XXV. jubilejní sympozium imunologie a biologie reprodukce 24.–25. 5. 2019, Liblice

Program XXV. sympozia imunologie a biologie reprodukce otevřel svojí přednáškou prof. Gérard Chaouat (Francie), věrný účastník našich akcí, výborný řečník a přítel rodiny Kinských. První jeho slova a snímky směřovaly k neklidné Paříži současných dnů, k odboji žlutých vest protestujících proti současnému prezidentovi Macronovi, v prvních řadách reportáže vidíme prof. Chaouata. Na sympoziu pak tato charismatická postava i odborně zaujala svojí přednáškou o preeklampsii. Profesor Chaouat shrnul poznatky z posledního worshopu na Reunionu. Hovořil především o experimentech na myším modelu – vysvětlil jev, kdy embryonální defekt v expresi embryonálních a placentárních regulačních proteinů vede k aktivaci komplementu, který je následně zodpovědný za down-regulaci aktivity T regs. Tento proces způsobuje velmi časný nedostatek preimplantačního deciduálního zánětu, což na animálním modelu vede k postimplantačnímu selhávání.

Slovenští badatelé (Jankovičová et al.) sledovali u savčí fertilizace tetraspaniny, tedy transmembránové proteiny, z nich si vybrali molekuly CD9 a CD81, které jsou velmi důležité v době vzájemného membránového působení spermie-oocyt. Analýzu exprese těchto buněk prováděli na myším a bovinním modelu, kde zjistili výraznou akumulaci CD9 a CD81 v perivitelinním prostoru fertilizovaných vajíček. Dr. Bartoková (Slovenská republika) obrátila svoji pozornost na jiné části tetraspaninů, a to molekulu CD63, která má také důležitou úlohu během savčí fertilizace. Skupina sledovala tuto molekulu především na povrchu býčích spermií čerstvých i spermií bezprostředně rozmražených pomocí nepřímé imunofluorescence a porovnávala její intenzitu a dynamiku během kapacitace a akrozomální reakce. Dr. Nagyová se spolupracovníky studovala prasečí ovariální folikuly a různé růstové faktory, především inter-alfa-trypsin inhibitory, které se účastní procesu dozrávání oocytů a dále se soustředila na expresi vnitřních alfa-trypsinových inhibitorů v ovariálních folikulech. Prasečí vaječníky jsou skupinou podrobně sledovány i ve vztahu molekulární genetiky, hormonální stimulace a imunologických faktorů (např. transforming growth factor).

Další sdělení (dr. Frohlíková et al.) pojednávalo o nukleocytoplazmatickém transportu na myších spermiích při akrozomální reakci. Tento transport je zprostředkován rozpustnými proteiny, importiny, které jsou součástí karyopherinu. Různé formy importinů pak byly prezentovány působivými mikroskopickými obrazy, které dokazovaly schopnost spermií proniknout do vajíčka. Na tuto práci navazovalo další sdělení (dr. Děd et al.) týkající se zcela nových mikroskopických možností a obrázkových analýz směřujících ke studiu epigenetického stavu spermií a testikulární tkáně myši a člověka. Další řečník (doc. Liška) poukázal na to, co způsobuje nedostatek centrobinu u potkaních spermií. Molekulárně-genetickým přístupem objasnil defekt nazvaný acefalický spermiový syndrom. Dr. Postlerová s kolektivem identifikovala některé molekulární mechanismy, jež působí na přímý kontakt spermie s proteiny vejcovodů, které tak usnadňují proces kapacitace mužských rozplozovacích buněk. Ke sperm-zona pellucida membránové interakci u myší směřovalo další sdělení (dr. Svobová et al.). Práce vycházela z hypotézy, že vyselektované lidské molekuly FcRL3 by mohly být právě tím plazmatickým oocytárním membránovým receptorem, který reaguje cestou Fc-homologní extracelulární Ig doménou obsahující protein IZUMO1 s povrchem spermií. Pokusy a působivé mikroskopické obrazy byly pak pořízeny na ovariálních buňkách čínského křečka.

Dr. Tůmová se spolupracovníky se zabývala kapacitací spermií, při které působí významný regulační mechanismus, tzv. degradace proteinů způsobená ubiquitin-proteasomovým systémem. Tento systém byl dokumentován nejen imunofluo­rescenční mikroskopií, ale i Western blotem. Autoři se domnívají, že přesné objasnění molekulárního mechanismu savčí spermiové kapacitace včetně sledovaných výše popsaných faktorů usnadní lepší pochopení fertilizace, a zlepší tak pohled na in vitro fertilizaci. Autoři dr. Krejčířová et al. se zabývali účinky estrogenů, expresí a lokalizací estrogenových receptorů – ER alfa a ER beta v býčí reprodukční tkáni, epididymálních a ejakulovaných spermií. Skupina pečlivě monitorovala změny v distribuci těchto receptorů v zárodečných tkáních, dále na spermiích kapacitovaných a po akrozomální reakci.

Úlohu estrogenních receptorů u býčích spermií (kryokonzervovaných a záhy rozmražených) objasnila další přednáška (dr. Antalíková et al.). Práce porovnávala přítomnost ER alfa a ER beta receptorů u čerstvých spermií a rozmražených, tedy dříve kryokonzervovaných a výsledky dávala do souvislosti s ostatními maturačními pochody včetně kapacitace a akrozomální reakce. NK buňky CD56+ a CD16+ endometriální tkáně u žen s opakovanými těhotenskými ztrátami (prof. Ulčová-Gallová et al.) jsou sledovány u některých pacientek i v ovulačním cervikálním sekretu. Autoři si kladou otázku, jak významný je tento nález, zda tyto buňky jsou součástí cervikálního kanálu, nebo jsou migrující z vyšších etáží vnitřního reprodukčního ústrojí ženy. Ing. Teplá vysvětlila proces vitrifikace lidských oocytů. Porovnávala současně různé způsoby tohoto procesu, který zlepšuje in vitro fertilizační kvalitu kryoprezervovaných oocytů. Dr. Cibulka přednesl pečlivou metaanalýzu vztahu mezi opakovanými časnými těhotenskými ztrátami a vrozenou trombofilií (faktor V G1691A-FVL a protrombinem G20210 – FII). Domnívá se, že aplikace LMWH je prevencí tromboembolismu především v pozdější fázi gravidity, ne ale u časných abortů. Dr. Honzíková zmiňovala účinek systémové enzymatické terapie (SET) v gynekologii a porodnictví především po operacích. Opřela se o vlastní studii ultrasonografického sledování jizev na děloze po dobu 21 dnů ve skupině žen, které po operaci enzymatickou terapii užívaly. Pacientky měly i kvalitnější jizvu oproti kontrolní skupině, která SET neužívala. Dr. Malíčková et al. retrospektivně analyzovala léčebné použití intralipů jako užitečných imunomodulátorů u imunologicky podmíněné snížené plodnosti. Léčbou u 32 pacientek dosáhla 60% implantation rate a 52% pregnancy rate. Ing. Kestlerová se spolupracovníky využila poznatků prof. Nicolaidese a v přednášce citovala jeho nové přístupy v prenatální diagnostice nazvané „Inverted Pyramide Care“.

Dr. Páleníková se spolupracovníky se zabývala rozdíly v glykokonjugátech (glykoproteiny a glykolipidy) ve spermiích, v semenné plazmě u normálních a patologických spermiogramů. Největší variabilitu glykoproteinů, především větší molekulární váhy, nalezla v seminální plazmě hlavně u patologických ejakulátů (azoospermie a oligozoospermie). Dr. Krátká uzavřela přednáškový maraton sdělením o strategii výběru spermií k IVF. Prezentovala metody jako hustotní gradientovou centrifugaci, prostý swim-up, magnetickou separaci spermií, mikrofluidní separaci s tím, že vždy uvedla výtěžky vhodných životaschopných spermií získaných uvedenými přístupy k asistované reprodukci.

Jubilejního XXV. sympozia reprodukčních imunologů a biologů v Liblicích se tentokrát zúčastnilo celkem 62 osob, především mladých vědeckých pracovníků. Sympozium ukázalo, že biologie ruku v ruce s imunologií reprodukce mají stále co říci nového, že je ještě co zkoumat a přenášet do praxe, i když granty leckde k této tematice chybí.

Jsem ráda, že se mi v tehdejším Československu podařilo už v roce 1985 založit klinickou reprodukční imunologii, že si naší práce a výstupů záhy všimli v zahraničí, četní badatelé nás vyhledávali, spolupracovali na myšlenkách rodících se právě tady, doma, vážím si toho, že se zformovala skupina v čele s dr. Radslavem Kinským, dr. Nouzou, dr. Madarem a námi dvěma (autorkami článku) a pod jejím vedením se uskutečnilo v roce 1994 první společné sympozium na téma imunologie a biologie reprodukce.

XXV. sympozium biologů a reprodukčních imunologů je významné také tím, že umožnilo i generační změnu ve svém vedení. Rozhodly jsme se tak a pomyslné žezlo jsme předaly (autorky) RNDr. Kateřině Hortové, PhD., a MUDr. Janu Cibulkovi, PhD., našim žákům.

Přejeme jim, aby v reprodukčních výzkumech dosahovali výsledků alespoň takových, jaké jsme prezentovaly my a naše skupiny pod naším vedením, aby především aplikovaný výzkum nepodřizovali jen deroucí se bezohledné komerci.

Prof. MUDr.Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc.

Genetika-Plzeň

Gynekologicko-porodnická klinika LF UK

Alej svobody 80

305 06 Plzeň

e-mail: ulcova-gallova@email.cz

Doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc.

Ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR

Praha