Pozdní probouzení po zresuscitované zástavě srdeční – jaká prognóza?

Rey A, Rosetti AO, Miroz JP. Late-awakening in survivors of postanoxic coma?: Early neurophysiologic predictors and association with ICU and long-term neurologic recovery. Crit Care Med. 2019;47:85–92.z

Výzkumná skupina z univerzitního pracoviště v Lausanne se věnovala průběhu obnovy vědomí po úspěšně zresuscitované náhlé srdeční zástavě. V posledních deseti letech se úspěšnost zvýšila až na 50–60 %. Přibližně ve třetině případů je návrat vědomí – fenomén tzv. probouzení – značně časově posunut a prodloužen od okamžiku vysazení sedace a dosažení normotermie.

Studie zařadila ze 402 zresuscitovaných do kategorie opožděného návratu vědomí z kómatu delšího než 48 hodin 228 zresuscitovaných pacientů (57 %) s mediánem trvání 5 dnů (3–23 dnů).

Pozdní probouzení mělo odraz i v patologii záznamů EEG (21 %), v absenci motorických a kmenových reflexů (38 %) a ve zvýšené  sérové  hodnotě NSE (neuronspecifické enolázy) na > 33 ng/ml ve 23 %.

Pozdní probouzení může být spojeno i s vyšším dávkováním midazolamu (58 %), s častějšími projevy deliria (62 %) a s nepříznivými výsledky ke 3. měsíci (27 %); pro všechny údaje platí p = 0,005.

Publikace obsahuje rozsáhlé srovnávací tabulky a statistické zpracování.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmila.drabkova@fnmotol.cz