Evropský týden o biobankách - Antverpy, 4.–7. září, 2018

Mezinárodní kongres „Evropský týden o biobankách“ (http://europebiobankweek.eu) se letos konal v belgických Antverpách v prostorách Vlámského konferenčního centra ve dnech 4.–5. září 2018. Tato konference je tradičně širokou platformou pro setkání odborníků, výměnu znalostí a sdílení zkušeností a nových poznatků mnoha uživatelů i spolupracujících partnerů z nejrůznějších oblastí výzkumu a zdravotní péče.

ÚVOD

Konference byla uspořádaná největší evropskou infrastrukturou sdružující evropské biobanky Biobanking and Biomolecular Resource Research Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (BBMRI-ERIC, www.bbmri-eric.eu) a European, Middle Eastern and African Society for Biobanking (ESBB, https://esbb.org). Hostitelskou institucí bylo belgické národní sdružení biobank BBMRI.be (www.bbmri.be). Na konferenci bylo registrováno 640 účastníků, v jejím průběhu vystoupilo více než 65 řečníků a vystaveno bylo přes 200 posterů. Vystavovatelé prezentovali své produkty v 50 stáncích.

Podtitulem letošní konference bylo „Sdílení biologických vzorků pro vědecké objevy“. Program zahrnoval tři plenární přednášky, 17 vědeckých sekcí, pracovní skupiny ESBB, workshopy, posterové sekce a korporátní sympozia. Hlavními tématy letos byly nově zavedené nařízení Evropské komise General Data Protection Regulation (GDPR), tedy ochrana osobních údajů, dále požadavky na vysokou kvalitu vzorků a dat, dlouhodobé skladování a stabilita vzorků, harmonizace a standardizace, preanalytika, big data v biobankách, vzdělávací programy pro nové pracovníky biobank, spolupráce s veřejností a médii a na závěr vize a perspektivy.

Význam konference svými úvodními vystoupeními podtrhli prezidentka ESBB Balwir Matharoo-Ball, generální ředitel BBMRI-ERIC Erik Steinfelder, federální ministryně pro sociální záležitosti a zdraví Maggie De Block, belgický státní sekretář pro sociální záležitosti Philippe De Backer a také nově zvolený prezident ESBB pro nastávající funkční období Jens K. Habermann.

Erik Steinfelder zhodnotil výsledky svého jednoletého působení ve funkci a představil perspektivy budoucí činnosti. Konstatoval, že BBMRI-ERIC je největší evropská infrastruktura biobank s plně funkčními službami pro podporu managementu a pro oblast etických, právních a sociálních otázek. Disponuje informačními technologiemi (IT-nástroji) jak pro členy infrastruktury, tak pro zájemce o vzorky z evropských biobank. V nastávajícím období se BBMRI-ERIC více zaměří na konkrétní požadavky nejen jednotlivých biobank, ale také dalších potenciálních uživatelů a spolupracovníků, kterými jsou především výzkumní pracovníci, kliničtí pracovníci, zástupci farmaceutického průmyslu a partneři z jiných infrastruktur. Mottem této etapy je „umožnit nové terapie“.

Balwir Matharoo-Ball představila společnost ESBB, která je zaměřena nejen na problematiku humánních biobank, ale také na biobanky pro potřeby zemědělství, životního prostředí a řadu dalších oborů. Působení v rozsáhlém a různorodém regionu (Evropa, Blízký východ a Afrika) klade zvýšené nároky na orientaci a fungování společnosti. Jens Habermann poté prezentoval a charakterizoval činnost existujících osmi pracovních skupin ESBB: pracovní skupina pro Afriku, pro vzdělávání a výuku, pro životní prostředí, pro spolupráci s průmyslem a zavádění inovací, pracovní, pro sociální média atd.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, BIODIVERZITA A LIDSKÉ ZDRAVÍ

V sekci „Životní prostředí, biodiverzita a lidské zdraví“ prezentovala současný stav problematiky ředitelka Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Masarykovy univerzity v Brně prof. Jana Klánová. Zdůraznila význam biobank ve výzkumu ochrany lidského zdraví před vlivy toxických látek.

Gert-Jan van Ommen (Nizozemsko) na konkrétních výsledcích projektu Large Prospective Cohorts (BBMRI-LPC) ilustroval, jak lze řešit přeshraniční výměnu biologického materiálu a dat mezi biobankami a specifické problémy některých zemí, kde dosud chybí potřebná legislativa.

Maria B. Donati (Itálie) prezentovala projekt Moli-sani, kde je sledována kohorta 25 tisíc jedinců z italského regionu Molise s cílem prospektivně studovat genetické a environmentální determinanty kardiovaskulárních, neurodegenerativních a nádorových onemocnění.

Renaud Vatrinet (Francie) představil výsledky projeku Partnership for Research on Ebola VACcination (PREVAC). Na základě katastrofálních dopadů poslední epidemie Eboly v Guineji byla ve spolupráci francouzského INSERMu s Guineou založena biobanka za účelem vývoje nové vakcíny.

Unikátní studii prezentovala Noomi O. Gregersen (Faerské ostrovy). V rámci projektu FarGen opakovaně sledují demografickou historii a vybraná nejčastěji se vyskytující onemocnění na základě genealogických záznamů na izolované populaci Faerských ostrovů.

HODNOCENÍ KVALITY A MANAGEMENT VZORKŮ A DAT

Sekci „Hodnocení kvality a management vzorků a dat“ otevřel Uwe Oelmüller (Švédsko), koordinátor významných evropských na sebe navazujících projektů SPIDIA a SPIDIA4P. Jedná se o projekty zaměřené na proces standardizace a mezinárodní standardy v biobankách. Zdůraznil zásadní význam standardizace a dodržování preanalytických postupů, kde vzniká nejvíce chyb a nepřesností, jež následně vedou k nereálným a nereprodukovatelným výsledkům. Jen správné preanalytické postupy zaručují spolehlivou diagnostiku, výzkum i biobanking, proto s rozvojem biobank stoupá potřeba standardních postupů a jejich implementace do každodenní praxe.

Pětiletý proces harmonizace kontroly kvality v rakouském národním nodu BBMRI.at sdružujícím pět biobank prezentoval Helmut Haslacher (Rakousko). Tak jako v jiných biobankách i v rakouském nodu byla jedním z největších problémů kvalita biologického materiálu; nízká kvalita vzorků byla hlavním zdrojem nereprodukovatelných výzkumných dat. Na základě systematického propracovaného postupu a jeho uvedení do praxe se kvalita vzorků v biobankách výrazně zlepšila.

Problematika kvality byla předmětem prezentace Ronnyho Babera (Německo). Německá aliance biobank (GBA) vypracovala dobře organizovaný pracovní postup pro vzorky a k nim příslušející data, jež zaručí potřebné předpoklady pro vysoce kvalitní výzkum.

Judith Manniën (Nizozemsko) představila Parelsnoer Instituut (PSI), který byl založen v roce 2007 v současně době řídí společný projekt osmi univerzitních medicínských center v této zemi. Projekt je zaměřen na dlouhodobé sledování 18 velkých kohort podle jednotlivých nemocí a v jeho biobance je uloženo více než 600 tisíc vzorků od 35 tisíc pacientů.

Tohoku Medical Megabank Project (TMM biobank) je první velkou japonskou populační studií založenou na kolekci 3 milionů vzorků získaných od 150 tisíc účastníků studie, kterou představila Noriko Ishida (Japonsko).

HARMONIZACE A STANDARDIZACE: QUO VADIS?

Sekce s názvem „Harmonizace a standardizace: quo vadis?“ navázala na široce diskutovanou problematiku potřeby vysoce kvalitních vzorků biologického materiálu v biobankách.

Abhi Rao (USA) přiblížil aktivity National Cancer Institute (NCI NIH). Ambicí je společně s iniciativou Precision Medicine Initiative vytvořit největší světovou biobanku, která bude podporovat studie využívající vzorky z kohorty 1 milionu dobrovolných účastníků z USA nacházející se v této unikátní biobance.

Přístup ke kontrole kvality belgického národního nodu BBMRI.be a prezentoval Loes Linsen (Belgie). Belgická skupina biobank má svou vlastní pracovní skupinu na kontrolu kvality, která jednotlivé standardy uvádí do praxe a provádí kontrolu na národní úrovni a připravuje audity.

Se švédskými zkušenostmi se podělila Laura Goobar Larsson (Švédsko). Kontrola kvality a standardizace je prováděna regionálně; v kantonu Stockholm je za ni zodpovědný Karolinska Institutet a je organizovaná jako integrovaná regionální infrastruktura pro biobanking „PreBio“, vytvořená v letech 2012–2016.

DOSAŽENÍ DLOUHODOBÉ UDRŽITELNOSTI BIOBANK

Sekce „Dosažení dlouhodobé udržitelnosti biobank“ se zaměřila na tři rozměry udržitelnosti: provozní, sociální a finanční.

Ředitel jedné z největších evropských biobank při Karolinska Institutet ve Stockholmu Mark Divers (Švédsko), zdůraznil využití vzorků biobank pro excelentní výzkum a význam těchto úspěšných výzkumů (success stories) pro navázání spolupráce s farmaceutickými firmami.

Zástupce firmy Merck Oliver Karch (Německo) prezentoval přínos různých typů biobank (akademických vs. zřízených soukromým sektorem – farmaceutickými firmami) pro personalizovanou medicínu.

Barbara Parodi (Itálie) představila práci pracovní skupiny Sustainability (Udržitelnost) při národním nodu BBMRI.it – zdůraznila nutnost oficiálního uznání statutu biobank a podpory biobank na regionální a národní úrovni.

Marianne K. Henderson (USA) shrnula výsledky průzkumu udržitelnosti biobank, kterého se účastnilo 276 zástupců biobank z celého světa. Z výsledků vyplynulo, že biobanky, které mají nebo připravují tzv. business plan (plán financování), mají lepší vyhlídky co se udržitelnosti a profesionality týče.

SDÍLENÍ DAT V BIOBANKÁCH

Sekce „Sdílení dat v biobankách“ byla věnována velmi aktuálnímu tématu sdílení a výměny dat.

Martin Lablans (Německo) shrnul hlavní problémy výměny dat mezi biobankami různých zemí, což jsou zejména legislativní bariéry, různá kvalita dat a vzájemná nekompatibilita existujících dat. Na závěr poznamenal, že výměna vzorků je v současné době v pokročilejší fázi než výměna dat.

Daniel Bos (Nizozemsko) se věnoval enormnímu růstu dat zobrazovacích metod. Erasmus Medical Centre je v BBMRI partnerem, který na celoevropské úrovni řeší problematiku sdílení dat zobrazovacích metod. Jako hlavní problém identifikoval rozdílnou kvalitu dat pocházejících z různých nizozemských biobank, jež tvoří pilotní studii k celoevropskému řešení.

Severské biobanky patří k nejlépe organizovaným v rámci Evropy, jak prezentovala Kaisa Silander (Finsko). Finská biobanka THL má již více než 50letou tradici a jedním z jejích úspěchů je velká prospektivní populační studie využívající multi-omics data a data o životním stylu, čímž nabízí mnohem širší portfolio přesahující standardní nabídky „normálních“ biobank. Obecně se dá říci, že Finsko je na vysoké úrovni zpracování medicínských dat a z toho vyplývá i vysoká úroveň dat pocházejících z tamních biobank.

Roger Snijder (Nizozemsko) prezentoval informační model, který byl vyvíjen 10 let v již výše zmíněném Parelsnoer Instituut (PSI) a jehož výhodami jsou: využití u multicentrických projektů, využití extenzivních metadat, kompatibilita s daty z elektronického zdravotního záznamu a možnost opakovaného přístupu a využití dat. Systém se jmenuje PRISMA (Parelsnoer Repository for Information Specification, Modelling, and Architecture) a je využívám v nizozemských biobankách.

Christian Stephan (Německo) na závěr shrnul velký potenciál, který mají data pro zlepšení zdravotních systémů, avšak s tím, že je nutno zvýšit jejich kvalitu. K tomu je potřeba dostatečné finanční podpory, adekvátního technického vybavení, vzdělaného personálu a inovativního přístupu vědeckých pracovníků. V neposlední řadě je důležité využívat stávající data v klinické praxi – pro léčbu i výzkum.

OD SBĚRU VZORKŮ K VÝZKUMNÝM OBJEVŮM

Sekce „Biologický vzorek a preanalytika pro reprodukovatelnost – od sběru vzorků k výzkumným objevům“ obsahovala prezentace konkrétních postupů pro kontrolu kvality preanalytické fáze.

Ředitel Erasmus MC Tissue Bank Peter Riegman (Nizozemsko) představil faktory, které způsobují nereprodukovatelnost výsledků vědeckých studií, a roli, již by mohly biobanky sehrát v redukci zbytečných výdejů biologického materiálu z biobank – tzv. scientific waste. Před samotnou distribucí vzorků by biobanky či biobankový nod zhodnotily reálnost a proveditelnost plánovaného výzkumu.

Fay Betsou (Lucembursko) zdůraznila koncept kvalifikace a kvalitativní stratifikace biologických vzorků a představila procedury, jež zhodnotí kvalitu vzorku před jeho uložením v biobance.

Cristina Villena (Španělsko) hovořila o iniciativě OPTIMARK, multicentrickém projektu, který má za úkol vytipovat markery kvality pro parafinové bločky biologického materiálu fixované ve formalínu (FFPE – formalin fixed paraffin-embedded) pro nenádorovou tkáň.

Na závěr sekce vystoupil Norman Klopp (Německo) s referátem o studii Q-Map zaměřenou na optimalizaci doby transportu vzorku, eventuálně skladování před centrifugací a trvalým uložením do biobanky. Nevhodný transport či skladování mohou výrazně ovlivnit správnost a reprodukovatelnost výsledku.

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY

Kvalita biologických vzorků v biobankách nemalou měrou závisí i na kvalifikaci a multioborových znalostech vedoucích, koordinátorech činnosti a dalších pracovnících biobank, a proto byl na konferenci věnován prostor rovněž vzdělávacím programům.

Emanuelle Gormally (Francie) představila zkušenosti s magisterským programem, který byl vytvořen a otestován na Fakultě přírodních věd Katolické univerzity v Lyonu. Tvůrci kurzu optimalizovali soubor znalostí a dovedností z oblasti přírodních věd, medicíny a dalších odvětví, JEŽ potřebuje znát pracovník biobanky k zajištění jejího správného chodu.

Sara Nussbeck (Německo) představila on-line edukační program pro technické pracovníky biobank, vyvíjený Německou aliancí biobank.

Karin Sargsyan (Rakousko) se s účastníky podělila o zkušenosti s prvním ročníkem distančního magisterského kurzu „MSc Biobanking“, který pořádá Lékařská univerzita ve Štýrském Hradci. Všechny představené programy byly vyhodnocené jako přínosné a vhodné pro co největší rozšíření do rutinní praxe.

POSTERY Z FN PLZEŇ

Pracovníci z Fakultní nemocnice Plzeň prezentovali na sjezdu své zkušenosti prostřednictvím dvou posterů:

1. Karlíková M. et al. Automation in biobank Pilsen. Tento poster prezentoval využití automatické linky pro skladování a vyhledávání vzorků v biobance a propojení analytických dat s databází klinických údajů.
2. Kinkorová J. et al. Student exchange program of the BRoTHER project of cross-border collaboration. Tento poster prezentoval výsledky již 2 roky trvající spolupráce Fakultní nemocnice Plzeň v oblasti edukace pracovníků biobank, využití materiálu biobank v onkologickém výzkumu a biobank a zajímavou problematiku telemetrického přenosu histologických obrazů.

ZÁVĚR

Na závěr je možno konstatovat, že v České republice ve srovnání s evropskými biobankami nejsou rozdíly v systému skladování, provádění kontroly kvality a preanalytiky. Dohánět máme co především v oblasti legislativy pro biobanky – oficiální legislativa v ČR zcela chybí a rovněž větší pozornost si nepochybně zaslouží etické problémy.

Poděkování

Tato práce vznikla za podpory projektu BBMRI-CZ: Banka klinických vzorků, reg. č. LM2015089, a projektu BBMRI-CZ: Síť biobank – univerzální platforma k výzkumu etiopatogeneze chorob, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001674, financovaného z EFRR.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

RNDr. Marie Karlíková, Ph.D.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu

Fakultní nemocnice Plzeň

ul. dr. E. Beneše 13, 305 99  Plzeň

377 402 948

e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz; karlíkovam@fnplzen.cz