Profesor Vratislav Schreiber devadesátiletý

Úctyhodného věku 90 let se koncem června dožívá profesor MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., nejvýznamnější žák profesora Josefa Charváta, zakladatele III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vratislav Schreiber se narodil v Praze 29. června 1924. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy začal studovat až v roce 1945 a hned se hlásil u profesora Charváta, se kterým se poznal díky skautingu již před válkou (prof. Charvát byl mimo jiné i starostou československých junáků-skautů). Ten medika doporučil profesoru Vilému Laufbergerovi, přednostovi Fyziologického ústavu, aby získal zručnost v základním výzkumu. Ve Fyziologickém ústavu se seznámil s problematikou neurofyziologie a vypracoval zde své prvé práce – za studií publikoval neuvěřitelných 15 vědeckých sdělení, z toho tři dokonce ve významných vědeckých časopisech včetně „Nature“.

Po promoci v roce 1950 byl doktor Schreiber povolán na 2 roky do základní vojenské služby, ale vojna mu byla – jako mnoha dalším – mimořádně prodloužena o další 3 roky. I tak se mu dařilo trochu vědecky pracovat a se svou pozdější ženou Olgou napsal a v roce 1954 vydal zakladatelskou monografii „Základy pokusné endokrinologie“. V roce 1955 nastoupil jako sekundář na III. interní kliniku, v následujícím roce obhajuje kandidátskou dizertaci a po 2 letech je převeden na místo vědeckého pracovníka v Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus, vedené také profesorem Charvátem. Zda pracuje dalších více než 50 let. Habilitoval se v roce 1963 a v roce 1968 byl jmenován profesorem klinické fyziologie. Název tohoto oboru je pro něj výstižný – seznam vědeckých prací pana profesora je seznamem prací špičkového fyziologa, především experimentujícího na zvířatech, pro kterého však byla klíčová i znalost klinické medicíny. Na starších fotografiích ho vidíme u lůžka jako sekundárního lékaře, později – až do relativně nedávné minulosti – jsme ho potkávali jednou týdně na endokrinologické ambulanci.

V Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus se prof. Schreiber věnoval zejména neuroendokrinologii; zabýval se mozkovou regulací činnosti hypofýzy. Studoval vliv hypothalamu na funkci hypofýzy a v roce 1960 získal doklady pro existenci specifického hypothalamického faktoru (později nazvaného TRH), řídícího sekreci hypofyzárního tyreotropinu. To byl světově prioritní objev a kdyby se odehrál jinde nebo v jiné době, mohl být možná oceněn i Nobelovou cenou. Prof. Schreiber se stal mezinárodně známým endokrinologem, o čemž svědčí i zařazení jeho příběhu do monografie „Pioneers in Neuroendocrinology II“ (Plenum Press 1977). K jeho věhlasu přispěla i anglicky vydaná monografie „Hypothalamo-hypophysial System“. Druhým velkým Schreiberovým objevem byl objev endogenní, digitalisu podobné aktivity krevního séra, kterou se svými spolupracovníky prokázal v extraktech z nadledvin (1981). Významně se též podílel na zjišťování funkcí oxidu dusnatého v endokrinních reakcích, zejména při regulaci funkce adenohypofýzy, na studiích vlivu estrogenů na hypofýzu, na studiu úlohy ceruloplasminu a kyseliny askorbové v hypofýze a na výzkumu vlivu dopaminergních agonistů na hypofýzu. Z jeho iniciativy se v Laboratoři pro endokrinologii a metabolismus začal krátce po objevu v roce 1994 studovat hormon tukové tkáně leptin. Celkem z jeho experimentální práce vyplynulo téměř 20 větších prací (monografií vlastních a kapitol v monografiích) a skoro 500 originálních časopiseckých publikací. Pracoval však za mimořádně obtížných podmínek komunistického režimu, se kterým si přitom nikdy nezadal.

Prof. Schreiber byl odměněn dvěma státními cenami, dvěma cenami Československé endokrinologické společnosti, čestným členstvím endokrinologické společnosti a Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, Purkyňovou medailí a dalšími cenami. K nim přibyla i cena „Česká hlava – Premium Bohemiae“ a zejména státní vyznamenání „Za zásluhy II. stupně“, udělené prezidentem republiky v roce 2003. Není divu, že je také zakládajícím členem Učené společnosti České republiky a rovněž zakládajícím členem České lékařské akademie. Vývoj po roce 1989 umožnil profesoru Schreiberovi angažovat se i v nové organizaci lékařské fakulty i české vědy. K největším zásluhám profesora Schreibera jako vědce se přidává vzácná schopnost vědu popularizovat. Dlouhá desetiletí je členem redakční rady časopisu Vesmír, jeho hlas je pravidelně slyšet v rozhlasovém Meteoru a vydal mnoho popularizačních knih pro nejširší veřejnost. Jistě k tomu přispělo umění mluvit; vždy byl diskutérem vyhledávaným, někdy i obávaným. Profesor Schreiber však nikdy nezkazil žádnou zábavu. I po svých osmdesátinách docházel pravidelně do své laboratoře, stále měl své ambulantní pacienty. V posledních letech, kdy již méně vychází, čas tráví především doma ve své pracovně vedle spousty knih a časopisů. Přečtené časopisy posílá svým spolupracovníkům a žákům na kliniku a zaškrtává v nich ty nejzajímavější poznatky. Vypadá o mnoho mladší a přejeme mu hlavně hodně zdraví, aby ještě dlouho mohl sledovat, jakým směrem se jeho endokrinologie ubírá.

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.

přednosta III. interní kliniky endokrinologiea metabolismu

MUDr. Petr Sucharda, CSc.

primář III. interní kliniky endokrinologiea metabolismu