry nebyl signifikantní. Z uvedených hodnot je však patrné, že lepší výsledky FIM testu i FIM zisk měli pacienti s postižením pravé hemisféry. Ze srovnání podle typu léze je patrné, že pacienti s hemoragickou CMP mají nižší vstupní hodnoty FIM testu, ale vyšší hodnoty FIM zisku oproti pacientům s ischemickou CMP a jsou hospitalizováni déle, což potvrzují i studie Paolucciho (7) a Kellyho (4). Porovnání dle místa léze prokázalo fakt, že pacienti s kortikálním postižením mají výrazně nižší vstupní hodnoty FIM testu než pacienti se subkortikálním postižením a jsou mladší v průměru o 5 let. V Ringově studii byla provedena i regresivní analýza, kde autoři využili FIM zisk jako závislou proměnnou. FIM skóre a délka rehabilitace jsou významné signifikantní faktory pro postižení pravé i levé hemisféry, kdežto věk je signifikantní pouze pro pacienty s postižením pravé hemisféry.

ZÁVĚR

Z výsledků vyplynulo, že komplexní léčba spolu s intenzivní rehabilitací vede ke zvýšení výstupních hodnot celkového FIM testu oproti hodnotám vstupním a rovněž vede ke zvýšení výstupních hodnot motorického i kognitivního skóre FIM testu. Prokázali jsme, že rehabilitace u pacientů s diagnózou cévní mozkové příhody vede ke zvýšení míry funkční nezávislosti a zlepšuje jejich soběstačnost v základních denních činnostech. Výsledky také dokazují, že komplexní  léčba spolu s intenzivní rehabilitací vede u  pacientů po akutní CMP ke zlepšení výstupních výsledků oproti vstupním u všech sledovaných souborů pacientů. Rehabilitační léčba má u pacientů po CMP nezastupitelnou roli a měřeni aktivity pomocí testu míry funkční nezávislosti se v rámci objektivizace rehabilitační péče ukázalo jako výhodné.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Eva Musilová, Ph.D.

Fakulta ošetrovateľstva a zdravotníckych odborných štúdií

Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave

Limbova 12

833 03 Bratislava

Slovenská republika


Zdroje

1. HORÁČEK, O., KOLÁŘ, P.: Cévní onemocnění mozku. In KOLÁŘ, P. a kol. 2009. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd., Praha, Galén, 2009, s. 386-393, ISBN 978-80-7262-657-1.

2. KALVACH, P.: Cévní mozková onemocnění. In JEDLIČKA, P., KELLER, O., 2005. Speciální neurologie. Praha, Galén, 2005, s. 73-107, ISBN 80-7262-312-5.

3. KALVACH, P., a kol.: Mozková ischemie a hemoragie. 3. přeprac. a dopl. vyd., Praha, Grada Publishing, 2010, 456 s., ISBN 978-80-247-2765-3.

4. KELLY, P. J. et al.: Functional recovery following rehabilitation after hemorrhagic and ischemic stroke. In Archive Physhisical Medicine Rehabilitation [online], 84, 2003, 7 [cit. 2013-02-18]. Dostupné na internetu: http://download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/0003-9993/PIIS0003999303000406.pdf.

5. Klobucká, S., Žiaková, E.: Robotická lokomočná terapia - prvé skúsenosti v rehabilitačnom centre Hormony. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 26, 2009, 3, s.126-134, ISSN 1803-6597.

6. Klobucká, S., Kráľovičová, M., Žiaková, E.: Funkčná asistovaná terapia hornej končatiny. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 17, 2010, 4, s. 164-168, ISSN 1803-6597.

7. PAOLUCCI, S. et al.: Functional outcome of ischemic and hemorrhagic stroke patients after inpatient rehabilitation: a matched comparison. Stroke [online], 34, 2003, 12 [cit. 2013-02-18]. Dostupné na internetu: http://stroke.ahajournals.org/content/34/12/2861.full.pdf+html?sid=5a0aa92e-bf7f-4049-8241-3d0cfbe0dfc7.

8. PAZDÍREK, J. a kol.: Functional independence measure in patients with stroke. Chronobiology in Medicine Dedicated to the 85 th anniversary of professor Franz Halberg. NCO NZO Brno, LF MU Brno, 2004, s. 129-133, ISBN 80-7013-000-0.

9. RING, H. et al.: Functional measures of first-stroke rehabilitation inpatients: Usefulness of the Functional Independence Measure total score with a clinical rationale. Physical Medicine Rehabilitation [online], 78, 1997, 6 [cit. 2013-02-08]. Dostupné na internetu: http://download.journals.elsevierhealth.com/pdfs/journals/0003-9993/PIIS0003999397904299.pdf.

10. VÍTOVEC, J., SOUČEK, M.: Hypertenze a cévní mozkové příhody. Neurologie pro praxi [online], 2003, 1, [cit. 2013-02-18]. Dostupné na internetu: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2003/01/07.pdf.

Štítky
Physiotherapist, university degree Rehabilitation Sports medicine
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#