… předvolební a povolební rybníček

Kdysi dávno, někde daleko byl malý rybníček. Byla to spíš jen louže, která přes léto téměř vyschla. A v tom rybníčku žily tři žáby. Dvě byly menší a téměř stejné, jen jedna měla zelenou kůži a druhá hnědou. Tyto dvě žáby se neustále kvůli něčemu přely; o to, která bude mít večer teplou vodu, o potravu a nejlepší místo na spokojené nicnedělání. Ale ani jedna nikdy nedokázala zcela vyhrát, vždycky se jen popraly a musely se skrýt, aby je nesežrali čápi. Jejich věčné hádky a sváry je vyčerpávaly a ani jedna nedopadla vítězně. Přitom na slunci bylo místa dost a teplé vody bylo po horkém dni dostatek pro obě.

Třetí žába vždy jen tiše zpovzdálí sledovala jejich rozepře a čekala, až se zase poperou a ona bude moci slíznout všechnu smetanu. Byla velká a silná, a kdyby chtěla, mohla obě menší žáby rozmáčknout jako nic. Ale k čemu ta námaha? Stačilo jen počkat, až se ty dvě navzájem oslabí.

Jednoho dne ale menší žáby napadlo, jak hloupě si počínají. Vždyť je-li dost místa pro tu velikou, mohly by se na slunce vejít obě dvě. Místo obvyklých hádek se posadily na místo na slunci společně, bok po boku. Velká žába pochopila, že nemá šanci je zničit, pokud budou držet spolu. A tak se ona musela krčit ve stínu.

S přáním klidného rybníčku …

Doc. MUDr. Martin Procházka, Ph.D.

zástupce vedoucího redaktora České gynekologie