Dvě výročí prof. Antonína Hamsíka (1878–1963)
Autoři:
Jiří Jindra
Působiště autorů:
Ústav pro soudobé dějin AV ČR
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2018; 157: 445
Kategorie:
Dějiny lékařství
Rok 2018 byl jubilejním i pro profesora MUDr. Antonína Hamsíka. Uplynulo již 140 let od jeho narození a 55 let od jeho úmrtí. Následující příspěvek proto připomíná život a dílo jednoho ze zakladatelů moderní české biochemie.
Antonín Hamsík se narodil 15. ledna 1878 v Olešnici (okres Blansko) v početné rodině chudého tkalce. Studoval v Brně na Slovanském gymnáziu s výborným prospěchem, i když se musel sám živit kondicemi a překládáním z němčiny, např. částí Brehmova „Života zvířat“. Po maturitě se zapsal na lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Promoval v roce 1902.
VĚDA MÍSTO SNADNÝCH PŘÍJMŮ
Jak uvádí Josef Charvát, Hamsík nešel za dobrými příjmy a vysokým životním standardem tehdejších lékařů, ale rozhodl se věnovat teorii a vědě. Začal s malým platem jako asistent na Horbaczewského Ústavu pro lékařskou chemii. V roce 1913 se habilitoval pro lékařskou chemii, ale jako soukromý docent nebyl honorován. Roky 1916–1918 strávil jako vojenský lékař na frontě nebo v zázemí v záložních vojenských nemocnicích. V roce 1918, kdy už byl mimořádným profesorem, se vrátil na domovskou lékařskou fakultu, ale dlouho na ní nepobyl. Ještě v roce 1918 totiž byla v Brně založena Vysoká škola zvěrolékařská (VŠV) a pár měsíců poté i nová česká Masarykova univerzita (MU). Hamsík v roce 1919 opustil pražskou univerzitu a přešel do Brna. Tam už jako řádný univerzitní profesor hned začal budovat dva nové ústavy: Ústav lékařské chemie MU a Chemický ústav VŠV. Učil zpočátku na obou brněnských lékařských fakultách, později jen na MU, kde byl ve volebním období 1923/24 též děkanem lékařské fakulty. Věnoval se i vědecké práci.
ČINORODÝ DO VYSOKÉHO VĚKU
Brno Hamsík opustil v roce 1930 zanechav po sobě notný kus práce. Vrátil se do Prahy a nastoupil na Lékařské fakultě UK jako přednosta Ústavu pro lékařskou chemii po zemřelém profesorovi Emanuelu Formánkovi. V letech 1933–34 byl děkanem LF UK. Ústav řídil do roku 1939, kdy byl penzionován. Po válce byl od 1. června 1945 opět na fakultě, převzal Ústav lékařské chemie zrušené pražské Německé univerzity a založil tak II. ústav lékařské chemie; jeho přednostou byl až do roku 1948, kdy ústav předal svému žákovi profesoru Antonínovi Felixi Richterovi (1896–1979) a podruhé šel do penze. Do ústavu však nadále docházel, experimentoval a psal publikace, které uveřejňoval v renomovaných domácích i zahraničních časopisech. Jen od roku 1954 jich napsal deset, poslední z nich v roce 1962, kdy mu bylo již 84 let – byla to práce „Metallkomplexe des Glaukoporphyrins“ publikovaná v Hoppe-Seyler's Zeitschrift für physiologische Chemie. Úctyhodné!
VÝSLEDKY BÁDÁNÍ
Po odborné stránce se mladý Antonín Hamsík zabýval problémy kolem lipázy a její syntetické schopnosti. Už v roce 1908 prokázal, že suchý prášek připravený ze střevní sliznice vepře měl schopnost syntetizovat olein z kyseliny olejové a glycerinu, čímž experimentálně podepřel názor o přítomnosti neutrálního tuku ve střevní sliznici resyntézou štěpných produktů tuku. U lipázy pankreatické prostudoval její účinek s použitím glycerinu a kyseliny olejové, stearové či palmitové jako substrátů. Dále zkoumal vliv neutrálních solí na lipolýzu i liposyntézu žlučanů, na fermentativní syntézu tuku s pomocí pankreatické a střevní lipázy.
Větší část Hamsíkovy vědecké činnosti se týká krevního barviva a jeho derivátů. Nejdříve se zabýval hematinem a hematiny vůbec. Uvedl přípravu různých heminů a oxyheminanhydridu a připravil krystalický hematin opatrnou hydrolýzou acetylheminu nebo oxalylheminu. Zasloužil se též o objasnění poměru mezi alfa a beta modifikací heminových preparátů. Prokázal, že opatrnými metodami lze připravit z krve různě starých zvířat vždy alfa modifikaci, která však snadno přechází v beta modifikaci iontů vodíkových i hydroxylových. Studoval také prostetické skupiny krevního barviva. Zjistil, že čerstvě připravené preparáty alfa hematinu jsou mnohem reaktivnější než preparáty starší a sušené, a vysvětlil, proč se tak děje. Zajímaly ho též porfyriny připravené z krevního barviva a studoval jejich přípravu a vlastnosti. Popsal také přípravu globinu z krevního barviva.
AUTOR NESMRTELNÉ UČEBNICE
Antonín Hamsík se intenzivně věnoval jak v Brně, tak v Praze výuce mediků. Napsal několik učebnic, jimiž nahradil poněkud zastaralou učebnici Ivana (Jana) Horbaczewského. Hamsíkovy učebnice z oboru lékařské chemie vycházely opakovaně, zejména jeho a Šantavého „Biochemie“, která byla za jeho života vydána šestkrát. Byl spoluautorem i v dalších dílech „Lékařské chemie“. Mnozí starší čeští lékaři při studiu medicíny jistě měli v rukou Hamsíkovy učebnice a věřím, že jim dobře posloužily. Jeho „Biochemie“ byla doporučenou učebnicí i posluchačům přírodovědeckých fakult našich univerzit.
Dílo profesora Hamsíka a jeho osobnost byly uznávány doma i v cizině. Byl mimo jiné členem České akademie věd, akademikem ČSAV, obdržel Medaili J. E. Purkyně a další ocenění.
Adresa pro korespondenci:
RNDr. Jiří Jindra, CSc.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.
Vlašská 355/9, 118 00 Praha 1
Tel.: 257 286 341
e-mail: jindra@usd.cas.c
Zdroje
- Charvát J. Akademik Antonín Hamsík (15. I. 1878 – 20. X. 1963). Věstník ČSAV 1964; 73: 127–128.
- Wagner O. Antonín Hamsík pětasedmdesátníkem. Lékařské listy 1963; 8: 52.
- Richter AF. Akademik Hamsík pětaosmdesátníkem. Jeho dílo a několik vzpomínek. Časopis lékařů českých 1963; 102: 110–112.
- Kácl K. Zemřel akademik Antonín Hamsík. Praktický lékař 1963; 43: 902.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
2018 Číslo 8
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Kombinace paracetamolu s kodeinem snižuje pooperační bolest i potřebu záchranné medikace
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Břišní tyfus v albertovské menze
- Současné postavení cytoredukční chirurgie (CRS) a intraperitoneální hypertermické chemoterapie (HIPEC) v multimodální léčbě nádorů peritoneálního povrchu
- Profesionální bronchiální astma a rýma: Myslíme na ně včas?
- Psychosociální rizika ve zdravotnictví