Zemřel doc. MUDr. Karel Janků, CSc.

Uprostřed nevlídné listopadové noci svítilo v domech na Úvoze jenom jedno jediné okno. Za ním v klidu domova, ve spánku a obklopen svými nejbližšími, naposledy vydechl vzácný člověk – vynikající odborník, respektovaný učitel a nesmírně pracovitý lékař. Ale především – noblesou a velkým srdcem obdarovaný kamarád a skvělý rádce. Čestný člen České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a České kardiologické společnosti ČLS JEP. Pan docent MUDr. Karel Janků, CSc.

Narodil se před devadesáti lety. Jeho otcem byl známý brněnský pediatr Bartoloměj Janků. V duchu rodinných tradic tak vystudoval klasické gymnázium a v roce 1950 promoval na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho prioritou bylo vnitřní lékařství – a byla to láska na celý život. Po promoci začínal na interní klinice v Olomouci, odkud se po třech letech přesunul do Hustopečí. I když zde pracoval jako zástupce přednosty interního oddělení, nebyl úplně spokojen. Chyběl mu větší kontakt s pacienty, včasná diagnostika i léčba jejich nemocí včetně dlouhodobého sledování. Proto již v roce 1957 nastoupil na místo okresního internisty v Blansku, kde působil až do roku 1963. Možná by se v Blansku zdržel i déle, ale zlákala ho možnost nastoupit na místo ústavního internisty a konziliáře pro I. a II. gynekologicko-porodnickou kliniku v brněnské porodnici na Obilním trhu. Přihlásil se do konkurzu a vyhrál. A s ním všichni, kteří se v letech 1964–1997 v tomto významném zdravotnickém zařízení zdržovali – pacientkami počínaje a lékaři konče.

Pan docent Janků se tak dílem osudu začal věnovat ženám bez rozdílu věku. Kromě všeobecných předoperačních vyšetření ho zajímaly hlavně interní komorbidity fertilních žen, především kardiovaskulární a hepatorenální etiologie. Ráno byl první v práci a večer odcházel mezi posledními. S růstem klientely i s prvními úspěchy v odborných kruzích vyvstala potřeba dokonalé evidence pacientek. Byly jich tisíce a každá byla součástí důmyslného registru, který Karel průběžně zdokonaloval a kterému kromě něj a jeho sestry nikdo nerozuměl. Desítky „šuflat“ kartoték nabitých podrobnými informacemi se staly zdrojem nevídaných publikačních možností do té doby neznámých vědeckých poznatků z interdisciplinární spolupráce porodníka a internisty – kardiologa. Čítají pět monografií a více než 200 domácích či cizojazyčných publikací. Nejvíce prostoru v nich zaujímají těhotenské hypertenze, trombembolie a srdeční vady.

V sedmdesáti letech svoji milovanou ordinaci v porodnici opustil. Zájem o obor však ne. Ještě dvanáct let pracoval jako ambulantní internista a konziliární lékař Úrazové nemocnice v Brně. Od roku 2008 již nebyl ve stálém pracovním poměru, ale poctivě a rád zaskakoval za své kolegy v jejich ordinacích. Ještě před půl rokem byl aktivním účastníkem brněnských klinických seminářů.

Milý Karle, děkujeme, že jsme tu mohli být s Tebou. Bude nám smutno. Čest Tvojí památce!

Za všechny, kteří Tě měli rádi

Vít Unzeitig